{"id":12032,"date":"2025-01-06T17:59:37","date_gmt":"2025-01-06T16:59:37","guid":{"rendered":"http:\/\/www.cmes.cz\/web\/?page_id=12032"},"modified":"2025-01-06T18:02:36","modified_gmt":"2025-01-06T17:02:36","slug":"prognozni-stredisko-cistoty-ovzdusi","status":"publish","type":"page","link":"http:\/\/www.cmes.cz\/web\/prognozni-stredisko-cistoty-ovzdusi\/","title":{"rendered":"PROGN\u00d3ZN\u00cd ST\u0158EDISKO \u010cISTOTY OVZDU\u0160\u00cd"},"content":{"rendered":"\t\t<div data-elementor-type=\"wp-page\" data-elementor-id=\"12032\" class=\"elementor elementor-12032\">\n\t\t\t\t\t\t\t\t\t<section class=\"elementor-section elementor-top-section elementor-element elementor-element-72d61ab elementor-section-boxed elementor-section-height-default elementor-section-height-default\" data-id=\"72d61ab\" data-element_type=\"section\" data-settings=\"{&quot;_ha_eqh_enable&quot;:false}\">\n\t\t\t\t\t\t<div class=\"elementor-container elementor-column-gap-default\">\n\t\t\t\t\t<div class=\"elementor-column elementor-col-100 elementor-top-column elementor-element elementor-element-1500071\" data-id=\"1500071\" data-element_type=\"column\">\n\t\t\t<div class=\"elementor-widget-wrap elementor-element-populated\">\n\t\t\t\t\t\t\t\t<div class=\"elementor-element elementor-element-d881932 elementor-widget elementor-widget-text-editor\" data-id=\"d881932\" data-element_type=\"widget\" data-widget_type=\"text-editor.default\">\n\t\t\t\t<div class=\"elementor-widget-container\">\n\t\t\t<style>\/*! elementor - v3.17.0 - 08-11-2023 *\/\n.elementor-widget-text-editor.elementor-drop-cap-view-stacked .elementor-drop-cap{background-color:#69727d;color:#fff}.elementor-widget-text-editor.elementor-drop-cap-view-framed .elementor-drop-cap{color:#69727d;border:3px solid;background-color:transparent}.elementor-widget-text-editor:not(.elementor-drop-cap-view-default) .elementor-drop-cap{margin-top:8px}.elementor-widget-text-editor:not(.elementor-drop-cap-view-default) .elementor-drop-cap-letter{width:1em;height:1em}.elementor-widget-text-editor .elementor-drop-cap{float:left;text-align:center;line-height:1;font-size:50px}.elementor-widget-text-editor .elementor-drop-cap-letter{display:inline-block}<\/style>\t\t\t\t<div><p><span style=\"color: #003366;\"><strong>1. \u00daVOD<\/strong><\/span><\/p><p class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\">V\u011bdeckotechnick\u00e1 revoluce umo\u017enila neb\u00fdval\u00fd r\u016fst v\u00fdrobn\u00edch sil, zv\u00fd\u0161en\u00ed spole\u010densk\u00e9 spot\u0159eby a zlep\u0161en\u00ed mnoha str\u00e1nek \u017eivo\u00adta \u010dlov\u011bka. Rozvoj v\u00fdroby a techniky je v\u0161ak na druh\u00e9 stran\u011b spojen se st\u00e1le vzr\u016fstaj\u00edc\u00edmi n\u00e1roky na zdroje energie a surovin. S t\u00edm ov\u0161em souvis\u00ed zhor\u0161ov\u00e1n\u00ed n\u011bkter\u00fdch slo\u017eek \u017eivotn\u00edho pro\u00adst\u0159ed\u00ed, mezi jin\u00fdm t\u00e9\u017e zne\u010di\u0161t\u011bn\u00ed ovzdu\u0161\u00ed.<\/span><\/p><p class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\">Zne\u010di\u0161t\u011bn\u00ed ovzdu\u0161\u00ed je probl\u00e9mem vysp\u011bl\u00fdch pr\u016fmyslov\u00fdch st\u00e1t\u016f a oblast\u00ed. V na\u0161ich podm\u00ednk\u00e1ch je hlavn\u00ed p\u0159\u00ed\u010dinou pom\u011brn\u011b vysok\u00fdch \u00falet\u016f \u0161kodliv\u00fdch p\u0159\u00edm\u011bs\u00ed do ovzdu\u0161\u00ed struktura na\u0161\u00ed palivoenergetick\u00e9 z\u00e1kladny. Hlavn\u00edm zdrojem energie pro v\u00fdrobu elekt\u0159iny a vyt\u00e1p\u011bn\u00ed s\u00eddli\u0161\u0165 je hn\u011bd\u00e9 uhl\u00ed, vyzna\u010duj\u00edc\u00ed se vysok\u00fdm obsahem s\u00edry. Oblasti, v nich\u017e je soust\u0159ed\u011bn velk\u00fd energetick\u00fd a pr\u016fmyslov\u00fd potenci\u00e1l, jsou trvale vysokou m\u011brou posti\u017eeny nad\u00adm\u011brn\u00fdmi koncentracemi kysli\u010dn\u00edku si\u0159i\u010dit\u00e9ho, vznikaj\u00edc\u00edho p\u0159i spalovac\u00edch procesech. Do ovzdu\u0161\u00ed jsou vypou\u0161t\u011bny i dal\u0161\u00ed plynn\u00e9 exhalace, vznikl\u00e9 nap\u0159. jako produkty chemick\u00fdch z\u00e1vod\u016f. Eko\u00adnomicky rentabiln\u00ed a \u00fa\u010dinn\u00fd syst\u00e9m odstra\u0148ov\u00e1n\u00ed S0<sub>2<\/sub> ze spalin nen\u00ed v sou\u010dasn\u00e9 dob\u011b k dispozici.