{"id":10875,"date":"2024-12-30T16:03:43","date_gmt":"2024-12-30T15:03:43","guid":{"rendered":"http:\/\/www.cmes.cz\/web\/?page_id=10875"},"modified":"2024-12-30T16:06:07","modified_gmt":"2024-12-30T15:06:07","slug":"vybrane-kapitoly-z-historie-povodni-a-hydrologicke-sluzby-na-uzemi-cr","status":"publish","type":"page","link":"http:\/\/www.cmes.cz\/web\/vybrane-kapitoly-z-historie-povodni-a-hydrologicke-sluzby-na-uzemi-cr\/","title":{"rendered":"Vybran\u00e9 kapitoly z\u00a0historie povodn\u00ed a hydrologick\u00e9 slu\u017eby na \u00fazem\u00ed \u010cR"},"content":{"rendered":"\t\t<div data-elementor-type=\"wp-page\" data-elementor-id=\"10875\" class=\"elementor elementor-10875\">\n\t\t\t\t\t\t\t\t\t<section class=\"elementor-section elementor-top-section elementor-element elementor-element-317f11a elementor-section-boxed elementor-section-height-default elementor-section-height-default\" data-id=\"317f11a\" data-element_type=\"section\" data-settings=\"{&quot;_ha_eqh_enable&quot;:false}\">\n\t\t\t\t\t\t<div class=\"elementor-container elementor-column-gap-default\">\n\t\t\t\t\t<div class=\"elementor-column elementor-col-100 elementor-top-column elementor-element elementor-element-f5e8e16\" data-id=\"f5e8e16\" data-element_type=\"column\">\n\t\t\t<div class=\"elementor-widget-wrap elementor-element-populated\">\n\t\t\t\t\t\t\t\t<div class=\"elementor-element elementor-element-62be4c7 elementor-widget elementor-widget-text-editor\" data-id=\"62be4c7\" data-element_type=\"widget\" data-widget_type=\"text-editor.default\">\n\t\t\t\t<div class=\"elementor-widget-container\">\n\t\t\t<style>\/*! elementor - v3.17.0 - 08-11-2023 *\/\n.elementor-widget-text-editor.elementor-drop-cap-view-stacked .elementor-drop-cap{background-color:#69727d;color:#fff}.elementor-widget-text-editor.elementor-drop-cap-view-framed .elementor-drop-cap{color:#69727d;border:3px solid;background-color:transparent}.elementor-widget-text-editor:not(.elementor-drop-cap-view-default) .elementor-drop-cap{margin-top:8px}.elementor-widget-text-editor:not(.elementor-drop-cap-view-default) .elementor-drop-cap-letter{width:1em;height:1em}.elementor-widget-text-editor .elementor-drop-cap{float:left;text-align:center;line-height:1;font-size:50px}.elementor-widget-text-editor .elementor-drop-cap-letter{display:inline-block}<\/style>\t\t\t\t<p class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\"><strong>Auto\u0159i: Jan Da\u0148helka, Libor Elleder a kol. Praha: \u010cHM\u00da, 182 stran. ISBN 978-80-87577-12-7<\/strong><\/span><\/p><p class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\">V roce 2012 uplynulo ji\u017e 10 rok\u016f od mimo\u0159\u00e1dn\u00e9 povod\u0148ov\u00e9 katastrofy, kter\u00e1 v srpnu 2002 postihla \u010ceskou republiku, ale i dal\u0161\u00ed st\u0159edoevropsk\u00e9 zem\u011b, zejm\u00e9na N\u011bmecko a Rakousko. P\u0159i t\u00e9to p\u0159\u00edle\u017eitosti uspo\u0159\u00e1dala \u010cesk\u00e1 v\u011bdeckotechnick\u00e1 vodohospod\u00e1\u0159sk\u00e1 spole\u010dnost spole\u010dn\u011b s\u00a0Hlavn\u00edm m\u011bstem Prahou, \u010cesk\u00fdm hydrometeorologick\u00fdm \u00fastavem, Povod\u00edm Vltavy a Mezin\u00e1rodn\u00ed komis\u00ed pro ochranu Labe konferenci. Toto v\u00fdznamn\u00e9 odborn\u00e9 setk\u00e1n\u00ed, kter\u00e9 se konalo v Praze 14. a 15. srpna 2012, p\u0159ipomn\u011blo povode\u0148 z\u00a0roku 2002 v nejr\u016fzn\u011bj\u0161\u00edch souvislostech a zhodnotilo stav protipovod\u0148ov\u00e9 prevence a ochrany 10 let po katastrof\u011b.