You are here

Meteorologická konference Šumava 2019

 

Ve dnech 14. – 16. května 2019 se na Šumavě v Obecním sále na Kvildě konala meteorologická konference pod názvem Šumava 2019 pořádaná Českým hydrometeorologickým ústavem (ČHMÚ), neformálním spolkem SUMAVA.EU a Českou meteorologickou společností (ČMeS) ve spolupráci se Správou Národního parku Šumava (NP Šumava) a obcí Kvilda.

 

Úvod a záměr konference

Ve dnech 14. – 15. června 2017 se na Lysé hoře v Beskydech konala meteorologická konference s názvem Lysá hora – 120 let meteorologických měření a pozorování, která byla primárně uspořádána k tomuto výročí, věnovala se převážně problematice horské meteorologie a klimatologie a byla také věnována vzpomínce náhlého úmrtí dlouholetého pozorovatele a vedoucího stanice na Lysé hoře pana Vladimíra Ondrucha.

Na tuto beskydskou konferenci se přihlásilo 105 účastníků a přijeli téměř všichni. Bylo přihlášeno celkem 50 příspěvků a 48 jich bylo prezentováno jejich autory ve dvou jednacích dnech. Podle hojné účasti, velkého množství přihlášených příspěvků a pozitivních ohlasů jsme dospěli k názoru, že tento koncept primárně provozní, meteorologické konference zaměřené na problematiku horských oblastí je životaschopný a je o něj zájem. Z tohoto důvodu jsme se na konci léta roku 2018 dohodli, že uspořádáme podobnou konferenci v roce 2019 na Šumavě.

Místo konání konference bylo záměrně zvoleno na Šumavě, která je nejrozsáhlejším pohořím Česka s nejvyšším podílem území nad 1000 m n. m. Meteorologická měření zde mají bohatou historii, velmi aktivní současnost a jistě velkou budoucnost. To je zásluha zejména díky ČHMÚ, aktivitám akademické sféry a meteorologickým nadšencům ze Šumavy pod hlavičkou SUMAVA.EU, potažmo i NP Šumava.

Organizační výbor konference ve složení Pavel Lipina, Eva Plášilová, Miloslava Starostová (ČHMÚ), Antonín Vojvodík (SUMAVA.EU) a Jan Procházka (ZF JčU a SUMAVA.EU) po dohodě s vedením ČHMÚ stanovil termín konference a hledal vhodné místo pro uspořádání této akce.

Z počátečního širokého záběru Šumavy a nejbližšího okolí byla z několika důvodů vybrána Kvilda. Je to turisticky a meteorologicky zajímavé místo v centrální části Šumavy s potřebným konferenčním zázemím, v jejímž okolí je řada stanic a měření se zajímavými výsledky. Díky vstřícnosti NP Šumava, obce Kvilda a velkému úsilí místních organizátorů se nám podařilo najít odpovídající zázemí (Obecní sál), ubytovací a stravovací kapacity. Jednání a příprava nebyla jednoduchá. Cenová hladina stravování, ubytování a kongresové turistiky je v této atraktivní části Šumavy vysoká. Díky dlouholetým kontaktům a vstřícnosti ze strany obce Kvilda, Správy NP Šumava a dalších spolupracovníků se hlavním organizátorům podařilo dojednat výrazné slevy pro zajištění konferenčních prostor, celého průběhu konference, ubytování a umožnit tak dostupnost na konferenci i pro meteorologické nadšence, důchodce i jiné zájemce.

Měření ve středních a vyšších polohách je daleko náročnější jak na techniku, tak na pozorovatele a má řadu problémů a úskalí. Svá specifika má rovněž předpověď počasí pro hory a tvorba klimatologických charakteristik. I když na našem území nemáme velehory, tak jsou kvalitní předpovědi pro naše hory důležité nejen pro turisty, ale i pro řadu činností, které jsou zde často závislé právě na počasí, nebo mají k počasí úzký vztah.

Oslovili jsme proto řadu odborníků a meteorologických nadšenců z ČHMÚ, kolegů ze Šumavy, kteří se meteorologií a klimatologií buď profesně přímo zabývají, nebo je to jejich velký koníček, případně je jejich činnost s počasím pevně spjata. Předpokládali jsme, že ti všichni mohou k tématu říci mnoho zajímavého. Na konferenci se tak diskutovala řada problémů s měřením na horách, s přístrojovou technikou nebo novými meteorologickými čidly. Velká pozornost byla věnována problematice měření srážek a sněhu v zimním období, teploty vzduchu a větru, dále nebezpečným jevům, předpovědím a dalším zajímavým tématům.

Protože Česko není příliš velké a horských stanic zde není mnoho, rozhodli jsme se podobně jako na Lysé hoře oslovit i kolegy z Polska a ze Slovenska. Zejména účast ze Slovenska byla významná. Na Šumavu přijeli nejen pracovníci ze Sloveského hydrometeorologické ho ústavu (SHMÚ), ale početné zastoupení bylo i ze Strojnické fakulty Technické univerzity v Bratislavě.

Konference byla rozdělena do osmi sekcí, do kterých bylo připraveno celkem 46 příspěvků, z toho 44 bylo na této akci prezentováno. Na konferenci bylo v době uzávěrky přihlášeno 109 účastníků, ze kterých se nakonec omluvili pouze čtyři. Do všeobecné sekce o Šumavě (historie, současnost a budoucnost) jsme navíc pozvali a požádali o vystoupení 5 prezentujících.

 

Program konference

Program meteorologické konference Šumava 2019 byl třídenní, přednášky byly rozděleny do sedmi tematických sekcí. Druhý den konference byl odpolední program věnován odborným exkurzím (jména dotčených účastníků níže uvádíme s dovolením celým jménem a bez titulů).

 

Bloky/sekce konference:

  1. Zahájení konference, přivítání účastníků a hostů, organizační záležitosti
  2. Šumava - historie, současnost a budoucnost
  3. Meteorologická měření na Šumavě (včera, dnes a zítra)
  4. Problematika měření na horách – horské stanice u nás i ve střední Evropě
  5. Meteorologické stanice, přístroje a technika na horách, metodika měření, automatické či manuální měření, nebezpečné meteorologické jevy
  6. Problematika předpovědi počasí zejména ve středních a vyšších oblastech
  7. Metodiky měření a klimatologická zpracování a charakteristiky území na horách
  8. Hydrologie a kvalita ovzduší na Šumavě nebo v jiných pohořích

 

Konferenci zahájil ve 13 hodin Pavel Polcar, ředitel pobočky Českého hydrometeorologického ústavu v Českých Budějovicích za hlavního pořadatele ČHMÚ. Za spolupořadatele v úvodu pozdravil účastníky ředitel Správy Národního parku Šumava Pavel Hubený, starosta Kvildy Václav Vostradovský, za neformální spolek SUMAVA.EU Marek Matoušek a za Českou meteorologickou společnost její předseda Tomáš Halenka. O organizačních záležitostech konference informoval účastníky Pavel Lipina.

