You are here

Vilibald Kakos

K 80. NAROZENINÁM VILIBALDA KAKOSE

Nárůst lidského poznání během 20. století způsobil tlak na větší specializaci vědních oborů. Přitom se však stále více ukazovalo, že kromě úzce zaměřených odborníků je třeba i osobností, které budou propojovat klasické obory a rozvíjet nové na jejich pomezí. Takovou disciplínou je i hydrometeorologie, jejíž výraznou postavou je Vilibald Kakos, který oslavil osmdesátiny pouhé dva dny po Janu Strachotovi, s nímž ho spojují podobné životní osudy.

Vilibald Kakos se narodil 27. 12. 1935 v Praze. Po maturitě na libeňském gymnáziu vstoupil do československé armády a absolvoval Vojenskou akademii v Brně, kde získal v roce 1959 titul promovaný fyzik. Po roční vojenské praxi na letišti Bratislava-Ivanka nastoupil jako meteorolog do synoptického oddělení Hlavního leteckého povětrnostního ústředí v Praze, s hlavní pracovní náplní analýzy synoptických map a vydávání krátkodobých předpovědí počasí. Když v říjnu 1967 vzniklo oddělení dlouhodobé předpovědi, stal se Vilibald Kakos jeho prvním náčelníkem.

Po okupaci Československa v srpnu 1968 došlo v armádě k rozsáhlým politickým čistkám, takže jubilant byl v roce 1970 propuštěn ze služebního poměru. Díky vstřícnosti tehdejšího vedení ČHMÚ mohl naštěstí pokračovat v odborné práci v civilním sektoru, nicméně v hydrologické předpovědní službě. Nucený odchod z armády tak pro něj znamenal i vynucené mezioborové rozkročení. Z politických důvodů se nemohl ucházet o vědeckou kandidátům ani pedagogicky působit.

V 80. letech přesto přednášel hydrometeorologii na Stavební fakultě ČVUT, avšak pod cizím jménem. V té době se také zapojil do práce redakční rady meteorologického slovníku.

V roce 1985 mu byl po rigorózních zkouškách na Matematicko-fyzikální fakultě UK v Praze udělen titul RNDr.

Po politických změnách byl Vilibald Kakos v roce 1990 rehabilitován a v hodnosti plukovníka se vrátil k meteorologické službě v armádě, kde mj. vytvářel střednědobé předpovědi počasí. Po jeho odchodu z činné služby ke 30. červnu 1997 postihly Českou republiku ničivé povodně, které předznamenaly jeho další odborné působení. Následujícího roku nastoupil již jako důchodce do pracovního poměru na Ústav fyziky atmosféry AV ČR, kde působil až do roku 2012. Zde se zapojil do řešení celé řady výzkumný projektů, mj. vyhodnocení povodní z let 1997, 2002 a 2006, a předával své bohaté zkušenosti mladším spolupracovníkům.

Během více než padesáti let působil Vilibald Kakos především v operativní službě. Přesto publikoval nebo se autorsky podílel na více než sto odborných článcích. Vycházely především v Meteorologických zprávách nebo různých vodohospodářských časopisech, mnohé jsou však roztroušeny i v konferenčních sbornících. Jsou věnovány převážně meteorologickým příčinám povodní na českých tocích, analýze sucha a využití meteorologie v hydrologické předpovědní službě. Mnohé práce mají formu případových studií aktuálních nebo historických silných srážek a povodní, epizod sucha nebo hodnocení zimních období. Spolu s výše zmíněným Janem Strachotou publikoval Vilibald Kakos i několik článků, kde k analýze přívalových dešťů a krupobití využívali tehdy nově zavedená radarová měření. Kromě článků se autorsky podílel i na několika monografiích. Jubilant se dále věnoval hydrometeorologickému zajištění labské vodní cesty.

Neomezil se však jen na odborné publikace, nýbrž napsal také přes dvě desítky popularizačních článků, z nichž vyniká především řada pravidelných shrnutí počasí v jednotlivých letech, uveřejňovaných v letech 1976-2000 převážně v Hospodářských novinách. Nelze opominout ani pečlivé a mnohdy značně kritické recenze knih s meteorologickou tématikou v Meteorologických zprávách.

Neméně záslužná byla i pedagogická činnost našeho jubilanta. V letech 1990-2008 působil jako externí vyučující na Přírodovědecké fakultě UK v Praze. Jeho přednášky Vybrané kapitoly z hydrometeorologie patřily k oblíbeným předmětům studentů fyzické geografie, kteří oceňovali šíři praxí prověřených znalostí vyučujícího i jeho komentáře k aktuálním povětrnostním událostem. Přitom mu nechyběl ani smysl pro humor, nadhled a přátelský vztah. Více než stovka studentů tak měla možnost nahlédnout do tajů hydrometeorologie, jíž Vilibald Kakos zasvětil svůj profesní život. Je jen příznačné, že svou bohatou publikační činnost završil roku 2008 obsáhlým článkem v Meteorologických zprávách o zakladateli české hydrometeorologie prof. Františku Augustinovi.

Závěrem nezbývá než zopakovat to, co platí o obou nedávných jubilantech. V celé své odborné kariéře i osobním životě je nám Vilda Kakos příkladem osobní integrity, úcty k hodnotám, vysokého pracovního nasazení, solidnosti a preciznosti. Do dalších let mu přejeme stálé zdraví a hlavně uchování dobré nálady a životního optimizmu, který u něj rádi čerpáme při jeho návštěvách.