<\/span><\/p><p class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\">V roce 2012 m\u011bly ale v\u00edce nebo m\u00e9n\u011b kulat\u00e9 v\u00fdro\u010d\u00ed i dal\u0161\u00ed v\u00fdznamn\u00e9 povodn\u011b. V \u010cesk\u00e9m hydrometeorologick\u00e9m \u00fastavu vznikl proto dobr\u00fd n\u00e1pad editor\u016f J. Da\u0148helky a L. Elledera p\u0159ipomenout mimo povodn\u011b 2002 i tyto star\u0161\u00ed povod\u0148ov\u00e9 extr\u00e9my samostatnou publikac\u00ed. Krom\u011b povod\u0148ov\u00fdch v\u00fdro\u010d\u00ed byl rok 2012 bohat\u00fd tak\u00e9 na v\u00fdznamn\u00e1 jubilea zakladatel\u016f hydrologick\u00e9 slu\u017eby v \u010cech\u00e1ch A. R. Harlachera (1842\u20131890) a J. Richtera (1854\u20131912) i pr\u016fkopn\u00edka \u010desk\u00e9 ombrologie E. Purkyn\u011b (1831\u20131882), jejich\u017e d\u00edlu jsou v publikaci v\u011bnov\u00e1ny rovn\u011b\u017e samostatn\u00e9 kapitoly. V \u00favodu publikace jsou vzpomenuta i \u017eivotn\u00ed v\u00fdro\u010d\u00ed sou\u010dasn\u00fdch osobnost\u00ed \u010desk\u00e9 hydrologie a hydrologick\u00e9 slu\u017eby. Ing. Josef Hladn\u00fd, CSc. (kter\u00fd je autorem jedn\u00e9 kapitoly) a prof. RNDr. Vladislav K\u0159\u00ed\u017e, DrSc. plni tv\u016fr\u010d\u00edho el\u00e1nu oslavili v roce 2012 osmdes\u00e1tku a byli vyznamen\u00e1ni nov\u011b z\u0159\u00edzenou cenou A. R. Harlachera.<\/span><\/p><p class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\">Jak samotn\u00ed auto\u0159i uv\u00e1d\u011bj\u00ed, povod\u0148ov\u00fdch letopo\u010dt\u016f s \u010d\u00edslic\u00ed 2 na konci je cel\u00e1 \u0159ada. V \u00favodu jich zmi\u0148uj\u00ed celkem 12, a sice roky 1272, 1342, 1432, 1582, 1682, 1712, 1752, 1862, 1872, 1902, 1972 a 2002. Historick\u00fdm povodn\u00edm je v\u011bnov\u00e1no prvn\u00edch p\u011bt z dvan\u00e1cti kapitol publikace.<\/span><\/p><p class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\">Povodn\u011b na Vltav\u011b v Praze v letech 1212, 1342 a 1432 p\u0159ipom\u00edn\u00e1 a podrobn\u011b hodnot\u00ed prvn\u00ed kapitola St\u0159edov\u011bk\u00e9 katastrof\u00e1ln\u00ed povodn\u011b v Praze (J. Da\u0148helka). Zaj\u00edmav\u00e9 je srovn\u00e1n\u00ed katastrofy z l\u00e9ta 1432 s novodob\u00fdm extr\u00e9mem ze srpna 2002. Na z\u00e1klad\u011b studia v\u0161ech dochovan\u00fdch informac\u00ed doch\u00e1z\u00ed autor k z\u00e1v\u011bru, \u017ee rozsah povodn\u011b 1432 byl v\u011bt\u0161\u00ed ne\u017e v roce 2002 a \u00farove\u0148 dosa\u017een\u00e9 hladiny se li\u0161ila mo\u017en\u00e1 a\u017e o 1 metr. Je to v\u00fdznamn\u00e9 zji\u0161t\u011bn\u00ed z\u00a0hlediska povod\u0148ov\u00e9 ochrany Prahy, kter\u00e1 je v sou\u010dasn\u00e9 dob\u011b dimenzov\u00e1na pouze na v\u00fd\u0161ku kulminace 2002 plus 30 cm.