Ve druhé sekci konferenci, kterou moderoval Jan Dvořák, mluvčí Správy Národního parku Šumava bylo prezentováno 8 příspěvků. Sekce byla věnována převážně nemeteorologickým informacím o Šumavě, tj. o Kvildě a okolí, o turistice na Šumavě, o aktivitách Správy Národního parku Šumava a práci Horské služby v tomto pohoří. Na programu byly také dvě prezentace fotografů Šumavy. Vladislav Hošek rozsáhle prezentoval svou převážně pozemní tvorbu po ose celého pohoří od SZ k JV a Jiří Jiroušek naopak své snímky Šumavy z ptačí perspektivy. Vzhledem k průběhu počasí v době konání konference (sněhové přeháňky, sněžení, mlha, nízká dohlednost a déšť) se ukázaly tyto dvě fotografické prezentace velmi přínosné, neboť posluchači v sále ve vysoké kvalitě viděli to, co by vidět mohli, v případě příznivějšího počasí pro daleké rozhledy do kraje. Kvilda je nejvýše položenou obcí Česka a v posledních letech turisticky velmi exponovanou, jak zaznělo v příspěvku pana starosty. Zajímavá pro nás byla přednáška pana ředitele, jak vnímá Správa Národního parku Šumava a zdejší příroda klimatickou změnu. Současně se zamyslel nad přínosem podobných akcí, kdy se v sále dokážou sejít zástupci mnoha institucí, škol, spolků a meteorologických nadšenců, kteří jsou schopni spolu hovořit, aniž by si nadávali, což se při jednáních o správě a představách o fungování NP Šumava často nestává.

Třetí sekci, věnovanou meteorologickým měřením na Šumavě, moderoval Pavel Lipina. Zaznělo zde 6 příspěvků převážně věnovaných současným meteorologickým měřením na Šumavě i jejich historii. V pořadí čtvrté sekci, kterou moderoval Ivo Rolčík, zazněly čtyři příspěvky zaměřené na meteorologická měření na horách a specifikaci provozu na horských stanicích, jako jsou Churáňov a Lysá hora. Sekce pod názvem Problematika měření na horách – horské stanice u nás i ve střední Evropě uzavřela jednání prvního dne šumavské konference.

Večerní neformální program úvodního dne konference byl zahájen večeří ve formě skromného rautu. Účastníci večera využili čepovaného piva přímo v Obecním sále, dostalo se i na víno, které každý účastník konference obdržel v lahvi vyvedené ve stylu meteorologické konference, někteří dali s povděkem k dispozici i své regionální produkty. Společenský večer se odehrál v příjemné atmosféře a do pozdních hodin, přestože na Kvildě v této mezisezóně nebylo tento večer v provozu žádné jiné zařízení, včetně minipivovaru.

Možná i díky tomu, pátá sekce konference pod názvem Meteorologické stanice, přístroje a technika na horách, metodika měření, automatické či manuální měření, nebezpečné meteorologické jevy zahajovala druhý jednací den (středa) prakticky v kompletním složení hned v 8.30 hodin ráno. V sekci, moderovala ji Pavla Skřivánková, zaznělo celkem 9 příspěvků. Ač se jednalo o příspěvkově nejrozsáhlejší sekci, podařilo se díky ukázněnosti přednášejících a profesionálním vedením dodržet vymezený čas pro její trvání. Po přestávce s pestrým občerstvením pokračovala konference šestou sekcí. Tuto sekci s tématy věnovanými problematice předpovědi počasí zejména ve středních a vyšších oblastech moderovala Eva Plášilová. Zde jsme si mnozí i díky poutavé přednášce Taťány Míkové o vývoji předpovědí počasí v České televizi uvědomili, jak ten čas nejen v oblasti meteorologie rychle plyne.

Odpolední program druhého dne konference byl věnován exkurzím. Po večeři v 19 hodin jsme se opět sešli v Obecním sále, abychom tak trochu navázali na dopolední program. Účastníci měli možnost shlédnout pásmo čtyř historických relací o předpovědích počasí (Dr. Rudolf Koubek, Magdalena Lípová – televizní hlasatelka, Historie počasí v ranním vysílání České televize a pořad Turbulence v roce 2013). Poděkování za tuto historickou necelou hodinku trvající filmovou pasáž z Archivu České televize patří opět Taťáně Míkové. Následně probíhala volná zábava s převážně meteorologicko-hydrologickými diskusemi účastníků s pokračováním i ve formě zpěvu za vydatné kytarové produkce v podání zejména neúnavného Miroslava Řepky.

Program posledního dne (čtvrtek)konference začal podle plánu opět v 8.30 hodin, i když konferenční sál se plnil ještě chvíli po zahájení. Sedmou sekci pod názvem Metodiky měření a klimatologická zpracování a charakteristiky území na horách moderovala Miloslava Starostová a zaznělo zde sedm příspěvků, z toho čtyři byly od kolegů ze Slovenska. Poslední sekce konference moderovaná Janem Procházkou byla věnována problematice Hydrologie a kvalitě ovzduší na Šumavě nebo v jiných pohořích. V této sekci zaznělo celkem 5 referátů (4 hydrologické a jeden o kvalitě ovzduší), u kterých proběhlo nejvíce diskusních příspěvků.

Program konference byl krátce po poledni ukončen krátkým zhodnocením a poděkováním všem za účast a spolupráci Pavlem Lipinou.

 

Exkurze

Odpolední program druhého dne konference byl věnován exkurzím. Připravené exkurze byly do jisté míry ovlivněny aktuálním počasím. Sněžení, teplota vzduchu okolo nuly stupňů Celsia a slabá dohlednost mohly ovlivnit celkový dojem, ale kdo se účastnil, nemusel litovat. Pro přihlášené účastníky byly připraveny čtyři tematické exkurze:

Poledník nebo Březník (autobusová návštěva na vrchol Poledníku nebo na Březník podle aktuálního vývoje počasí).

Poledník byl vybrán vzhledem k tématu a místu konference, na rozhledně je expozice vztahující se k Šumavě a jedinečná vyhlídka, a kamera s vysokým rozlišením SUMAVA.EU, nedaleko rozhledny účelová meteorologická stanice a měření sněhu. K Poledníku coby k meteorologické stanici byl připraven příspěvek Miroslava Tesaře z Ústavu pro hydrodynamiku AV ČR. K Poledníku coby rozhledně a expozici byl připraven příspěvek Jiřího Kece s informačním odkazem zde: http://www.npsumava.cz/cz/1412/424/clanek/vyhlidkova-vez-polednik/. V případě nepříznivého počasí byla připravena alternativa exkurze na Březník a okolí s meteorologickými měřeními a také s výkladem bývalého ředitele NP Šumava Jiřího Kece.

