{"id":11856,"date":"2025-01-05T12:10:03","date_gmt":"2025-01-05T11:10:03","guid":{"rendered":"http:\/\/www.cmes.cz\/web\/?page_id=11856"},"modified":"2025-01-05T12:12:17","modified_gmt":"2025-01-05T11:12:17","slug":"projekt-slezsko-skoncil-spoluprace-pokracuje","status":"publish","type":"page","link":"http:\/\/www.cmes.cz\/web\/projekt-slezsko-skoncil-spoluprace-pokracuje\/","title":{"rendered":"PROJEKT SLEZSKO SKON\u010cIL, SPOLUPR\u00c1CE POKRA\u010cUJE"},"content":{"rendered":"\t\t<div data-elementor-type=\"wp-page\" data-elementor-id=\"11856\" class=\"elementor elementor-11856\">\n\t\t\t\t\t\t\t\t\t<section class=\"elementor-section elementor-top-section elementor-element elementor-element-9d36d64 elementor-section-boxed elementor-section-height-default elementor-section-height-default\" data-id=\"9d36d64\" data-element_type=\"section\" data-settings=\"{&quot;_ha_eqh_enable&quot;:false}\">\n\t\t\t\t\t\t<div class=\"elementor-container elementor-column-gap-default\">\n\t\t\t\t\t<div class=\"elementor-column elementor-col-100 elementor-top-column elementor-element elementor-element-2a5f76e\" data-id=\"2a5f76e\" data-element_type=\"column\">\n\t\t\t<div class=\"elementor-widget-wrap elementor-element-populated\">\n\t\t\t\t\t\t\t\t<div class=\"elementor-element elementor-element-e959cb6 elementor-widget elementor-widget-text-editor\" data-id=\"e959cb6\" data-element_type=\"widget\" data-widget_type=\"text-editor.default\">\n\t\t\t\t<div class=\"elementor-widget-container\">\n\t\t\t<style>\/*! elementor - v3.17.0 - 08-11-2023 *\/\n.elementor-widget-text-editor.elementor-drop-cap-view-stacked .elementor-drop-cap{background-color:#69727d;color:#fff}.elementor-widget-text-editor.elementor-drop-cap-view-framed .elementor-drop-cap{color:#69727d;border:3px solid;background-color:transparent}.elementor-widget-text-editor:not(.elementor-drop-cap-view-default) .elementor-drop-cap{margin-top:8px}.elementor-widget-text-editor:not(.elementor-drop-cap-view-default) .elementor-drop-cap-letter{width:1em;height:1em}.elementor-widget-text-editor .elementor-drop-cap{float:left;text-align:center;line-height:1;font-size:50px}.elementor-widget-text-editor .elementor-drop-cap-letter{display:inline-block}<\/style>\t\t\t\t<p><span style=\"color: #003366;\">1. <strong>Charakteristika Projektu Slezsko<\/strong><\/span><\/p><p class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\">Projekt Slezsko\/Silesia (PS) byl mezin\u00e1rodn\u00edm projektem region\u00e1ln\u00edho charakteru, iniciovan\u00fd doporu\u010den\u00edmi a z\u00e1v\u011bry Souhrnn\u00e9 studie stavu \u017eivotn\u00edho prost\u0159ed\u00ed v \u010cesk\u00e9 a Slovensk\u00e9 federativn\u00ed republice (Czech and Slovak Federal Republic Joint Environmental Study), kterou v b\u0159eznu roku 1991 vypracovala pro Sv\u011btovou banku skupina p\u0159edn\u00edch odborn\u00edk\u016f za spolu\u00fa\u010dasti vl\u00e1d \u010cSFR, \u010cR, SR, Spojen\u00fdch st\u00e1t\u016f americk\u00fdch a Evropsk\u00e9ho spole\u010denstv\u00ed. V\u00fdstupy projektu Slezsko