{"id":12524,"date":"2025-01-12T13:23:42","date_gmt":"2025-01-12T12:23:42","guid":{"rendered":"http:\/\/www.cmes.cz\/web\/?page_id=12524"},"modified":"2025-01-12T13:24:54","modified_gmt":"2025-01-12T12:24:54","slug":"ohlednuti-za-jednim-z-nejvetsich-hydrometeorologickych-extremu-19-stoleti","status":"publish","type":"page","link":"http:\/\/www.cmes.cz\/web\/ohlednuti-za-jednim-z-nejvetsich-hydrometeorologickych-extremu-19-stoleti\/","title":{"rendered":"Ohl\u00e9dnut\u00ed za jedn\u00edm z\u00a0nejv\u011bt\u0161\u00edch hydrometeorologick\u00fdch extr\u00e9m\u016f 19. stolet\u00ed"},"content":{"rendered":"\t\t<div data-elementor-type=\"wp-page\" data-elementor-id=\"12524\" class=\"elementor elementor-12524\">\n\t\t\t\t\t\t\t\t\t<section class=\"elementor-section elementor-top-section elementor-element elementor-element-fc850fd elementor-section-boxed elementor-section-height-default elementor-section-height-default\" data-id=\"fc850fd\" data-element_type=\"section\" data-settings=\"{&quot;_ha_eqh_enable&quot;:false}\">\n\t\t\t\t\t\t<div class=\"elementor-container elementor-column-gap-default\">\n\t\t\t\t\t<div class=\"elementor-column elementor-col-100 elementor-top-column elementor-element elementor-element-8d2afe1\" data-id=\"8d2afe1\" data-element_type=\"column\">\n\t\t\t<div class=\"elementor-widget-wrap elementor-element-populated\">\n\t\t\t\t\t\t\t\t<div class=\"elementor-element elementor-element-ccd7280 elementor-widget elementor-widget-text-editor\" data-id=\"ccd7280\" data-element_type=\"widget\" data-widget_type=\"text-editor.default\">\n\t\t\t\t<div class=\"elementor-widget-container\">\n\t\t\t<style>\/*! elementor - v3.17.0 - 08-11-2023 *\/\n.elementor-widget-text-editor.elementor-drop-cap-view-stacked .elementor-drop-cap{background-color:#69727d;color:#fff}.elementor-widget-text-editor.elementor-drop-cap-view-framed .elementor-drop-cap{color:#69727d;border:3px solid;background-color:transparent}.elementor-widget-text-editor:not(.elementor-drop-cap-view-default) .elementor-drop-cap{margin-top:8px}.elementor-widget-text-editor:not(.elementor-drop-cap-view-default) .elementor-drop-cap-letter{width:1em;height:1em}.elementor-widget-text-editor .elementor-drop-cap{float:left;text-align:center;line-height:1;font-size:50px}.elementor-widget-text-editor .elementor-drop-cap-letter{display:inline-block}<\/style>\t\t\t\t<p class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\">V souvislosti s velk\u00fdmi povodn\u011bmi, kter\u00e9 za\u010d\u00e1tkem \u010dervna 2013 zas\u00e1hly \u010cR, zejm\u00e9na povod\u00ed Labe, n\u00e1s napadlo p\u0159isp\u011bt k o\u017eiven\u00ed povod\u0148ov\u00e9 pam\u011bti p\u0159ipomenut\u00edm extr\u00e9mu z roku 1813 vzhledem k jeho 200. v\u00fdro\u010d\u00ed. V \u010desk\u00fdch zem\u00edch bylo tehdy povod\u00ed Labe v \u010cech\u00e1ch posti\u017eeno sice jen okrajov\u011b, av\u0161ak v povod\u00ed Moravy a zejm\u00e9na Odry se jednalo o mimo\u0159\u00e1dn\u00e9 p\u0159\u00edrodn\u00ed katastrofy.