<\/span><\/p><p class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\">V \u010cSSR je na prvn\u00edm m\u00edst\u011b z kraj\u016f nejv\u00edce posti\u017een\u00fdch zne\u00ad\u010di\u0161t\u011bn\u00edm ovzdu\u0161\u00ed kraj Severo\u010desk\u00fd a v n\u011bm zejm\u00e9na okresy Most, Teplice a Chomutov. Okres Chomutov je na prvn\u00edm m\u00edst\u011b v \u010cSSR pokud jde o mno\u017estv\u00ed S0<sub>2<\/sub>, vypou\u0161t\u011bn\u00e9ho ro\u010dn\u011b do ovzdu\u0161\u00ed. Rozhoduj\u00edc\u00ed pod\u00edl na tom m\u00e1 komplex tepeln\u00fdch velko-elektr\u00e1ren Tu\u0161imice I a II a Prun\u00e9\u0159ov I. V nedlouh\u00e9 dob\u011b k nim p\u0159ibude je\u0161t\u011b elektr\u00e1rna Prun\u00e9\u0159ov II.<\/span><\/p><p class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\">Progn\u00f3za v\u00fdvoje emis\u00ed plynn\u00fdch \u0161kodlivin na dal\u0161\u00ed l\u00e9ta nen\u00ed p\u0159\u00edzniv\u00e1, nebo\u0165 hn\u011bd\u00e9 uhl\u00ed z\u016fstane i nad\u00e1le z\u00e1kladnou na\u0161\u00ed ener\u00adgetiky. Zne\u010di\u0161t\u011bn\u00ed ovzdu\u0161\u00ed v\u0161ak p\u016fsob\u00ed zna\u010dn\u00e9 \u0161kody v n\u00e1rodn\u00edm hospod\u00e1\u0159stv\u00ed a v budoucnu se nevyhneme ani probl\u00e9m\u016fm sou\u00advisej\u00edc\u00edm s p\u0159enosem \u0161kodlivin mimo \u00fazem\u00ed na\u0161eho st\u00e1tu. Na\u0161e spole\u010dnost je tedy ve sv\u00e9m \u00fasil\u00ed o komplexn\u00ed zabezpe\u010den\u00ed pot\u0159eb pracuj\u00edc\u00edch postavena p\u0159ed komplikovan\u00fd \u00fakol &#8211; uspokojit rostouc\u00ed n\u00e1roky ve sf\u00e9\u0159e v\u00fdroby a sou\u010dasn\u011b p\u0159i tom rozvojem pr\u016fmyslu nenaru\u0161it \u017eivotn\u00ed prost\u0159ed\u00ed \u010dlov\u011bka, pot\u0159ebn\u00e9 k reprodukci jeho pracovn\u00ed s\u00edly a v kone\u010dn\u00e9 m\u00ed\u0159e i k umo\u017en\u011bn\u00ed existence lidsk\u00e9ho druhu v\u016fbec.<\/span><\/p><p class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\"><strong>2. Postaven\u00ed a \u00fakoly progn\u00f3zn\u00edho st\u0159ediska \u010cistoty ovzdu\u0161\u00ed v projektu regulace vel\u00adk\u00fdch zdroj\u016f emis\u00ed<\/strong><\/span><\/p><p class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\">Jednou z cest, jak sn\u00ed\u017eit vysok\u00e9 zne\u010di\u0161t\u011bn\u00ed ovzdu\u0161\u00ed plynn\u00fdmi exhalacemi, je vytvo\u0159en\u00ed \u00fa\u010dinn\u00e9ho syst\u00e9mu pro regulaci emis\u00ed velk\u00fdch zdroj\u016f. Regulace zdroj\u016f v\u0161ak v ka\u017ed\u00e9m p\u0159\u00edpad\u011b znamen\u00e1 ur\u010dit\u00e9 ekonomick\u00e9 ztr\u00e1ty ve v\u00fdrobn\u00ed sf\u00e9\u0159e. M\u00e1-li b\u00fdt regula\u010dn\u00ed opat\u0159en\u00ed maxim\u00e1ln\u011b \u00fa\u010dinn\u00e9 p\u0159i minim\u00e1ln\u00edch mo\u017en\u00fdch ztr\u00e1t\u00e1ch, je nutno vydat k jeho uplatn\u011bn\u00ed pokyn pouze za podm\u00ednek, p\u0159i nich\u017e doch\u00e1z\u00ed k nadm\u011brn\u00e9mu r\u016fstu koncentrac\u00ed \u0161kodlivin ve vzduchu. Pokyn mus\u00ed b\u00fdt vyd\u00e1n s dostate\u010dn\u00fdm p\u0159edstihem, je\u0161t\u011b p\u0159ed dosa\u017een\u00edm kritick\u00e9ho zne\u010di\u0161t\u011bn\u00ed. Regula\u010dn\u00ed syst\u00e9m mus\u00ed b\u00fdt proto dopln\u011bn progn\u00f3zn\u00edm a sign\u00e1ln\u00edm syst\u00e9mem, vyd\u00e1vaj\u00edc\u00edm kr\u00e1tkodob\u00e9 p\u0159edpov\u011bdi situac\u00ed, za nich\u017e doch\u00e1z\u00ed k nadm\u011brn\u00e9mu zne\u010di\u0161t\u011bn\u00ed v z\u00e1jmov\u00e9 oblasti.<\/span><\/p><p class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\">Za p\u0159edpokladu konstantn\u00ed \u00farovn\u011b emis\u00ed z uva\u017eovan\u00fdch zdroj\u016f z\u00e1vis\u00ed koncentrace \u0161kodlivin ve vzduchu pouze na podm\u00ednk\u00e1ch atmosf\u00e9rick\u00e9ho rozptylu v mezn\u00ed vrstv\u011b ovzdu\u0161\u00ed, nebereme-li v \u00favahu chemick\u00e9 zm\u011bny b\u011bhem transportu p\u0159\u00edm\u011bs\u00ed v ovzdu\u0161\u00ed.