{"id":10894,"date":"2024-12-30T16:15:18","date_gmt":"2024-12-30T15:15:18","guid":{"rendered":"http:\/\/www.cmes.cz\/web\/?page_id=10894"},"modified":"2024-12-30T16:16:53","modified_gmt":"2024-12-30T15:16:53","slug":"letecka-meteorologie","status":"publish","type":"page","link":"http:\/\/www.cmes.cz\/web\/letecka-meteorologie\/","title":{"rendered":"Leteck\u00e1 meteorologie"},"content":{"rendered":"\t\t<div data-elementor-type=\"wp-page\" data-elementor-id=\"10894\" class=\"elementor elementor-10894\">\n\t\t\t\t\t\t\t\t\t<section class=\"elementor-section elementor-top-section elementor-element elementor-element-3af1c10 elementor-section-boxed elementor-section-height-default elementor-section-height-default\" data-id=\"3af1c10\" data-element_type=\"section\" data-settings=\"{&quot;_ha_eqh_enable&quot;:false}\">\n\t\t\t\t\t\t<div class=\"elementor-container elementor-column-gap-default\">\n\t\t\t\t\t<div class=\"elementor-column elementor-col-100 elementor-top-column elementor-element elementor-element-ea42ba6\" data-id=\"ea42ba6\" data-element_type=\"column\">\n\t\t\t<div class=\"elementor-widget-wrap elementor-element-populated\">\n\t\t\t\t\t\t\t\t<div class=\"elementor-element elementor-element-39543c1 elementor-widget elementor-widget-text-editor\" data-id=\"39543c1\" data-element_type=\"widget\" data-widget_type=\"text-editor.default\">\n\t\t\t\t<div class=\"elementor-widget-container\">\n\t\t\t<style>\/*! elementor - v3.17.0 - 08-11-2023 *\/\n.elementor-widget-text-editor.elementor-drop-cap-view-stacked .elementor-drop-cap{background-color:#69727d;color:#fff}.elementor-widget-text-editor.elementor-drop-cap-view-framed .elementor-drop-cap{color:#69727d;border:3px solid;background-color:transparent}.elementor-widget-text-editor:not(.elementor-drop-cap-view-default) .elementor-drop-cap{margin-top:8px}.elementor-widget-text-editor:not(.elementor-drop-cap-view-default) .elementor-drop-cap-letter{width:1em;height:1em}.elementor-widget-text-editor .elementor-drop-cap{float:left;text-align:center;line-height:1;font-size:50px}.elementor-widget-text-editor .elementor-drop-cap-letter{display:inline-block}<\/style>\t\t\t\t<p><strong><span style=\"color: #003366;\">Autor Petr Dvo\u0159\u00e1k. Cheb: Sv\u011bt K\u0159\u00eddel 2010. 480 stran. ISBN 978-80-86808-85-7<\/span><\/strong><\/p><p class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\">Jak autor uv\u00e1d\u00ed v p\u0159edmluv\u011b, kniha je ur\u010dena v\u0161em pilot\u016fm, od profesion\u00e1ln\u00edch pilot\u016f dopravn\u00edch letadel a\u017e po rekrea\u010dn\u00ed sportovce. Je koncipov\u00e1na tak, aby se pe\u010dliv\u00fd \u010dten\u00e1\u0159 na z\u00e1klad\u011b z\u00edskan\u00fdch znalost\u00ed bez probl\u00e9m\u016f orientoval v problematice leteck\u00e9 meteorologie a byl schopen slo\u017eit pilotn\u00ed zkou\u0161ky podle evropsk\u00fdch p\u0159edpis\u016f JAR-FCL-I (spole\u010dn\u00e9 evropsk\u00e9 p\u0159edpisy), tj. zkou\u0161ku z\u00a0meteorologie pro kvalifikaci ATPL (dopravn\u00ed pilot). Nebudu vyjmenov\u00e1vat jednotliv\u00e9 kapitoly, pouze zm\u00edn\u00edm ty, kter\u00e9 jsou pojaty velmi detailn\u011b a p\u0159in\u00e1\u0161ej\u00ed zaj\u00edmav\u00e9 a nov\u00e9 post\u0159ehy z\u00a0hlediska pilota. P\u0159ipome\u0148me nap\u0159. popis struktury mezn\u00ed vrstvy v kap. 3.0.2 a\u017e 3.0.6 nebo hutnou kapitolu 15.0.0 t\u00fdkaj\u00edc\u00ed se termiky a bezmotorov\u00e9ho