You are here

Bohuslav Hrudička

NEDOŽITÉ ŠEDESÁTINY doc. dr. BOH. HRUDIČKY

Dne 19. XI. 1964 by se byl doc. dr. Boh. Hrudička dožil šedesáti let. Jeho život, vyplněný pilnou učitelskou a vědeckou prací, byl přerván dne 13. dubna 1942 v koncentračním táboře Mauthausenu ve věku 38 let.

Do své smrti publikoval 97 větších i menších prací (+1 práce posmrtně). Prohlédneme-li si lépe jejich seznam, pochopíme, jak velká to byla ztráta pro naši meteorologii.

Před dvěma roky jsme vzpomínali dvacátého výročí jeho umučení (Meteorologické zprávy čís. 5, roč. XV, Praha 1962, str. 146, 150).

Rozborem jeho vědecké činnosti jsme se zabývali ve výše cito­vaném pojednání na stránkách tohoto časopisu. Protože však mnoho prací z jeho díla má ještě dnes význam bud z hlediska aktuálnosti, nebo z hlediska klasické formy a protože u mnohých prací musíme začínat, přistupujeme-li k řešení řady současných meteorologických problémů, uvádíme dále jejich soupis. Takto může být jeho dílo do značné míry zpřístupněno zejména mladší poválečné generaci československých meteorologů.

Seznam prací doc. dr. Boh. Hrudičky

[1] Teplota vody průběhem toku. Od Horáčka k Podyjí 3, 1925/6, 7.

[2] Vodní srážky v západní a jihozápadní Moravě. Tamtéž 3, 1925/26, 66, 107.

[3] Podnebné poměry našeho okresu. Vlastivědný sborník Mor. Krumlovská a Hrotovska 1925.

[4] Poměry vlhkosti ovzduší v našich krajinách. Od Horáčka k Podyjí 4, 1926/27.

[5] Klimatické poměry Třeště. Od Horáčka k Podyjí 4, 1927.

[6] Roční dešťové srážky v ČSR. Příroda 1929.

[7] Kapitoly z meteorologie. Od Horáčka k Podyjí 9, 10.

[8] Meteorologie v slovanském bájesloví a v českých prostoná­rodních názorech. Příroda 1931.

[9] Lidová meteorologie. Od Horáčka k Podyjí 9, 10.

[10] Z počátků české meteorologie. Vesmír 8.

[11] Česká meteorologie ve středním věku. Vesmír 10.

[12] Česká astrometeorologie v XVI. stol. Říše hvězd 11.

[13] Z dějin větrné korouhve. Příroda 1930.

[14] Meteorologie u nás v XVI. stol. Příroda 1930.

[15] Z dějin českých astronomických kalendářů. Přehled úkazů na obloze na rok 1931.

[16] Česká meteorologie na počátku 17. století. Říše hvězd 12.

[17] Jan Amos Komenský v dějinách meteorologie. Říše hvězd 10.

[18] Počátky měření tlaku vzduchu v Čechách. Rozhledy matematicko-přírodovědecké 9.

[19] Z dějin české meteorologie po bitvě bělohorské. Příroda 1931.

[20] Přehled dějin meteorologie v zemích českých v 18. století. Říše hvězd 13.

[21] Meteorologie v české populární literatuře prvé polovice XIX. století. Říše hvězd 14.

[22] Teplota vzduchu v západní a jihozápadní Moravě. Od Ho­ráčka k Podyjí 1929/30.

[23] Oblačnost a svit sluneční na Českomoravské vysočině a je­jím podhoří. Od Horáčka k Podyjí 1930/31.

[24] Bouřky a krupobití na Českomoravské vysočině a jejím pod­hoří. Od Horáčka k Podyjí 1930/31.

[25] Fysiologicky relativni vlhkost vzduchu. Příroda 1931.

[26] Wettereinfliisse auf den Landverkehr in Mitteleuropa. Zeitschr. f. angew. Meteorologie 1932.

[27] Isanomaly thermické kontinentality a thermodromického kvocientu v Československu. Spisy vyd. přír. fak. Masar. univ. č. 164, 1932.

[28] Isanomalen der thermischen Kontinentalitát in der Tschechoslowakei. Zeitschr. f. angew. Meteorologie 1932.

[29] K ročním srážkám a teplotě vzduchu v Brně. Příroda 1932.

