{"id":13554,"date":"2025-01-24T15:15:32","date_gmt":"2025-01-24T14:15:32","guid":{"rendered":"http:\/\/www.cmes.cz\/web\/?page_id=13554"},"modified":"2025-01-24T15:16:37","modified_gmt":"2025-01-24T14:16:37","slug":"30-let-montrealskeho-protokolu","status":"publish","type":"page","link":"http:\/\/www.cmes.cz\/web\/30-let-montrealskeho-protokolu\/","title":{"rendered":"30 LET MONTREALSK\u00c9HO PROTOKOLU"},"content":{"rendered":"\t\t<div data-elementor-type=\"wp-page\" data-elementor-id=\"13554\" class=\"elementor elementor-13554\">\n\t\t\t\t\t\t\t\t\t<section class=\"elementor-section elementor-top-section elementor-element elementor-element-a8bb4e9 elementor-section-boxed elementor-section-height-default elementor-section-height-default\" data-id=\"a8bb4e9\" data-element_type=\"section\" data-settings=\"{&quot;_ha_eqh_enable&quot;:false}\">\n\t\t\t\t\t\t<div class=\"elementor-container elementor-column-gap-default\">\n\t\t\t\t\t<div class=\"elementor-column elementor-col-100 elementor-top-column elementor-element elementor-element-5d5ad6d\" data-id=\"5d5ad6d\" data-element_type=\"column\">\n\t\t\t<div class=\"elementor-widget-wrap elementor-element-populated\">\n\t\t\t\t\t\t\t\t<div class=\"elementor-element elementor-element-c4915c2 elementor-widget elementor-widget-text-editor\" data-id=\"c4915c2\" data-element_type=\"widget\" data-widget_type=\"text-editor.default\">\n\t\t\t\t<div class=\"elementor-widget-container\">\n\t\t\t<style>\/*! elementor - v3.17.0 - 08-11-2023 *\/\n.elementor-widget-text-editor.elementor-drop-cap-view-stacked .elementor-drop-cap{background-color:#69727d;color:#fff}.elementor-widget-text-editor.elementor-drop-cap-view-framed .elementor-drop-cap{color:#69727d;border:3px solid;background-color:transparent}.elementor-widget-text-editor:not(.elementor-drop-cap-view-default) .elementor-drop-cap{margin-top:8px}.elementor-widget-text-editor:not(.elementor-drop-cap-view-default) .elementor-drop-cap-letter{width:1em;height:1em}.elementor-widget-text-editor .elementor-drop-cap{float:left;text-align:center;line-height:1;font-size:50px}.elementor-widget-text-editor .elementor-drop-cap-letter{display:inline-block}<\/style>\t\t\t\t<p class=\"rtejustify\">V roce 1973 vyslovili chemici Frank Sherwood Rowland a Mario Molina teorii, podle kter\u00e9 atom\u00e1rn\u00ed chlor uvol\u0148ovan\u00fd z chlorofluorokarbon\u016f (CFC) p\u016fsoben\u00edm ultrafialov\u00e9ho z\u00e1\u0159en\u00ed ve stratosf\u00e9\u0159e, m\u016f\u017ee pomoc\u00ed proces\u016f podobn\u00fdch katalytick\u00fdm rozkl\u00e1dat ozon a t\u00edm po\u0161kozovat ozonovou vrstvu. Tato teorie byla zpo\u010d\u00e1tku ter\u010dem kritiky, zejm\u00e9na ze strany chemick\u00fdch pr\u016fmyslov\u00fdch kruh\u016f, jejich\u017e ekonomick\u00e9 aktivity byly zalo\u017eeny pr\u00e1v\u011b na vyu\u017e\u00edv\u00e1n\u00ed CFC. Postupn\u011b se ale st\u00e1le v\u00edce ukazovalo, \u017ee tato teorie je spr\u00e1vn\u00e1 a CFC p\u0159edstavuj\u00ed re\u00e1ln\u00e9 riziko pro stav ozonov\u00e9 vrstvy. Na z\u00e1klad\u011b t\u011bchto zji\u0161t\u011bn\u00ed byla v roce 1985 podeps\u00e1na V\u00edde\u0148sk\u00e1 konvence o ochran\u011b ozonov\u00e9 vrstvy. \u0160lo o r\u00e1mcovou dohodu, bez konkr\u00e9tn\u00edch z\u00e1vazk\u016f na redukci emis\u00ed CFC. V platnost vstoupila po ratifikaci ve 20 zem\u00edch 22. z\u00e1\u0159\u00ed 1988 a do sou\u010dasnosti ji ratifikovalo 197 st\u00e1t\u016f, tedy prakticky v\u0161echny \u010dlensk\u00e9 st\u00e1ty OSN.