Kvilda Paní Dana Zývalová, pracovnice Informačního střediska NP na Kvildě provede účastníky po zajímavostech Kvildy a nejbližšího okolí (výklad v trvání 2 až 3 hodiny)

Ptačí potok Exkurzí provede Michal Jeníček (Univerzita Karlova, Přírodovědecká fakulta, Katedra fyzické geografie a geoekologie). Kromě klasických meteorologických a hydrologických měření zde jsou i měření výšky sněhu, krátkovlnné a dlouhovlnné radiace ve zdravém a poškozeném lese a také měření vodní hodnoty a dalších charakteristik sněhu pomocí Snowpack Analyzer.

Churáňov Prohlídka profesionální meteorologické stanice Churáňov s výkladem pozorovatele.

Ve 14 hodin se malá skupina vydala na Churáňov. Druhá skupina odjela na Ptačí potok, další skupina vyrazila k prohlídce Kvildy a okolí, několik účastníků vyrazilo k pramenu Vltavy a nejpočetnější skupina směřovala na Březník.

Původně plánovaná návštěva Poledníku byla vzhledem nesjízdnému terénu a téměř nulové viditelnosti zrušena, a tak téměř padesát účastníků vyrazilo autobusem na Březník. Přes Filipovu Huť jsme se autobusem společnosti CA BoubínTour, řízeným Ivo Rolčíkem, vydali k Březníku. Celým „autobusovým“ výletem nás provázel Ing. Jiří Kec (ročník 1956), bývalý ředitel Národního parku Šumava. Dokázal zajímavě povídat téměř čtyři hodiny a účastníci se dozvěděli mnoho zajímavého z historie a současnosti Šumavy a Národního parku.

První zastávka byla u Ptačího potoka, kde jsme se přidali k výkladu Michala Jeníčka věnovanému přístrojovému vybavení, aktivitám a výsledkům měření v této centrální části Šumavy. Po obsáhlém výkladu jsme pokračovali až na Březník. Zde podrobný výklad pana Jiřího Kece doplňovali komentáři a informacemi k meteorologickým stanicím a měřením Antonín Vojvodík, Josef Jindra a Jan Procházka. Na každé zastávce probíhaly nekonečné diskuse k problematice měření a interpretaci výsledků. Cestou z Březníku jsme měli možnost zahlédnout postupně tři samice tetřeva hlušce, které na cestě, podle informací Jiřího Kece, pravděpodobně sbíraly drobné kamínky pro lepší trávení. To byl pro mnohé dosti výjimečný zážitek.

Exkurze pokračovala na lokalitu Javoří pila, kde je umístěn tzv. sněhoměrný polštář doplněný laserovým a ultrazvukovým čidlem měřícím výšku sněhové pokrývky. Odborný výklad k instalacím a provozu podobných zařízení v rámci činnosti ČHMÚ zde zajistil Václav Vajskebr. Cestou zpět jsme navštívili Tříjezerní slať, malé horské vrchoviště pramenitého typu se soustavou tří malých jezírek. Poslední zastávka této exkurze byla na lokalitě Rechle u Modravy, kde se nachází věrná replika historického hradlového mostu přes řeku Vydru, který sloužil k zachytávání plaveného dřeva. To bylo odtud dále přesměrováváno do uměle vytvořeného koryta Vchynicko-Tetovského plavebního kanálu, jež umožňoval plavení dříví přes nesplavné úseky Vydry z vyšších poloh Šumavy prakticky až do Otavy a dále do vnitrozemí.

Operativně se při této exkurzi uvažovalo ještě o návštěvě meteorologické stanice Kvilda, Perla s komentářem Antonína Vojvodíka a Josefa Jindry, ale vzhledem k pokročilému času se to již nepodařilo zrealizovat. Individuálně však tuto stanici někteří účastníci konference v jejím průběhu navštívili a podrobné informace o ní se dozvěděli při přednášce Antonína Vojvodíka.

Pokud jde o realizované exkurze, je možné konstatovat, že i přes panující chladné a sychravé počasí s minimálními výhledy byly navštívené lokality v rámci exkurzí nepochybně zajímavé, účastníci viděli a slyšeli mnoho přínosného nejen z oblasti meteorologie. Dá se s určitou nadsázkou říci, že naopak počasí se sněžením a sněhovou pokrývkou v polovině května bylo příznačné pro provozní meteorologickou konferenci věnovanou problematice měření a pozorování na horách. I když jsme nenavštívili původně plánovaný vrchol Poledníku, tak úsilí organizátorů a vstřícnost Správy NP Šumava při zajišťování exkurzních tras nepřišlo vniveč. Uskutečněné exkurze jistě vhodně doplnily odborný program a umožnily zajímavé diskuse účastníků in situ.

 

Informace z konference

Na základě zkušeností z předešlé horské konference na Lysé hoře v červnu 2017 jsme uspořádali třídenní konferenci, aby byl větší prostor pro přednášející, kterého se na Lysé hoře vzhledem ke dvoudennímu rozsahu a počtu prezentujících tolik nedostávalo. S přidělenými 15 minutami se velká část přednášejících výborně vypořádala, někteří časový limit překročili jen v řádu několika minut. Poněkud delší čas pro své prezentace měli k dispozici oba pozvaní fotografové v úvodní sekci konference a také Taťána Míková s příspěvkem Vývoj předpovědi počasí v České televizi.

Jednání konference probíhalo na Kvildě ve e zrekonstruovaném historickém Obecním sále z roku 1931, který pro tento účel obec dala k dispozici. Rekonstrukce sálu probíhala v letech 2011–2015 a jedná se o největší společenský sál se střešní kosočtverečnou dřevěnou vazbou prkének bez použití nosných trámů v Česku. Podobné sály jsou jenom dva v Evropě.  Velikost sálu je 25,5 x 10,1 m, což byl dostatečný prostor jak pro vlastní jednání, tak pro zázemí organizačního štábu i pro realizaci občerstvení v přestávkách konference.

Kapacita ubytování je na Kvildě vzhledem k atraktivitě území veliká, tomu samozřejmě odpovídají i ceny, které se ovšem místním organizátorům podařilo nakonec dohodnout v rozumné relaci. Bylo to i díky klidnějšímu období mezi zimní a letní sezónou, kdy je většina zařízení naplněna jen z části nebo dočasně mimo provoz. Třetina účastníků konference bydlela v Aparthotelu Teddy (bez stravování), druhá část bydlela v hotelu U krále Šumavy, kde bylo zajištěno i stravování účastníků konference, a někteří bydleli v objektech Správy Národního parku Šumava. Pro vyznavače časného probouzení a posezení u kávy, čerstvého pečiva a něčeho sladkého se podařilo operativně dohodnout ranních služeb místní známé pekárny. Občerstvení v průběhu konference i večerní raut zajišťovala paní Natálie Mrosková z nedalekého Občerstvení U Srubu v centru Kvildy.