p\u0159eletu, kter\u00e1 perfektn\u011b l\u00ed\u010d\u00ed jednotliv\u00e9 f\u00e1ze konvek\u010dn\u00ed \u010dinnosti a jejich vliv na mo\u017enosti l\u00e9t\u00e1n\u00ed. Tato kapitola zahrnuje i pot\u0159ebn\u00e9 vysv\u011btlen\u00ed veli\u010din CAPE (Convective Available Potential Energy, dostupn\u00e1 potenci\u00e1ln\u00ed energie konvekce) a MOCON (Moisture Convergence, konvergence vlhkosti vzduchu), kter\u00e9 se v modelov\u00e1n\u00ed p\u0159edpov\u011bd\u00ed konvekce v posledn\u00ed dob\u011b pou\u017e\u00edvaj\u00ed. Je z\u0159ejm\u00e9, \u017ee autor se touto problematikou jako pilot bezmotorov\u00e9ho kluz\u00e1ku velmi intenzivn\u011b zab\u00fdval a zab\u00fdv\u00e1 a m\u00e1 v n\u00ed velk\u00e9 praktick\u00e9 znalosti.<\/span><\/p><p class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\">P\u0159es velmi pozitivn\u00ed dojem se v publikaci vyskytuj\u00ed jist\u00e9 nep\u0159esnosti, nikoli chyby, kter\u00e9 je nutn\u00e9 zm\u00ednit:<\/span><\/p><p class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\">Leteck\u00e1 meteorologick\u00e1 stanice na leti\u0161ti Praha-Ruzyn\u011b, zm\u00edn\u011bn\u00e1 na str. 8, nen\u00ed observato\u0159. D\u00e1le jsou na t\u00e9to stran\u011b vyjmenov\u00e1ny zpr\u00e1vy, kter\u00e9 m\u00e1 leteck\u00fd meteorologick\u00fd person\u00e1l k dispozici METAR, SPECI, TAF \u010di SIGMET. Dlu\u017eno dodat, \u017ee jen METAR a SPECI jsou zpr\u00e1vy, ta prvn\u00ed pravideln\u00e1, druh\u00e1 mimo\u0159\u00e1dn\u00e1. TAF je p\u0159edpov\u011b\u010f ve tvaru k\u00f3du stejn\u00e9ho jm\u00e9na a SIGMET je informace na v\u00fdskyt nebezpe\u010dn\u00fdch jev\u016f v atmosf\u00e9\u0159e.<\/span><\/p><p class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\">M\u00edsto \u201ezadn\u00ed\u201c slo\u017eka v\u011btru na stran\u011b 10 by bylo patrn\u011b lep\u0161\u00ed pou\u017e\u00edt term\u00edn \u201ez\u00e1dov\u00e1\u201c. Obdobn\u011b p\u0159i popisu bou\u0159kov\u00fdch oblak\u016f bych osobn\u011b dal p\u0159ed term\u00ednem \u201ezadn\u00ed\u201c \u010d\u00e1st Cb p\u0159ednost adjektivu \u201et\u00fdlov\u00e1\u201c \u010d\u00e1st CB (str. 192, 215 a 216). Takt\u00e9\u017e na stran\u011b 222 pro \u201ezadn\u00ed\u201c \u2013 t\u00fdlovou \u010d\u00e1st tlakov\u00e9 n\u00ed\u017ee.<\/span><\/p><p class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\">Na stran\u011b 12 uveden\u00e1 zkratka IAS (indicated air speed, indikovan\u00e1 vzdu\u0161n\u00e1 rychlost) nen\u00ed uvedena v\u00a0seznamu zkratek.<\/span><\/p><p class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\">U zpr\u00e1v METREPORT\/SPECIAL (str. 20) by bylo vhodn\u00e9 doplnit adjektivum \u201em\u00edstn\u00ed\u201c zpr\u00e1va, nebo\u0165, jak spr\u00e1vn\u011b autor uv\u00e1d\u00ed, tyto zpr\u00e1vy jsou roz\u0161i\u0159ov\u00e1ny jen v r\u00e1mci leti\u0161t\u011b vzniku a nejsou distribuov\u00e1ny mimo toto leti\u0161t\u011b.<\/span><\/p><p class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\">Nevysv\u011btlen\u00e9 zkratky IFR (Instrument Flight Rules, meteorologick\u00e9 podm\u00ednky pro let za p\u0159\u00edstroj\u016f) a VFR (Visual Flight Rules, met. podm\u00ednky pro let za viditelnosti) na stran\u011b 71 \u2013 v seznamu zkratek jsou uvedeny jen jejich m\u00e9n\u011b \u010dasto pou\u017e\u00edvan\u00e9 ekvivalenty a sice IMC a VMC.