<\/span><\/p><p class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\">V\u00fdjime\u010dn\u00fdmi sr\u00e1\u017ekami a n\u00e1sledn\u00fdmi povodn\u011bmi byly tehdy zasa\u017eeny rozs\u00e1hl\u00e9 oblasti sousedn\u00edch zem\u00ed st\u0159edn\u00ed Evropy, p\u0159edev\u0161\u00edm dne\u0161n\u00edho Slovenska a Polska. Na historick\u00e9 povodn\u011b v srpnu a z\u00e1\u0159\u00ed 1813 na Slovensku a V\u00fdchodn\u00ed Morav\u011b ji\u017e upozornila na str\u00e1nk\u00e1ch Meteorologick\u00fdch Zpr\u00e1v B. Horv\u00e1thov\u00e1 (2001). T\u011b\u017ei\u0161t\u011b jej\u00edho poutav\u00e9ho \u010dl\u00e1nku s bohat\u00fdmi liter\u00e1rn\u00edmi odkazy (55 citac\u00ed) se t\u00fdk\u00e1 dokumentace t\u00e9to katastrofy na slovensk\u00e9m \u00fazem\u00ed. Nejv\u00edce p\u0159\u00edrodn\u00ed pohroma postihla povod\u00ed<\/span><\/p><p class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\">V\u00e1hu, kde p\u0159i\u0161lo o \u017eivot podle \u00fa\u0159edn\u00edho s\u010d\u00edt\u00e1n\u00ed 287 lid\u00ed (z toho jen v samotn\u00e9m Tren\u010d\u00edn\u011b si povode\u0148 vy\u017e\u00e1dala 55 ob\u011bt\u00ed). Sv\u00e9 poznatky o povod\u0148ov\u00e9m roce 1813 pak B. Horv\u00e1thov\u00e1 prohloubila v jedn\u00e9 kapitole sv\u00e9 pr\u016fkopnick\u00e9 monografie o historick\u00fdch povodn\u00edch na Slovensku (Horv\u00e1thov\u00e1 2003). Pokud se jedn\u00e1 o Slovensko, rovn\u011b\u017e i P. Pekarov\u00e1 a kol. (2011) zd\u016fraznili skute\u010dnost, \u017ee povode\u0148 v roce 1813 je v d\u011bjin\u00e1ch V\u00e1hu a Hronu od po\u010d\u00e1tku 19. stolet\u00ed nejv\u011bt\u0161\u00ed zn\u00e1mou katastrofou a v povod\u00ed Horn\u00e1du a Bodrogu pat\u0159\u00ed k nejv\u011bt\u0161\u00edm zn\u00e1m\u00fdm odtokov\u00fdm extr\u00e9m\u016fm. Snahou autor\u016f t\u00e9to stru\u010dn\u00e9 zpr\u00e1vy je jak roz\u0161\u00ed\u0159it \u00fadaje o katastrof\u011b v roce 1813 v \u010dl\u00e1nku Horv\u00e1thov\u00e9 (2001) pro povod\u00ed Moravy, tak doplnit m\u00e9n\u011b zn\u00e1m\u00e9 informace z\u00a0povod\u00ed Odry, p\u0159\u00edp. Visly.