byly spolu s dal\u0161\u00edmi za\u0159azeny do programu \u201e\u017divotn\u00ed prost\u0159ed\u00ed I\u201c (Environment I) Sv\u011btov\u00e9 banky, kter\u00fd reprezentoval snahu zahrani\u010dn\u00edch partner\u016f pomoci p\u0159i hled\u00e1n\u00ed ekonomicky \u00fanosn\u00e9 a sou\u010dasn\u011b ekologicky co nej\u00fa\u010dinn\u011bj\u0161\u00ed cesty \u0159e\u0161en\u00ed nejnal\u00e9hav\u011bj\u0161\u00edch probl\u00e9m\u016f v \u017eivotn\u00edm prost\u0159ed\u00ed \u010cSFR.<\/span><\/p><p class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\">\u010cesko-polsk\u00fd (p\u016fvodn\u011b \u010deskoslovensko-polsk\u00fd) projekt, \u0159e\u0161en\u00fd s v\u00fdznamnou metodickou spoluprac\u00ed Agentury pro ochranu \u017eivotn\u00edho prost\u0159ed\u00ed USA (US Environmental Protection Agency, US EPA) a se smluvn\u011b zakotvenou finan\u010dn\u00ed podporou vl\u00e1dy USA, byl zam\u011b\u0159en na oblast v \u010cR zahrnuj\u00edc\u00ed \u00fazem\u00ed okres\u016f Brunt\u00e1l, Fr\u00fddek-M\u00edstek, Karvin\u00e1, Nov\u00fd Ji\u010d\u00edn, Opava, Ostrava-m\u011bsto a v Polsku vojvodstv\u00ed Katovick\u00e9 a \u010d\u00e1sti vojvodstv\u00ed Bielsk\u00e9ho, Czenstochowsk\u00e9ho a Opolsk\u00e9ho.<\/span><\/p><p class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\">C\u00edlem projektu bylo p\u0159edev\u0161\u00edm pozn\u00e1n\u00ed rizik v \u017eivotn\u00edm prost\u0159ed\u00ed oblasti, identifikace jejich zdroj\u016f a specifikace \u00farovn\u011b jejich z\u00e1va\u017enosti; zpracov\u00e1n\u00ed n\u00e1vrh\u016f doporu\u010den\u00ed, projekt\u016f a konkr\u00e9tn\u00edch z\u00e1sah\u016f, sni\u017euj\u00edc\u00edch m\u00edru environment\u00e1ln\u00edho rizika a vedouc\u00edch k zastaven\u00ed zhor\u0161uj\u00edc\u00edch se trend\u016f v\u00fdvoje \u017eivotn\u00edho prost\u0159ed\u00ed, resp. k soustavn\u00e9mu zlep\u0161ov\u00e1n\u00ed sou\u010dasn\u00e9 situace; p\u0159enos \u0161pi\u010dkov\u00fdch technick\u00fdch, technologick\u00fdch a metodick\u00fdch postup\u016f ekonomicky efektivn\u00ed a ekologicky \u00fa\u010dinn\u00e9 ochrany \u017eivotn\u00edho prost\u0159ed\u00ed; otev\u0159en\u00ed mo\u017enost\u00ed pro vstup zahrani\u010dn\u00edho kapit\u00e1lu (a pro aktivizaci kapit\u00e1lu dom\u00e1c\u00edho) do procesu ekologicky p\u0159\u00edzniv\u00e9 restrukturalizace a rekonstrukce ekonomiky oblasti; vytvo\u0159en\u00ed podm\u00ednek pro realizaci princip\u016f trvale udr\u017eiteln\u00e9ho rozvoje regionu, integruj\u00edc\u00edho ekonomick\u00e9, ekologick\u00e9 i soci\u00e1ln\u00ed c\u00edle.<\/span><\/p><p class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\">Projekt byl \u0159\u00edzen Ministerstvem \u017eivotn\u00edho prost\u0159ed\u00ed \u010cR (M\u017dP \u010cR) a na jeho \u0159e\u0161en\u00ed se pod\u00edlely US EPA, Ministerstvo zdravotnictv\u00ed \u010cR (Krajsk\u00e1 hygienick\u00e1 stanice Ostrava, KHS), \u010cesk\u00fd hydrometeorologick\u00fd \u00fastav (\u010cHM\u00da), \u010cesk\u00e1 inspekce \u017eivotn\u00edho prost\u0159ed\u00ed a dal\u0161\u00ed org\u00e1ny st\u00e1tn\u00ed spr\u00e1vy a samospr\u00e1vy, pr\u016fmyslov\u00e9 podniky, v\u00fdzkumn\u00e9 a projektov\u00e9 organizace, konzulta\u010dn\u00ed a poradensk\u00e9 firmy, nevl\u00e1dn\u00ed ekologicky zam\u011b\u0159en\u00e9 iniciativy a hnut\u00ed, p\u016fsob\u00edc\u00ed v z\u00e1jmov\u00e9 oblasti projektu.