<\/span><\/p><p class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\">Pro h\u00falavu (SQ-Squall) uvedenou na stran\u011b 88 nen\u00ed vysv\u011btleno, co v leteck\u00e9 meteorologii p\u0159edstavuje, a sice n\u00e1hl\u00e9 zv\u00fd\u0161en\u00ed rychlosti v\u011btru alespo\u0148 o 8 m\/s, pokud rychlost v\u011btru dos\u00e1hne 11 m\/s nebo v\u00edce a trv\u00e1 alespo\u0148 2 minuty.<\/span><\/p><p class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\">Vznik j\u00edn\u00ed sublimac\u00ed (str. 117) \u2013 pro f\u00e1zovou zm\u011bnu p\u00e1ra \u2013 led, kter\u00e1 podmi\u0148uje vznik j\u00edn\u00ed, je n\u011bkdy pou\u017e\u00edv\u00e1n term\u00edn depozice.<\/span><\/p><p class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\">Na stran\u011b 128 za\u010d\u00edn\u00e1 popis skupiny stavu drah (runway state group), kter\u00e1 je p\u0159ipojov\u00e1na za zpr\u00e1v u METAR a kterou autor ozna\u010duje nep\u0159esn\u011b jako SNOWTAM. Skupina stavu drah je generov\u00e1na ze zpr\u00e1vy SNOWTAM, kterou p\u0159ipravuje leti\u0161t\u011b. Autor pou\u017eil star\u0161\u00ed tvar k\u00f3du, kter\u00fd byl uveden v p\u0159edpisu EURANP, Vol II, FASID, Part III-AOP a zm\u011bnil p\u00edsmenn\u00e9 zna\u010den\u00ed. Nov\u00e1 \u00faprava k\u00f3du uveden\u00e1 v k\u00f3dov\u00e9m manu\u00e1lu Sv\u011btov\u00e9 meteorologick\u00e9 organizace (Manual on Codes, WMo No. 306, Vol. I.1) a zm\u00edn\u011bn\u00e1 t\u00e9\u017e v leteck\u00e9m p\u0159edpise (Annex 3, Appendix 3, paragraph 4.8.1.5 b), doznala jist\u00fdch \u00faprav. Dle nov\u00e9 \u00fapravy k\u00f3du vypad\u00e1 skupina stavu drah takto: RRR(R)\/TEDDBB. P\u0159idan\u00e9 R ozna\u010duje skupinu stavu drah a za zem\u011bpisn\u00fd sm\u011br dr\u00e1hy je vlo\u017eeno lom\u00edtko. Nav\u00edc ji\u017e lev\u00e1 a prav\u00e1 dr\u00e1ha se od sebe neli\u0161\u00ed p\u0159i\u010dten\u00edm 50, ale p\u0159id\u00e1n\u00edm p\u00edsmena R (right), L (left) nebo C (central), tak\u017ee skupina p\u0159ed lom\u00edtkem m\u016f\u017ee b\u00fdt a\u017e \u010dty\u0159\u010dlenn\u00e1, nap\u0159. R07L\/&#8230;.R07R\/\u2026R07C\/. Takto by to vypadalo, kdyby na n\u011bjak\u00e9m leti\u0161ti byly 3 paraleln\u00ed dr\u00e1hy vedle sebe. Je\u0161t\u011b dodejme, \u017ee skupina stavu drah se v \u010cR pou\u017e\u00edv\u00e1 na leti\u0161t\u00edch Praha-Ruzyn\u011b (LKPR), Brno-Tu\u0159any (LKTB) a Ostrava-Mo\u0161nov-LJ (LKMT).<\/span><\/p><p class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\">Na stran\u011b 135 p\u0159i popisu n\u00e1mrazy autor uv\u00e1d\u00ed: \u201eVelmi \u010dasto kooperuj\u00ed i pos\u00e1dky dopravn\u00edch letadel, kter\u00e9 m\u00edrnou nebo silnou n\u00e1mrazu ihned ohl\u00e1s\u00ed \u0159\u00edd\u00edc\u00edmu letov\u00e9ho provozu a ten tuto informaci p\u0159ed\u00e1 meteorologovi. Meteorolog potom neprodlen\u011b vyd\u00e1 SIGMET na pozorovanou silnou n\u00e1mrazu\u201c Meteorolog informaci SIGMET nevyd\u00e1 automaticky po ka\u017ed\u00e9m nahl\u00e1\u0161en\u00e9m pozorov\u00e1n\u00ed. Mus\u00ed j\u00edt o nahl\u00e1\u0161en\u00ed siln\u00e9 intenzity jevu (plat\u00ed nejen pro n\u00e1mrazu, ale i turbulenci a dal\u0161\u00ed nebezpe\u010dn\u00e9 jevy) a nav\u00edc mus\u00ed prov\u00e9st zhodnocen\u00ed, zda jev siln\u00e9 intenzity mohl nastat, zda jsou pro n\u011bj podm\u00ednky, zda m\u016f\u017ee jeho v\u00fdskyt pokra\u010dovat atd. Pokud dojde k z\u00e1v\u011bru, \u017ee nikoli, informaci SIGMET nevyd\u00e1, ale v ka\u017ed\u00e9m p\u0159\u00edpad\u011b mus\u00ed vydat zpr\u00e1vu AIREP (air report), v n\u00ed\u017e pop\u00ed\u0161e, co mu bylo nahl\u00e1\u0161eno v\u010detn\u011b m\u00edsta, v\u00fd\u0161ky a intenzity jevu.