<\/span><\/p><p class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\">O povodn\u00edch v roce 1813 se zmi\u0148uje v\u00edce pramen\u016f, ale \u010dasto bez p\u0159esn\u011bj\u0161\u00ed datace. Nap\u0159. informaci z Kojet\u00edna, \u017ee se na \u0159ece Morav\u011b vyskytla v tomto roce povode\u0148, nen\u00ed z\u00a0tohoto d\u016fvodu mo\u017en\u00e9 vyu\u017e\u00edt. Z detailn\u00edho \u0161et\u0159en\u00ed toti\u017e vyplynulo, \u017ee v roce 1813 se na Morav\u011b a ve Slezsku vyskytly minim\u00e1ln\u011b t\u0159i povodn\u011b, a to v \u00fanoru, v kv\u011btnu a v srpnu. Zmi\u0148ovanou katastrofu p\u0159edstavovala ta posledn\u00ed z nich.<\/span><\/p><p class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\">Kdy se vlastn\u011b v jednotliv\u00fdch regionech vyskytly p\u0159\u00ed\u010dinn\u00e9 sr\u00e1\u017eky tohoto odtokov\u00e9ho extr\u00e9mu? Z povod\u00ed \u0159eky Moravy se poda\u0159ilo dolo\u017eit v\u00edce \u00fadaj\u016f. Nap\u0159. v archiv\u00e1li\u00edch velkostatku Hranice existuje hl\u00e1\u0161en\u00ed, podle n\u011bho\u017e v d\u016fsledku p\u0159\u00edvalov\u00fdch de\u0161\u0165\u016f ve dnech 21. a\u017e 29. srpna 1813 vystoupila Be\u010dva i jej\u00ed p\u0159\u00edtoky z b\u0159eh\u016f a zp\u016fsobila na tamn\u00edm panstv\u00ed velk\u00e9 \u0161kody. D\u00e1le se p\u00ed\u0161e, \u017ee se jednalo o nejv\u011bt\u0161\u00ed vodu za posledn\u00edch 34 let. V tomto dobov\u00e9m dokumentu se jev\u00ed pon\u011bkud sporn\u00fd n\u00e1stup p\u0159\u00edvalov\u00fdch de\u0161\u0165\u016f ji\u017e 21. srpna, mohlo se ov\u0161em jednat o datum n\u00e1stupu sr\u00e1\u017eek slab\u0161\u00ed intenzity, kter\u00e9 teprve pozd\u011bji nabyly charakter p\u0159\u00edval\u016f (srpen byl toti\u017e celkov\u011b de\u0161tiv\u00fd). Pam\u011btn\u00ed kniha z fondu Archivu m\u011bsta Lipn\u00edka obsahuje k roku 1813 z\u00e1znam, \u017ee: <em>\u201eBe\u010dva z augusti tak velk\u00e1, \u017ee co \u017e\u00e1dnej nepamatoval, mnoho \u0161kody nad\u011blala, neb mnoho set kop obil\u00ed pobrala\u2026\u201c<\/em> Z horn\u00ed \u010d\u00e1sti povod\u00ed \u0159eky Moravy, konkr\u00e9tn\u011b z jej\u00edho levostrann\u00e9ho p\u0159\u00edtoku Desn\u00e9, je z roku 1813 dolo\u017eena pr\u016ftr\u017e mra\u010den s mimo\u0159\u00e1dn\u011b velkou povodn\u00ed. Byly po\u0161kozeny b\u0159ehy a mohutn\u00fd proud vody ni\u010dil v\u0161echny mosty a cesty, rval stromy i s ko\u0159eny a odn\u00e1\u0161el vybaven\u00ed dom\u016f i dom\u00e1c\u00ed zv\u00ed\u0159ata, v obci Rejhotice tak\u00e9 cel\u00e9 domy. Ud\u00e1lost nen\u00ed sice p\u0159esn\u011b datov\u00e1na, ale nepochybn\u011b se jednalo o stejnou katastrofu, kter\u00e1 ve dnech 26. a\u017e 28. srpna 1813 postihla sousedn\u00ed Jesenicko, nal\u00e9zaj\u00edc\u00ed se v\u0161ak ji\u017e v povod\u00ed Odry.