<\/span><\/p><p class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\">Pravd\u011bpodobnost situac\u00ed s vysok\u00fdm zne\u010di\u0161t\u011bn\u00edm lze tedy stanovit na z\u00e1klad\u011b meteorologick\u00e9 p\u0159edpov\u011bdi podm\u00ednek rozptylu. Vy\u00adbudov\u00e1n\u00edm a zaji\u0161t\u011bn\u00edm provozu progn\u00f3zn\u00edho a sign\u00e1ln\u00edho sys\u00adt\u00e9mu byl proto \u00fast\u0159edn\u00edmi org\u00e1ny \u010cSR pov\u011b\u0159en Hydrometeoro\u00adlogick\u00fd \u00fastav Praha. Podle projektu, kter\u00fd v roce 1972 vypra\u00adcovalo Odborn\u00e9 st\u0159edisko ochrany \u010distoty ovzdu\u0161\u00ed (OSO\u010cO) pra\u017esk\u00e9ho HM\u00da, byl progn\u00f3zn\u00ed a sign\u00e1ln\u00ed syst\u00e9m s ur\u010dit\u00fdmi odchylkami realizov\u00e1n.<\/span><\/p><p class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\">\u00dast\u0159edn\u00ed slo\u017ekou syst\u00e9mu je Progn\u00f3zn\u00ed st\u0159edisko \u010distoty ovzdu\u0161\u00ed (PS\u010cO), kter\u00e9 je um\u00edst\u011bno y nov\u00e9 budov\u011b sto\u017e\u00e1rov\u00e9 observato\u0159e v Tu\u0161imic\u00edch (obr. 1). \u00dakolem PS\u010cO je sb\u011br a zpracov\u00e1n\u00ed meteorologick\u00fdch a imisn\u00edch dat, jejich zpracov\u00e1n\u00ed a interpretace podle zadan\u00fdch metodik a vyd\u00e1v\u00e1n\u00ed v\u00fdstrah v p\u0159\u00ed\u00adpad\u011b pravd\u011bpodobnosti v\u00fdskytu situac\u00ed s vysok\u00fdm zne\u010di\u0161t\u011bn\u00edm. Ve sv\u00e9 \u010dinnosti PS\u010cO \u00fazce spolupracuje se synoptickou meteo\u00adrologickou slu\u017ebou HM\u00da, od ni\u017e p\u0159eb\u00edr\u00e1 kr\u00e1tkodobou p\u0159ed\u00adpov\u011b\u010f meteorologick\u00fdch prvk\u016f, slou\u017e\u00edc\u00edch jako vstupn\u00ed data pro p\u0159edpov\u011b\u010f zne\u010di\u0161t\u011bn\u00ed. Organiza\u010dn\u011b a metodicky je PS\u010cO \u0159\u00edzeno z OSO\u010cO, od n\u011bho\u017e p\u0159eb\u00edr\u00e1 vypracovan\u00e9 metodiky progn\u00f3z a s n\u00edm\u017e spolupracuje p\u0159i verifikaci a zlep\u0161ov\u00e1n\u00ed p\u0159edpov\u011bdn\u00edch metod. D\u00e1le pak pracovn\u00edci PS\u010cO zaji\u0161\u0165uj\u00ed obsluhu a \u00fadr\u017ebu nasazen\u00e9 spojovac\u00ed a m\u011b\u0159\u00edc\u00ed techniky.<\/span><\/p><p class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\">Pracovi\u0161t\u011b PS\u010cO je postupn\u011b vybavov\u00e1no modern\u00edmi pro\u00adst\u0159edky m\u011b\u0159ic\u00ed techniky, s perspektivou zaveden\u00ed automatizace m\u011b\u0159eni a zpracov\u00e1n\u00ed dat. Pro p\u0159edpov\u011b\u010f zne\u010di\u0161t\u011bn\u00ed se bezpro\u00adst\u0159edn\u011b vyu\u017e\u00edv\u00e1 \u00fadaj\u016f z telemetrick\u00e9 s\u00edt\u011b na m\u011b\u0159en\u00ed koncentrac\u00ed SO<sub>2<\/sub> a sodarov\u00fdch m\u011b\u0159en\u00ed.<\/span><\/p><p class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\"><strong>3. TELEMETRICK\u00c1 S\u00cd\u0164 PRO M\u011a\u0158EN\u00cd KONCENTRAC\u00cd S0<sub>2<\/sub><\/strong><\/span><\/p><p class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\">Telemetrick\u00e1 monitorovac\u00ed s\u00ed\u0165 tvo\u0159\u00ed sign\u00e1ln\u00ed slo\u017eku syst\u00e9mu. Jako nejprogres\u00edvn\u011bj\u0161\u00ed \u0159e\u0161en\u00ed, umo\u017e\u0148uj\u00edc\u00ed plnou automatizaci m\u011b\u0159en\u00ed a kladouc\u00ed minim\u00e1ln\u00ed n\u00e1roky na pot\u0159ebu pracovn\u00edch sil, byl zvolen syst\u00e9m osazen\u00fd monitory Philips PW 9700. Syst\u00e9m je tvo\u0159en p\u011bti monitory, napojen\u00fdmi na centr\u00e1ln\u00ed \u0159\u00edd\u00edc\u00ed a vyhodno\u00adcovac\u00ed jednotku. Centr\u00e1ln\u00ed jednotka je um\u00edst\u011bna v budov\u011b PS\u010cO. Prost\u0159ednictv\u00edm telefonn\u00edch okruh\u016f je spojena s monitory, um\u00edst\u011bn\u00fdmi na r\u016fzn\u00fdch lokalit\u00e1ch okresu Chomutov ve vzd\u00e1le\u00adnostech od 5 do 12 km vzdu\u0161nou \u010darou od budovy PS\u010cO. V\u00fdb\u011br lokalit byl omezen mo\u017enost\u00ed z\u00edsk\u00e1n\u00ed voln\u00fdch telefonn\u00edch linek a vybudov\u00e1n\u00ed elektrick\u00e9 p\u0159\u00edpojky. Monitory byly proto um\u00edst\u011bny v obc\u00edch Chomutov, B\u0159ezno u Chomutova, \u017dabokliky, Kl\u00e1\u0161terec nad Oh\u0159\u00ed a Kada\u0148.