{"id":11026,"date":"2024-12-30T17:46:51","date_gmt":"2024-12-30T16:46:51","guid":{"rendered":"http:\/\/www.cmes.cz\/web\/?page_id=11026"},"modified":"2024-12-30T17:47:55","modified_gmt":"2024-12-30T16:47:55","slug":"pocasi","status":"publish","type":"page","link":"http:\/\/www.cmes.cz\/web\/pocasi\/","title":{"rendered":"Po\u010das\u00ed"},"content":{"rendered":"\t\t<div data-elementor-type=\"wp-page\" data-elementor-id=\"11026\" class=\"elementor elementor-11026\">\n\t\t\t\t\t\t\t\t\t<section class=\"elementor-section elementor-top-section elementor-element elementor-element-0cced3f elementor-section-boxed elementor-section-height-default elementor-section-height-default\" data-id=\"0cced3f\" data-element_type=\"section\" data-settings=\"{&quot;_ha_eqh_enable&quot;:false}\">\n\t\t\t\t\t\t<div class=\"elementor-container elementor-column-gap-default\">\n\t\t\t\t\t<div class=\"elementor-column elementor-col-100 elementor-top-column elementor-element elementor-element-f42b4e7\" data-id=\"f42b4e7\" data-element_type=\"column\">\n\t\t\t<div class=\"elementor-widget-wrap elementor-element-populated\">\n\t\t\t\t\t\t\t\t<div class=\"elementor-element elementor-element-95ae509 elementor-widget elementor-widget-text-editor\" data-id=\"95ae509\" data-element_type=\"widget\" data-widget_type=\"text-editor.default\">\n\t\t\t\t<div class=\"elementor-widget-container\">\n\t\t\t<style>\/*! elementor - v3.17.0 - 08-11-2023 *\/\n.elementor-widget-text-editor.elementor-drop-cap-view-stacked .elementor-drop-cap{background-color:#69727d;color:#fff}.elementor-widget-text-editor.elementor-drop-cap-view-framed .elementor-drop-cap{color:#69727d;border:3px solid;background-color:transparent}.elementor-widget-text-editor:not(.elementor-drop-cap-view-default) .elementor-drop-cap{margin-top:8px}.elementor-widget-text-editor:not(.elementor-drop-cap-view-default) .elementor-drop-cap-letter{width:1em;height:1em}.elementor-widget-text-editor .elementor-drop-cap{float:left;text-align:center;line-height:1;font-size:50px}.elementor-widget-text-editor .elementor-drop-cap-letter{display:inline-block}<\/style>\t\t\t\t<p class=\"rtejustify\"><strong><span style=\"color: #003366;\">Auto\u0159i: B. Buckley, E. J. Hopkins, R. Whitaker. Z\u00a0australsk\u00e9ho vyd\u00e1n\u00ed Weidon owen Pty Limited, Sydney p\u0159elo\u017eil Radim Tolasz. \u010cestlice: Nakl. Rebo Productions Cz,spol. s r. o., 2006, 304 s.