Na rozdíl od pěkného slunečného počasí před dvěma lety na Lysé hoře, bylo to letošní  na Kvildě chvíli spíše aprílové, chvíli spíše listopadové, a venkovním aktivitám příliš nepřálo. První den se střídaly sněhové přeháňky se zataženou oblohou a oblačnem s občasným svitem slunečních paprsků. Večer se pak vytvořila souvislá sněhová pokrývka, takže zatímco se tu dobu odehrával společenský večer v příjemně vytopeném obecním sále, venku se dařilo stavět sněhuláky. Druhý den ve středu bylo zataženo a mlhavo, dopoledne také sněžilo a na zemi ještě místy ležela několikacentimetrová sněhová pokrývka, která během dne postupně odtávala. Třetí, závěrečný den byl ve znamení ranní mlhy a zatažena s občasným drobným deštěm.

 

Závěry a přínos konference

Na třídenní konferenci zazněla řada zajímavých příspěvků, ke kterým se pak přestávkách a zejména večer v kuloárech vedly mnohdy vášnivé diskuse, což bylo jedním z hlavních důvodů uspořádání této konference. Tato spíše provozní než vědecká konference přinesla mnoho zajímavých poznatků a informací, které budeme dále intenzívně rozvíjet. Velké diskuse byly věnovány měření srážek a sněhu v horských oblastech od používané přístrojové techniky až po metodiku měření. Nastíněný záměr tvorby Atlasu klimatu horských oblastí, poprvé zmíněný před dvěma lety na Lysé hoře, začíná mít konkrétní obrysy.

Velké ohlasy a diskuse vyvolaly aktivity SUMAVA.EU, budování stanic, měření sněhu a jejich spolupráce s Českým hydrometeorologickým ústavem, Ústavem pro hydrodynamiku AV ČR a dalšími. Z uvedených prezentací, exkurzí a dalších poznatků ze Šumavy je zřejmá naprosto neuvěřitelná hustota meteorologických, hydrologických a účelových automatických stanic různých subjektů na Šumavě. Taková hustota měření a monitoringu by se těžko hledala na jiných českých horách. Tento stav však není náhoda, ale jde o dlouholeté úsilí Správy NP Šumava, akademických institucí, neformálního spolku SUMAVA.EU a také Českého hydrometeorologického ústavu přinést chybějící poznatky z dříve v tomto směru opomíjeného příhraničního území.

Jsme velmi rádi, že se nám podařilo navázat na odkaz předešlé obdobné konference na Lysé hoře v roce 2017 zaměřené primárně na horské oblasti. Je zřejmé, že tato problematika je velmi aktuální a našla si řadu zájemců, účastníků a také aktivních prezentujících. Vysoká účast, více než sto účastníků na obou konferencích, více než 40 přednášejících svědčí o zájmu meteorologické obce o tento koncept, který by se postupně mohl stát tradicí. Horských oblastí v celém Česku není tak málo, naopak dlouhodobých pozorovacích řad, zpracování a vyhodnocení výsledků měření i z posledních let z vyšších poloh není mnoho. Předběžně jsme se dohodli, že další horská konference by se mohla konat za dva roky v Jizerských horách.

V neposlední řadě byla tato konference výbornou příležitostí k setkání meteorologických, popř. hydrologických odborníků, ke vzájemným odborným diskusím a vzhledem k příznivému vložnému na konferenci také setkání s „amatérskými“ meteorology a dobrovolnými pozorovateli, kteří jeví o tuto problematiku velký zájem, aktivně se meteorologii věnují a mají v ní vysoké znalosti. Početnější by mohlo být zastoupení kolegů z kvality ovzduší, třeba se to příště podaří. Velmi nás těší, že tato konference byla opět mezinárodní vhledem k aktivní účasti kolegů z Polska a zejména početné účasti ze Slovenska. Tím dochází k naplňování hlavního poslání činnosti České meteorologické společnosti, jako spolupořadateli této konference, a sice meteorologická spolupráce napříč institucemi a lidmi v Česku a nejbližším okolí.

 

Výstupy z konference

Účastníkům konference jsme za příznivé vložné (700,- Kč) poskytli drobné občerstvení, tašku, blok a tužku s potiskem konference, víno, fotoknihu a hlavně sborník příspěvků z konference, který připravil a vydal Český hydrometeorologický ústav, zejména pak pracovnice Tiskového a informačního oddělení ČHMÚ a tisk zajistili pracovníci materiálně technického oddělení ČHMÚ, za což jim patří velké poděkování. Rovněž za přípravu propagace konference.

Příprava a vydání sborníku příspěvků z konference byly poměrně významným počinem. Sborník byl zpracován před konáním konference a byl k dispozici účastníkům v době již při zahájení celé akce. Víme, že jsme řadu autorů obtěžovali s termínem, obsahem či kvalitou obrázků, ale naprostá většina autorů dodala obsah svých příspěvků v textové formě a přílohách tak, aby mohly být zpracovány do tohoto, myslíme obsahově i graficky vyvedeného sborníku. Naše společná snaha se vyplatila, výsledek se dostavil. Věříme, že 148 stran sborníku přináší řadu zajímavých informací o historii, současnosti a snad i budoucnosti Šumavy, jejich meteorologických a hydrologických stanicích a prezentované problematice meteorologie, klimatologie a kvality ovzduší ve středních a vyšších nadmořských výškách Česka a střední Evropy. Ve sborníku jsou rovněž uvedeny i některé příspěvky, které nebyly prezentovány na konferenci. Pro mnohé účastníky a řadu dalších čtenářů bude jistě přínosný přehled kontaktů na účastníky konference, na aktivity a instituce působící na Šumavě i jiných pohořích, a rovněž kontakty na horské stanice Česka, Slovenska a Polska. Už v době konference byl o sborník veliký zájem a řada účastníků se snažila získat více výtisků. Zejména jsme se snažili uspokojit další spoluautory příspěvků, kteří se konference nezúčastnili. Podle e-mailových žádostí bezprostředně po skončení konference můžeme konstatovat, že při nákladu 150 kusů je sborník v tištěné podobě opět zcela rozebrán.

 

Bezprostředně po skončení konference jsme na stránky České meteorologické konference umístili prezentace, které autoři na konferenci přednášeli. Prezentace jsou uvedeny v pdf formátu a jsou řazeny podle pořadí, jak zazněly na konferenci. U názvu prezentace je vždy uvedeno jen jméno přednášejícího, ostatní autoři jsou uvedení v úvodu každé přednášky. Prezentace, fotodokumentace a další informace z konference naleznete na stránce České meteorologické společnosti http://www.cmes.cz/cs/node/457.