<\/span><\/p><\/div><div><p class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\"><img decoding=\"async\" class=\"alignleft\" src=\"http:\/\/www.cmes.cz\/sites\/default\/files\/Tu%C5%A1imice.JPG\" alt=\"\" \/>Funkce monitoru PW 9700 je zalo\u017eena na reakci mezi voln\u00fdm bromem v reagen\u010dn\u00edm roztoku a kysli\u010dn\u00edkem si\u0159i\u010dit\u00fdm, obsa\u017ee\u00adn\u00fdm v pros\u00e1van\u00e9m vzorku vzduchu (Macner, 1975). V\u00fdsledkem reakce je \u00fabytek voln\u00e9ho bromu v roztoku. Tento \u00fabytek je elektrochemicky indikov\u00e1n a p\u0159\u00edstroj reaguje na sn\u00ed\u017een\u00ed koncen\u00adtrace voln\u00e9ho bromu produkc\u00ed nov\u00fdch molekul bromu pomoc\u00ed genera\u010dn\u00edho elektrodov\u00e9ho syst\u00e9mu. Elektrick\u00fd proud, pot\u0159ebn\u00fd k n\u00e1vratu koncentrace voln\u00e9ho bromu v roztoku na p\u016fvodn\u00ed \u00farove\u0148, je tedy \u00fam\u011brn\u00fd koncentraci S0<sub>2<\/sub> v pros\u00e1t\u00e9m vzorku vzduchu a slou\u017e\u00ed jako v\u00fdstupn\u00ed \u00fadaj p\u0159\u00edstroje. Rozsah m\u011b\u0159en\u00ed koncentrac\u00ed S0<sub>2<\/sub> je 0 \u2014 3 mgm<sup>-3<\/sup>. Reagen\u010dn\u00edmu prostoru je p\u0159ed\u00ad\u0159azen selektivn\u00ed filtr, kter\u00fd odstra\u0148uje ze vzduchu interferuj\u00edc\u00ed p\u0159\u00edm\u011bsi, reaguj\u00edc\u00ed s roztokem obdobn\u011b jako S0<sub>2<\/sub>.<\/span><\/p><p class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\">V\u00fdstupn\u00ed proud chemick\u00e9 jednotky monitoru je v elektrick\u00e9 jednotce m\u011bn\u011bn na stejnosm\u011brn\u00fd proud 0\u201420 mA, digitalizov\u00e1n, modulov\u00e1n na nosnou frekvenci a p\u0159es p\u0159izp\u016fsobovac\u00ed jednotku vystupuje do telefonn\u00edho okruhu a jeho prost\u0159ednictv\u00edm se do\u00adst\u00e1v\u00e1 na vstup \u00fast\u0159edn\u00ed jednotky. V \u00fast\u0159edn\u00ed jednotce je sign\u00e1l zpracov\u00e1n \u0159et\u011bzcem telekomunika\u010dn\u00ed modem &#8211; korek\u010dn\u00ed zesilova\u010d &#8211; analogov\u011b impulsn\u00ed p\u0159evodn\u00edk &#8211; integr\u00e1tor. V tomto \u0159et\u011bzci se prov\u00e1d\u00ed automatick\u00e1 korekce m\u011brn\u00e9ho sign\u00e1lu a pr\u016fm\u011brov\u00e1n\u00ed nam\u011b\u0159en\u00fdch hodnot za \u010dasov\u00fd \u00fasek 30 minut. Ka\u017edou p\u016flhodinu prob\u00edh\u00e1 na povel \u0159\u00edd\u00edc\u00ed jednotky tisk pr\u016fm\u011brovan\u00fdch hodnot koncentrac\u00ed S0<sub>2<\/sub> ze v\u0161ech p\u011bti monitor\u016f. Ti\u0161t\u011bn\u00e9 hodnoty jsou sou\u010dasn\u011b d\u011brov\u00e1ny na p\u00e1sku. V p\u0159\u00edpad\u011b pot\u0159eby lze k libovol\u00adn\u00e9mu monitoru p\u0159ipojit kontinu\u00e1ln\u00ed zapisova\u010d pro registraci okam\u017eit\u00fdch hodnot koncentraci.<\/span><\/p><p class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\">\u00dast\u0159edn\u00ed jednotka d\u00e1le zaji\u0161\u0165uje v\u017edy po 12 hodin\u00e1ch nulo\u00adv\u00e1n\u00ed a kalibraci v\u0161ech monitor\u016f prost\u0159ednictv\u00edm povel\u016f, vys\u00ed\u00adlan\u00fdch monitor\u016fm po telefonn\u00edm veden\u00ed. B\u011bhem nulov\u00e1n\u00ed a kalibrace monitory nem\u011b\u0159\u00ed. Dva p\u016flhodinov\u00e9 pr\u016fm\u011bry koncen\u00adtrac\u00ed pro ka\u017ed\u00fd monitor tedy nejsou ka\u017ed\u00fd den k dispozici.<\/span><\/p><p class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\">Z oblasti, pokryt\u00e9 telemetrickou s\u00edt\u00ed, je ka\u017ed\u00fd den k dispozici 230 hodnot p\u016flhodinov\u00fdch pr\u016fm\u011br\u016f koncentrac\u00ed SO<sub>2<\/sub> (za p\u0159ed\u00adpokladu bezporuchov\u00e9 funkce v\u0161ech monitor\u016f). Toto mno\u017estv\u00ed \u00fadaj\u016f poskytuje dostate\u010dn\u011b dobr\u00fd p\u0159ehled o zm\u011bn\u00e1ch zne\u010di\u0161t\u011bn\u00ed v chr\u00e1n\u011bn\u00e9 oblasti a slou\u017e\u00ed jako jeden z prediktor\u016f v metod\u011b progn\u00f3zy zne\u010di\u0161t\u011bn\u00ed ovzdu\u0161\u00ed.