<\/span><\/p><p class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\">Ze st\u0159edn\u00ed Moravy, konkr\u00e9tn\u011b T\u0159eb\u011btic u Krom\u011b\u0159\u00ed\u017ee, se dochovala zpr\u00e1va, \u017ee d\u00e9\u0161\u0165 za\u010dal 24. srpna a pr\u0161elo a\u017e do 31. srpna 1813 ve dne v noci. Uv\u00e1d\u00ed tak\u00e9, \u017ee bylo sly\u0161et o velik\u00fdch povodn\u00edch v Uhr\u00e1ch na \u0159ece V\u00e1h, v Polsku a v Prusku. P\u0159ekvapiv\u011b v\u0161ak chyb\u00ed jak\u00e1koliv zm\u00ednka o povodni na \u0159ece Morav\u011b, vzd\u00e1len\u00e9 od obce necel\u00fdch 7 km na jihoz\u00e1pad. V povod\u00ed Moravy do\u0161lo toti\u017e k velk\u00fdm povodn\u00edm p\u0159edev\u0161\u00edm na levostrann\u00fdch p\u0159\u00edtoc\u00edch t\u00e9to \u0159eky, Desn\u00e9 a Be\u010dv\u011b, odvod\u0148uj\u00edc\u00edch horsk\u00e9 oblasti Hrub\u00e9ho Jesen\u00edku a Moravskoslezsk\u00fdch Beskyd. Profesor Kassi\u00e1n Hala\u0161ka (1780\u20131847) ze sv\u00fdch meteorologick\u00fdch pozorov\u00e1n\u00ed v Brn\u011b publikoval stru\u010dn\u00e9 hodnocen\u00ed po\u010das\u00ed v jednotliv\u00fdch m\u011bs\u00edc\u00edch let 1813\u20131814. Pokud se jedn\u00e1 o srpen 1813, uv\u00e1d\u00ed mj. \u017ee: <em>\u201e2. srpna se obloha zat\u00e1hla a n\u00e1sledovaly st\u0159\u00eddav\u011b de\u0161t\u011b, bou\u0159ky a tak\u00e9 nep\u0159\u00edjemn\u00e9 v\u011btrn\u00e9 dny. P\u0159i tak\u0159ka ka\u017edodenn\u00edch p\u0159eh\u00e1\u0148k\u00e1ch p\u0159i\u0161el 24. srpna krajinn\u00fd d\u00e9\u0161\u0165 (Landregen), kter\u00fd byl n\u00e1sleduj\u00edc\u00edho dne p\u0159eru\u0161en vich\u0159ic\u00ed. Pot\u00e9 ale nep\u0159etr\u017eit\u011b pr\u0161elo 48 hodin a v\u0161echny n\u00ed\u017einy se octly pod vodou. Velmi se ochladilo, a to a\u017e do 31. srpna, kdy se kone\u010dn\u011b objevilo slunce a u\u010dinilo konec tomuto smutn\u00e9mu pohledu.\u201c<\/em> (Hala\u0161kovy denn\u00ed z\u00e1znamy se bohu\u017eel nedochovaly.)<\/span><\/p><p class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\">O\u010dit\u00fdm sv\u011bdkem n\u00e1stupu v\u00edcedenn\u00edch trval\u00fdch de\u0161\u0165\u016f a n\u00e1sledn\u00fdch povodn\u00ed se necht\u011bn\u011b stal Franti\u0161ek Palack\u00fd, tehdy teprve patn\u00e1ctilet\u00fd student, kter\u00fd se koncem pr\u00e1zdnin vydal p\u011b\u0161ky z rodn\u00fdch Hodslavic u Nov\u00e9ho Ji\u010d\u00edna do \u0161koly v Pre\u0161purku. Na cestu vy\u0161el 23. srpna 1813 a ve vlastn\u00edm \u017eivotopise p\u00ed\u0161e, \u017ee: <em>\u201epo\u010das\u00ed bylo nevl\u00eddn\u00e9, de\u0161tiv\u00e9, na Vl\u00e1\u0159i strhna se p\u0159\u00edval n\u00e1ramn\u00fd, promo\u010dil mne o samot\u011b kr\u00e1\u010dej\u00edc\u00edho do niti\u201c<\/em>. Jestli\u017ee v povod\u00ed V\u00e1hu pr\u0161elo z\u0159ejm\u011b ji\u017e od 23. do 26. srpna, jde o dobrou \u010dasovou shodu. Kdy\u017e se pak dostal do Tren\u010d\u00edna, m\u00e1lem p\u0159i\u0161el o \u017eivot, nebo\u0165 zde 26. 