 

Konference se zúčastnilo 38 pracovníků úseku meteorologie a klimatologie ČHMÚ, dalších 14 pracovníků z ostatních úseků ústavu a 5 bývalých pracovníků ústavu. Početné zastoupení měli dobrovolní pozorovatelé a „amatérští meteorologové“, 8 účastníků z SHMÚ (Slovenský hydrometeorologický ústav) a tři ze Strojnické fakulty Slovenské technické univerzity v Bratislavě. Početná skupina účastníků byla ze Šumavy, např. pět ze spolku SUMAVA.EU, několik ze Správy NP Šumava. Tři účastníci byli z Ústavu fyziky atmosféry AV ČR. Po dvou účastnících byli z IMGW Wroclaw (Polský meteorologický ústav), Horské služby Šumava, Ústavu pro hydrodynamiku AV ČR, České zemědělské univerzity, Přírodovědecké a Matematicko-fyzikální fakulty UK, fotografové, nechyběli ani zástupci České televize, Správy KRNAPu, InMeteo, CROSS Zlín, meteorologičtí důchodci a další.

Na stránce České meteorologické společnosti http://www.cmes.cz/cs/node/457 jsme uváděli účastníkům konference všechny potřebné informace. Jednalo se mj. o pozvánku, 1. cirkulář, přihlášku na konferenci, organizační pokyny, pokyny pro autory příspěvků. Po skončení konference byly na stránku umístěny jednotlivé prezentace ve formátu pdf a obsah sborníku.

 

Poděkování

Děkujeme také pracovnicím Tiskového a informačního oddělení Petře Tiché a Hance Stehlíkové za přípravu grafické prezentace konference a tvorbu sborníků příspěvků z konference.

Pro uspořádání konference jsme využili prostor Obecního domu na Kvildě, za což patří velké poděkování panu Václavu Vostradovskému, starostovi Kvildy. Za zajištění občerstvení v průběhu jednání a společenského večera patří dík paní Natálii Mroskové z Kvildy.

Miroslav Řepka se po celou dobu konference staral o nahrávání a pouštění prezentací účastníků, Společně s moderátory jednotlivých sekcí také hlídal čas prezentujících, za což všem patří velký dík.

Poděkování patří Správě Národního parku Šumava za podporu konference, povolení k vjezdu na místa plánovaných exkurzí, poskytnutí ubytovacích prostor a aktivnímu vystoupení formou prezentací na konferenci.

Děkujeme všem, kteří přispěli k organizačnímu a odbornému zajištění exkurzí, zejména paní Daně Zývalové, pánům Michalu Jeníčkovi a Jiřímu Kecovi a pozorovatelů z Churáňova.

Největší poděkování patří členům organizačního výboru konference, jmenovitě Evě Plášilové, Miloslavě Starostové a Antonínu Vojvodíkovi. Bez jejich několikaměsíčního úsilí a odvedené práce by se konference nemohla uskutečnit. V průběhu konference pak tíha organizace ležela především na týmu pracovníků pobočky ČHMÚ v Českých Budějovicích, kterému patří dík i za technickou podporu.

Věříme, že konference byla důstojným připomenutím dlouhé historie pozorování a přinesla účastníkům mnoho nových podnětů a zajímavých informací k problematice horské meteorologie. Poděkování tedy patří všem, kteří svým dílem a účastí pomohli ke zdárnému průběhu celé akce. Připomenutím a inspirací s mnoha poznatky i do budoucna budiž k této příležitosti vydaný sborník s názvem Meteorologická konference Šumava 2019.

 

Za organizační výbor konference

Pavel Lipina a Jan Procházka

 

Literatura a doporučená citace sborníku z konference:

LIPINA, P., PROCHÁZKA, J. (ed.), 2019. Meteorologická konference Šumava 2019. Sborník příspěvků z konference pořádané Českým hydrometeorologickým ústavem, Českou meteorologickou společností a neformálním spolkem SUMAVA.EU ve spolupráci s Národním parkem Šumava a obcí Kvilda konané ve dnech 14. – 16. května 2019 v Obecním sále na Kvildě. Praha: ČHMÚ. 1. vydání, 148 s. ISBN 978-80-87577-87-5.

 

Program konference a přehled přednášek

Přednášející jednotlivých příspěvků jsou jmenovitě podtrženi.

 

Úterý 14. května 2019

11.00 – 13.00     Registrace účastníků konference v Obecním sále na Kvildě

13.00     Zahájení konference

 

I. Zahájení konference, přivítání účastníků a hostů, organizační záležitosti

ředitel pobočky ČHMÚ České Budějovice (Pavel Polcar)

ředitel Správy národního parku Šumava (Pavel Hubený)

starosta obce Kvilda (Václav Vostradovský)

SUMAVA.EU (Marek Matoušek)

předseda ČMeS (Tomáš Halenka)

organizační záležitosti (Pavel Lipina)

 

II. Šumava – historie, současnost a budoucnost

13.15     Václav Vostradovský (Obec Kvilda): Kvilda – nejvýše položená obec Česka

13.30     Pavel Hubený (Správa NP Šumava): Národní park Šumava v době změny klimatu

13.45     Dana Zývalová (Správa NP Šumava): Informační středisko Kvilda a příroda na Šumavě

14.00     Eva Zelenková (Správa NP Šumava): 10 let měření na sezónních stanicích v NP Šumava

14.15     Michal Janďura (HS ČR oblast Šumava): Horská služba ČR – oblast Šumava

14.30     Marek Matoušek, Ivo Rolčík (SUMAVA.EU), Antonín Vojvodík, Jan Procházka: SUMAVA.EU – kdo jsme

14.45     Vladislav Hošek (fotohosek.cz, Čkyně): Šumava čarovná

15.10     Jiří Jiroušek (Nebeske.cz, Kotenčice): Nebeske.cz nad Šumavou

 

15.30–16.00       Přestávka, občerstvení

 

III. Meteorologická měření na Šumavě (včera, dnes a zítra)

16.00     Jiří Hostýnek (ČHMÚ Plzeň): Monitoring a hodnocení vichřic na Šumavě

16.15     Miloslava Starostová (ČHMÚ České Budějovice): Klimatologie a automatické měření sněhu

16.30     Antonín Vojvodík, Josef Jindra (SUMAVA.EU) a Jan Procházka: Shrnutí poznatků z mrazových lokalit Šumavy – Perla a Rokytská

16.45     Jan Procházka, Ivo Rolčík (SUMAVA.EU), Antonín Vojvodík, Miroslav Tesař, Pavel Lipina: Automatické meteorologické stanice v nejvyšších polohách Šumavy, problematika jejich provozu a hodnocení měřených dat