<\/span><\/p><p class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\"><strong>4. SODAR<\/strong><\/span><\/p><p class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\">Pro ocen\u011bn\u00ed podm\u00ednek rozptylu p\u0159\u00edm\u011bs\u00ed v atmosf\u00e9\u0159e je roz\u00adhoduj\u00edc\u00ed ur\u010den\u00ed charakteru teplotn\u00edho zvrstven\u00ed v mezn\u00ed vrstv\u011b a lokalizace z\u00e1dr\u017en\u00fdch vrstev, blokuj\u00edc\u00edch vertik\u00e1ln\u00ed transport p\u0159\u00edm\u011bs\u00ed. Dosavadn\u00ed metody pou\u017e\u00edvan\u00e9 pro tento \u00fa\u010del pln\u011b ne\u00advyhovovaly. Bal\u00f3nov\u00e1 radiosonda n\u00e1sledkem velk\u00e9 stoupac\u00ed rychlosti a setrva\u010dnosti teplotn\u00edho \u010didla nem\u016f\u017ee zachytit v\u0161echny podrobnosti teplotn\u00edho profilu v p\u0159\u00edzemn\u00ed vrstv\u011b. Dal\u0161\u00ed nev\u00fd\u00adhodou je mal\u00e1 \u010dasov\u00e1 hustota sond\u00e1\u017e\u00ed a skute\u010dnost, \u017ee radiosond\u00e1\u017en\u00ed stanice prov\u00e1d\u011bj\u00edc\u00ed pravideln\u00e1 kvalitn\u00ed m\u011b\u0159en\u00ed m\u016f\u017ee le\u017eet mimo z\u00e1jmov\u00e9 \u00fazem\u00ed. K ocen\u011bn\u00ed podm\u00ednek stability byly proto jako dopl\u0148uj\u00edc\u00ed pou\u017e\u00edv\u00e1ny meteorologick\u00e9 prvky, kter\u00e9 nep\u0159\u00edmo charakterizuj\u00ed teplotn\u00ed zvrstven\u00ed, nap\u0159. dohlednost, druh obla\u010dnosti, stav p\u016fdy apod.<\/span><\/p><p class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\">Prudce se rozv\u00edjej\u00edc\u00ed elektronika a automatizace nal\u00e9z\u00e1 \u0161irok\u00e9 uplatn\u011bn\u00ed i v oboru meteorologick\u00fdch m\u011b\u0159\u00edc\u00edch metod. Do stadia provozn\u00edho pou\u017eit\u00ed se dostaly p\u0159\u00edstroje, jejich\u017e funkce je zalo\u017eena na vlastnostech \u0161\u00ed\u0159en\u00ed r\u016fzn\u00fdch druh\u016f vln\u011bni atmosf\u00e9rou. Jedn\u00edm z nich je sodar (akustick\u00fd radar), pracuj\u00edc\u00ed na p\u0159\u00edbuzn\u00e9m princi\u00adpu jako klasick\u00fd radiolok\u00e1tor.<\/span><\/p><p class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\">Ant\u00e9na sodaru vys\u00edl\u00e1 \u00fazk\u00fd svazek akustick\u00fdch vln ve sly\u0161itel\u00adn\u00e9m frekven\u010dn\u00edm p\u00e1smu. Akustick\u00e9 vlny jsou p\u0159i pr\u016fchodu atmo\u00adsf\u00e9rou rozptylov\u00e1ny turbulentn\u00edmi fluktuacemi teploty a rychlosti v\u011btru. \u010c\u00e1st rozpt\u00fdlen\u00e9ho akustick\u00e9ho sign\u00e1lu se vrac\u00ed zp\u011bt k ant\u00e9n\u011b a m\u016f\u017ee b\u00fdt registrov\u00e1na jako echo. Sodar umo\u017e\u0148uje sledovat oblasti s v\u00fdskytem turbulentn\u00edch fluktuac\u00ed, srovnatel\u00adn\u00fdch s vys\u00edlanou vlnovou d\u00e9lkou. Sodar m\u016f\u017ee pracovat nep\u0159e\u00adtr\u017eit\u011b a z\u00e1znam je vyhodnotiteln\u00fd v re\u00e1ln\u00e9m \u010dase. Vhodnou interpretac\u00ed sodarov\u00fdch z\u00e1znam\u016f lze zjistit \u010das vzniku stabiln\u00edch vrstev, blokuj\u00edc\u00edch vertik\u00e1ln\u00ed transport p\u0159\u00edm\u011bs\u00ed, m\u011b\u0159it v\u00fd\u0161ku t\u011bchto vrstev nad povrchem a sledovat jejich v\u00fdvoj a z\u00e1nik (Parry a kol., 1975; Keder, v tisku). Sodar, provozovan\u00fd na PS\u010cO Tu\u0161imice, m\u00e1 maxim\u00e1ln\u00ed v\u00fd\u0161kov\u00fd dosah 1500 m. Do\u00adpl\u0148uj\u00edc\u00ed za\u0159\u00edzen\u00ed, nab\u00edzen\u00e1 zahrani\u010dn\u00edm v\u00fdrobcem, by umo\u017enila t\u00e9\u017e m\u011b\u0159eni profilu v\u011btru v mezn\u00ed vrstv\u011b ovzdu\u0161\u00ed.<\/span><\/p><p class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\"><strong>5. P\u0158EDPOV\u011a\u010e DIF\u00daZN\u00cdCH PODM\u00cdNEK<\/strong><\/span><\/p><p class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\">Metody kr\u00e1tkodob\u00e9 p\u0159edpov\u011bdi potenci\u00e1lu zne\u010di\u0161t\u011bn\u00ed pro pot\u0159eby progn\u00f3zn\u00edho a sign\u00e1ln\u00edho syst\u00e9mu byly vyvinuty v OSO\u010cO v r\u00e1mci st\u00e1tn\u00edho v\u00fdzkumn\u00e9ho \u00fakolu P-16-331-055. Z\u00e1kladem metod jsou pr\u00e1ce Bubn\u00edka (1972) a Sl\u00e1dka (1972, 1975). Byly definov\u00e1ny \u010dty\u0159i tzv. rozptylov\u00e9 typy po\u010das\u00ed, rozli\u0161en\u00e9 pr\u016f\u00adm\u011brn\u00fdm sm\u011brem proud\u011bn\u00ed v hladin\u011b 850 mb a znam\u00e9nkem te\u00adplotn\u00edho rozd\u00edlu mezi povrchem zem\u011b a hladinou 850 mb. Pro ka\u017ed\u00fd typ bylo zji\u0161t\u011bno, do jak\u00e9 m\u00edry p\u0159i jeho v\u00fdskytu p\u0159evl\u00e1daj\u00ed p\u0159\u00edzniv\u00e9 \u010di nep\u0159\u00edzniv\u00e9 podm\u00ednky pro rozptyl. Chr\u00e1n\u011bn\u00e1 oblast byla pro \u00fa\u010dely tohoto