[30] Příspěvek k poznání regionálních vlivů na srážky v zemi Moravskoslezské. Sborník Čs. spol. zeměp. 1932.

[31] Příspěvek k průzkumu větrných poměrů v zemi Moravsko­slezské na základě metody Lambertovy. Práce Mor. přír. spol. 1932.

[32] Refrigrační hodnoty v zemi Moravskoslezské. Práce Mor. přír. spol. 1933.

[33] Doba polovičních srážek a periodická amplituda ročního srážkového průběhu v Československu. Spisy vyd. přír. fak. Masar. univ. 1933.

[34] Příspěvek k prozkumu ombrické kontinentality v Evropě. Spisy Odboru čas. spol. zeměp. v Brně, C 3, 1933.

[35] Metaklimogramy. Věda přírodní 1933.

[36] Asymetrie křivky ročního_ průběhu teploty vzduchu v Čes­koslovensku. Spisy odb. Čs. spol. zeměp. v Brně, B 3, 1933.

[37] Meteorologie v české fysikální literatuře z prvé poloviny XIX. stol. Sborník Čs. spol. zeměp. 1933.

[38] Meteorologie a klimatologie v českých zeměpisech z prvé polovice XIX. stol. Příroda 1933.

[39] Isanomaly síly větru v zemi Moravskoslezské. Spisy odb. Čs. spol. zeměp. v Brně, B 2, 1933.

[40] Novější české práce z meteorologie a klimatologie. Sborník II. sjezdu čs. geografů v Bratislavě 1933.

[41] Klimogramy Československa. Příroda 1933.

[42] Problém klimatické kontinentality v Československu. Sbor­ník II. sjezdu čs. geografů v Bratislavě 1933.

[43] Die ersten instrumentellen meteorologischen Beobachtungen in Prag. Meteorolog. Zeitschrift 1933.

[44] Meteorologischer Studienbehelf an der Prager Universitát im 16. Jahrhundert. Meteorolog. Zeitschrift 1933.

[45] O námrazcích. Elektrotechn. obzor 1933, 1934.

[46] Essai sur la détermination systématique du givre (spolu s E. Waldem). UIPD Congres Zurich 1934.

[47] Složení atmosféry a jeho klimatické důsledky v dobách geologických. Příroda 1934.

[48] Hyetoisogradienty Evropy. Věst. král. č. spol. nauk, tř. II, 1934.

[49] Způsoby grafického znázorňování v klimatologii. Příroda 1934.

[50] Situace föhnové a jejich klimatický význam v zemi Morav­skoslezské. Sbor. Čs. spol. zeměp. 1934.

[51] Zum Problem der Messung der Nebelfrostablagerungen. Z. f. angew. Meteorologie 1934.

[52] Zur Sákularperiode des Hagelschlages. Z. f. angew. Me­teorologie 1935.

[53] Uber die Nebelfrostablagerungen in Mahren und Schlesien. Z. f. angew. Meteorologie 1935.

[54] Stenoklimogenní vlivy na výsledný směr větru v zemi Mo­ravskoslezské. Sbor. Čs. spol. zeměp. 1935.

[55] Uber Gewitter und Blitzschlag in Westmáhren. Z. f. angew. Meteorologie 1935.

[56] Klimatické vlivy primární a regionální v zemi Moravsko­slezské. Sbor. Čs. spol. zeměp. 1935.

[57] Z meteorologických výkladů starých českých autorů. Vesmír 1935.

[58] Roční změny v působení oceanity na podnebí Českosloven­ska. Spisy vyd. přír. fak. Masar. univ. 1935.

[59] Ze staré české meteorologie. Příroda 1935.

[60] Suché a vlhké periody v Brně. Sbor. Čs. spol. zeměp. 1935.

[61] O bouřkách. Elektrotechn. obzor 1935, 1936.

[62] Základní charakteristiky bouřkových jevů v ČSR. Elektrotechn. obzor 1936.

[63] Úvod do technické meteorologie. Spisy odb. Čs. spol. zeměp. v Brně, C 5, 1935.

[64] A Climatic Map of Czechoslovakia accordingto Köppen's Classification. Spisy vyd. přír. fak. Masar. univ. 1935.

[65] Meteorologie im Dienste der elektrotechnischen Praxis. Zeitschrift f. angew. Meteorologie 1936.