17.00     Jan Procházka (ZF JČU České Budějovice, SUMAVA.EU): Březník – srdce Šumavy i z pohledu meteorologie

17.15     Daniel Maňhal (ČHMÚ České Budějovice): Extrémní denní amplitudy teploty vzduchu na Šumavě v zimním období

 

IV. Problematika měření na horách – horské stanice u nás i ve střední Evropě

17.30     Jan Bednařík (ČHMÚ, MS Churáňov): MS Churáňov – stručná charakteristika

17.45     Milan Čermák (ČHMÚ, MS Lysá hora), Otakar Šlofar, Stanislav Ondruch, Radek Křenek: Problematika měření a pozorování na Lysé hoře

18.00     Pavel Lipina (ČHMÚ Ostrava), Miroslav Řepka, Jakub Flám: Měření teploty vzduchu v Beskydech

18.15     Roman Juras (KVHEM FŽP, ČZU Praha): Hydrologický výzkum v horských oblastech na Katedře vodního hospodářství a environmentálního modelování

19.00     společné setkání účastníků konference v Obecním sále na Kvildě

 

Středa 15. května 2019

08.30     zahájení sekce

 

V. Meteorologické stanice, přístroje a technika na horách, metodika měření, automatické či manuální měření, nebezpečné meteorologické jevy

8.30       Libor Černikovský (ČHMÚ Praha): Profesionálové a amatéři

8.45       Václav Vajskebr (ČHMÚ Jablonec nad Nisou): Novinky a rozvoj automatických sněhoměrných stanic v ČHMÚ: porovnání měření a vyhodnocení spolehlivosti měření v horských oblastech

9.00       Šimon Bercha (CHMÚ Praha): Měření sněhové pokrývky na Šumavě – aktuální stav staniční sítě ČHMÚ

9.15       Michal Jeníček, Štěpán Peňáz (PřF UK Praha): Využití automatického měření výšky sněhu a SWE ke zpřesnění úhrnu zimních srážek

9.30       Ladislav Markovič, Jozef Pecho, Pavel Faško (SHMÚ Bratislava): Historické horské zrážkomerné stanice na území Slovenska s významnou polohou a historickou hodnotou

9.45       Petr Zacharov, Vojtěch Bližňák, Petr Pešice (ÚFA AV ČR Praha): Vertikální profiler oblačnosti na Milešovce

10.00     Franciszek Szumiejko, Andrzej Dancewicz, Kamila Głowinkowska, Marcin Wdowikowski (IMGW PIB Wroclaw): Problematyka pomiarów pokrywy śnieżnej w obszarach górskich znajdujących się w osłonie hydrologicznej Biura Prognoz Hydrologicznych we Wrocławiu

10.15     Radim Tolasz (ČHMÚ Ostrava), Adam Valík (ČHMÚ Brno): Klima pohoří v Česku – návrh struktury a obsahu

10.30     Radim Tolasz, Pavel Lipina (ČHMÚ Ostrava): Změna tvorby klimatologického záznamu u automaticky měřených meteorologických prvků

 

10.45–11.15       Přestávka, občerstvení

 

VI. Problematika předpovědi počasí zejména ve středních a vyšších oblastech

11.15     Taťána Míková (Česká televize Praha): Vývoj předpovědi počasí v Československé a České televizi a význam předpovědí počasí na horách pro veřejnost

11.45     Martin Novák, Martin Hynčica (ČHMÚ Ústí nad Labem): Bioklimatologie a biometeorologie horských oblastí – výzva pro příští roky

12.00     Pavel Jůza (CHMÚ Ústí nad Labem): Některé poznatky o předpovědi počasí pro horské oblasti

12.15     Róbert Kvak (ÚFA AV ČR Praha):  Predpoveď výskytu konvektívnych búrok nad horskými oblasťami na príklade Západných Karpát

 

Středa 15. května 2019

14.00     exkurze

 

Čtvrtek 16. května 2019

08.30     zahájení sekce

 

VII. Metodiky měření a klimatologická zpracování a charakteristiky území na horách

8.30       Jakub Palenčár, Peter Pavlásek, Jan Rybář, Ivan Fiťka, Alexandra Javorská (Ústav automatizace, měření a aplikované informatiky, Strojnická fakulta, Slovenská technická univerzita v Bratislavě): Teorie vyjadřování nejistoty měření v meteorologii

8.45       Jan Rybář, Ivan Fiťka, Alexandra Javorská, Stanislav Ďuriš, Jakub Palenčár (Ústav automatizace, měření a aplikované informatiky, Strojnická fakulta, Slovenská technická univerzita v Bratislavě): Od metrologie k meteorologii

9.00       Luboš Němec (ČHMÚ Praha): Pokus o mapu Šumavy TMI

9.15       Alena Kamínková, Veronika Šustková, Pavel Lipina, Miroslav Řepka (ČHMÚ Ostrava): Sněhová pokrývka na Lysé hoře v zimní sezóně 1910–1911

9.30       Jozef Pecho, Ladislav Markovič, Pavel Faško, Oliver Bochníček, Peter Kajaba, Maroš Turňa (SHMÚ Bratislava): Klimatológia charakteristík snehovej pokrývky v horských oblastiach severného a severozápadného Slovenska v zime 2018/2019

9.45       Ondřej Hotový, Michal Jeníček (PřF UK Praha): Dopady disturbance lesa na energetickou bilanci sněhové pokrývky se zaměřením na krátkovlnnou a dlouhovlnnou radiaci

10.00     Katarína Mikulová, Pavel Šťastný (SHMÚ Bratislava), Elwira Żmudzka: Charakteristiky teploty vzduchu v oblasti Tatier za obdobie 1991–2010

 

10.15–11.00       Přestávka, občerstvení

 

VIII. Hydrologie a kvalita ovzduší na Šumavě nebo v jiných pohořích

11.00     Miroslav Tesař (ÚH AV ČR Praha), Miroslav Šír, Jan Procházka: Hydrologický a hydroekologický výzkum ÚH AV ČR v CHKO a NP Šumava

11.15     Petr Šercl, Martin Pecha (ČHMÚ Praha): Hydrologické sucho a významné srážkoodtokové události v období 2015–2018

11.30     Libor Elleder (ČHMÚ Praha), Tomáš Vlasák, Jolana Šírová: Západní Šumava, její typické povodně a jejich příčiny

11.45     Lukáš Vlček (ÚH AV ČR Praha), Václav Šípek: Využití meteorologických dat v hydrologickém modelování na příkladu malého povodí horní Vydry

12.00     Vladimíra Volná (ČHMÚ Ostrava), Marek Hladík: Kvalita ovzduší na Šumavě a jiných horských lokalitách

12:15     zakončení konference

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Meteorologie a klimatologie středních a vyšších poloh Česka i střední Evropy