<\/span><\/p><p class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\">Nejrozs\u00e1hlej\u0161\u00ed kapitola v publikaci (v\u00edce jak 40 % jej\u00edho celkov\u00e9ho rozsahu) se t\u00fdk\u00e1 detailn\u00edho rozboru zimn\u00ed povodn\u011b roku 1862: <em>Povode\u0148 z 30. ledna a\u017e 15. \u00fanora roku 1862<\/em>. Pod\u00edlelo se na n\u00ed sedm autor\u016f (L. Elleder, J. \u0160\u00edrov\u00e1, Z. Dragoun, J. Da\u0148helka, B. Kulasov\u00e1, F. Zelenka a H. R\u016f\u017ei\u010dkov\u00e1) a je obdivuhodn\u00e9, kolik informac\u00ed ze v\u0161ech mo\u017en\u00fdch, i m\u00e1lo dostupn\u00fdch, zdroj\u016f se jim poda\u0159ilo shrom\u00e1\u017edit. Domn\u00edv\u00e1me se, \u017ee takto podrobn\u011b nebyla dosud dokumentov\u00e1na \u017e\u00e1dn\u00e1 na\u0161e historick\u00e1 povode\u0148, a je proto mo\u017en\u00e9 hodnocen\u00ed t\u00e9to \u017eiveln\u00ed pohromy pova\u017eovat za vzor hodn\u00fd n\u00e1sledov\u00e1n\u00ed. (Kapitola je mj. dopln\u011bna mimo\u0159\u00e1dn\u011b obs\u00e1hl\u00fdm, detailn\u00edm p\u0159ehledem dokument\u00e1rn\u00edch zdroj\u016f in extenso.) Velk\u00e1 pozornost v\u011bnovan\u00e1 t\u00e9to povod\u0148ov\u00e9 ud\u00e1losti je zcela opr\u00e1vn\u011bn\u00e1, a to nejen proto, \u017ee v\u00a0roce 2012 bylo jej\u00ed 150. v\u00fdro\u010d\u00ed, ale zejm\u00e9na proto, \u017ee se v tomto p\u0159\u00edpad\u011b skute\u010dn\u011b jednalo o mimo\u0159\u00e1dnou povode\u0148 st\u0159edoevropsk\u00e9ho rozsahu. V \u010cech\u00e1ch na doln\u00ed Vltav\u011b a doln\u00edm Labi pat\u0159\u00ed do kategorie t\u011bch nejv\u011bt\u0161\u00edch extr\u00e9m\u016f a \u0159ad\u00ed se ke zn\u00e1m\u00fdm historick\u00fdm povod\u0148ov\u00fdm letopo\u010dt\u016fm 1784, 1845 a 1890. Na Labi v D\u011b\u010d\u00edn\u011b je pro obdob\u00ed vyhodnocov\u00e1n\u00ed pr\u016ftok\u016f dodnes druhou nejv\u011bt\u0161\u00ed povodn\u00ed, hned po katastrof\u011b v b\u0159eznu 1845. Je zde tedy dokonce v\u011bt\u0161\u00ed ne\u017e extr\u00e9m ze srpna 2002. Ten je z hlediska velikosti kulmina\u010dn\u00edho pr\u016ftoku \u0159ady a\u017e na t\u0159et\u00edm m\u00edst\u011b. Na Morav\u011b je povode\u0148 v \u00fanoru 1862 hodnocena jako jeden z\u00a0nejv\u00fdznamn\u011bj\u0161\u00edch extr\u00e9m\u016f na \u0159ek\u00e1ch Jihlav\u011b, Svratce i Dyji. V\u00a0Rakousku na Dunaji je pova\u017eov\u00e1na za jednu z nejv\u011bt\u0161\u00edch v\u00a019. stolet\u00ed. V N\u011bmecku do\u0161lo tehdy k v\u00fdznamn\u00fdm povodn\u00edm zejm\u00e9na na pravostrann\u00fdch p\u0159\u00edtoc\u00edch R\u00fdna, Mohanu a Neckaru, a tak\u00e9 na Dunaji a na Labi, kam p\u0159i\u0161la povod\u0148ov\u00e1 vlna z \u010cech.<\/span><\/p><p class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\">Dal\u0161\u00ed kapitola <em>P\u0159\u00edvalov\u00e1 povode\u0148 25. a 26. kv\u011btna 1872 a mo\u017enost protipovod\u0148ov\u00e9 ochrany<\/em> (L. Elleder, B. Kulasov\u00e1 a J. Da\u0148helka) se vrac\u00ed k jednomu z nejpozoruhodn\u011bj\u0161\u00edch hydrometeorologick\u00fdch jev\u016f zaznamenan\u00fdch v \u010desk\u00fdch zem\u00edch a hodnot\u00ed jej v nejr\u016fzn\u011bj\u0161\u00edch souvislostech. Od tohoto extr\u00e9mu sice uplynulo v roce 2012 ji\u017e 140 let, uk\u00e1zalo se ale, \u017ee dodnes je\u0161t\u011b z\u016fst\u00e1v\u00e1 \u0159ada otev\u0159en\u00fdch ot\u00e1zek. T\u00fdkaj\u00ed se nejen v\u00fdvoje povodn\u011b v povod\u00edch nad