<\/span><\/p><p class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\">Autor mne v seznamu literatury (a i na n\u011bkter\u00fdch stran\u00e1ch textu, nap\u0159. str. 132, 134) uvedl jako samostatn\u00e9ho autora U\u010debn\u00edch text\u016f leteck\u00e9 meteorologie. Nen\u00ed tornu tak, jsem jen jeden ze spoluautor\u016f. Faktem je, \u017ee jsem p\u016fvodn\u00ed text, vznikl\u00fd v prvn\u00ed polovin\u011b 80. let, postupn\u011b opravoval a upravoval podle m\u011bn\u00edc\u00edch se k\u00f3d\u016f a nov\u00fdch poznatk\u016f, ale z\u00e1klad byl d\u00edlem n\u011bkolika autor\u016f, na kter\u00e9 je vhodn\u00e9 vzpomenout, by\u0165 prvn\u00ed dva jmenovan\u00ed ji\u017e nejsou mezi n\u00e1mi: RNDr. L. Soukup (\u2020), RNDr. Z. Nov\u00e1k CSc. (\u2020), RNDr. Jan Uxa, RNDr. E. Schoberov\u00e1. RNDr. K. Ma\u0159\u00edk. L. Rychetsk\u00fd, prom. fyz., RNDr. S\u00e1va \u010cernava a RNDr. J. Mach.<\/span><\/p><p class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\">Na stran\u011b 152 autor uv\u00e1d\u00ed, \u017ee p\u0159i tepl\u00e9 advekci se sm\u011br v\u011btru s rostouc\u00ed v\u00fd\u0161kou st\u00e1\u010d\u00ed doprava a p\u0159i studen\u00e9 doleva. Stejn\u011b tak na t\u00e9\u017ee stran\u011b v kap. 900.4 p\u0159i popisu vlivu t\u0159en\u00ed a turbulentn\u00edho prom\u00edch\u00e1v\u00e1n\u00ed v p\u0159\u00edzemn\u00ed vrstv\u011b, kter\u00e9 m\u00e1 vliv na siln\u00e9 sto\u010den\u00ed sm\u011bru v\u011btru na severn\u00ed polokouli doleva. Mysl\u00edm, \u017ee m\u00edsto \u201esm\u011br v\u011btru\u201c by zde bylo na m\u00edst\u011b pou\u017e\u00edt term\u00edn \u201evektor v\u011btru\u201c.<\/span><\/p><p class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\">Na stran\u011b 188 zmi\u0148uje vznik bou\u0159ek na tepl\u00fdch front\u00e1ch v noci a tak\u00e9 v zim\u011b. Z\u0159ejm\u00e9 m\u011bl na mysli l\u00e9to, proto\u017ee v na\u0161ich zem\u011bpisn\u00fdch \u0161\u00ed\u0159k\u00e1ch je bou\u0159ka v zimn\u00ed \u010d\u00e1sti roku samoz\u0159ejm\u011b mo\u017en\u00e1, ale je \u0159\u00eddk\u00fdm jevem a nikoli na tepl\u00e9, ale na studen\u00e9 front\u011b.<\/span><\/p><p class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\">U popisu k obr\u00e1zku sch\u00e9matu tlakov\u00e9 v\u00fd\u0161e na stran\u011b 210 je v\u011bta: \u201eNa tomto sch\u00e9matu jsou zn\u00e1zorn\u011bny front\u00e1ln\u00ed plochy a jejich pr\u016fse\u010dnice s ter\u00e9nem, resp. hladinou 0 m AMSL, tvo\u0159\u00ed izobary\u201c Autor m\u00e1 zcela jist\u011b na mysli plochy izobarick\u00e9.<\/span><\/p><p class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\">Na stran\u011b 213 zmi\u0148uje t\u011b\u017ekosti plachta\u0159\u016f p\u0159i vyhled\u00e1v\u00e1n\u00ed stoupav\u00fdch proud\u016f p\u0159i bezobla\u010dn\u00e9 konvekci. Napravuje to na stran\u00e1ch 320 a 322, kde uv\u00e1d\u00ed, \u017de pomoc mohou poskytnout nap\u0159. dravci, kte\u0159\u00ed tyto proudy tak\u00e9 r\u00e1di vyhled\u00e1vaj\u00ed a vyu\u017e\u00edvaj\u00ed. Pokud ov\u0161em nejsou tak mazan\u00ed, jak mi kdysi p\u0159i m\u00e9m prvn\u00edm a jedin\u00e9m letu ve v\u011btroni na leti\u0161ti P\u0159\u00edbram tvrdil kolega J. Kerum: pr\u00fd si sv\u00e9 \u201estoup\u00e1ky\u201c hl\u00eddaj\u00ed a kdy\u017e vid\u00ed plachta\u0159e, tak schv\u00e1ln\u011b na chv\u00edli ze stoup\u00e1ku vylet\u00ed, aby ho zm\u00e1tli. To je ov\u0161em \u010dist\u00e1 plachta\u0159sk\u00e1 latina.