Konference bude převážně věnována prezentaci a řešení provozních problémů meteorologie, klimatologie, hydrologie a kvality ovzduší zejména ve středních a vyšších polohách Česka, kde je měření, zpracování dat, předpovědi počasí a jejich interpretace nejtěžší

 

Předběžný program konference

Úterý 14. května 2019 11.00 – 13.00 Registrace účastníků konference v Obecním sále na Kvildě

Úterý 14. května 2019 ve 13.00 začátek konference

I. Zahájení konference, přivítání účastníků a hostů, organizační záležitosti

II. Šumava – historie, současnost a budoucnost

13.15     Václav Vostradovský: Kvilda – nejvýše položená obec Česka

13.30     Pavel Hubený: Národní park Šumava v době změny klimatu

13.45     Dana Zývalová: Informační středisko Kvilda a příroda na Šumavě

14.00     Ivana Bufková: Rozdílné mezoklimatické podmínky vrcholových a údolních partií Šumavy

14.15     Eva Zelenková: 10 let měření na sezónních stanicích v NP Šumava

14.30     Michal Janďura: Horská služba ČR – oblast Šumava

14.45     Marek Matoušek, Ivo Rolčík, Antonín Vojvodík, Jan Procházka: SUMAVA.EU – kdo jsme

15.00     Vladislav Hošek: Šumava čarovná

15.15     Jiří Jiroušek: Nebeske.cz nad Šumavou

15.30–16.00       Přestávka, občerstvení

III. Meteorologická měření na Šumavě (včera, dnes a zítra)

16.00     Jiří Hostýnek: Monitoring a hodnocení vichřic na Šumavě

16.15     Miloslava Starostová: Klimatologie a automatické měření sněhu

16.30    Antonín Vojvodík, Josef Jindra a Jan Procházka: Shrnutí poznatků z mrazových lokalit Šumavy – Perla a Rokytská

16.45     Jan Procházka, Ivo Rolčík, Antonín Vojvodík, Miroslav Tesař, Pavel Lipina: Automatické meteorologické stanice v nejvyšších polohách Šumavy, problematika jejich provozu a hodnocení měřených dat

17.00     Jan Procházka: Březník – srdce Šumavy i z pohledu meteorologie

17.15     Daniel Maňhal: Extrémní denní amplitudy teploty vzduchuna Šumavě v zimním období

IV. Problematika měření na horách – horské stanice u nás i ve střední Evropě

17.30     Jan Bednařík: MS Churáňov – stručná charakteristika

17.45     Milan Čermák, Otakar Šlofar, Stanislav Ondruch, Radek Křenek: Problematika měření a pozorování na Lysé hoře

18.00     Pavel Lipina, Miroslav Řepka, Jakub Flám: Měření teploty vzduchu v Beskydech

18.15     Roman Juras: Hydrologický výzkum v horských oblastech na Katedře vodního hospodářství a environmentálního modelování

18.30    (nebo po skončení bloku prezentací): promítání staršího videa o počasí s Dr. Koubkem z archivu ČT (komentář Taťána Míková, délka ca 25 minut)

19.00     (nebo po skončení promítání) společné setkání účastníků konference v Obecním sále na Kvildě

Středa 15. května 2019

V. Meteorologické stanice, přístroje a technika na horách, metodika měření, automatické či manuální měření, nebezpečné meteorologické jevy

8.30       Libor Černikovský: Profesionálové a amatéři

8.45       Václav Vajskebr: Novinky a rozvoj automatických sněhoměrných stanic v ČHMÚ: porovnání měření a vyhodnocení spolehlivosti měření v horských oblastech

9.00       Šimon Bercha: Měření sněhové pokrývky na Šumavě – aktuální stav staniční sítě ČHMÚ

9.15       Michal Jeníček, Štěpán Peňáz: Využití automatického měření výšky sněhu a SWE ke zpřesnění úhrnu zimních srážek

9.30       Ladislav Markovič, Jozef Pecho, Pavel Faško: Historické horské zrážkomerné stanice na území Slovenska s významnou polohou a historickou hodnotou

9.45       Petr Zacharov, Vojtěch Bližňák, Petr Pešice: Vertikální profiler oblačnosti na Milešovce

10.00     Franciszek Szumiejko, Andrzej Dancewicz, Kamila Głowinkowska, Marcin Wdowikowski: Problematyka pomiarów pokrywy śnieżnej w obszarach górskich znajdujących się w osłonie hydrologicznej Biura Prognoz Hydrologicznych we Wrocławiu

10.15     Radim Tolasz, Adam Valík: Klima pohoří v Česku – návrh struktury a obsahu

10.30     Radim Tolasz, Pavel Lipina: Změna tvorby klimatologického záznamu u automaticky měřených meteorologických prvků

10.45–11.15       Přestávka, občerstvení

VI. Problematika předpovědi počasí zejména ve středních a vyšších oblastech

11.15     Taťána Míková: Vývoj předpovědi počasí v Československé a České televizi a význam předpovědí počasí na horách pro veřejnost

11.45     Martin Novák, Martin Hynčica: Bioklimatologie a biometeorologie horských oblastí – výzva pro příští roky

12.00     Pavel Jůza: Některé poznatky o předpovědi počasí pro horské oblasti

12.15     Róbert Kvak:  Predpoveď výskytu konvektívnych búrok nad horskými oblasťami na príklade Západných Karpát

Středa 15. května 2019 od 14.00 exkurze

Čtvrtek 16. května 2019

VII. Metodiky měření a klimatologická zpracování a charakteristiky území na horách

8.30       Jakub Palenčár, Peter Pavlásek, Jan Rybář, Ivan Fiťka, Alexandra Javorská: Teorie vyjadřování nejistoty měření v meteorologii

8.45       Jan Rybář, Ivan Fiťka, Alexandra Javorská, Stanislav Ďuriš, Jakub Palenčár: Od metrologie k meteorologii

9.00       Ivan Fiťka, Jan Rybář, Jakub Palenčár, Matej Šimovec, Juraj Slovák: Problematika atmosfériského tlaku vzduchu

9.15       Luboš Němec: Pokus o mapu Šumavy TMI

9.30       Alena Kamínková, Veronika Šustková, Pavel Lipina, Miroslav Řepka: Sněhová pokrývka na Lysé hoře v zimní sezóně 1910–1911

9.45       Jozef Pecho, Ladislav Markovič, Pavel Faško, Oliver Bochníček, Peter Kajaba, Maroš Turňa: Klimatológia charakteristík snehovej pokrývky v horských oblastiach severného a severozápadného Slovenska v zime 2018/2019

10.00     Ondřej Hotový, Michal Jeníček: Dopady disturbance lesa na energetickou bilanci sněhové pokrývky se zaměřením na krátkovlnnou a dlouhovlnnou radiaci