<\/span><\/p><p class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\">I. f\u00e1ze Projektu Slezsko, zah\u00e1jen\u00e1 na \u010desk\u00e9 stran\u011b v \u010dervnu 1991 a ukon\u010den\u00e1 konferenc\u00ed v kv\u011btnu 1992 v Ostrav\u011b, specifikovala nejv\u00e1\u017en\u011bj\u0161\u00ed rizika p\u016fsoben\u00e1 zne\u010di\u0161t\u011bn\u00fdm \u017eivotn\u00edm prost\u0159ed\u00edm na zdrav\u00ed obyvatelstva a stav n\u011bkter\u00fdch ekosyst\u00e9m\u016f v regionu, stanovila priority pro \u0159e\u0161en\u00ed identifikovan\u00fdch probl\u00e9m\u016f ve II. f\u00e1zi.<\/span><\/p><p class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\">II. f\u00e1ze Projektu Slezsko se soust\u0159edila na modelov\u00e1 \u0159e\u0161en\u00ed n\u011bkter\u00fdch probl\u00e9m\u016f c\u00edlen\u00e9ho sni\u017eov\u00e1n\u00ed nejv\u00fdznamn\u011bj\u0161\u00edch rizik v \u017eivotn\u00edm prost\u0159ed\u00ed a byla realizov\u00e1na formou p\u011bti demonstra\u010dn\u00edch projekt\u016f (\u0158\u00edzen\u00ed kvality ovzdu\u0161\u00ed, Redukce rizika emis\u00ed z koksoven, Redukce rizika ze zne\u010di\u0161t\u011bn\u00ed povrchov\u00fdch vod &#8211; BIOCEL Paskov, a.s., Redukce rizika z kontaminace potravin, Redukce rizika z kontaminace opu\u0161t\u011bn\u00fdch pr\u016fmyslov\u00fdch ploch &#8211; are\u00e1l Karolina) a dvou podp\u016frn\u00fdch aktivit (Informa\u010dn\u00ed centrum projektu Slezsko, Model \u0159e\u0161en\u00ed environment\u00e1ln\u00edch konflikt\u016f vyjedn\u00e1v\u00e1n\u00edm na p\u0159\u00edkladu probl\u00e9mu OSTRAMO Vl\u010dek a spol., s.r.o. a probl\u00e9mu v\u00fdroby koksu na \u00fazem\u00ed m\u011bsta Ostravy). Po\u010det \u0159e\u0161en\u00fdch t\u00e9mat byl operativn\u011b roz\u0161i\u0159ov\u00e1n o dal\u0161\u00ed d\u00edl\u010d\u00ed akce podle aktu\u00e1ln\u00ed pot\u0159eby. Z\u00e1v\u011br II. f\u00e1ze \u010desk\u00e9 \u010d\u00e1sti projektu Slezsko byl d\u00e1n ukon\u010den\u00edm mise US AID (U.S. Agency for International Development) v \u010cR, tzn. datem 30. z\u00e1\u0159\u00ed 1997.<\/span><\/p><p class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\"><strong>2. \u0158\u00edzen\u00ed kvality ovzdu\u0161\u00ed &#8211; demonstra\u010dn\u00ed subprojekt projektu Slezsko<\/strong><\/span><\/p><p class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\">\u0158\u00edzen\u00edm subprojektu byl pov\u011b\u0159en \u010cHM\u00da, kter\u00fd se tak\u00e9 v\u00fdznamn\u011b pod\u00edlel na prov\u00e1d\u011bn\u00fdch prac\u00edch. Na subprojektu d\u00e1le spolupracovali odborn\u00edci z US EPA, Industrial Economics, INC., Krajsk\u00e9 hygienick\u00e9 stanice Ostrava, \u010cesk\u00e9 inspekce \u017eivotn\u00edho prost\u0159ed\u00ed, Magistr\u00e1tu m\u011bsta Ostravy a do \u0159e\u0161en\u00ed konkr\u00e9tn\u00edch \u00fakol\u016f byli zapojeni z\u00e1stupci dal\u0161\u00edch instituc\u00ed, firem a podnik\u016f.