studia rozd\u011blena na \u00fadoln\u00ed a horskou pod\u00adoblast a dif\u00fazn\u00ed pom\u011bry byly sledov\u00e1ny v r\u00e1mci ka\u017ed\u00e9ho typu odd\u011blen\u011b pro jednotliv\u00e9 podoblasti. Na podklad\u011b statistick\u00e9ho zpracov\u00e1n\u00ed \u0159ad imisn\u00edch a meteoro\u00adlogick\u00fdch dat byly uvnit\u0159 ka\u017ed\u00e9ho rozptylov\u00e9ho typu stanoveny regresn\u00ed vztahy mezi vybran\u00fdmi meteorologick\u00fdmi prvky, imi\u00adsemi S0<sub>2<\/sub> z p\u0159edchoz\u00edho dne a imisemi v n\u00e1sleduj\u00edc\u00edm dnu. D\u00e1le byly stanoveny kritick\u00e9 hodnoty p\u0159edpov\u00eddan\u00fdch imis\u00ed -meze v\u00fdstrah. V\u00fdstrahy se vyd\u00e1vaj\u00ed tehdy, jestli\u017ee existuje 25% pravd\u011bpodobnost, \u017ee v n\u011bkter\u00e9m m\u00edst\u011b chr\u00e1n\u011bn\u00e9 oblasti bude p\u0159ekro\u010dena pr\u016fm\u011brn\u00e1 denn\u00ed koncentrace S0<sub>2<\/sub> 0.5 mgm<sup>-3<\/sup>.<\/span><\/p><p class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\">Organizace sestavov\u00e1n\u00ed p\u0159edpov\u011bdi a vyd\u00e1v\u00e1n\u00ed v\u00fdstrah je tato: P\u0159edpov\u011b\u010f se vyd\u00e1v\u00e1 s platnost\u00ed na n\u00e1sleduj\u00edc\u00ed den 07 \u2014 07 hodin. Na PS\u010cO jsou k dispozici vstupn\u00ed data pro p\u0159edpov\u011b\u010f &#8211; progn\u00f3za meteorologick\u00fdch parametr\u016f dodan\u00e1 SMS HM\u00da a imisn\u00ed data z telemetrick\u00e9 s\u00edt\u011b Philips. Vstupn\u00ed data se zpracuj\u00ed podle pro\u00advozn\u00edho manu\u00e1lu a v\u00fdsledn\u00e1 p\u0159edpov\u011bzen\u00e1 hodnota imis\u00ed se porovn\u00e1 s kritick\u00fdmi hodnotami. V p\u0159\u00edpad\u011b p\u0159ekro\u010den\u00ed t\u011bchto hodnot vznik\u00e1 povinnost vydat v\u00fdstrahu a p\u0159edat ji regula\u010dn\u00edmu syst\u00e9mu emis\u00ed (obr. 2). P\u0159edpov\u011b\u010f mus\u00ed b\u00fdt zpracov\u00e1na do 14 hodin SE\u010c. Byla-li vyd\u00e1na v\u00fdstraha, vy\u017e\u00e1d\u00e1 si PS\u010cO od SMS ve 20 hodin up\u0159esn\u011bn\u00ed progn\u00f3zy meteorologick\u00fdch prvk\u016f a provede verifikaci p\u0159edpov\u011bdi zne\u010di\u0161t\u011bni. Podle v\u00fdsledku veri\u00adfikace je pak nutno vydanou v\u00fdstrahu potvrdit nebo odvolat.<\/span><\/p><p class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\">PS\u010cO vyd\u00e1v\u00e1 progn\u00f3zy potenci\u00e1lu zne\u010di\u0161t\u011bn\u00ed v zimn\u00edm p\u016fl\u00adroku, od za\u010d\u00e1tku \u0159\u00edjna do konce b\u0159ezna n\u00e1sleduj\u00edc\u00edho roku.<\/span><\/p><p class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\">V letn\u00ed polovin\u011b roku se p\u0159edpov\u011bdi nevyd\u00e1vaj\u00ed, nebo\u0165 pravd\u011b\u00adpodobnost p\u0159ekro\u010den\u00ed kritick\u00fdch hodnot je t\u00e9m\u011b\u0159 nulov\u00e1. Vy\u00add\u00e1v\u00e1n\u00ed p\u0159edpov\u011bdi bylo zah\u00e1jeno v zimn\u00ed sez\u00f3n\u011b 1973\u20141974.<\/span><\/p><p class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\">V obdob\u00edch 1974\u201375, 1975\u201376 a 1976\u201377 vyd\u00e1v\u00e1n\u00ed progn\u00f3z pokra\u010dovalo, av\u0161ak pouze pro \u00fa\u010dely ov\u011b\u0159ov\u00e1n\u00ed a vylep\u0161ov\u00e1n\u00ed metod p\u0159edpov\u011bdi, ani\u017e by v\u00fdstrahy byly p\u0159ed\u00e1v\u00e1ny regula\u010d\u00adn\u00edmu syst\u00e9mu.<\/span><\/p><p class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\">V n\u00e1vaznosti na p\u0159edchoz\u00ed opat\u0159en\u00ed ke komplexn\u00edmu \u0159e\u0161en\u00ed problematiky \u017eivotn\u00edho prost\u0159ed\u00ed v p\u00e1nevn\u00edch okresech Pod\u00adkru\u0161noho\u0159\u00ed se pl\u00e1nuje zaveden\u00ed regulace emis\u00ed z\u00e1vod\u016f chemic\u00adk\u00e9ho pr\u016fmyslu. Vypracov\u00e1n\u00edm metod p\u0159edpov\u011bdi situac\u00ed, v nich\u017e bude nutno tuto regulaci uplat\u0148ovat, byl op\u011bt pov\u011b\u0159en Hydro\u00admeteorologick\u00fd \u00fastav Praha. V navr\u017een\u00e9 metod\u011b se vyu\u017e\u00edv\u00e1 jednak osv\u011bd\u010den\u00fdch rozptylov\u00fdch typ\u016f po\u010das\u00ed, jednak je u\u010din\u011bn pokus o prognostick\u00e9 vyu\u017eit\u00ed sodarov\u00fdch m\u011b\u0159eni. Oproti p\u016fvodn\u00edm metod\u00e1m byl p\u0159edpoklad platnosti vztah\u016f mezi koncentracemi S0<sub>2<\/sub> a podm\u00ednkami po\u010das\u00ed roz\u0161\u00ed\u0159en i na jin\u00e9 druhy \u0161kodlivin a na celou oblast Podkru\u0161noho\u0159\u00ed (Bubnik, 1976). P\u0159edpov\u011bdi podle t\u00e9to metody bude rovn\u011b\u017e vyd\u00e1vat PS\u010cO Tu\u0161imice. \u00da\u010dinnost regula\u010dn\u00edch opat\u0159en\u00ed bude podle pl\u00e1nu ov\u011b\u0159ov\u00e1na v praxi v pr\u016f\u00adb\u011bhu let 1977-78.