8. kulminovala hladina V\u00e1hu. N\u011bkte\u0159\u00ed badatel\u00e9 proto ozna\u010dovali tento extr\u00e9m na V\u00e1hu jako \u201ePalack\u00e9ho povode\u0148\u201c (Horv\u00e1thov\u00e1 2001).<\/span><\/p><p class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\">V povod\u00ed Odry, v jeho horn\u00ed \u010d\u00e1sti na \u010desk\u00e9m \u00fazem\u00ed, jsou konkr\u00e9tn\u00ed \u00fadaje o n\u00e1stupu sr\u00e1\u017eek z Jesenicka, Opavska i Ostravska. Podle jesenick\u00e9 farn\u00ed kroniky: <em>\u201eV noci z 25. na 26. srpna spustil lij\u00e1k, kter\u00fd se v hor\u00e1ch zm\u011bnil na krupobit\u00ed. Do r\u00e1na se rozvodnily v\u0161echny pot\u016f\u010dky a potoky. Odpoledne ji\u017e sahala divoce hu\u010d\u00edc\u00ed voda m\u00edsty a\u017e do v\u00fd\u0161e oken &#8230; Lid\u00e9 pro\u017eili stra\u0161livou noc. R\u00e1no 27. srpna se \u0159eka B\u011bl\u00e1 za\u010dala uklid\u0148ovat, potok Sta\u0159\u00ed\u010d byl v\u0161ak st\u00e1le nebezpe\u010dn\u00fd a nep\u0159etr\u017eit\u011b pr\u0161elo&#8230; Teprve 28. srpna za\u010dala voda kone\u010dn\u011b klesat. V\u00fdsledky \u0159\u00e1d\u011bn\u00ed povodn\u011b byly ot\u0159esn\u00e9&#8230; Byly mj. probl\u00e9my s poh\u0159b\u00edv\u00e1n\u00edm ob\u011bt\u00ed, proto\u017ee h\u0159bitov byl dlouho zaplaven&#8230; Ni\u010div\u00e9 de\u0161t\u011b se opakovaly z 9. na 10. z\u00e1\u0159\u00ed, tak \u017ee 11. z\u00e1\u0159\u00ed se op\u011bt v\u0161echny toky vylily z b\u0159eh\u016f a voda zni\u010dila v\u0161e, co bylo po srpnov\u00e9 povodni opraveno. Do sv\u00fdch koryt se vodn\u00ed toky vr\u00e1tily druh\u00fd den\u201c<\/em> (Pol\u00e1ch, G\u00e1ba 1998).<\/span><\/p><p class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\">V Opav\u011b podle star\u00e9 kroniky (Kreuzinger 2002) pr\u0161elo t\u00e9m\u011b\u0159 p\u011bt dn\u00ed a p\u011bt noc\u00ed, \u0159eka Opava zde kulminovala 26. a 27. srpna 1813. Kronika zmi\u0148uje t\u0159i ryb\u00e1\u0159e, kte\u0159\u00ed se s ohro\u017een\u00edm sv\u00fdch \u017eivot\u016f odv\u00e1\u017eili na lo\u010fk\u00e1ch do zu\u0159\u00edc\u00edch vln a postupn\u011b zachr\u00e1nili s vyp\u011bt\u00edm sil mnoho \u017eivot\u016f. \u00dap\u011bnliv\u00e9 vol\u00e1n\u00ed povodn\u00ed ohro\u017een\u00fdch o pomoc bylo sly\u0161et ve dne v noci. Do\u0161lo zde logicky tak\u00e9 ke zna\u010dn\u00fdm materi\u00e1ln\u00edm \u0161kod\u00e1m. Zcela nebo z\u010d\u00e1sti se tehdy v Opav\u011b a jej\u00edch p\u0159edm\u011bst\u00edch z\u0159\u00edtilo 28 dom\u016f, v\u011bt\u0161\u00ed \u0161kody utrp\u011blo 42 