<\/span><\/p><p class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\">Ke stran\u011b 308 a vzorci Z<sub>KKH<\/sub> = 122 (T \u2013 T<sub>d<\/sub>) pro v\u00fdpo\u010det z\u00e1kladny kupovit\u00e9 obla\u010dnosti poznamenejme, \u017ee se jedn\u00e1 o empirick\u00fd tzv. Ferrel\u016fv vzorec.<\/span><\/p><p class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\">Ve vzorci 16.7 v = (331,57 + 0,607t), vyjad\u0159uj\u00edc\u00edm z\u00e1vislost rychlosti zvuku na teplot\u011b (ve \u00b0C) je chybn\u00e9 znam\u00e9nko, proto\u017ee v chladn\u00e9m vzduchu se \u0161\u00ed\u0159\u00ed zvuk rychleji ne\u017e v tepl\u00e9m, jak s\u00e1m autor odvozuje na stran\u011b 339. Vzorec by m\u011bl tedy b\u00fdt takto: v = (331,57 \u2013 0,607t).<\/span><\/p><p class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\">P\u0159i popisu stani\u010dn\u00edho krou\u017eku na p\u0159\u00edzemn\u00edch synoptick\u00fdch map\u00e1ch na stran\u00e1ch 360\u2013361 autor zmi\u0148uje pouze obla\u010dnost, ale zcela vynechal dal\u0161\u00ed prvky, tj. sm\u011br a rychlost v\u011btru, teplotu vzduchu, teplotu rosn\u00e9ho bodu, tlak QFF. tlakovou tendenci.<\/span><\/p><p class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\">P\u0159i popisu p\u0159edpov\u011bd\u00ed v\u00fd\u0161kov\u00fdch v\u011btr\u016f a teplot ve v\u00fd\u0161ce, vyd\u00e1van\u00fdch Sv\u011btov\u00fdmi oblastn\u00edmi p\u0159edpov\u011bdn\u00edmi centry (WAFC), autor uv\u00e1d\u00ed frekvenci jejich vyd\u00e1v\u00e1n\u00ed 6 hodin, tj. 4k\u00e1t denn\u011b, na term\u00edny 00, 06, 12 a 18 hodin. Od 18. 11. 2010 jsou vyd\u00e1v\u00e1ny nav\u00edc na hlavn\u00ed synoptick\u00e9 terminy +24, +30 a +36 hodin, ale tak\u00e9 na vedlej\u0161\u00ed term\u00edny +03, +09, +15, +21, +21 a +33 hodin. Ke standardn\u00edm hladin\u00e1m FL050, FLl00, FL140, FL180, FL240, FL300, FL340, FL390 a FL450 p\u0159ibyly tak\u00e9 dal\u0161\u00ed t\u0159i standardn\u00ed hladiny FL210, FL320 a FL360 (viz t\u00e9\u017e strana 403).<\/span><\/p><p class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\">o K\u00f6ppen vymezuje m\u00edrn\u00e9 klima mezi izotermami nejstuden\u011bj\u0161\u00edho m\u011bs\u00edce v roce v intervalu \u20133 \u00b0C a\u017e +18 \u00b0C, nijak se ale nezmi\u0148uje o podm\u00ednce uv\u00e1d\u011bn\u00e9 autorem na stran\u011b 384, a to po\u017eadavku na pr\u016fm\u011brnou teplotu nejteplej\u0161\u00edho m\u011bs\u00edce +10 \u00b0C a v\u00edce. Na stran\u011b dal\u0161\u00ed (385) pro kontinent\u00e1ln\u00ed m\u00edrn\u00e9 klima je uvedena pr\u016fm\u011brn\u00e1 teplota nejstuden\u011bj\u0161\u00edho m\u011bs\u00edce \u201338 \u00b0C, co\u017e je zjevn\u00fd p\u0159eklep, m\u00e1 b\u00fdt \u20133 \u00b0C.