Prahou, ale i samotn\u00e9ho jej\u00edho pr\u016fb\u011bhu na Vltav\u011b v Praze. Dodejme, \u017ee tato \u017eiveln\u00ed pohroma si, krom\u011b rozs\u00e1hl\u00fdch materi\u00e1ln\u00edch \u0161kod, vy\u017e\u00e1dala i neuv\u011b\u0159iteln\u00fd po\u010det lidsk\u00fdch \u017eivot\u016f. Podle dobov\u00e9ho \u00fa\u0159edn\u00edho v\u00fd\u010dtu zahynulo tehdy 337 osob a dodnes se tak jedn\u00e1 z tohoto hlediska o nejv\u011bt\u0161\u00ed p\u0159\u00edrodn\u00ed katastrofu na na\u0161em \u00fazem\u00ed, minim\u00e1ln\u011b za posledn\u00ed dv\u011b stolet\u00ed.<\/span><\/p><p class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\">Ostrav\u0161t\u00ed hydrologov\u00e9 p\u0159isp\u011bli do t\u00e9to \u010d\u00e1sti publikace dv\u011bma kapitolami o historick\u00fdch povodn\u00edch z 20. stolet\u00ed. <em>Povode\u0148 na Ostravici v \u010dervnu 1902<\/em> (T. \u0158eh\u00e1nek) a <em>Povode\u0148 v povod\u00ed Ol\u0161e v srpnu 1972<\/em> (T. \u0158eh\u00e1nek a o. Kos\u00edk). Za\u010d\u00e1tkem minul\u00e9ho stolet\u00ed postihly Ostravsko pouh\u00fd rok po sob\u011b, v \u010dervnu 1902 a v \u010dervenci 1903, dv\u011b mimo\u0159\u00e1dn\u00e9 povod\u0148ov\u00e9 katastrofy. Prvn\u00ed z nich je m\u00e9n\u011b zn\u00e1m\u00e1, p\u0159itom na Ostravici byla nejv\u011bt\u0161\u00ed povodn\u00ed a\u017e do l\u00e9ta 1997. Vyhodnocen\u00fd kulmina\u010dn\u00ed pr\u016ftok z 20. \u010dervna 1902 je zde dokonce v\u011bt\u0161\u00ed ne\u017e kulmina\u010dn\u00ed pr\u016ftok z \u010dervence 1997. Je ov\u0161em nutn\u00e9 vz\u00edt v \u00favahu tu skute\u010dnost, \u017ee za\u010d\u00e1tkem 20. stolet\u00ed nebyly v povod\u00ed Ostravice vodn\u00ed n\u00e1dr\u017ee, kter\u00e9 by povod\u0148ovou vlnu transformovaly tak, jak se tomu stalo v roce 1997. Pokud jde o povode\u0148 v povod\u00ed Ol\u0161e v\u00a0srpnu 1972, je za obdob\u00ed pozorov\u00e1n\u00ed (od roku 1925) hodnocena jako t\u0159et\u00ed nejv\u011bt\u0161\u00ed, a to jak z hlediska hodnoty kulmina\u010dn\u00edho pr\u016ftoku (za povodn\u011bmi v kv\u011btnu 2010 a v srpnu 1985), tak i objemu odtoku (za povodn\u011bmi v kv\u011btnu 2010 a v \u010dervenci 1997).<\/span><\/p><p class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\">(Vy\u010derp\u00e1vaj\u00edc\u00ed p\u0159ehled \u201edvojkov\u00fdch\u201c historick\u00fdch povodn\u00ed m\u016f\u017eeme doplnit informacemi z 20. stolet\u00ed. Tehdy, snad jen krom\u011b roku 1972, ve v\u0161ech ostatn\u00edch dev\u00edti p\u0159\u00edpadech \u201edvojkov\u00fdch\u201c letopo\u010dt\u016f, po\u010d\u00ednaje rokem 1902 a kon\u010de rokem 1992, se vyskytly v\u00fdznamn\u011bj\u0161\u00ed povodn\u011b, kter\u00e9 zas\u00e1hly bu\u010f cel\u00e9 \u010desk\u00e9 \u00fazem\u00ed, nebo jeho \u010d\u00e1st. Tak nap\u0159. v roce 2012 bylo 30. v\u00fdro\u010d\u00ed zimn\u00edch povodn\u00ed v lednu 1982, ke kter\u00fdm do\u0161lo v cel\u00e9 \u010cR, nebo 50. v\u00fdro\u010d\u00ed jarn\u00edch povodn\u00ed v roce 1962, kter\u00e9 se vyskytly p\u0159edev\u0161\u00edm v ji\u017en\u00edch \u010cech\u00e1ch, ale tak\u00e9 na ji\u017en\u00ed Morav\u011b atd.)