10.15     Katarína Mikulová, Pavel Šťastný, Elwira Żmudzka: Charakteristiky teploty vzduchu v oblasti Tatier za obdobie 1991–2010

10.30–11.00       Přestávka, občerstvení

VIII. Hydrologie a kvalita ovzduší na Šumavě nebo v jiných pohořích

11.00     Miroslav Tesař, Miroslav Šír, Jan Procházka: Hydrologický a hydroekologický výzkum ÚH AV ČR v CHKO a NP Šumava

11.15     Petr Šercl, Martin Pecha: Hydrologické sucho a významné srážkoodtokové události v období 2015–2018

11.30     Libor Elleder, Tomáš Vlasák, Jolana Šírová: Západní Šumava, její typické povodně a jejich příčiny

11.45     Lukáš Vlček, Václav Šípek: Využití meteorologických dat v hydrologickém modelování na příkladu malého povodí horní Vydry

12.00     Vladimíra Volná, Marek Hladík: Kvalita ovzduší na Šumavě a jiných horských lokalitách

12.15     zakončení konference

předběžný program konference k 13. květnu 2019

 

Organizační pokyny a informace:

Závazná přihláška, předběžné organizační pokyny, nabídka ubytování, cena stravy, exkurze a požadavky na formální úpravu příspěvku jsou přílohou této pozvánky nebo na http://www.cmes.cz/cs/node/457.

Závaznou přihlášku od Vás očekáváme do 28. února 2019 a vložné na konferenci je 700,- Kč. Pokyny k platbě jsou uvedeny v přihlášce.

Příspěvek na konferenci je akceptován v délce maximálně 15 minut. K dispozici bude notebook s projektorem a PowerPoint.

Na konferenci obdrží účastníci Sborník přednesených příspěvků. Z tohoto důvodu žádáme všechny přednášející o zaslání textu příspěvku ve formátu *.doc do 15. března 2019. Předpokládaný rozsah textu nejvýše čtyři strany formátu A4, včetně všech grafických příloh, tabulek a fotografií (obrázky a tabulky v samostatných souborech mimo text). Vzorový text příspěvku je uveden na webové stránce konference.

Předpokládaný začátek konference bude v úterý 14. května 2019 ve 13 hodin. Podrobný časový harmonogram a přehled přihlášených příspěvků bude k dispozici do 30. dubna 2019 na webové stránce konference.

Konference bude mít neformální charakter, předpokládá se tedy výhradně neformální oblečení pro účastníky i pro přednášející. Pro organizovanou nebo individuální exkurzi nezapomeňte na vhodnou obuv.

Kapacita ubytování je dohodnuta na více než 100 míst za ceny do 500,- Kč/1 noc + téměř neomezená nabídka ve vyšších cenových relacích na Kvildě. Zájemce o ubytování ve vyšším standardu žádáme, aby si ubytování objednali sami z bohaté nabídky penzionů a hotelů podle vlastních požadavků na kvalitu a úroveň poskytovaných služeb.

 

Nabídka levného ubytování:

  1. Aparthotel Teddy na Kvildě: cena za osobu a noc 350,- Kč za noc + místní poplatky
  2. Chata U Krále Šumavy: cena za osobu a noc 500,- Kč + místní poplatky, ubytování a plná penze: 900,-Kč

V pozvánce prosím uveďte priority Vašeho ubytování podle čísla ze seznamu, popř. uveďte, že si ubytování zajistíte individuálně. Ubytování z výše uvedené nabídky, pokud si vyberete, Vám bude rezervováno. V případě zájmu zašleme přihlášeným kompletní seznam ubytovacích zařízení na Kvildě. Platbu za ubytování si zajišťují účastníci samostatně.

Podle pořadí přihlášek a naplnění jednotlivých kapacit budete do 30. dubna 2019 informování o přiděleném ubytování.

 

Nabídka stravování:

Ubytování, mimo Chaty u Krále Šumavy, je bez stravy. Předběžně máme pro zájemce dohodnuto zajištění stravy na Chatě u Krále Šumavy v cenách: snídaně 100,- Kč, oběd 120,- Kč, večeře 180,- Kč.

V přihlášce prosím předběžně označte požadavek na stravu v jednotlivých dnech konference ve struktuře (datum/snídaně/oběd/večeře) abychom mohli dohodnout s poskytovatelem stravy předpokládaný počet zájemců. O způsobu stravování a jídelníčku Vás budeme informovat do 30. dubna 2019.

V úterý večer 14. května bychom rádi uspořádali v Obecním sále společný večer účastníků konference a večeře by byla podávána formou rautu. Jste srdečně zváni.

Účastníkům konference bude o hlavních jednacích přestávkách k dispozici občerstvení obdobně jako na jiných akcích pořádaných ČHMÚ a ČMeS (voda, káva, koláč).

 

Exkurze:

Podle aktuálního počasí v době konání konference, předběžně ve středu 15. května odpoledne, plánuje několik exkurzí na meteorologicky zajímavé lokality Šumavy:

Poledník Jednou z plánovaných aktivit je autobusová návštěva na vrchol Poledníku.

Poledník byl vybrán vzhledem k tématu a místu konference, je tam expozice vztahující se k Šumavě, jedinečná vyhlídka na Šumavu z rozhledny, účelová meteorologická stanice a v neposlední řadě i top kamera SUMAVA.EU a měření sněhu. K Poledníku coby k meteorologické stanici bude příspěvek M. Tesaře a spol. Předpokládáme výklad pracovníka Správy NP k managementu území NP, zonaci, větrným a kůrovcovým kalamitám apod. K Poledníku coby rozhledně a expozici zde: http://www.npsumava.cz/cz/1412/424/clanek/vyhlidkova-vez-polednik/
V případě nepříznivého počasí bude exkurze uskutečněna na Březník.

Kvilda Paní Dana Zývalová, pracovnice Informačního střediska NP na Kvildě Vás provede po zajímavostech Kvildy a nejbližšího okolí (výklad v trvání 2 až 3 hodiny)

Ptačí potok Exkurzí provede Michal Jeníček (Univerzita Karlova, Přírodovědecká fakulta, Katedra fyzické geografie a geoekologie). Kromě klasických meteo a hydro měření zde máme i měření výšky sněhu, krátkovlnné a dlouhovlnné radiace ve zdravém a poškozeném lese (bude o tom druhý z našich příspěvků) a také měření SWE pomocí Snowpack Analyzer. Autem pro 7 účastníků nebo pěšky z Modravy (je to 4,5 km). Alternativně se lze podívat i na naší stanici na Modravě (meteo a hydro měření).

Churáňov Prohlídka profesionální meteorologické stanice Churáňov s výkladem pozorovatele.

 

Těšíme se na Vaši účast

Za organizační výbor konference zve Miloslava Starostová, Eva Plášilová, Antonín Vojvodík, Jan Procházka a Pavel Lipina