<\/p><p class=\"rtejustify\">Definitivn\u00ed experiment\u00e1ln\u00ed potvrzen\u00ed Rowlandovy a Molinovy teorie p\u0159i\u0161lo v roce 1985, kdy odborn\u00edci z British Antarctic Survey, Joe Farman, Brian Gardiner a Jonathan Shanklin, detekovali v\u00fdraznou redukci ozonu nad stanic\u00ed Halley Bay v Antarktid\u011b a ta byla nav\u00edc nez\u00e1visle potvrzena odborn\u00edky z NASA pomoc\u00ed satelitn\u00edch m\u011b\u0159en\u00ed. Toto markantn\u00ed sn\u00ed\u017een\u00ed mno\u017estv\u00ed ozonu v oblasti tzv. ozonov\u00e9 d\u00edry vedlo k pot\u0159eb\u011b realizace konkr\u00e9tn\u00edch krok\u016f zam\u011b\u0159en\u00fdch na redukci emis\u00ed CFC. Nav\u00edc mno\u017estv\u00ed ozonu postupn\u011b za\u010dalo klesat nejen v antarktick\u00e9 oblasti, ale i v m\u00edrn\u00fdch zem\u011bpisn\u00fdch \u0161\u00ed\u0159k\u00e1ch obou polokoul\u00ed. V\u00fdsledkem politick\u00fdch jedn\u00e1n\u00ed byla mezin\u00e1rodn\u00ed dohoda, kter\u00e1 byla podeps\u00e1na 16. z\u00e1\u0159\u00ed 1987 v Montrealu a kter\u00e1 poprv\u00e9 kvantifikovala po\u017eadavky na sni\u017eov\u00e1n\u00ed emis\u00ed l\u00e1tek po\u0161kozuj\u00edc\u00edch ozonovou vrstvu. Tato dohoda je zn\u00e1ma pod n\u00e1zvem Montrealsk\u00fd protokol. Od jej\u00edho podpisu tedy ned\u00e1vno uplynulo 30 let.<\/p><p class=\"rtejustify\">Montrealsk\u00fd protokol vstoupil v platnost 1. 1. 1989 a do sou\u010dasnosti ho ratifikovalo rovn\u011b\u017e v\u0161ech 197 \u010dlensk\u00fdch st\u00e1t\u016f OSN. Z tohoto pohledu jsou V\u00edde\u0148sk\u00e1 \u00famluva o ochran\u011b ozonov\u00e9 vrstvy a Montrealsk\u00fd protokol prvn\u00ed univerz\u00e1ln\u011b ratifikovan\u00e9 dohody v historii OSN.<\/p><p class=\"rtejustify\">Montrealsk\u00fd protokol p\u0159edstavoval ve sv\u00e9 dob\u011b \u201emaximum mo\u017en\u00e9ho\u201c, ale je\u0161t\u011b zdaleka nezaru\u010doval \u00fa\u010dinnou ochranu ozonov\u00e9 vrstvy v takov\u00e9 m\u00ed\u0159e, jak bylo t\u0159eba. Postupn\u011b ov\u0161em bylo p\u0159ijato n\u011bkolik jeho reviz\u00ed a dodatk\u016f. Mezi ty podstatn\u00e9 dodatky pat\u0159\u00ed zejm\u00e9na Lond\u00fdnsk\u00fd (1990), Koda\u0148sk\u00fd (1992), Montrealsk\u00fd (1997), Pekingsk\u00fd (1999) a dodatek z Kigali (2016 \u2013 je\u0161t\u011b nevstoupil v platnost). Lze konstatovat, \u017ee teprve koda\u0148sk\u00fd dodatek z roku 1992 znamenal takov\u00e9 zp\u0159\u00edsn\u011bn\u00ed emis\u00ed CFC a dal\u0161\u00edch l\u00e1tek po\u0161kozuj\u00edc\u00edch ozonovou vrstvu, kter\u00e9 mohlo v\u00e9st k jej\u00ed postupn\u00e9 regeneraci v pr\u016fb\u011bhu 21. stolet\u00ed.<\/p><p class=\"rtejustify\">Montrealsk\u00fd protokol a jeho dodatky postupn\u011b vedly k n\u00e1hrad\u011b nebezpe\u010dn\u00fdch CFC (chlorofluorokarbony) m\u00e9n\u011b nebezpe\u010dn\u00fdmi HCFC (hydrochlorofluorokarbony). I ty jsou ale postupn\u011b nahrazov\u00e1ny slou\u010deninami typu HFC (hydrofluorokarbony). HFC neobsahuj\u00ed chlor, nejsou tedy nebezpe\u010dn\u00e9 pro ozonovou vrstvu, jsou to ale siln\u00e9 sklen\u00edkov\u00e9 plyny. P\u0159itom jsou st\u00e1le pou\u017e\u00edv\u00e1ny ve velk\u00e9 m\u00ed\u0159e (nap\u0159. HFC-134a v automobilov\u00fdch klimatizac\u00edch). Jejich redukc\u00ed a n\u00e1hradou za m\u00e9n\u011b sklen\u00edkov\u011b aktivn\u00ed slou\u010deniny se zab\u00fdval nap\u0159. dodatek z Kigali (2016). Je zde tedy vid\u011bt celkem jasn\u00e9 propojen\u00ed problematiky ochrany ozonov\u00e9 vrstvy (Montrealsk\u00fd protokol a jeho dodatky) a problematiky ochrany klimatu (Kj\u00f3tsk\u00fd protokol, resp. Pa\u0159\u00ed\u017esk\u00e1 dohoda).