<\/span><\/p><p class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\">Druh\u00e1 \u010d\u00e1st publikace je v\u011bnov\u00e1na v\u00fdznamn\u00fdm osobnostem \u010desk\u00e9 hydrologie a meteorologie. A. R. Harlachera p\u0159ipom\u00edn\u00e1 kapitola Harlacher\u016fv rok v hydrologii 170 let od narozen\u00ed zakladatele systematick\u00e9 hydrologie v\u00a0\u010cech\u00e1ch (L. Elleder). Roz\u0161i\u0159uje z\u00e1sadn\u00ed \u010dl\u00e1nek o \u017eivot\u011b a d\u00edle tohoto mimo\u0159\u00e1dn\u011b v\u00fdznamn\u00e9ho hydrologa, kter\u00fd autor ji\u017e publikoval v \u010dasopise Meteorologick\u00e9 zpr\u00e1vy (\u010d. 1\/2012). Harlacher\u016fv v\u00fdznam byl po z\u00e1sluze ocen\u011bn z\u0159\u00edzen\u00edm ceny a medaile s jeho jm\u00e9nem, kter\u00e9 jsou od roku 2012 ud\u011blov\u00e1ny odborn\u00edk\u016fm za v\u00fdjime\u010dn\u00fd p\u0159\u00ednos k rozvoji hydrologie na na\u0161em \u00fazem\u00ed.<\/span><\/p><p class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\">Kapitola <em>Sto let od \u00famrt\u00ed Harlacherova spolupracovn\u00edka a n\u00e1stupce ing. Jind\u0159icha Richtera<\/em> (L. Elleder) je v\u011bnov\u00e1na dal\u0161\u00edmu v\u00fdznamn\u00e9mu hydrologovi, druh\u00e9mu p\u0159ednostovi hydrometrick\u00e9 sekce Hydrografick\u00e9 komise Kr\u00e1lovstv\u00ed \u010desk\u00e9ho. Znalosti o jeho osob\u011b toti\u017e byly bohu\u017eel dosud nedostate\u010dn\u00e9, autor proto tuto mezeru do zna\u010dn\u00e9 m\u00edry vypl\u0148uje, i kdy\u017e s\u00e1m poukazuje na to, \u017ee je st\u00e1le co dopl\u0148ovat.\u00a0 J. Richter byl mj. spoluautorem nov\u00fdch metodick\u00fdch postup\u016f v hydrometrii, a zejm\u00e9na v p\u0159edpov\u00edd\u00e1n\u00ed vodn\u00edch stav\u016f a pr\u016ftok\u016f. Za jeho p\u016fsoben\u00ed byly v roce 1893 hydrologick\u00e9 p\u0159edpov\u011bdi zavedeny do rutinn\u00edho provozu (ji\u017e s\u00a0vyu\u017eit\u00edm telegrafn\u00edch hl\u00e1\u0161en\u00ed ze s\u00edt\u011b pozorovac\u00edch stanic).<\/span><\/p><p class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\">K. Kr\u0161ka p\u0159isp\u011bl do publikace kapitolou <em>K 130. v\u00fdro\u010d\u00ed \u00famrt\u00ed prof. Emanuela Purkyn\u011b, pr\u016fkopn\u00edka \u010desk\u00e9 ombrologie<\/em>. E. Purkyn\u011b, syn zn\u00e1m\u00e9ho biologa J. E. Purkyn\u011b, zn\u00e1m\u00fd sp\u00ed\u0161e odborn\u00edk\u016fm v bioklimatologii a lesnictv\u00ed, se ale v\u00fdznamn\u011b zaslou\u017eil i o vybudov\u00e1n\u00ed s\u00edt\u011b sr\u00e1\u017ekom\u011brn\u00fdch stanic v \u010cech\u00e1ch. Jeho z\u00e1sluhou \u010cechy z\u00edskaly sv\u011btov\u00fd prim\u00e1t v hustot\u011b t\u00e9to pozorovac\u00ed s\u00edt\u011b. Pod\u00edlel se proto i na vyhodnocov\u00e1n\u00ed pr\u016ftr\u017ei mra\u010den a n\u00e1sledn\u00e9 katastrof\u00e1ln\u00ed povodn\u011b V povod\u00ed Berounky v roce 1872. Byl toti\u017e pov\u011b\u0159en vypracov\u00e1n\u00edm posudku o meteorologick\u00fdch p\u0159\u00ed\u010din\u00e1ch t\u00e9to \u017eiveln\u00ed pohromy. Ten vy\u0161el jako samostatn\u00fd tisk, kter\u00fd byl okam\u017eit\u011b recenzov\u00e1n v rakousk\u00e9m \u010dasopise \u201eMeteorologische Zeitschrift\u201c. V t\u00e9to recenzi byl ov\u0161em odm\u00edtnut jeho origin\u00e1ln\u00ed n\u00e1zor, \u017ee mimo\u0159\u00e1dn\u00e9 sr\u00e1\u017eky byly tehdy zp\u016fsobeny st\u0159etnut\u00edm dvou protich\u016fdn\u00fdch proud\u011bn\u00ed\u201c, tedy v\u00a0dne\u0161n\u00ed terminologii st\u0159ihem v\u011btru.