<\/span><\/p><p class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\">V kapitole 23.0.0, za\u010d\u00ednaj\u00edc\u00ed na stran\u011b 410, t\u00fdkaj\u00edc\u00ed se leteck\u00fdch meteorologick\u00fdch zpr\u00e1v autor uv\u00e1d\u00ed, \u017ee zpr\u00e1vy METAR jsou roz\u0161i\u0159ov\u00e1ny u\u017eivatel\u016fm na leti\u0161ti i mimo leti\u0161t\u011b. Nep\u0159esnost tohoto tvrzen\u00ed spo\u010d\u00edv\u00e1 ve skute\u010dnosti, \u017ee zpr\u00e1vy METAR (a SPECI) jsou prim\u00e1rn\u011b ur\u010deny pro roz\u0161i\u0159ov\u00e1n\u00ed mimo r\u00e1mec leti\u0161t\u011b vzniku a obsahuj\u00ed desetiminutov\u00e9 pr\u016fm\u011bry nam\u011b\u0159en\u00fdch veli\u010din. Pro zpravodajstv\u00ed v r\u00e1mci leti\u0161t\u011b slou\u017e\u00ed m\u00edstn\u00ed pravideln\u00e9 (a nepravideln\u00e9) zpr\u00e1vy METREPORT (SPECIAL), v nich\u017e jsou na rozd\u00edl od zpr\u00e1v METAR\/SPECI pou\u017eity 2minutov\u00e9 pr\u016fm\u011bry nam\u011b\u0159en\u00fdch veli\u010din. P\u0159i popisu sch\u00e9mat u zpr\u00e1vy METAR na str. 414 je uvedena jako pou\u017e\u00edvan\u00e1 jednotka pro rychlost v\u011btru tak\u00e9 km\/h. (KMH), kter\u00e1 se v\u0161ak od 18. 11. 2010, kdy ve\u0161la v platnost zm\u011bna \u010d. 75 p\u0159edpisu L3-METEOROLOGIE, ji\u017e nepou\u017e\u00edv\u00e1. Platn\u00fdmi jednotkami z\u016fst\u00e1vaj\u00ed uzly (KT) a m\/s (MPS).<\/span><\/p><p class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\">U popisu skupiny dohlednosti jsou t\u0159i mal\u00e9 zm\u011bny vypl\u00fdvaj\u00edc\u00ed z v\u00fd\u0161e zm\u00edn\u011bn\u00e9 zm\u011bny 75 p\u0159edpisu L3:<\/span><\/p><ul><li class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\">zru\u0161en\u00ed zkratky NDV (no directional variation), kter\u00e1 se pou\u017e\u00edvala pro automatick\u00e9 stanice v p\u0159\u00edpad\u011b, \u017ee u dohlednosti nebylo mo\u017en\u00e9 up\u0159esnit sm\u011br,<\/span><\/li><li class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\">je-li hl\u00e1\u0161ena v n\u011bjak\u00e9m sm\u011bru (nebo v\u00edce sm\u011brech) nejni\u017e\u0161\u00ed dohlednost, nen\u00ed ji\u017e nutn\u00e9 tento sm\u011br uv\u00e1d\u011bt; nap\u0159. 9999 2500 znamen\u00e1, \u017ee p\u0159evl\u00e1daj\u00edc\u00ed dohlednost je nad 10 km a minim\u00e1ln\u00ed 2\u00a0500 m, sm\u011br v\u0161ak nen\u00ed mo\u017en\u00e9 ur\u010dit,<\/span><\/li><li class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\">up\u0159esn\u011bn\u00ed \u0161ifry (tu\u010dn\u011b) CAVOK nahrazuj\u00edc\u00ed dohlednost a obla\u010dnost v p\u0159\u00edpad\u011b spln\u011bn\u00ed t\u011bchto krit\u00e9ri\u00ed: Dohlednost nad 10km a nen\u00ed hl\u00e1\u0161ena nejni\u017e\u0161\u00ed dohlednost, nen\u00ed obla\u010dnost provozn\u00edho v\u00fdznamu (tj. nevyskytuje se \u017e\u00e1dn\u00e1 obla\u010dnost pod 5 000 ft, nevyskytuje se obla\u010dnost CB v jak\u00e9koli v\u00fd\u0161ce) a nevyskytuje se \u017e\u00e1dn\u00e9 v\u00fdzna\u010dn\u00e9 po\u010das\u00ed pro letectv\u00ed uveden\u00e9 v Dopl\u0148ku 3 p\u0159edpisu L3 (ust. 4.4.2.3 a 4.4.2.5). \u0160ifra CAVOK je vysv\u011btlena tak\u00e9 na obr\u00e1zku na stran\u011b 425. I zde dov\u011btek a nen\u00ed hl\u00e1\u0161ena nejni\u017e\u0161\u00ed dohlednost chyb\u00ed.<\/span><\/li><\/ul><p class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\">Na stran\u011b 423 u popisu zaokrouhlov\u00e1n\u00ed autor uv\u00e1d\u00ed matematick\u00e9 zaokrouhlov\u00e1n\u00ed teploty do zpr\u00e1v METAR na cel\u00e9 stupn\u011b, tj. hodnota 0,5 \u00b0C je zaokrouhlena nahoru na 01. U skupiny tlaku QNH zaokrouhlov\u00e1n\u00ed neuv\u00e1d\u00ed. P\u0159ipome\u0148me, \u017de je odli\u0161n\u00e9 \u2013 zaokrouhluje se op\u011bt na cel\u00e9 hodnoty HPa, ale takzvan\u00fdm \u201eu\u0159ez\u00e1v\u00e1n\u00edm\u201c, tj. ve\u0161ker\u00e9 desetiny dol\u016f, nap\u0159. 