[66] Příspěvek k průzkumu krupobití v Čechách. Sbor. Čs. spol. zeměp. 1936.

[67] Zeměpisné rozložení bouřek v Československu. Elektrotechn. obzor 1936.

[68] Stupnice námrazků podle SÚM. Elektrotechn. obzor 1936.

[69] O změnách počasí a jeho předvídání. Věda a život 1936.

[70] O sněhových překážkách na silnicích v Československu. Silniční obzor 1937.

[71] Význam jevů povětrnostních pro techniku. Spirála 1937.

[72] Působení podnebí na výkon výbušných motorů v pozemní dopravě v Československu. Stroj, obzor 1937.

[73] Co znamenají jevy povětrnostní pro praktický život. Spi­rála 1937.

[74] Meteorologie im Dienste der Bautechnik. Z. f. angew. Meteorologie 1937, 1938, 1939.

[75] Die meteorologischen Probléme in der Elektrotechnik. Z. f. angew. Meteorologie 1937.

[76] Klimatologie a obrana státu. Spisy odb. Čs. spol. zeměp. v Brně, C 6, 1937.

[77] Zur Nebelfrostfrage. Gerl. Beitr. z. Geophysik, 51, 1937.

[78] Uber Hagelschlag in Máhren-Schlesien. Met. Zeitschrift 1937.

[79] Klimatografie jihozáp. Moravy se zřetelem k poměrům refugia mohelenského. Mohelno, Soubor prací, Brno 1937.

[80] Povětrnostní jevy, které mají význam pro techniku a prak­tický život. Spirála 1938.

[81] Die Hagelverhaltnisse in Bohmen. Meteorolog. Zeitschrift 1938.

[82] Ke klasifikaci srážkových poměrů. Techn. obzor 1938.

[83] Meteorologie in Dienste der Versicherungstechnik. Z. f. angew. Meteorologie 1938.

[84] Co je mikroklima? Vesmír 1938/39.

[85] Má dynamická klimatologie význam i pro geografický vý­klad? Sborník IV. sjezdu čs. geografů v Olomouci 1937. Spisy odb. Čs. spol. zeměp. v Brně, C 7, 1938.

[86] Zu den optischen und akustischen Eigenschaften des Klimas einer Grossstadt. Gerl. Beitr. z. Geophysik, 1938.

[87] Otázky a metody dynamické klimatologie. Sbor. Čs. spol. zeměp. 1938.

[88] Zur Sakularperiode der Gewitterhaufigkeit. Meteorolog. Zeitschrift 1938.

[89] Angewandte Meteorologie. Z. f. angew. Meteorologie 1939.

[90] Trojrozměrná klimatologie v technické praxi. Praha 1939.

[9l] Klimatické tabulky pro Brno. Spisy odb. Čs. spol. zeměp. v Brně 1939.

[92] Zur Meteorologie im Dienste der Bautechnik. Z. f. angew. Meteorologie 1939.

[93] Zur Himmelsblaufrage. Meteorolog. Zeitschrift 1939.

[94] K studiu říční činnosti. Sborník Čs. spol. zeměp. 1940/41.

[95] Meteorologie v zeměměřičské praxi. Zeměměřič. obzor 1940.

[96] „Vyšší moc" a příbuzné otázky v technické meteorologii. Techn. obzor 1940.

[97] Meteorologické názvoslovi. Práce Mor. přír. spol. XIII, 1941.

[98] Meteorologie v hornictví  (posmrtně). Meteorologické zprá­vy 1948.

Miloš Nosek, MZ  1965/2, ročník 18, str. 26


 

O významu díla doc. dr. Boh. Hrudičky. (K dvacátému výročí jeho umučení v koncentračním táboře Mauthausen.)

Je tomu již dvacet let od doby, kdy v koncentračním táboře Mauthausen zahynul významný český meteorolog dr. Boh. Hrudička, docent meteorologie a klimatologie brněnské university. A přece jeho pracovitost, láska k meteorologii, jeho bohatá vě­decká činnost, mezinárodní význam jeho díla a láska k rodné zemi mají ještě mnoho co říci i současné době.