<\/span><\/p><p class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\">Zaj\u00edmav\u00e9 a dosud nezn\u00e1m\u00e9 informace z historie \u010deskoslovensk\u00e9 hydrometeorologie p\u0159in\u00e1\u0161\u00ed i kapitola <em>Vznik St\u00e1tn\u00ed hydrologick\u00e9 p\u0159edpov\u011bdn\u00ed slu\u017eby v roce 1960<\/em> (J. Hladn\u00fd). Poutav\u00e9 (a z dne\u0161n\u00edho pohledu m\u00edsty i \u00fasm\u011bvn\u00e9) jsou osobn\u00ed vzpom\u00ednky autora na ud\u00e1losti z l\u00e9ta 1960, kter\u00e9 p\u0159edch\u00e1zely zalo\u017een\u00ed slu\u017eby, a vypov\u00eddaj\u00ed i o lidech, kte\u0159\u00ed tehdy p\u016fsobili v Hydrometeorologick\u00e9m \u00fastavu v Praze, v\u00a0Brn\u011b i v\u00a0Bratislav\u011b. Autor podtrhuje skute\u010dnost, \u017ee nam\u00edsto systematick\u00e9 a dlouhodob\u011b realizovan\u00e9 protipovod\u0148ov\u00e9 prevence se v historii t\u00e9m\u011b\u0159 v\u017edy p\u0159istoupilo k\u00a0v\u00fdznamn\u011bj\u0161\u00edm opat\u0159en\u00edm a\u017e po prod\u011blan\u00fdch povod\u0148ov\u00fdch katastrof\u00e1ch. Nejinak tomu bylo i p\u0159i vzniku St\u00e1tn\u00ed hydrologick\u00e9 p\u0159edpov\u011bdn\u00ed slu\u017eby, k n\u011bmu\u017e daly podn\u011bt katastrof\u00e1ln\u00ed povodn\u011b na Slovensku v \u010dervenci 1960.<\/span><\/p><p class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\">Posledn\u00ed \u010d\u00e1st publikace je v\u011bnov\u00e1na povod\u0148ov\u00fdm extr\u00e9m\u016fm z doby ned\u00e1vno minul\u00e9. Kapitola <em>Povode\u0148 v \u010dervenci 1997 \u2013 impuls k rozvoji p\u0159edpov\u011bdn\u00ed povod\u0148ov\u00e9 slu\u017eby<\/em> (E. Soukalov\u00e1, T. \u0158eh\u00e1nek) p\u0159ipom\u00edn\u00e1 15. v\u00fdro\u010d\u00ed t\u00e9to katastrofy. Auto\u0159i zde uv\u00e1d\u011bj\u00ed stru\u010dnou charakteristiku povodn\u011b v jednotliv\u00fdch povod\u00edch a zmi\u0148uj\u00ed i jej\u00ed d\u016fsledky. Zd\u016fraz\u0148uj i tak\u00e9, \u017ee tato \u017eiveln\u00ed pohroma p\u0159edstavovala impuls k v\u00fdrazn\u00e9mu rozvoji p\u0159edpov\u011bdn\u00ed slu\u017eby. V n\u00e1sleduj\u00edc\u00edch letech doch\u00e1z\u00ed zejm\u00e9na k modernizaci p\u0159\u00edstrojov\u00e9ho vybaven\u00ed stanic pozoruj\u00edc\u00edch na povrchov\u00fdch vod\u00e1ch i stanic sr\u00e1\u017ekom\u011brn\u00e9 s\u00edt\u011b, ke zdokonalen\u00ed meteorologick\u00fdch p\u0159edpov\u011bdn\u00edch model\u016f a prodlou\u017een\u00ed \u010dasov\u00e9ho p\u0159edstihu kvantitativn\u00edch p\u0159edpov\u011bd\u00ed sr\u00e1\u017eek, k postupn\u00e9mu roz\u0161i\u0159ov\u00e1n\u00ed aplikac\u00ed hydrologick\u00fdch p\u0159edpov\u011bdn\u00edch model\u016f, k systematick\u00e9mu vymezov\u00e1n\u00ed a stanovov\u00e1n\u00ed z\u00e1plavov\u00fdch \u00fazem\u00ed, k p\u0159epracov\u00e1n\u00ed hodnot N-let\u00fdch pr\u016ftok\u016f, ke kompletn\u00ed revizi p\u0159edpis\u016f pro hl\u00e1snou povod\u0148ovou slu\u017ebu a k \u0159ad\u011b dal\u0161\u00edch opat\u0159en\u00ed.