<\/span><\/strong><\/p><p class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\">Publikace je v po\u0159ad\u00ed ji\u017e druhou se stejn\u00fdm n\u00e1zvem a p\u0159ekladem z australsk\u00e9ho vyd\u00e1n\u00ed, jen jin\u00e9ho form\u00e1tu (23 x 23) a je\u0161t\u011b v\u011bt\u0161\u00edho rozsahu (viz\u00a0 MZ, 1999, \u010d. 5). T\u00edm se stala dosud nejrozs\u00e1hlej\u0161\u00edm odborn\u011b-popul\u00e1rn\u00edm d\u00edlem o meteorologii v \u010desk\u00e9m jazyce. Krom\u011b \u00favodu obsahuje 6 kapitol, z\u00a0nich\u017e ka\u017ed\u00e9 je v\u011bnov\u00e1no asi 40 stran. Prvn\u00ed \u010dty\u0159i maj\u00ed v n\u00e1zvu v\u017edy \u201epo\u010das\u00ed\u201c (co je, jak se projevuje a pozoruje, i s jeho extr\u00e9mn\u00edmi projevy). P\u0159ibli\u017en\u011b stejn\u00fd rozsah maj\u00ed dal\u0161\u00ed dv\u011b kapitoly Glob\u00e1ln\u00ed klima a Zm\u011bny klimatu. Kniha pak kon\u010d\u00ed na 20 stran\u00e1ch krat\u0161\u00edmi dodatky (fakta, slovn\u00ed\u010dek a rejst\u0159\u00edk). Ve faktech jsou zopakov\u00e1ny n\u011bkter\u00e9 poznatky \u2013 snad a\u017e zbyte\u010dn\u011b \u2013 z p\u0159edch\u00e1zej\u00edc\u00edch kapitol. D\u00e1le n\u00e1sleduj\u00ed stru\u010dn\u00e9 dodatky (p\u0159ehled v\u00fdznamn\u00fdch pov\u011btrnostn\u00edch anom\u00e1li\u00ed na \u00fazem\u00ed USA v posledn\u00edch letech, jak se chovat v extr\u00e9mn\u00edm po\u010das\u00ed, a adresy meteorologick\u00fdch organizac\u00ed). Na rozd\u00edl od p\u0159edch\u00e1zej\u00edc\u00ed zm\u00edn\u011bn\u00e9 publikace, vydan\u00e9 rovn\u011b\u017e na dnes ji\u017e obvykl\u00e9m, k\u0159\u00eddov\u00e9m pap\u00edru, zab\u00edr\u00e1 obrazov\u00e1 a grafick\u00e1 \u010d\u00e1st v\u00edce ne\u017e dv\u011b t\u0159etiny z celkov\u00e9ho rozsahu. I zde se tak prosazuje ne\u00faprosn\u00fd a v\u0161eobecn\u00fd trend preferovat obr\u00e1zky p\u0159ed textem.<\/span><\/p><p class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\">Toto up\u0159ednost\u0148ov\u00e1n\u00ed se pr\u00e1v\u011b v t\u00e9to publikaci projevuje velmi v\u00fdrazn\u011b, nebo\u0165 stovky barevn\u00fdch instruktivn\u00edch fotografi\u00ed a jin\u00fdch ilustrac\u00ed jsou snad to nejzda\u0159ilej\u0161\u00ed, pro\u010d by si ji m\u011bl v\u011bdychtiv\u00fd \u010dten\u00e1\u0159 zakoupit. Ur\u010dit\u00e9 t\u00e9ma (nam\u00e1tkov\u011b vybr\u00e1no nap\u0159. energetick\u00fd cyklus, atmosf\u00e9ra, neobvykl\u00e1 obla\u010dnost, kroupy a \u201emicroburst\u201c, ovliv\u0148ov\u00e1n\u00ed po\u010das\u00ed, glob\u00e1ln\u00ed oteplov\u00e1n\u00ed) je zpracov\u00e1no d\u016fsledn\u011b v\u017edy jen na dvoustran\u011b, v\u00fdjime\u010dn\u011b pak ve v\u011bt\u0161\u00edm rozsahu. Takto pojat\u00e1 struktura ov\u0161em do jist\u00e9 m\u00edry znesnad\u0148uje pochopit souvislosti mezi jednotliv\u00fdm t\u00e9maty, co\u017e bylo je\u0161t\u011b umocn\u011bno minim\u00e1ln\u00ed prov\u00e1zanost\u00ed textu.