budov. Nav\u00edc se je\u0161t\u011b zhroutilo nebo bylo siln\u011b po\u0161kozeno dal\u0161\u00edch 51 obytn\u00fdch nebo hospod\u00e1\u0159sk\u00fdch budov. \u0158eka kulminovala ve v\u00fd\u0161ce 320 cm nad \u00farovn\u00ed \u201eoby\u010dejn\u00fdch\u201c vodn\u00edch stav\u016f. Tato kulminace byla vyzna\u010dena povod\u0148ovou zna\u010dkou, podle n\u00ed\u017e pak byly v Opav\u011b posuzov\u00e1ny dal\u0161\u00ed velk\u00e9 povodn\u011b 19. stolet\u00ed, kter\u00e9 v\u0161ak uveden\u00e9 v\u00fd\u0161ky na\u0161t\u011bst\u00ed nedos\u00e1hly.<\/span><\/p><p class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\">Dal\u0161\u00ed zpr\u00e1vy o povodni jsou z \u00fazem\u00ed dne\u0161n\u00ed Ostravy. Na soutoku \u0159ek Opavy s Odrou v Nov\u00e9 Vsi a Svinov\u011b bylo \u00fadajn\u011b odneseno n\u011bkolik domk\u016f a zni\u010dena c\u00edsa\u0159sk\u00e1 silnice do Opavy. Kdy\u017e se v roce 1847 za\u010dal stav\u011bt p\u0159es Ostravici \u0159et\u011bzov\u00fd most z Moravsk\u00e9 do Slezsk\u00e9 Ostravy (na m\u00edst\u011b dne\u0161n\u00edho S\u00fdkorova mostu), byla jeho v\u00fd\u0161ka stanovena podle do t\u00e9 doby nejvy\u0161\u0161\u00edho zn\u00e1m\u00e9ho vodn\u00edho stavu \u0159eky. T\u00edm byla pr\u00e1v\u011b kulminace Ostravice v srpnu 1813. Most pak byl projektov\u00e1n a postaven s rezervou je\u0161t\u011b o 30 cm v\u00fd\u0161e. Odolal i katastrof\u00e1ln\u00ed povodni v srpnu 1880, ale z\u0159\u00edtil se o 6 let pozd\u011bji, kdy\u017e po n\u011bm pochodovala vojensk\u00e1 jednotka.<\/span><\/p><p class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\">V Polsku je tato povode\u0148 pro sv\u016fj mimo\u0159\u00e1dn\u00fd rozsah pova\u017eov\u00e1na za jednu z nejv\u011bt\u0161\u00edch p\u0159\u00edrodn\u00edch katastrof v\u00a0historii zem\u011b. V horn\u00ed \u010d\u00e1sti povod\u00ed Odry pr\u0161elo prakticky bez p\u0159est\u00e1n\u00ed od 26. do 30. srpna 1813. Povodn\u00ed pak bylo nejv\u00edce posti\u017eeno \u00fazem\u00ed na horn\u00edm a st\u0159edn\u00edm toku Odry. Do\u0161lo ke zni\u010den\u00ed n\u00e1sp\u016f pod\u00e9l \u0159eky, k mohutn\u00fdm p\u0159eliv\u016fm a rozliv\u016fm vody a v d\u016fsledku toho k velkoplo\u0161n\u00fdm z\u00e1plav\u00e1m. \u017divel zp\u016fsobil velk\u00e9 materi\u00e1ln\u00ed ztr\u00e1ty a \u0161kody. Zni\u010dena byla m\u011bsta, \u0159ada men\u0161\u00edch s\u00eddel, mosty, zahynulo mnoho hospod\u00e1\u0159sk\u00e9ho zv\u00ed\u0159ectva. Bylo zde rovn\u011b\u017e velk\u00e9 mno\u017estv\u00ed lidsk\u00fdch ob\u011bt\u00ed. Na Od\u0159e ji\u017e tehdy byla um\u00edst\u011bna \u0159ada vodo\u010dt\u016f (na horn\u00edm toku nap\u0159. Racib\u00f3rz, Ko\u017ele, Krapkowice, Opole, Brzeg, Wroclaw), kter\u00e9 kulminaci i cel\u00fd pr\u016fb\u011bh povodn\u011b zaznamenaly. V Racib\u00f3rzi Odra kulminovaIa 26. a 27. srpna 1813 za stavu v\u00edce ne\u017e 700 cm, v Opole pak 28. srpna za stavu 604 cm (co\u017e byl zdej\u0161\u00ed rekord a\u017e do povodn\u011b v \u010dervenci 1997) a ve Wroclawi 31. srpna.