<\/span><\/p><p class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\">J. Da\u0148helka v kapitole <em>Povode\u0148 2002 s odstupem 10 let <\/em>p\u0159ipom\u00edn\u00e1 des\u00e1t\u00e9 v\u00fdro\u010d\u00ed t\u00e9to katastrofy. Zaj\u00edmav\u00e9 jsou mj. i osobn\u00ed vzpom\u00ednky autora na kritick\u00e9 okam\u017eiky, kter\u00e9 jako hydrolog za\u017eil b\u011bhem povodn\u011b p\u0159i p\u0159edpov\u011bd\u00edch jej\u00ed velikosti. Vzpom\u00edn\u00e1 tak\u00e9 na bezmocnost hydrolog\u016f plynouc\u00ed z neexistence \u00fadaj\u016f m\u011b\u0159en\u00fdch na limnigrafick\u00fdch stanic\u00edch, kter\u00e1 byla zp\u016fsoben\u00e1 zni\u010den\u00edm t\u011bchto stanic nebo jejich odpojen\u00edm od elektrick\u00e9 s\u00edt\u011b. Autor p\u0159ich\u00e1z\u00ed tak\u00e9 s \u00favahou, jak by vypadala povode\u0148 2002 z hlediska p\u0159edpov\u011bdn\u00ed povod\u0148ov\u00e9 slu\u017eby, pokud by se vyskytla dnes.<\/span><\/p><p class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\">Publikaci uzav\u00edr\u00e1 kapitola nazvan\u00e1 <em>Co vypl\u00fdv\u00e1 z historick\u00fdch povodn\u00ed pro dne\u0161ek, aneb slovo z\u00e1v\u011brem<\/em> (J. Da\u0148helka, L. Elleder). T\u00fdk\u00e1 se v\u011bt\u0161inou Prahy a jej\u00edho protipovod\u0148ov\u00e9ho zabezpe\u010den\u00ed. Auto\u0159i se domn\u00edvaj\u00ed, \u017ee nedostate\u010dn\u011b vn\u00edman\u00fdm probl\u00e9mem je pocit bezpe\u010d\u00ed plynouc\u00ed z dosud vybudovan\u00e9 povod\u0148ov\u00e9 ochrany hlavn\u00edho m\u011bsta. Upozor\u0148uj\u00ed, \u017ee nen\u00ed absolutn\u00ed, proto\u017ee je dimenzov\u00e1na z\u00a0ekonomick\u00e9ho hlediska na 500letou povode\u0148. Zd\u016fraz\u0148uj\u00ed tak\u00e9, \u017ee studium historick\u00fdch povodn\u00ed umo\u017e\u0148uje l\u00e9pe poznat a popsat m\u00edru povod\u0148ov\u00e9ho nebezpe\u010d\u00ed, co\u017e je nezbytn\u00e9 i k uv\u011bdom\u011bn\u00ed si m\u00edry zranitelnosti, a tedy celkov\u00e9ho povod\u0148ov\u00e9ho rizika. Toto uv\u011bdom\u011bn\u00ed je toti\u017e hnac\u00edm mechanismem pro dlouhodob\u00fd rozvoj syst\u00e9mu protipovod\u0148ov\u00e9 ochrany.<\/span><\/p><p class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\">Kn\u00ed\u017eka je bohat\u011b ilustrovan\u00e1 a jej\u00ed sou\u010d\u00e1st\u00ed je anglick\u00fd obsah a resum\u00e9 v\u0161ech kapitol. Nav\u00edc v\u0161echny tabulky a obr\u00e1zky (fotografie, grafy apod.) maj\u00ed \u010desk\u00e9 i anglick\u00e9 popisky, co\u017e m\u016f\u017ee publikaci p\u0159ibl\u00ed\u017eit i zahrani\u010dn\u00edm odborn\u00edk\u016fm.<\/span><\/p><p class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\">Je z\u0159ejm\u00e9, \u017ee p\u0159i tak velk\u00e9m mno\u017estv\u00ed informac\u00ed, kter\u00e9 publikace p\u0159in\u00e1\u0161\u00ed, do\u0161lo k n\u011bkolika drobn\u00fdm technick\u00fdm nedopat\u0159en\u00edm. Nap\u0159. v obsahu nen\u00ed uvedena kapitola v\u011bnovan\u00e1 pr\u016fkopn\u00edku \u010desk\u00e9 ombrologie E. Purkyn\u011bmu. V literatu\u0159e ke kapitole o ing. Jind\u0159ichu Richterovi u jeho n\u011bmecky psan\u00fdch prac\u00ed je uv\u00e1d\u011bna omylem i inici\u00e1la J. m\u00edsto H. (Heinrich). V kapitole o povodni 1862 v tabulce 1 uv\u00e1d\u011bj\u00edc\u00ed pr\u016fb\u011bh po\u010das\u00ed v Praze-Klementinu se u v\u011btru patrn\u011b