<\/span><\/p><p class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\">Dosti velk\u00fd po\u010det obr\u00e1zk\u016f je v\u011bnov\u00e1n oblak\u016fm (pou\u017e\u00edv\u00e1 se v\u011bt\u0161inou neodborn\u00e9 ozna\u010den\u00ed mrak), nap\u0159. jen vysok\u00e9 obla\u010dnosti celkem 17 fotografi\u00ed, a to v\u011bt\u0161inou cir\u016fm (v dal\u0161\u00edm textu v\u017edy latinskou zkratkou pro jednotliv\u00e9 druhy). Kupodivu zde chyb\u00ed Cs. Velk\u00fdm p\u0159\u00ednosem jsou zve\u0159ejn\u011bn\u00e9 fotografie s textem k t\u00e9mat\u016fm, kter\u00e9 se v podobn\u00fdch publikac\u00edch dosud nevyskytly, nap\u0159. von K\u00e1rmanovy obla\u010dn\u00e9 v\u00edry, frakt\u00e1ly, um\u011bleck\u00e1 inspirace a mnoho dal\u0161\u00edch instruktivn\u00edch dru\u017eicov\u00fdch sn\u00edmk\u016f. Do textu bylo vlo\u017eeno i n\u011bkolik m\u00e1lo dopl\u0148k\u016f t\u00fdkaj\u00edc\u00edch se meteorologie v \u010cR.<\/span><\/p><p class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\">Za velk\u00fd klad publikace lze pova\u017eovat zejm\u00e9na st\u0159\u00edzliv\u00e9 posuzov\u00e1n\u00ed vlivu sklen\u00edkov\u00e9ho efektu na budouc\u00ed v\u00fdvoj klimatu, co\u017e je pr\u00e1v\u011b v sou\u010dasn\u00e9 dob\u011b velmi \u017eiv\u011b diskutovan\u00e1 problematika. Je jen \u0161koda, \u017ee glob\u00e1ln\u00edmu oteplov\u00e1n\u00ed nebylo v\u011bnov\u00e1no v\u00edce prostoru. Ale i tak jsou n\u011bkter\u00e9 pas\u00e1\u017ee z kapitoly o zm\u011bn\u00e1ch klimatu jedny z nejzda\u0159ilej\u0161\u00edch. Ostatn\u011b zhruba cel\u00e1 druh\u00e1 polovina publikace se vyzna\u010duje v\u011bcnost\u00ed, \u0161irok\u00fdm z\u00e1b\u011brem z mnoha r\u016fzn\u00fdch v\u011bdn\u00edch obor\u016f, v\u00fdborn\u00fdm slohem a minimem chyb. Pr\u00e1v\u011b zde jsou poznatky z fyziky atmosf\u00e9ry zastoupeny poskrovnu, na rozd\u00edl od prvn\u00ed \u010d\u00e1sti publikace.<\/span><\/p><p class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\">Ji\u017e hned na po\u010d\u00e1tku prvn\u00ed v\u011bta odpov\u00eddaj\u00edc\u00ed na ot\u00e1zku, co je po\u010das\u00ed (s. 17), d\u00e1v\u00e1 tu\u0161it, \u017ee i v dal\u0161\u00edm textu nebude s obsahovou str\u00e1nkou v\u0161e tak \u00fapln\u011b v po\u0159\u00e1dku, co\u017e potvrdilo nap\u0159. vysv\u011btlen\u00ed vzniku duhy. Od dvoustrany Tlak vzduch (s. 30\u201331) se pak ji\u017e vyskytuje velk\u00e9 mno\u017estv\u00ed v\u011bcn\u00fdch chyb, terminologick\u00fdch nep\u0159esnost\u00ed a n\u011bkdy i nespr\u00e1vn\u00e9ho p\u0159ekladu. Jsou to nap\u0159. v\u011bty: \u201eVysok\u00fd tlak vzduchu vznik\u00e1 v oblastech s klesaj\u00edc\u00edm vzduchem; oblasti vysok\u00e9ho a n\u00edzk\u00e9ho tlaku se p\u0159esunuj\u00ed v \u010dase kolem cel\u00e9 Zem\u011b v definovan\u00fdch skupin\u00e1ch; n\u00edzk\u00fd tlak je spojen s