Boh. Hrudička se narodil dne 19. XI. 1904 v Třešti. Od roku 1923 působil jako odborný učitel (všech tří odborů tehdejších měšťanských škol) v Hrotovicích a v Brně. Jeho hluboké a vše­stranné studium mu později umožnilo proniknout jak do problematiky meteorologie, tak i do sepjetí tohoto oboru s jinými věd­ními obory a s praxí, k níž vždy zaměřoval výsledky své práce.

O jeho širokých znalostech a hlubokém zájmu o meteorologii svědčí ještě před vstupem na universitu vydaná cenná příručka Kapitoly z meteorologie, Velké Meziříčí 1929 a další drobnější klimatologické práce a práce z dějin meteorologie publikované v různých vlastivědných časopisech. V letech 1931/32—1935/36 studoval na Zeměpisném ústavu brněnské university, kde pro svůj další odborný růst našel vhodné prostředí u svých učitelů Fr. Koláčka, Fr. Vitáska a Fr. Říkovského, kteří pracovali v kli­matologii. R. 1936 byl promován na doktora přírodních věd a pak odešel na roční studium na vídeňskou universitu. V r. 1939 habilitoval a stal se docentem meteorologie a klimatologie při Zeměpisném ústavu brněnské university. Rok před tím, po od­chodu doc. dr. A. Gregora byl jmenován honorovaným docentem České vysoké školy technické v Brně.

První léta německé okupace zastihují Hrudičku v pilné vědecké práci, z níž byl násilně vytržen, když byl dne 27. XI. 1941 zatčen gestapem, internován a vyslýchán v Kounicových kolejích a 3. II. 1942 převezen do koncentračního tábora Mauthausen, kde krátce nato, dne 13. IV. 1942 v důsledku útrap a těžké práce zemřel na pleropneumonii. Odešel vynikající vědec a učitel, jehož práce našly v zahraničí velký ohlas, jak o tom svědčí časté citace jeho prací v zahraniční literatuře tehdejší i současné doby.

Vedle řady drobných článků a zpráv v různých časopisech, hesel v naučných slovnících, školských časopisech a příručkách, zanechal Hrudička na 100 drobnějších i rozsáhlejších prací z me­teorologie a klimatologie, které lze rozdělit na několik skupin: a) teoretické meteorologické práce, b) práce klimatologické, c) práce klimatografické, d) práce z technické meteorologie a kli­matologie, e) učebnice, f) práce z dějin meteorologie a g) ostatní práce.

V zahraničí došly největšího uznání jeho práce o námraze, v nichž se zabývá teoretickými otázkami vzniku námrazy, jejího hodnocení, kritiky dosavadních způsobů měření, návrhu nového způsobu měření a vymezování nejpravděpodobnějších výskytů námrazy u nás. Výsledky výzkumu aplikoval v praxi v elektro­rozvodné síti tehdejších západomoravských elektráren. Spolu s inž. E. Waldem se stal zakladatelem tohoto oboru u nás a pod­statně přispěl k jeho rozvoji i v mezinárodním měřítku. Zvláštní pozornosti si zasluhuje rozprava Essai sur la détermination systématique du givre (spolu s E. Waldem) UIPD Congrěs Zurich 1934 a práce Ober die Nebelfrostablagerungen in Mdhren und Schlesien, Z. f. angew. Meteorologie 1935. Také další teoretické práce týkající se bouřek a krupobití zaměřoval na praktické potřeby. V pracech Základní charakteristiky bouřkových jevů v čSR, Elektrotechn. obzor 1936, Zeměpisné rozloženi bouřek v Československu, Elektrotechn. obzor 1936, Ober Hegelschlag in Mahren-Schlesien, Met. Zeitschrift 1937 a v dalších pracech vysvětlil zvláštnosti rozložení bouřek cirkulačními a orografickými poměry, určil směry tahu bouřek, povětrnostní situace a vzdu­chové hmoty, v nichž se bouřky vyskytují nejčastěji. Optickým jevům v atmosféře věnoval práci Zur Himmelsblaufrage, Met. Zeitschrift 1939 a práci Zu den optischen und akustischen Eigen-schaften des Klimas einer Grossstadt. Gerl. Beitr. z. Geophysik 1938.