nejedn\u00e1 o Beaufortovu, ale sp\u00ed\u0161e o Smithsonovu stupnici. V \u010dl\u00e1nku \u201ePovode\u0148 2002 s odstupem 10 let\u201c u obr\u00e1zku 5, t\u00fdkaj\u00edc\u00edho se Kampy, je nedopat\u0159en\u00edm znovu uvedena skica z obr\u00e1zku 4, kter\u00fd se t\u00fdk\u00e1 Novotn\u00e9ho l\u00e1vky. Do popisku obr. 5 se omylem dostal nespr\u00e1vn\u00fd \u00fadaj o rozd\u00edlu kulmina\u010dn\u00edch hladin povodn\u00ed 1890 a 2002, kter\u00fd na tomto dom\u011b na Kamp\u011b nebyl 70, ale 140 cm.<\/span><\/p><p class=\"rtejustify\"><span style=\"color: #003366;\">Z\u00e1v\u011brem lze zcela opr\u00e1vn\u011bn\u011b konstatovat, \u017ee tato pozoruhodn\u00e1 publikace \u010cesk\u00e9ho hydrometeorologick\u00e9ho \u00fastavu p\u0159edstavuj e z\u00e1sadn\u00ed p\u0159\u00edsp\u011bvek k dosavadn\u00edm poznatk\u016fm z povod\u0148ov\u00e9 historie a sou\u010dasnosti \u010desk\u00fdch zem\u00ed a z\u00a0d\u011bjin na\u0161\u00ed hydrologick\u00e9 slu\u017eby. Nepochybn\u011b se \u0159ad\u00ed k d\u00edl\u016fm, kter\u00e1 tvo\u0159\u00ed z\u00e1kladn\u00ed fond \u010desk\u00e9 historick\u00e9 hydrologie. (Z nich lze nap\u0159. p\u0159ipomenout monografii Historie a sou\u010dasnost hydrometeorologick\u00e9 slu\u017eby na ji\u017en\u00ed Morav\u011b, jej\u00edmi\u017e autory jsou K. Kr\u0161ka a V. Vlas\u00e1k, a kterou v roce 2008 vydal tak\u00e9 \u010cesk\u00fd hydrometeorologick\u00fd \u00fastav.)<\/span><\/p><p class=\"rteright\"><span style=\"color: #003366;\"><em>Jan Munzar a Stanislav Ondr\u00e1\u010dek, MZ 2013\/3, ro\u010dn\u00edk 66, str. 95\u201396<\/em><\/span><\/p>\t\t\t\t\t\t<\/div>\n\t\t\t\t<\/div>\n\t\t\t\t\t<\/div>\n\t\t<\/div>\n\t\t\t\t\t\t\t<\/div>\n\t\t<\/section>\n\t\t\t\t\t\t\t<\/div>\n\t\t","protected":false},"excerpt":{"rendered":"<p>Auto\u0159i: Jan Da\u0148helka, Libor Elleder a kol. Praha: \u010cHM\u00da, 182 stran. ISBN 978-80-87577-12-7 V roce 2012 uplynulo ji\u017e 10 rok\u016f od mimo\u0159\u00e1dn\u00e9 povod\u0148ov\u00e9 katastrofy, kter\u00e1 v srpnu 2002 postihla \u010ceskou [&hellip;]<\/p>\n","protected":false},"author":3,"featured_media":0,"parent":0,"menu_order":0,"comment_status":"closed","ping_status":"closed","template":"","meta":{"footnotes":""},"class_list":["post-10875","page","type-page","status-publish","hentry","entry"],"_links":{"self":[{"href":"http:\/\/www.cmes.cz\/web\/wp-json\/wp\/v2\/pages\/10875","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"http:\/\/www.cmes.cz\/web\/wp-json\/wp\/v2\/pages"}],"about":[{"href":"http:\/\/www.cmes.cz\/web\/wp-json\/wp\/v2\/types\/page"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"http:\/\/www.cmes.cz\/web\/wp-json\/wp\/v2\/users\/3"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"http:\/\/www.cmes.cz\/web\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=10875"}],"version-history":[{"count":4,"href":"http:\/\/www.cmes.cz\/web\/wp-json\/wp\/v2\/pages\/10875\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":10880,"href":"http:\/\/www.cmes.cz\/web\/wp-json\/wp\/v2\/pages\/10875\/revisions\/10880"}],"wp:attachment":[{"href":"http:\/\/www.cmes.cz\/web\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=10875"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}