nestabiln\u00edm podm\u00ednkami\u201c aj. Z\u00a0form\u00e1ln\u00edho hlediska je t\u0159eba uveden obr\u00e1zek rozlo\u017eeni tlaku vzduchu, kter\u00fd nen\u00ed v textu \u0159\u00e1dn\u011b vysv\u011btlen. Na n\u011bm jsou zakresleny studen\u00e9 fronty, o nich\u017e je zm\u00ednka a\u017e v dal\u0161\u00edm textu. Logiku postr\u00e1d\u00e1 nap\u0159. v\u011bta: \u201eobla\u010dn\u00fd syst\u00e9m je tvo\u0159en p\u0159edev\u0161\u00edm mrakem, kter\u00fd se naz\u00fdv\u00e1 kupa (cumulus).\u201c O nepochopen\u00ed fyziky oblak\u016f a sr\u00e1\u017eek sv\u011bd\u010d\u00ed cel\u00e1 \u0159ada slu\u0161n\u011b \u0159e\u010deno nep\u0159esnost\u00ed. Vysv\u011btlit p\u016fsoben\u00ed Coriolisovy s\u00edly u\u017e je z\u0159ejm\u011b nad s\u00edly autora(\u016f). Jedin\u00e1 v\u011bta, \u017ee \u201evlivem t\u00e9to s\u00edly vzduch v oblasti n\u00edzk\u00e9ho tlaku vzestupn\u011b rotuje\u201c (s. 41), by m\u011bla sta\u010dit k tomu, aby byl p\u0159\u00edslu\u0161n\u00e9mu autorovi odebr\u00e1n vysoko\u0161kolsk\u00fd diplom z meteorologie. Po p\u0159e\u010dten\u00ed v\u00edce takov\u00fdch podobn\u00fdch v\u011bt v textu recenzent dlouho v\u00e1hal, zda m\u00e1 v\u016fbec smysl tuto recenzi vypracovat. Ale p\u0159esto pokra\u010dujme!<\/span><\/p><p class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\">Tak t\u0159eba velmi odv\u00e1\u017en\u011b zni hypot\u00e9za o souvislosti mezi tryskov\u00fdm proud\u011bn\u00edm a opakuj\u00edc\u00edm se v\u00fdskytem povodn\u00ed a such\u00fdch period (s. 34). Ale budi\u017e! V\u017edy\u0165 jsme se je\u0161t\u011b ned\u00e1vno u\u010dili z\u00e1kladn\u00ed filozofickou pou\u010dku jedin\u00e9ho spr\u00e1vn\u00e9ho v\u011bdeck\u00e9ho n\u00e1zoru, \u017ee toti\u017e \u201ev\u0161e souvis\u00ed se v\u0161\u00edm\u201c. Za zm\u00ednku stoj\u00ed d\u00e1le barevn\u00e1 sch\u00e9mata atmosf\u00e9rick\u00fdch front, kde je zakreslen\u00fd Cs ozna\u010den jako Cb, co\u017e pochopiteln\u011b pobou\u0159\u00ed ka\u017ed\u00e9ho synoptika, o zpackan\u00e9m sch\u00e9matu okluzn\u00ed fronty ani nemluv\u011b. Na dvoustran\u011b o tlakov\u00fdch v\u00fd\u0161\u00edch a n\u00ed\u017e\u00edch se o t\u011bch prvn\u00edch v\u016fbec nic nedozv\u00edte. Pouze jedin\u00e1 v\u011bta o nich je pro z\u00e1bavu p\u0159ipojena na konci recenze jako perli\u010dka.<\/span><\/p><p class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\">U v\u00fdznamu jednotliv\u00fdch mezin\u00e1rodn\u00edch symbol\u016f (s. 185), kter\u00e9 se opakuj\u00ed zcela zbyte\u010dn\u011b ve stejn\u00e9 tabulce na stran\u011b 285, byly nam\u00edsto b\u011b\u017en\u011b pou\u017e\u00edvan\u00fdch term\u00edn\u016f \u201eslab\u00fd, siln\u00fd, ob\u010dasn\u00fd\u201c vymy\u0161leny nespr\u00e1vn\u00e9 term\u00edny. Uveden\u00fd symbol pro kroupy je rovn\u011b\u017e nespr\u00e1vn\u00fd. P\u0159itom sta\u010dilo nahl\u00e9dnout do vydan\u00fdch p\u0159\u00edru\u010dek \u010cHM\u00da pro pozorovatele. Toto jsou chyby ji\u017e nepodstatn\u00e9, ale povinnost\u00ed recenzenta je na n\u011b upozornit.