<\/span><\/p><p class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\"><strong>6. Z\u00c1V\u011aR<\/strong><\/span><\/p><p class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\">Vybudov\u00e1n\u00edm Progn\u00f3zn\u00edho st\u0159ediska \u010distoty ovzdu\u0161\u00ed v Tu\u0161imic\u00edch, vypracov\u00e1n\u00edm metod p\u0159edpov\u011bdi potenci\u00e1lu zne\u010di\u0161t\u011bn\u00ed a jejich zaveden\u00edm do rutinn\u00edho provozu splnil \u010desk\u00fd Hydro\u00admeteorologick\u00fd \u00fastav po\u017eadavky, kter\u00e9 na n\u011bj byly kladeny roz\u00adhodnut\u00edmi \u00fast\u0159edn\u00edch org\u00e1n\u016f o ochran\u011b \u010distoty ovzdu\u0161\u00ed. Bo\u00adhu\u017eel, podm\u00ednky po\u010das\u00ed v zimn\u00ed sez\u00f3n\u011b 1973 \u2014 74 byly natolik netypick\u00e9, \u017ee za cel\u00e9 obdob\u00ed nenastala ani jedna situace, za kter\u00e9 by bylo nutno vydat v\u00fdstrahu na vysok\u00e9 zne\u010di\u0161t\u011bn\u00ed ovzdu\u0161\u00ed. Na konci sez\u00f3ny byla provedena pouze simulovan\u00e1 zkou\u0161ka pohotovosti regula\u010dn\u00edho syst\u00e9mu energetiky. Rozptylov\u00e9 pod\u00adm\u00ednky v dob\u011b t\u00e9to zkou\u0161ky byly dobr\u00e9 a podm\u00ednky pro vyd\u00e1n\u00ed v\u00fdstrahy nenastaly. V dal\u0161\u00edch sez\u00f3n\u00e1ch bylo od regula\u010dn\u00edch opat\u0159eni upu\u0161t\u011bno, nebo\u0165 by zhor\u0161ovala beztak ji\u017e napjatou situaci v energetice. Komplexn\u00ed prov\u011b\u0159en\u00ed \u00fa\u010dinnosti cel\u00e9ho prognosticko-regula\u010dn\u00edho syst\u00e9mu v re\u00e1ln\u00fdch podm\u00ednk\u00e1ch ne\u00adbylo tud\u00ed\u017e nikdy provedeno.<\/span><\/p><p class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\">Progn\u00f3zn\u00ed a sign\u00e1ln\u00ed syst\u00e9m, p\u0159esto \u017ee ji\u017e del\u0161\u00ed dobu pracuje bez n\u00e1vaznosti na syst\u00e9m regula\u010dn\u00ed, je udr\u017eov\u00e1n v takov\u00e9m stavu, aby mohl b\u00fdt kdykoliv aktivov\u00e1n. Obnoven\u00ed t\u00e9to vazby a vyu\u017eit\u00ed v\u00fdsledk\u016f \u010dinnosti PS\u010cO v denn\u00ed praxi z\u00e1vis\u00ed na vybudov\u00e1n\u00ed regula\u010dn\u00edho syst\u00e9mu chemick\u00e9ho pr\u016fmyslu. Spolupr\u00e1ce PS\u010cO p\u0159i \u0159e\u0161en\u00ed probl\u00e9m\u016f, kter\u00e9 z praktick\u00e9 aplikace nov\u00fdch p\u0159edpov\u011bdn\u00edch metod vyplynou, bude z\u0159ejm\u011b \u010d\u00e1st\u00ed n\u00e1pln\u011b \u010dinnosti st\u0159ediska v t\u00e9to p\u011btiletce. V\u00fdhledov\u011b lze rovn\u011b\u017e po\u010d\u00edtat s \u00fa\u010dast\u00ed PS\u010cO p\u0159i \u0159e\u0161en\u00ed problematiky d\u00e1lkov\u00e9ho transportu p\u0159\u00edm\u011bs\u00ed v atmosf\u00e9\u0159e a p\u0159i zav\u00e1d\u011bn\u00ed automatizace sb\u011bru a zpracov\u00e1n\u00ed meteorologicko-imisn\u00edch dat.<\/span><\/p><p class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\">V\u00fdznamn\u00fdm faktorem pro pr\u00e1ci PS\u010cO je vzr\u016fstaj\u00edc\u00ed z\u00e1jem m\u00edstn\u00edch org\u00e1n\u016f lidov\u00e9 spr\u00e1vy o spolupr\u00e1ci v oblasti ochrany \u017eivotn\u00edho prost\u0159ed\u00ed. V\u011b\u0159\u00edme, \u017ee prohlubov\u00e1n\u00ed vz\u00e1jemn\u00fdch kon\u00adtakt\u016f se p\u0159\u00edzniv\u011b projev\u00ed jak v podm\u00ednk\u00e1ch \u010dinnosti PS\u010cO, tak, a to p\u0159edev\u0161\u00edm, v kone\u010dn\u00fdch v\u00fdsledc\u00edch a smyslu \u010dinnosti st\u0159ediska &#8211; zlep\u0161en\u00ed \u017eivotn\u00edch podm\u00ednek obyvatel pr\u016fmyslov\u00fdch oblast\u00ed v Podkru\u0161noho\u0159\u00ed.<\/span><\/p><p class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\"><em>Literatura:<\/em><\/span><\/p><p class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\">Macner, J.: Automatick\u00fd telemetrick\u00fd syst\u00e9m Philips. V\u00fdzkum\u00adn\u00e1 zpr\u00e1va \u00fakolu P-16-331-055-1\/3.2, HM\u00da, Praha, 1975.