<\/span><\/p><p class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\">V I. f\u00e1zi projektu Slezsko bylo zne\u010di\u0161t\u011bn\u00ed ovzdu\u0161\u00ed v ostravsko-karvinsk\u00e9 oblasti identifikov\u00e1no jako v\u00fdznamn\u00fd rizikov\u00fd faktor pro zdrav\u00ed obyvatelstva. \u00dakolem subprojektu bylo posouzen\u00ed zp\u016fsobu z\u00edsk\u00e1v\u00e1n\u00ed a interpretace informac\u00ed o kvalit\u011b ovzdu\u0161\u00ed v Ostravsko-karvinsk\u00e9 oblasti, zdokonalen\u00ed monitoringu a vyu\u017e\u00edv\u00e1n\u00ed informac\u00ed o zne\u010di\u0161t\u011bn\u00ed ovzdu\u0161\u00ed p\u0159enosem vhodn\u00fdch metod z USA, sezn\u00e1men\u00ed \u010desk\u00fdch specialist\u016f snov\u00fdmi metodami, zlep\u0161en\u00ed informac\u00ed o kvalit\u011b ovzdu\u0161\u00ed pro odbornou i laickou ve\u0159ejnost a zlep\u0161en\u00ed podklad\u016f pro rozhodov\u00e1n\u00ed st\u00e1tn\u00edch a m\u00edstn\u00edch org\u00e1n\u016f.<\/span><\/p><p class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\"><strong>2.1 Monitorov\u00e1n\u00ed ovzdu\u0161\u00ed<\/strong><\/span><\/p><p class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\">Ve spolupr\u00e1ci US EPA, M\u017dP \u010cR a dal\u0161\u00edch instituc\u00ed byla v roce 1995 v Ostrav\u011b provedena pilotn\u00ed hodnot\u00edc\u00ed studie kvality ovzdu\u0161\u00ed (tzv. \u201eT\u0159icetidenn\u00ed monitorovac\u00ed studie\u201d), jej\u00edm\u017e z\u00e1kladn\u00edm c\u00edlem bylo z\u00edsk\u00e1n\u00ed \u00fadaj\u016f o zne\u010di\u0161t\u011bn\u00ed ovzdu\u0161\u00ed v Ostrav\u011b z hlediska potencion\u00e1ln\u00edho vlivu na lidsk\u00e9 zdrav\u00ed (zejm\u00e9na o v\u00fdskytu \u0161kodlivin, kter\u00e9 nejsou b\u011b\u017en\u011b monitorov\u00e1ny) a zhodnocen\u00ed vhodnosti s\u00edt\u011b monitoringu ovzdu\u0161\u00ed na Ostravsku. B\u011bhem studie byly na t\u0159ech m\u00edstech (P\u0159\u00edvoz, Radvanice a Z\u00e1b\u0159eh) sledov\u00e1ny koncentrace plynn\u00fdch l\u00e1tek a l\u00e1tek v pra\u0161n\u00e9m aerosolu. Kontinu\u00e1ln\u011b byly m\u011b\u0159eny oxid si\u0159i\u010dit\u00fd (SO2), oxidy dus\u00edku (NO<sub>x<\/sub>) a oxid uhelnat\u00fd (CO), ve 24hodinov\u00e9m cyklu byly odeb\u00edr\u00e1ny t\u011bkav\u00e9 organick\u00e9 l\u00e1tky (VOC) a jemn\u00e9 a hrub\u00e9 \u010d\u00e1stice aerosolu (PM 2.5, PM 10), analyzov\u00e1ny byly t\u011bkav\u00fd a net\u011bkav\u00fd uhl\u00edk (Cv\/Ce), 26 stopov\u00fdch t\u011b\u017ek\u00fdch kov\u016f a11 polyaromatick\u00fdch uhlovod\u00edk\u016f (PAH); m\u011b\u0159eny byly tak\u00e9 p\u016flhodinov\u00e9 meteorologick\u00e9 \u00fadaje (sm\u011br a rychlost v\u011btru, teplota a relativn\u00ed vlhkost vzduchu). Pro zji\u0161t\u011bn\u00ed pod\u00edlu zdroj\u016f na zne\u010di\u0161t\u011bn\u00ed ovzdu\u0161\u00ed bylo provedeno (semi)emisn\u00ed m\u011b\u0159en\u00ed