<\/span><\/p><p class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\">Paradoxem vydan\u00e9 knihy je na jedn\u00e9 stran\u011b a\u017e ne\u00fam\u011brn\u011b velk\u00e9 mno\u017estv\u00ed barevn\u00fdch fotografi\u00ed obla\u010dnosti. Nap\u0159. kupovit\u00e1 obla\u010dnost druhu Cu a Cb se vyskytuje celkem na neuv\u011b\u0159iteln\u00fdch t\u00e9m\u011b\u0159 40 obr\u00e1zc\u00edch, je zde tedy jednozna\u010dn\u011b \u201ep\u0159ekumulov\u00e1no.\u201c Na druh\u00e9 stran\u011b nejsou u mezin\u00e1rodn\u00ed morfologick\u00e9 klasifikace oblak\u016f vysv\u011btleny z\u00e1kladn\u00ed pojmy pou\u017e\u00edvan\u00e9 pro jejich t\u0159\u00edd\u011bn\u00ed. Proto se nap\u0159. b\u011b\u017en\u011b zam\u011b\u0148uje druh oblak\u016f za typ. Z\u00e1kladn\u00ed neznalosti se projevily zejm\u00e9na u druhu Ac, kter\u00fd byl p\u0159elo\u017een jako roluj\u00edc\u00ed Altus (s. 78), pop\u0159. i vrstevnat\u00fd Ac. Nam\u00edsto zm\u011bny tvaru oblak\u016f bylo pou\u017eito \u201ev\u00fdm\u011bny oblak\u016f.\u201c Tak\u00e9 ve slovn\u00ed\u010dku uv\u00e1d\u011bn\u00fd anglick\u00fd term\u00edn \u201eanvil\u201c (kovadlina, latinsky incus) se v\u00a0\u010desk\u00e9 terminologii dosud nepou\u017e\u00edv\u00e1. \u010cast\u00e1 z\u00e1m\u011bna bou\u0159e za bou\u0159ku zp\u016fsobila lapsus nap\u0159. ve v\u011bt\u011b: \u201ePosledn\u00ed bou\u0159ka podobn\u00e9 velikosti byla zaznamen\u00e1na v Anglii v roce 1703.\u201c T\u00e9m\u011b\u0159 \u00fapln\u011b se zapomn\u011blo na velmi d\u016fle\u017eit\u00fd Ns, kter\u00fd se na kreslen\u00e9m obr\u00e1zku (s. 69) naprosto podob\u00e1 druhu Cu (sic!), p\u0159i\u010dem\u017e jeho horn\u00ed hranice nedosahuje ani z\u00e1kladny nad n\u00edm le\u017e\u00edc\u00edho Sc. V pov\u011btrnostn\u00edch symbolech je Ns tak\u00e9 vynech\u00e1n. Prvn\u00ed obr\u00e1zek na stran\u011b 72 m\u00e1 zn\u00e1zor\u0148ovat zbytky horn\u00ed \u010d\u00e1sti Cb, co\u017e mus\u00ed popudit ka\u017ed\u00e9ho profesion\u00e1ln\u00edho pozorovatele, nebo\u0165 je zde zobrazen Ci uncinus. \u010cili ani popis fotografi\u00ed oblak\u016f nen\u00ed \u010dasto v po\u0159\u00e1dku. P\u0159itom \u201evoda, kter\u00e1 je obsa\u017eena v obla\u010dnosti, je jeden z nejb\u011b\u017en\u011bj\u0161\u00edch prvk\u016f\u201c (?). Na n\u011bkolika m\u00edstech se objev\u00ed v\u011bty sv\u011bd\u010d\u00edc\u00ed o naprost\u00e9m zmatku v m\u00edstn\u00edch n\u00e1zvech pro tropick\u00e9 cyklony, nap\u0159. hurik\u00e1n nad Madagaskarem aj.