1 021,9 je zaokrouhleno na 1 021 hPa.<\/span><\/p><p class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\">Na stran\u011b 430 p\u0159i rozboru k\u00f3du pro p\u0159edpov\u011b\u010f TAF autor vych\u00e1z\u00ed ze stavu p\u0159ed zm\u011bnou \u010d. 75 p\u0159edpisu L3, kdy\u017e uv\u00e1d\u00ed: \u201eNa rozd\u00edl od zpr\u00e1vy METAR se v TAFu neuv\u00e1d\u011bj\u00ed oblaka druhu TCu\u201c. Od 18. 11. 2010 ji\u017e p\u0159edpis L3 jejich uv\u00e1d\u011bn\u00ed po\u017eaduje, v\u010detn\u011b vyd\u00e1n\u00ed opraven\u00e9 (AMD, amended) p\u0159edpov\u011bdi v p\u0159\u00edpad\u011b, \u017ee se vyskytuj\u00ed a nebyly p\u0159edpov\u00edd\u00e1ny a\/nebo obr\u00e1cen\u011b.<\/span><\/p><p class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\">P\u0159i popisu obsahu informace SIGMET je chybn\u011b zm\u00edn\u011bna zkratka OCNL (occasional) jako ojedin\u011bl\u00fd, ojedin\u011ble se vyskytuj\u00edc\u00ed. Dle publikace Leteck\u00e9 informa\u010dn\u00ed slu\u017eby AIC 01\/09 \u2013 Seznam zkratek a jejich v\u00fdznam pou\u017e\u00edvan\u00fd v leteck\u00e9 meteorologii, aktualizace k 1. 2. 2009, tato zkratka znamen\u00e1 m\u00edstn\u00ed nebo m\u00edsty, ale pro ojedin\u011bl\u00fd nebo izolovan\u00fd, izolovan\u011b se vyskytuj\u00edc\u00ed se pou\u017e\u00edv\u00e1 zkratka ISOL (isolated).<\/span><\/p><p class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\">Mal\u00e1 pozn\u00e1mka k v\u00fdstrah\u00e1m pro jednotliv\u00e1 leti\u0161t\u011b. V\u00fdstrahy na st\u0159ih v\u011btru, autorem zm\u00edn\u011bn\u00e9, na stran\u011b 438 nejsou v \u010cR vyd\u00e1v\u00e1ny a tato skute\u010dnost je mezin\u00e1rodn\u011b notifikov\u00e1na.<\/span><\/p><p class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\">Na stran\u011b 459 u popisu historick\u00e9ho rtu\u0165ov\u00e9ho barometru autor uv\u00e1d\u00ed, \u017ee tyto p\u0159\u00edstroje se st\u00e1le pou\u017e\u00edvaj\u00ed jako z\u00e1loha. U\u017e se nepou\u017e\u00edvaj\u00ed, proto\u017ee je ji\u017e nelze kalibrovat, nebo\u0165 pr\u00e1ce s jedovatou rtut\u00ed byla v kalibra\u010dn\u00ed laborato\u0159i \u010cHM\u00da Praze-Libu\u0161i zru\u0161ena.<\/span><\/p><p class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\">Na stran\u011b 446 u popisu kategori\u00ed leti\u0161\u0165 dle ICAO je pro CAT I uvedena VIS ne ni\u017e\u0161\u00ed ne\u017e 800 m a RVR ne ni\u017e\u0161\u00ed ne\u017e 550 m, co\u017e je v rozporu s tvrzen\u00edm na stran\u011b 462, kde je uvedena dohlednost ne ni\u017e\u0161\u00ed ne\u017e 600m bez uveden\u00ed. Zda se jedn\u00e1 o VIS nebo RVR.<\/span><\/p><p class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\">Publikace obsahuje jen m\u00e1lo p\u0159eklep\u016f. \u010cast\u00fdm p\u0159eklepem je \u201enalepen\u00ed\u201c spojky \u201eu\u201c na p\u0159edchoz\u00ed slovo, jako zejm\u00e9na v prvn\u00ed \u010d\u00e1sti: na stran\u00e1ch 32 (eu), 33 (teplotau), 44 (\u017eeu), 46, 62, 271, 282 a 312 (t\u011bsn\u011bu), 49 a 53 (seu), 50 (zat\u00edmcou), 53 (v\u00edtru), 267 (proud\u016fu, v\u00fd\u0161k\u00e1chu), 272 (cou), 280 (n\u00ed\u017eeu), 284 (v\u011bt\u0161\u00edu, ne\u017eu). Jin\u00e9 p\u0159eklepy: str. 20 telekomunika\u010dn\u00edchoi-telekomunika\u010dn\u00edho, strana 86 Klasifika ci, 96 speci fick\u00fd, 114 KS\u00eddel \u2013 K\u0159\u00eddel, 218 \u2013 popis k obr\u00e1zku \u2013 frotn\u00e1ln\u00ed, 313 v\u00a0se n\u011bm\u017e \u2013 spr\u00e1vn\u011b v n\u011bm\u017e se, v prvn\u00ed v\u011bt\u011b na str\u00e1nce 452 je 2kr\u00e1t slovo \u201elze\u201c. V\u011bta na stran\u011b 452 za\u010d\u00ednaj\u00edc\u00ed \u201ePro lety za IMC m\u00e1 studium hladiny 700 hPa proto&#8230;zde chyb\u00ed slovo \u201ev\u00fdznam\u201c, aby v\u011bta d\u00e1vala smysl.