<\/span><\/p><p class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\">Parry, H. D., Sanders, M. J., Jensen, H. P.: Operational Appli\u00adcations of a Pure Acoustic Sounding System. j. Appl. Me\u00adteorol., 14, 1975, s. 67-77.<\/span><\/p><p class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\">Keder, J.: Sodar &#8211; nov\u00fd prost\u0159edek sond\u00e1\u017ee mezn\u00ed vrstvy ovzdu\u0161\u00ed. Meteorol. zpr., v tisku.<\/span><\/p><p class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\">Bubnik, J.: Kr\u00e1tkodob\u00e1 progn\u00f3za potenci\u00e1lu zne\u010di\u0161t\u011bn\u00ed, 1. etapa. V\u00fdzkumn\u00e1 zpr\u00e1va \u00fakolu P-16-331-055-1\/4.1, HM\u00da, Praha, 1972.<\/span><\/p><p class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\">Bubnik, J.: Kr\u00e1tkodob\u00e1 progn\u00f3za podm\u00ednek \u0161\u00ed\u0159en\u00ed, 2. etapa. V\u00fdzkumn\u00e1 zpr\u00e1va \u00fakolu P-16-331-234-l\/\u0159 E 09a, HM\u00da, Praha, 1976.<\/span><\/p><p class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\">Sl\u00e1dek, L: Metodika p\u0159edpov\u011bdi oblastn\u00edho denn\u00edho pr\u016fm\u011bru imis\u00ed S0<sub>2<\/sub> pro horsk\u00e9 a n\u00edzk\u00e9 polohy Chomutovska. V\u00fdzkumn\u00e1 zpr\u00e1va \u00fakolu P-16-331-055-1, HM\u00da, Praha, 1972.<\/span><\/p><p class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\">Sl\u00e1dek, I.: Vztahy mezi re\u017eimem zne\u010di\u0161t\u011bn\u00ed a po\u010das\u00edm v severo\u00adz\u00e1padn\u00edch \u010cech\u00e1ch. Meteorol. zpr., 28, 1975, \u010d. 4, s. 97-103.<\/span><\/p><p class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\">Sl\u00e1dek, L: Kr\u00e1tkodob\u00e1 progn\u00f3za zne\u010di\u0161t\u011bn\u00ed ovzdu\u0161\u00ed. Z\u00e1v\u011bre\u010dn\u00e1 zpr\u00e1va za \u00fakol P-16-331-055-1\/4, HM\u00da, Praha, 1975.<\/span><\/p><p class=\"rtejustify\">\u00a0<\/p><p class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\"><em>Obr. 1. Pohled na budovu PS\u010cO Tu\u0161imice z meteorologick\u00e9ho sto\u017e\u00e1ru (v\u00fd\u0161ka 80 m). Na st\u0159e\u0161e budovy jsou um\u00edst\u011bny n\u011bkter\u00e9 m\u011b\u0159ic\u00ed p\u0159\u00edstroje. Vlevo na sn\u00edmku je viditeln\u00fd kryt ant\u00e9ny sodaru<\/em><\/span><\/p><p class=\"rteright\"><span style=\"color: #003366;\"><em>Josef Keder, MZ 1977\/5, ro\u010dn\u00edk 30, str. 138-140<\/em><\/span><\/p><\/div>\t\t\t\t\t\t<\/div>\n\t\t\t\t<\/div>\n\t\t\t\t\t<\/div>\n\t\t<\/div>\n\t\t\t\t\t\t\t<\/div>\n\t\t<\/section>\n\t\t\t\t\t\t\t<\/div>\n\t\t","protected":false},"excerpt":{"rendered":"<p>1. \u00daVOD V\u011bdeckotechnick\u00e1 revoluce umo\u017enila neb\u00fdval\u00fd r\u016fst v\u00fdrobn\u00edch sil, zv\u00fd\u0161en\u00ed spole\u010densk\u00e9 spot\u0159eby a zlep\u0161en\u00ed mnoha str\u00e1nek \u017eivo\u00adta \u010dlov\u011bka. Rozvoj v\u00fdroby a techniky je v\u0161ak na druh\u00e9 stran\u011b spojen se st\u00e1le [&hellip;]<\/p>\n","protected":false},"author":3,"featured_media":0,"parent":0,"menu_order":0,"comment_status":"closed","ping_status":"closed","template":"","meta":{"footnotes":""},"class_list":["post-12032","page","type-page","status-publish","hentry","entry"],"_links":{"self":[{"href":"http:\/\/www.cmes.cz\/web\/wp-json\/wp\/v2\/pages\/12032","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"http:\/\/www.cmes.cz\/web\/wp-json\/wp\/v2\/pages"}],"about":[{"href":"http:\/\/www.cmes.cz\/web\/wp-json\/wp\/v2\/types\/page"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"http:\/\/www.cmes.cz\/web\/wp-json\/wp\/v2\/users\/3"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"http:\/\/www.cmes.cz\/web\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=12032"}],"version-history":[{"count":4,"href":"http:\/\/www.cmes.cz\/web\/wp-json\/wp\/v2\/pages\/12032\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":12036,"href":"http:\/\/www.cmes.cz\/web\/wp-json\/wp\/v2\/pages\/12032\/revisions\/12036"}],"wp:attachment":[{"href":"http:\/\/www.cmes.cz\/web\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=12032"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}