Literatura:

FLAJŠMAN, M., ŠTEKL, J., 2009. Hydrometeorologická služba Armády České republiky v období 1918-2009. Praha: Ministerstvo obrany České republiky. 375 s. ISBN 978-80-7278-517-9.

MUNZAR, J., 2005. RNDr. Vilibald Kakos sedmdesátníkem. Vodohospodářské technicko-ekonomické informace. Roč. 47, s. 20. ISSN 0322-8916.

ŘEZÁČOVA, D., VONDRÁČKOVÁ, H., 2005. Historie, současnost a budoucnost meteorologických měření a pozorování. Meteorologické zprávy. Roč. 58, č. 6, s. 185-186. ISSN 0026-1173.

TOMEŠ, J. et al., 1999. Český biografický slovník XX. století. II. díl, K-P. Praha: Paseka. 649 s.

Miloslav Müller, Jan Munzar, Daniela Řezáčova a kolektiv oddělení meteorologie ÚFA AV ČR. v. v. i., MZ 2016/1, roč. 69, str. 32


 

Své sedmdesátiny letos slaví dva významní meteorologivé a členové ČMeS, RNDr. Vilibald Kakos a RNDr. Jan Strachota

Předseda ČMeS, prof. Jan Bednář, CSc., který uvítal účastníky semináře (Teplice, 2005) a ve svém úvodním slově vyzdvihl důležitou roli meteorologických a klimatologických pozorování. Úvodní část semináře byla příležitostí poděkovat dvěma letošním jubilantům, za vše co pro meteorologii vykonali. Své sedmdesátiny letos slaví dva významní meteorologivé a členové ČMeS, RNDr. Vilibald Kakos a RNDr. Jan Strachota, kteří se zcela jistě zapíší do historie české meteorologie jak kvalitou své odborné práce, tak milým a nezištným osobním přístupem ke svým spolupracovníkům.

RNDr. Vilibaldu Kakosovi bývá mezi přáteli připisováno dvojí "nej". Po mnoho let byl nejvyšším českým meteorologiem a i nyní má v neoficiálním hodnocení číslo dvě. Pro rozsáhlé znalosti a zkušenosti v oblasti meteorologie i hydrologie je dále titulován jako první český hydrometeorolog. Nehledě na dlouholeté praktické zkušenosti získané v meteorologickém a hydrologickém provozu je seznam odborných studií z oblasti hydrometeorologie, které Vilda Kakos publikoval, skutečně úctyhodný. Také jeho popularizační články mají vysokou úroveň, řada tzv. popularizátorů meteorologie by zde mohla najít příklad hodný následování. Vysoce ceněné jsou recenze, které Vilda zpracovává s velkou důkladností i objektivitou. V současné době jubilant pracuje v Oddělení meteorologie ÚFA AV ČR a mladí spolupracovníci s obdivem sledují jeho aktivitu, s níž se zapojuje do výzkumných projektů, a váží si jeho konzultační pomoci. Je možná zbytečné dodávat, že RNDr. Vilibald Kakos stále přednáší na Katedře fyzické geografie a geoekologie Přírodovědecké fakulty UK v Praze a studenti oceňují jeho přednášky i následné diskuze.

Jan Bednář, Seminář ČMeS 2005 v Teplicích a Věstník ČMeS 2005/2, prosinec 2005


 

RNDr. VILIBALD KAKOS

Narodil se 27. 12. 1935 v Praze-Holešovicích a po matu­ritě na Libeňském gymnáziu nastoupil v roce 1954 na Vojenskou akademii v Brně, kde po pěti letech ukončil studi­um meteorologie na fakultě letecké a elektronické. Po roční praxi na bratislavském letišti nastoupil na Hlavní povětrnost­ní ústředí v Praze. Zde pracoval v různých funkcích (aerolog, synoptik a nakonec náčelník oddělení dlouhodobé předpově­di) až do roku 1970, kdy byl z politických důvodů z armády propuštěn.

Okolnosti mu umožnily ihned uplatnit své znalosti v Hyd­rometeorologickém ústavu v Ústřední předpovědní vodohos­podářské informační službě a tím zahájil svou dlouholetou kariéru hydrometeorologa. Po návratu do vojenské povětr­nostní služby v roce 1990 se věnuje zejména operativní střed­nědobé předpovědi počasí.

RNDr. Kakos se ve svých studiích i při řešení výzkum­ných úkolů zabýval příčinami vzniku povodní, sucha a ledo­vých jevů na labské vodní cestě, dlouhodobým kolísáním čet­nosti povodní zejména ve vztahu k pražským klementinským pozorováním, analýzou průtrží mračen a krupobití a dále vyu­žíváním údajů z meteorologického radaru v hydroprognózní výstražné službě. Publikoval přes 70 odborných článků. Čet­nými novinovými články a přednáškami pro Pražskou infor­mační službu přispíval k popularizaci meteorologie a hydro­logie. Jako člen redakční rady se podílel na přípravě a vydání Meteorologického slovníku. Své zkušenosti v oblasti hydro-meteorologie předává studentům jako externista na Přírodo­vědecké fakultě UK v Praze.

Jubilantovi přejeme do dalších mnoha let pevné zdraví a hodně úspěchů pracovních, osobních a společenských při rozdávání svého osobního humoru a melodií ze své sice malé, leč slávou opředené helikonky.

Jan Strachota, MZ 1995/6, ročník 48, str. 191