<\/span><\/p><p class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\">Z\u00e1v\u011brem Ize jen konstatovat, \u017ee se jedn\u00e1 o vyda\u0159enou publikaci, zvl\u00e1\u0161t\u011b pot\u0159ebnou pro amat\u00e9rsk\u00e9 piloty kluz\u00e1k\u016f, ale i pro leteck\u00e9 meteorology jako o\u017eiven\u00ed jejich znalost\u00ed. Sympatick\u00fd je tak\u00e9 autor\u016fv jednozna\u010dn\u00fd n\u00e1zor na tzv. chemtrails, a\u0165 u\u017e v pozn\u00e1mce na stran\u011b 90 nebo na stran\u011b 114.<\/span><\/p><p class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\">Z\u00e1v\u011brem lze jen litovat, \u017ee kapitoly 20.0.0 a 21.0.0. popisuj\u00edc\u00ed v\u0161eobecnou cirkulaci atmosf\u00e9ry a klimatologii, jsou nelogicky v\u010dlen\u011bny mezi popis mapov\u00e9 slo\u017eky letov\u00e9 dokumentace, tj. SW mapy a mapov\u00e9 p\u0159edpov\u011bdi v\u00fd\u0161kov\u00e9ho v\u011btru a teplot, a popis jej\u00ed textov\u00e9 \u010d\u00e1sti, tj. popis zpravodajstv\u00ed, typ\u016f p\u0159edpov\u011bd\u00ed a v\u00fdstra\u017en\u00fdch informac\u00ed, a \u017ee \u010detn\u00e9 fotografie a obr\u00e1zky po\u0159\u00edzen\u00e9 a vytvo\u0159en\u00e9 s profesion\u00e1ln\u00edm citem nejsou barevn\u00e9.<\/span><\/p><p class=\"rteright\"><span style=\"color: #003366;\"><em>Bohumil Techlovsk\u00fd, MZ 2011\/5, ro\u010dn\u00edk 64, str. 156\u2013158<\/em><\/span><\/p>\t\t\t\t\t\t<\/div>\n\t\t\t\t<\/div>\n\t\t\t\t\t<\/div>\n\t\t<\/div>\n\t\t\t\t\t\t\t<\/div>\n\t\t<\/section>\n\t\t\t\t\t\t\t<\/div>\n\t\t","protected":false},"excerpt":{"rendered":"<p>Autor Petr Dvo\u0159\u00e1k. Cheb: Sv\u011bt K\u0159\u00eddel 2010. 480 stran. ISBN 978-80-86808-85-7 Jak autor uv\u00e1d\u00ed v p\u0159edmluv\u011b, kniha je ur\u010dena v\u0161em pilot\u016fm, od profesion\u00e1ln\u00edch pilot\u016f dopravn\u00edch letadel a\u017e po rekrea\u010dn\u00ed sportovce. [&hellip;]<\/p>\n","protected":false},"author":3,"featured_media":0,"parent":0,"menu_order":0,"comment_status":"closed","ping_status":"closed","template":"","meta":{"footnotes":""},"class_list":["post-10894","page","type-page","status-publish","hentry","entry"],"_links":{"self":[{"href":"http:\/\/www.cmes.cz\/web\/wp-json\/wp\/v2\/pages\/10894","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"http:\/\/www.cmes.cz\/web\/wp-json\/wp\/v2\/pages"}],"about":[{"href":"http:\/\/www.cmes.cz\/web\/wp-json\/wp\/v2\/types\/page"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"http:\/\/www.cmes.cz\/web\/wp-json\/wp\/v2\/users\/3"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"http:\/\/www.cmes.cz\/web\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=10894"}],"version-history":[{"count":4,"href":"http:\/\/www.cmes.cz\/web\/wp-json\/wp\/v2\/pages\/10894\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":10899,"href":"http:\/\/www.cmes.cz\/web\/wp-json\/wp\/v2\/pages\/10894\/revisions\/10899"}],"wp:attachment":[{"href":"http:\/\/www.cmes.cz\/web\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=10894"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}