<\/p><p class=\"rtejustify\">V\u00fdsledky Montrealsk\u00e9ho protokolu a jeho dodatk\u016f jsou nesporn\u00e9 a jasn\u011b m\u011b\u0159iteln\u00e9. K nejv\u011bt\u0161\u00edmu po\u0161kozov\u00e1n\u00ed ozono- v\u00e9 vrstvy doch\u00e1zelo v 90. letech 20. stolet\u00ed. Od t\u00e9 doby koncentrace reaktivn\u00edho chloru ve stratosf\u00e9\u0159e zvolna klesaj\u00ed, mno\u017estv\u00ed ozonu v m\u00edrn\u00fdch \u0161\u00ed\u0159k\u00e1ch obou polokoul\u00ed zvolna roste a i rozsah a hloubka ka\u017edoro\u010dn\u00ed ozonov\u00e9 d\u00edry nad Antarktidou za\u010daly vykazovat klesaj\u00edc\u00ed trend. N\u00e1vrat ozonov\u00e9 vrstvy do jej\u00edho p\u0159irozen\u00e9ho stavu ale i tak potrv\u00e1 je\u0161t\u011b n\u011bkolik desetilet\u00ed, a lze ho p\u0159edpokl\u00e1dat n\u011bkdy ve t\u0159et\u00ed \u010dtvrtin\u011b 21. stolet\u00ed.<\/p><p class=\"rtejustify\">U\u017e dnes lze ale konstatovat, \u017ee Montrealsk\u00fd protokol se stal dosud nej\u00fasp\u011b\u0161n\u011bj\u0161\u00ed glob\u00e1ln\u00ed dohodou podobn\u00e9ho typu.<\/p><p class=\"rteright\"><em>Ladislav Metelka, MZ 2018\/2, ro\u010d. 71, str. 38<\/em><\/p>\t\t\t\t\t\t<\/div>\n\t\t\t\t<\/div>\n\t\t\t\t\t<\/div>\n\t\t<\/div>\n\t\t\t\t\t\t\t<\/div>\n\t\t<\/section>\n\t\t\t\t\t\t\t<\/div>\n\t\t","protected":false},"excerpt":{"rendered":"<p>V roce 1973 vyslovili chemici Frank Sherwood Rowland a Mario Molina teorii, podle kter\u00e9 atom\u00e1rn\u00ed chlor uvol\u0148ovan\u00fd z chlorofluorokarbon\u016f (CFC) p\u016fsoben\u00edm ultrafialov\u00e9ho z\u00e1\u0159en\u00ed ve stratosf\u00e9\u0159e, m\u016f\u017ee pomoc\u00ed proces\u016f podobn\u00fdch katalytick\u00fdm [&hellip;]<\/p>\n","protected":false},"author":3,"featured_media":0,"parent":0,"menu_order":0,"comment_status":"closed","ping_status":"closed","template":"","meta":{"footnotes":""},"class_list":["post-13554","page","type-page","status-publish","hentry","entry"],"_links":{"self":[{"href":"http:\/\/www.cmes.cz\/web\/wp-json\/wp\/v2\/pages\/13554","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"http:\/\/www.cmes.cz\/web\/wp-json\/wp\/v2\/pages"}],"about":[{"href":"http:\/\/www.cmes.cz\/web\/wp-json\/wp\/v2\/types\/page"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"http:\/\/www.cmes.cz\/web\/wp-json\/wp\/v2\/users\/3"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"http:\/\/www.cmes.cz\/web\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=13554"}],"version-history":[{"count":4,"href":"http:\/\/www.cmes.cz\/web\/wp-json\/wp\/v2\/pages\/13554\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":13558,"href":"http:\/\/www.cmes.cz\/web\/wp-json\/wp\/v2\/pages\/13554\/revisions\/13558"}],"wp:attachment":[{"href":"http:\/\/www.cmes.cz\/web\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=13554"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}