<\/span><\/p><p class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\">Z povod\u00ed Visly je nejv\u00edce zpr\u00e1v o povodni v srpnu 1813 z velk\u00fdch m\u011bst, kter\u00e1 se nach\u00e1zej\u00ed p\u0159\u00edmo na t\u00e9to \u0159ece. Obzvl\u00e1\u0161\u0165 siln\u011b byl posti\u017een Krakow. Pod vodou se ocitlo prakticky cel\u00e9 m\u011bsto, krom\u011b mal\u00e9 \u010d\u00e1sti u hradu Wawel a hlavn\u00edho n\u00e1m\u011bst\u00ed, kter\u00e1 se nach\u00e1z\u00ed na n\u00e1vr\u0161\u00ed. Rozsah zatopen\u00ed Krakova je mo\u017en\u00e9 dodnes rozpoznat podle \u010detn\u00fdch dochovan\u00fdch povod\u0148ov\u00fdch zna\u010dek p\u0159ipom\u00ednaj\u00edc\u00edch tuto ud\u00e1lost. Visla v tomto m\u011bst\u011b kulminovala 26. srpna 1813 po mimo\u0159\u00e1dn\u00fdch 72 hodin trvaj\u00edc\u00edch de\u0161t\u00edch. K velk\u00fdm \u0161kod\u00e1m do\u0161lo tak\u00e9 ve Var\u0161av\u011b, kde byly zatopen\u00e9 n\u00ed\u017ee polo\u017een\u00e9 \u010d\u00e1sti m\u011bsta.<\/span><\/p><p class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\">V 19. stolet\u00ed doch\u00e1zelo ve st\u0159edn\u00ed Evrop\u011b pom\u011brn\u011b \u010dasto k mimo\u0159\u00e1dn\u00fdm povodn\u00edm, kter\u00e9 svou velikost\u00ed p\u0159edstavovaly analogie povod\u0148ov\u00fdch katastrof z let 1997 a 2002. Jedn\u00e1 se o p\u0159\u00edpady pat\u0159\u00edc\u00ed do kategorie hydrometeorologick\u00fdch extr\u00e9m\u016f st\u0159edoevropsk\u00e9ho m\u011b\u0159\u00edtka, tedy takov\u00fdch, kter\u00e9 postihuj\u00ed v\u00edce zem\u00ed tohoto regionu sou\u010dasn\u011b. Povode\u0148 z konce srpna 1813, od kter\u00e9 v\u00a0roce 2013 uplynulo rovn\u00fdch 200 let, k nim nepochybn\u011b pat\u0159ila.<\/span><\/p><p class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\"><em>Literatura:<\/em><\/span><\/p><p class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\">HORV\u00c1THOV\u00c1, B., 2001. Historick\u00e9 povodne v auguste a Septembri roku 1813 na Slovensku a v\u00fdchodnej Morave. Pr\u00ednos \u0161v\u00e9dskeho vedca G\u00f3rana Wahlenberga pre hydrol\u00f3giu a klimatol\u00f3giu Vysok\u00fdch Tatier. Meteorologick\u00e9 Zpr\u00e1vy, ro\u010d. 54, \u010d. 1. s. 16\u201323<\/span><\/p><p class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\">HORV\u00c1THOV\u00c1, B., 2003. Povode\u0148 to nie je len velk\u00e1 voda. Bratislava: Veda. 224 s.