reprezentativn\u00edch zdroj\u016f (emisn\u00ed m\u011b\u0159en\u00ed na elektr\u00e1rn\u011b T\u0159ebovice a na spalovn\u011b Moravsk\u00fdch chemick\u00fdch z\u00e1vod\u016f, a.s.; semiemisn\u00ed m\u011b\u0159en\u00ed na ocel\u00e1rn\u011b V\u00edtkovice, a.s., aglomeraci sever, ocel\u00e1rn\u011b a koksovn\u011b Nov\u00e1 hu\u0165, a.s. a koksovn\u00e1ch Jan \u0160verma a Svoboda OKD-OKK a.s.) v\u010detn\u011b zdroj\u016f mobiln\u00edch a lok\u00e1ln\u00edch (tzv. \u201epodpis zdroj\u016f\u201c). Pro rozd\u011blen\u00ed a p\u0159id\u011blen\u00ed hmoty jemn\u00fdch aerosolov\u00fdch \u010d\u00e1stic PM 2.5 ze zdroj\u016f byl aplikov\u00e1n receptorov\u00fd model chemick\u00e9 hmotov\u00e9 rovnov\u00e1hy (Chemical Mass Balance Receptor Model), pomoc\u00ed kter\u00e9ho byl odhadnut pod\u00edl zahrnut\u00fdch zdroj\u016f na imisn\u00ed situaci v m\u011b\u0159en\u00fdch lokalit\u00e1ch.<\/span><\/p><p class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\">V sou\u010dasn\u00e9 dob\u011b je v n\u00e1vaznosti na v\u00fdsledky tzv. \u201eT\u0159icetidenn\u00ed studie\u201c instalov\u00e1na ve spolupr\u00e1ci M\u017dP \u010cR a US EPA monitorovac\u00ed stanice v imisn\u011b zat\u00ed\u017een\u00e9 oblasti Ostrava- P\u0159\u00edvoz. Stanice bude za\u010dlen\u011bna do st\u00e1tn\u00ed monitorovac\u00ed s\u00edt\u011b provozovan\u00e9 \u010cHM\u00da.<\/span><\/p><p class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\">V r\u00e1mci \u201eT\u0159icetidenn\u00ed studie\u201c provedla US EPA a KHS Ostrava studii \u201eSrovn\u00e1n\u00ed vztahu mezi person\u00e1ln\u00ed expozic\u00ed polycyklick\u00fdmi aromatick\u00fdmi uhlovod\u00edky a zm\u011bnami biomarker\u016f v \u017eivotn\u00edm prost\u0159ed\u00ed\u201c.<\/span><\/p><p class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\">V\u00fdsledky \u201eT\u0159icetidenn\u00ed studie\u201c byly prezentov\u00e1ny odborn\u00e9 ve\u0159ejnosti a pracovn\u00edk\u016fm st\u00e1tn\u00ed spr\u00e1vy a samospr\u00e1vy na semin\u00e1\u0159\u00edch v lednu a z\u00e1\u0159\u00ed 1997.<\/span><\/p><p class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\"><strong>2.2\u00a0 Modelov\u00e1n\u00ed zne\u010di\u0161t\u011bn\u00ed ovzdu\u0161\u00ed<\/strong><\/span><\/p><p class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\">B\u011bhem spolupr\u00e1ce na PS byli \u010de\u0161t\u00ed odborn\u00edci za\u0161koleni v pou\u017e\u00edv\u00e1n\u00ed americk\u00fdch rozptylov\u00fdch model\u016f ISCST, ISCLT, RAM a BLP a v p\u0159\u00edprav\u011b meteorologick\u00fdch dat pro jejich provoz.<\/span><\/p><p class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\">Ve spolupr\u00e1ci Magistr\u00e1tu m\u011bsta Ostravy a P-\u010cHM\u00da Ostrava byl na z\u00e1klad\u011b emisn\u00edch a meteorologick\u00fdch dat z roku 1992 vypo\u010dten pod\u00edl velk\u00fdch, st\u0159edn\u00edch, mal\u00fdch a mobiln\u00edch zdroj\u016f na pr\u016fm\u011brn\u00e9m ro\u010dn\u00edm zne\u010di\u0161t\u011bn\u00ed ovzdu\u0161\u00ed SO<sub>2<\/sub>, NO<sub>x<\/sub> a pra\u0161n\u00fdm aerosolem (PA) ve m\u011bst\u011b Ostrav\u011b.