<\/span><\/p><p class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\">Z uveden\u00fdch p\u0159\u00edklad\u016f je patrn\u00e9, \u017ee byl velmi m\u00e1lo vyu\u017e\u00edv\u00e1n n\u00e1\u0161 Meteorologick\u00fd slovn\u00edk, co\u017e se nejmarkantn\u011bji projevilo ve stru\u010dn\u00e9m slovn\u00ed\u010dku, kter\u00fd by m\u011bl co nejp\u0159esn\u011bji definovat pojmy z p\u0159edch\u00e1zej\u00edc\u00edho textu. Nap\u0159. anemometr je definov\u00e1n jako ru\u010dn\u00ed (?) p\u0159\u00edstroj na m\u011b\u0159en\u00ed rychlosti (jen?) v\u011btru.<\/span><\/p><p class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\">Explikace n\u011bkolika dal\u0161\u00edch hesel je rovn\u011b\u017e velmi nep\u0159esn\u00e1 (cyclogeneze, evaporace, monzun, sr\u00e1\u017ekov\u00fd st\u00edn aj.). Tak\u00e9 rejst\u0159\u00edk byl sestaven dosti nahodil\u00fdm zp\u016fsobem. Je zde nap\u0159. uvedeno p\u011bt hurik\u00e1n\u016f r\u016fzn\u00fdch jmen, ale tajfun zde chyb\u00ed. V\u016fbec se v n\u011bm nevyskytuje cel\u00e1 \u0159ada st\u011b\u017eejn\u00edch hesel, o kter\u00fdch bylo v textu ji\u017e pojedn\u00e1no. Na druh\u00e9 Stran\u011b zde ale najdeme odkaz na bor\u016fvky, psouna pr\u00e9riov\u00e9ho, zelen\u00e9ho legu\u00e1na (hledej pod p\u00edsmenem \u201ez\u201c!), turb\u00ednu a jin\u00e1 zcela okrajov\u00e1 hesla.<\/span><\/p><p class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\">Po slohov\u00e9 str\u00e1nce se d\u00e1 publikace rovn\u011b\u017e rozd\u011blit. Zat\u00edmco jej\u00ed zhruba druh\u00e1 polovina je naps\u00e1na v\u00fdborn\u011b a t\u00e9m\u011b\u0159 bezchybn\u011b, v prvn\u00ed \u010d\u00e1sti lze tu a tam nal\u00e9zt v\u011bty pon\u011bkud t\u011b\u017ekop\u00e1dn\u00e9, kombinovan\u00e9 asi i nespr\u00e1vn\u00fdm p\u0159ekladem, nap\u0159. \u201eoblasti vysok\u00e9ho a n\u00edzk\u00e9ho tlaku vzduchu se p\u0159esunuj\u00ed v \u010dase kolem cel\u00e9 Zem\u011b definovan\u00fdch skupin\u00e1ch\u201c (s. 30). Po str\u00e1nce gramatick\u00e9 se nevyskytly t\u00e9m\u011b\u0159 \u017e\u00e1dn\u00e9 chyby. Jen n\u011bkde byly Slunce, Zem\u011b a M\u011bs\u00edc naps\u00e1ny mal\u00fdmi p\u00edsmeny. Av\u0161ak n\u011bkter\u00e9 b\u011b\u017en\u011b pou\u017e\u00edvan\u00e9 odborn\u00e9 v\u00fdrazy byly p\u0159elo\u017eeny chybn\u011b, nap\u0159. objem sr\u00e1\u017eek, viditelnost, vyv\u00fd\u0161en\u00e1 kupa, glob\u00e1ln\u00ed proud\u011bn\u00ed aj., nebo byl p\u0159eklad ned\u016fsledn\u00fd (nap\u0159. p\u0159echlazen\u00e1 i podchlazen\u00e1 voda).