<\/span><\/p><p class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\">PEK\u00c1ROV\u00c1, P. et al., 2011. V\u00fdznamn\u00e9 povodne na \u00fazem\u00ed Slovenska v minulosti. Acta Hydrologica Slovaca, ro\u010d. 12, \u010d. 1. s. 65\u201373.<\/span><\/p><p class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\">POL\u00c1CH, D., G\u00c1BA, Z. 1998. Historie povodn\u00ed na \u0161umpersk\u00e9m a jesenick\u00e9m okrese. Severn\u00ed Morava, sv. 75, s. 3\u201329.<\/span><\/p><p class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\">KREUZINGER, E., 2002. Opavsk\u00e1 kronika star\u00e9 a nov\u00e9 dob\u00fd. P\u016fvodn\u00ed vyd\u00e1n\u00ed z roku 1862 z n\u011bm\u010diny p\u0159elo\u017eil V. Pla\u010dek. Opava: Magistr\u00e1t statut\u00e1rn\u00edho m\u011bsta Opavy. 155 s.<\/span><\/p><p class=\"rteright\"><span style=\"color: #003366;\"><em>Jan Munzar a Stanislav Ondr\u00e1\u010dek, MZ 2014\/1, ro\u010dn\u00edk 67, str. 31\u201332<\/em><\/span><\/p>\t\t\t\t\t\t<\/div>\n\t\t\t\t<\/div>\n\t\t\t\t\t<\/div>\n\t\t<\/div>\n\t\t\t\t\t\t\t<\/div>\n\t\t<\/section>\n\t\t\t\t\t\t\t<\/div>\n\t\t","protected":false},"excerpt":{"rendered":"<p>V souvislosti s velk\u00fdmi povodn\u011bmi, kter\u00e9 za\u010d\u00e1tkem \u010dervna 2013 zas\u00e1hly \u010cR, zejm\u00e9na povod\u00ed Labe, n\u00e1s napadlo p\u0159isp\u011bt k o\u017eiven\u00ed povod\u0148ov\u00e9 pam\u011bti p\u0159ipomenut\u00edm extr\u00e9mu z roku 1813 vzhledem k jeho 200. [&hellip;]<\/p>\n","protected":false},"author":3,"featured_media":0,"parent":0,"menu_order":0,"comment_status":"closed","ping_status":"closed","template":"","meta":{"footnotes":""},"class_list":["post-12524","page","type-page","status-publish","hentry","entry"],"_links":{"self":[{"href":"http:\/\/www.cmes.cz\/web\/wp-json\/wp\/v2\/pages\/12524","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"http:\/\/www.cmes.cz\/web\/wp-json\/wp\/v2\/pages"}],"about":[{"href":"http:\/\/www.cmes.cz\/web\/wp-json\/wp\/v2\/types\/page"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"http:\/\/www.cmes.cz\/web\/wp-json\/wp\/v2\/users\/3"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"http:\/\/www.cmes.cz\/web\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=12524"}],"version-history":[{"count":4,"href":"http:\/\/www.cmes.cz\/web\/wp-json\/wp\/v2\/pages\/12524\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":12528,"href":"http:\/\/www.cmes.cz\/web\/wp-json\/wp\/v2\/pages\/12524\/revisions\/12528"}],"wp:attachment":[{"href":"http:\/\/www.cmes.cz\/web\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=12524"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}