<\/span><\/p><p class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\">Pro cel\u00e9 z\u00e1jmov\u00e9 \u00fazem\u00ed Projektu Slezsko byla modelov\u011b vypo\u010dtena \u00farove\u0148 zne\u010di\u0161t\u011bn\u00ed ovzdu\u0161\u00ed b\u011bhem tepl\u00e9 a chladn\u00e9 poloviny roku (na z\u00e1klad\u011b meteorologick\u00fdch a emisn\u00edch dat z roku 1995) a odhad imisn\u00edho zat\u00ed\u017een\u00ed v roce 1999 z\u00e1kladn\u00edmi \u0161kodlivinami (SO<sub>2<\/sub>, NO<sub>x<\/sub>, PA), vybran\u00fdmi t\u011b\u017ek\u00fdmi kovy (Cd, Hg, Cr, Pb) ze v\u0161ech stacion\u00e1rn\u00edch zdroj\u016f emis\u00ed REZZO I a\u017e III a d\u00e1le zne\u010di\u0161t\u011bn\u00ed ovzdu\u0161\u00ed benzenem, toluenem xylenem, naftalenem a CO z koksoven na Ostravsku. Na zpracov\u00e1n\u00ed studi\u00ed se pod\u00edlely firmy AGRO-EKO, s.r.o., Ostrava, admSoft Ostrava, IG Servis Ostrava a Hutn\u00ed-Projekt Fr\u00fddek- M\u00edstek a.s.; meteorologick\u00e1 data pro modelov\u00e1n\u00ed p\u0159ipravil \u010cHM\u00da.<\/span><\/p><p class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\"><strong>2.3\u00a0 Smogov\u00e9 regula\u010dn\u00ed syst\u00e9my<\/strong><\/span><\/p><p class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\">V r\u00e1mci posouzen\u00ed mo\u017enost\u00ed vylep\u0161it \u0159\u00edzen\u00ed kvality ovzdu\u0161\u00ed bylo konstatov\u00e1no, \u017ee provoz Smogov\u00e9ho regula\u010dn\u00edho syst\u00e9mu Ostravsko (SRS) je velmi dob\u0159e zaji\u0161t\u011bn. SRS v\u0161ak zahrnuje pouze vybran\u00e9 velk\u00e9 zdroje zne\u010di\u0161\u0165ov\u00e1n\u00ed ovzdu\u0161\u00ed na Ostravsku, ale zna\u010dn\u00fdm probl\u00e9mem jsou tak\u00e9 lok\u00e1ln\u00ed a mobiln\u00ed zdroje zne\u010di\u0161\u0165ov\u00e1n\u00ed ovzdu\u0161\u00ed. V \u00fanoru 1996 proto prob\u011bhl za \u00fa\u010dasti pracovn\u00edk\u016f st\u00e1tn\u00ed spr\u00e1vy a samospr\u00e1vy pracovn\u00ed semin\u00e1\u0159 \u201e\u00daloha municipalit v ochran\u011b ovzdu\u0161\u00ed\u201c, b\u011bhem kter\u00e9ho byly p\u0159edneseny obs\u00e1hl\u00e9 refer\u00e1ty \u201eLegislativn\u00ed a kompeten\u010dn\u00ed r\u00e1mec ochrany ovzdu\u0161\u00ed v pravomoci obc\u00ed a m\u011bst\u201c, \u201eZne\u010di\u0161t\u011bn\u00ed ovzdu\u0161\u00ed lok\u00e1ln\u00edmi zdroji vyt\u00e1p\u011bn\u00ed\u201c, \u201eZne\u010di\u0161t\u011bn\u00ed ovzdu\u0161\u00ed emisemi z dopravy\u201c a \u201eJin\u00e9 zdroje zne\u010di\u0161t\u011bn\u00ed ovzdu\u0161\u00ed (ne\u0159\u00edzen\u00e9 spalov\u00e1n\u00ed shrabk\u016f apod.)\u201c. Referuj\u00edc\u00edmi byli pracovn\u00edci \u010desk\u00fdch a americk\u00fdch municipalit, v pracovn\u00edch skupin\u00e1ch byly diskutov\u00e1ny zejm\u00e9na zp\u016fsoby ovliv\u0148ov\u00e1n\u00ed zne\u010di\u0161t\u011bn\u00ed ovzdu\u0161\u00ed z uveden\u00fdch zdroj\u016f praktikovan\u00e9 v USA a mo\u017enosti jejich vyu\u017eit\u00ed municipalitami v podm\u00ednk\u00e1ch \u010cesk\u00e9 republiky.