<\/span><\/p><p class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\">Z\u00e1v\u011brem je nutno konstatovat, \u017ee kniha m\u011bla b\u00fdt recenzov\u00e1na je\u0161t\u011b p\u0159ed vyd\u00e1n\u00edm, co\u017e by bylo tak p\u0159ed 15 lety nutnost\u00ed. Nebo\u0165 prvn\u00ed t\u0159i kapitoly obsahuj\u00ed nespo\u010detn\u00e9 mno\u017estv\u00ed chyb a nep\u0159esnost\u00ed. Lze se v\u0161ak domn\u00edvat, \u017ee na nich nenese pravd\u011bpodobn\u011b vinu p\u0159ekladatel. M\u011bl v\u0161ak po p\u0159edb\u011b\u017en\u00e9m \u010dten\u00ed jej\u00ed p\u0159eklad odm\u00edtnout. \u0160koda t\u00e9 pr\u00e1ce a \u010dasu! P\u0159id\u00e1me-li k tomu je\u0161t\u011b \u010dasto nespr\u00e1vn\u00fd p\u0159eklad odborn\u00fdch v\u00fdraz\u016f a tu a tam toporn\u011bj\u0161\u00ed sloh, m\u00e1me p\u0159ed sebou publikaci, kter\u00e1 \u010deskou popul\u00e1rn\u011b v\u011bdeckou literaturu (zde bohu\u017eel v\u016fbec neuv\u00e1d\u011bnou) o meteorologii jako celek rozhodn\u011b neobohatiIa. Zvl\u00e1\u0161t\u011b pak kdy\u017e n\u011bco podobn\u00e9ho se stejn\u00fdm n\u00e1zvem a na mnohem vy\u0161\u0161\u00ed odborn\u00e9 \u00farovni bylo u\u017e vyd\u00e1no p\u0159ed sedmi lety.<\/span><\/p><p class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\">Jako p\u0159\u00eddavek se nakonec podle parafr\u00e1ze n\u00e1zvy jedn\u00e9 zn\u00e1m\u00e9 knihy vybralo 10 v\u011bt, kter\u00e9 ot\u0159\u00e1sly recenzentem (pro \u010dten\u00e1\u0159e MZ u\u017e bez koment\u00e1\u0159e):<\/span><\/p><ul><li class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\">Rovn\u00edkov\u00e9 oblasti, kde v\u00edr zanik\u00e1, se naz\u00fdvaj\u00ed rovn\u00edkov\u00e9 ti\u0161iny (s. 32).<\/span><\/li><li class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\">Zat\u00edmco tryskov\u00e9 proud\u011bn\u00ed je velice rychl\u00e9, oblasti jeho v\u00fdskytu jsou prot\u00e1hl\u00e9 (s. 34).<\/span><\/li><li class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\">Chod tlakov\u00fdch v\u00fd\u0161\u00ed b\u00fdv\u00e1 pravideln\u011b naru\u0161ov\u00e1n vp\u00e1dy chladn\u00e9ho, pol\u00e1rn\u00edho vzduchu (s. 40).<\/span><\/li><li class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\">Tlakov\u00e1 n\u00ed\u017ee se vyv\u00edj\u00ed v p\u0159\u00edpad\u011b, \u017ee se potkaj\u00ed dv\u011b r\u016fzn\u011b tepl\u00e9 vzduchov\u00e9 masy v oblasti vzniku okluzn\u00ed fronty (s. 41).<\/span><\/li><li class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\">Rozezn\u00e1v\u00e1me r\u016fzn\u00e9 tvary \u2013 nap\u0159. cumulus humilis je \u0161ir\u0161\u00ed ne\u017e del\u0161\u00ed, humilis mediocris je vy\u0161\u0161\u00ed ne\u017e \u0161ir\u0161\u00ed (s. 82).<\/span><\/li><li class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\">Sr\u00e1\u017eky v p\u0159eh\u00e1\u0148k\u00e1ch vznikaj\u00ed kombinac\u00ed konvekce a atmosf\u00e9rick\u00e9 instability (s. 99).