<\/span><\/p><p class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\"><strong>3. Z\u00e1v\u011br<\/strong><\/span><\/p><p class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\">Projekt Slezsko skon\u010dil. P\u0159\u00e1n\u00edm \u0159e\u0161itel\u016f je, aby z\u00edskan\u00e9 v\u00fdsledky byly nad\u00e1le vyu\u017e\u00edv\u00e1ny a aby nav\u00e1zan\u00e9 profesion\u00e1ln\u00ed i osobn\u00ed kontakty na\u0161ly uplatn\u011bn\u00ed p\u0159i \u0159e\u0161en\u00ed dal\u0161\u00edch probl\u00e9m\u016f. Jednou z pokra\u010duj\u00edc\u00edch aktivit je i spolupr\u00e1ce mezi \u010cHM\u00da a US EPA.<\/span><\/p><p class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\">Chcete-li se o Projektu Slezsko a jeho v\u00fdsledc\u00edch dozv\u011bd\u011bt v\u00edce, nav\u0161tivte str\u00e1nku <a style=\"color: #003366;\" href=\"http:\/\/universe.env.cz\/~slezsko\">http:\/\/universe.env.cz\/~slezsko<\/a>, p\u0159\u00edpadn\u011b Informa\u010dn\u00ed centrum Projektu Slezsko (Krajsk\u00e1 hygienick\u00e1 stanice, Partyz\u00e1nsk\u00e9 n\u00e1m. 7, 728 92 Ostrava), kde jsou ulo\u017eeny informace o v\u0161ech aktivit\u00e1ch Projektu Slezsko, a nejen o nich.<\/span><\/p><p class=\"rteright\"><span style=\"color: #003366;\"><em>Libor \u010cernikovsk\u00fd, MZ 1998\/2, ro\u010dn\u00edk 51, str. 59-60<\/em><\/span><\/p>\t\t\t\t\t\t<\/div>\n\t\t\t\t<\/div>\n\t\t\t\t\t<\/div>\n\t\t<\/div>\n\t\t\t\t\t\t\t<\/div>\n\t\t<\/section>\n\t\t\t\t\t\t\t<\/div>\n\t\t","protected":false},"excerpt":{"rendered":"<p>1. Charakteristika Projektu Slezsko Projekt Slezsko\/Silesia (PS) byl mezin\u00e1rodn\u00edm projektem region\u00e1ln\u00edho charakteru, iniciovan\u00fd doporu\u010den\u00edmi a z\u00e1v\u011bry Souhrnn\u00e9 studie stavu \u017eivotn\u00edho prost\u0159ed\u00ed v \u010cesk\u00e9 a Slovensk\u00e9 federativn\u00ed republice (Czech and Slovak [&hellip;]<\/p>\n","protected":false},"author":3,"featured_media":0,"parent":0,"menu_order":0,"comment_status":"closed","ping_status":"closed","template":"","meta":{"footnotes":""},"class_list":["post-11856","page","type-page","status-publish","hentry","entry"],"_links":{"self":[{"href":"http:\/\/www.cmes.cz\/web\/wp-json\/wp\/v2\/pages\/11856","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"http:\/\/www.cmes.cz\/web\/wp-json\/wp\/v2\/pages"}],"about":[{"href":"http:\/\/www.cmes.cz\/web\/wp-json\/wp\/v2\/types\/page"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"http:\/\/www.cmes.cz\/web\/wp-json\/wp\/v2\/users\/3"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"http:\/\/www.cmes.cz\/web\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=11856"}],"version-history":[{"count":4,"href":"http:\/\/www.cmes.cz\/web\/wp-json\/wp\/v2\/pages\/11856\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":11861,"href":"http:\/\/www.cmes.cz\/web\/wp-json\/wp\/v2\/pages\/11856\/revisions\/11861"}],"wp:attachment":[{"href":"http:\/\/www.cmes.cz\/web\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=11856"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}