<\/span><\/li><li class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\">De\u0161\u0165ov\u00e9 mraky jsou dostate\u010dn\u011b rozs\u00e1hl\u00e9, aby se mohly vyvinout velk\u00e9 de\u0161\u0165ov\u00e9 kapky (s. 100).<\/span><\/li><li class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\">K vyh\u0159\u00e1t\u00e9mu zemsk\u00e9mu povrchu p\u0159il\u00e9h\u00e1 hork\u00fd vzduch se zv\u011bt\u0161enou hustotou (s. 108).<\/span><\/li><li class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\">V Austr\u00e1lii je naz\u00fdv\u00e1na tropick\u00e1 cyklona jako smr\u0161\u0165 (s. 134).<\/span><\/li><\/ul><p class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\">Monzun je sezonn\u00ed proud\u011bn\u00ed, kter\u00e9 p\u0159in\u00e1\u0161\u00ed siln\u00e9 de\u0161t\u011b do tropick\u00fdch a subtropick\u00fdch oblast\u00ed (s. 294). A dost!<\/span><\/p><p class=\"rteright\"><span style=\"color: #003366;\"><em>Vilibald Kakos, MZ 2007\/2, ro\u010dn\u00edk 60, str. 59\u201360<\/em><\/span><\/p><hr \/>\t\t\t\t\t\t<\/div>\n\t\t\t\t<\/div>\n\t\t\t\t\t<\/div>\n\t\t<\/div>\n\t\t\t\t\t\t\t<\/div>\n\t\t<\/section>\n\t\t\t\t\t\t\t<\/div>\n\t\t","protected":false},"excerpt":{"rendered":"<p>Auto\u0159i: B. Buckley, E. J. Hopkins, R. Whitaker. Z\u00a0australsk\u00e9ho vyd\u00e1n\u00ed Weidon owen Pty Limited, Sydney p\u0159elo\u017eil Radim Tolasz. \u010cestlice: Nakl. Rebo Productions Cz,spol. s r. o., 2006, 304 s. Publikace [&hellip;]<\/p>\n","protected":false},"author":3,"featured_media":0,"parent":0,"menu_order":0,"comment_status":"closed","ping_status":"closed","template":"","meta":{"footnotes":""},"class_list":["post-11026","page","type-page","status-publish","hentry","entry"],"_links":{"self":[{"href":"http:\/\/www.cmes.cz\/web\/wp-json\/wp\/v2\/pages\/11026","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"http:\/\/www.cmes.cz\/web\/wp-json\/wp\/v2\/pages"}],"about":[{"href":"http:\/\/www.cmes.cz\/web\/wp-json\/wp\/v2\/types\/page"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"http:\/\/www.cmes.cz\/web\/wp-json\/wp\/v2\/users\/3"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"http:\/\/www.cmes.cz\/web\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=11026"}],"version-history":[{"count":4,"href":"http:\/\/www.cmes.cz\/web\/wp-json\/wp\/v2\/pages\/11026\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":11030,"href":"http:\/\/www.cmes.cz\/web\/wp-json\/wp\/v2\/pages\/11026\/revisions\/11030"}],"wp:attachment":[{"href":"http:\/\/www.cmes.cz\/web\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=11026"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}