Ještě dnes jsou v zahraniční literatuře používány výsledky jeho klimatologických prací. V nich významné místo zaujímají někte­ré práce týkající se tehdy hojně diskutovaných otázek oceanity a kontinentality a ročního chodu teplot a srážek. Poukázal na působení orografických, cirkulačních a lokálních vlivů na zvlášt­nosti rozložení hodnot teplotní kontinentality, termodromického kvocientu a asymetrie ročního chodu teploty a srážek v práci Isamaly thermické kontinentality a thermodromického kvocientu v Československu. Spisy vyd. přír. fak. Mas. univ., Brno 1932 (též německy v Zeitschr. angew. Meteorol. 1932), dále v práci Doba polovičních srážek a periodická amplituda ročního srážkového průběhu v Československu, Spisy vyd. přír. fak. Mas. univ. 1933 a v dalších stejně významných pracech. Na brněnské dlouhodobé řadě teplot poukázal na tendenci setrvávání určitého rázu ročního chodu teploty po delší období. Ombrickou kontinentalitu vy­jádřil „srážkovým poločasem" a indexem ombrické kontinentality a zavedl pojem střední periodické amplitudy ročního chodu srá­žek. Na území naší republiky studoval zeměpisné rozložení těchto charakteristik a vyvodil závěry o cirkulačních a orografických vlivech na roční chod srážek. Tyto poznatky pak rozšířil na ce­lou Evropu v práci Hyetoisogradienty Evropy, Věst. král. č. spol. nauk tř. II, 1934; v ní vymezil oblasti s určitými typy ročního chodu srážek podle cirkulačních vlivů a stanovil oblasti s jedno­duchým ročním chodem a s podružnými maximy a minimy. Tyto práce přivedly ho záhy ke studiím dynamicko-klimatologickým ve smyslu Bergeronově, na něhož navázal. Jako prvý u nás formu­loval úkoly, problémy a směry vývoje této pokrokové pracovní metody a pojetí podnebí v práci Otázky a metody dynamické kli­matologie, Sbor. Čs. spol. zeměp. 1938. V práci Má dynamická klimatologie význam i pro geografický výklad? Spisy Odb. Čs. spol. zeměp. Brno, 1938 ukázal, že dynamická klimatologie je geografickou disciplínou a metodou nezbytnou pro správný geografický výklad. Několika pracemi toho druhu ukázal, že předstihl tehdejší dobu a že v mnohém předešel i současnou dobu, v níž se teprve u nás tento pracovní směr plně uplatňuje.

V některých pracech, zejména v práci Klimatické vlivy pri­mární a regionální v zemi Moravskoslezské, Sbor. Čs. spol. zeměp. 1935 ukazuje, že je nutno klimatické jevy analyzovat podle klimatvorných činitelů; ty dělí na primární a rozumí jimi činitele dané geografickou polohou, dále na euryklimogenni, jimiž rozumí vlivy cirkulační a na stenoklimogenní, jimiž rozumí vlivy lokální a re­gionální. Podobné pojetí, ovšem mnohem později (r. 1954), nacházíme u H. Flohna (autochtonní a alochtonní činitelé) pod jiným označením a v poněkud zúženém smyslu. Cirkulační vlivy působící na tvorbu našeho podnebí dělí na západní (oceanické), východní (kontinentální), severní (subpolární) a jižní (subtro­pické). Zdůrazňuje, že klimatologická analýza a výklad musí být prováděny podle výše uvedených zásad a jejím základem musí být počasí, aby nabyly plného smyslu. V práci Situace fohnové a jejich klimatický význam v zemi Moravskoslezské, Sbor. Čs. spol. zeměp. 1934 s pomocí studia synoptických situací vymezuje na Moravě fénové oblasti, stanovuje četnost fénových situací i jejich klimatologický význam.

V dalších klimatologických pracech vyložil vliv karpatského oblouku na vzdušná proudění východní Moravy a ukázal, že Lambertovy metody lze použít ke kritice pozorovacího materiálu a ke stanovení potřebné délky pozorovacích řad směru větru pro podání reprezentativního obrazu větrných poměrů. S pomocí anomálií síly větru podal výklad působení reliéfu a lokálních vlivů na sílu větru.

Většina jeho klimatologických prací je současně i příspěvkem ke klimatografii Moravy, případně i celé republiky. Tyto, i další Hrudičkovy klimatografické práce spolu s pracemi dalších brněnských geografů (Fr. Vitásek, Fr. Říkovský, Fr. Koláček, Jan Krejčí) podaly již v období před druhou světovou válkou poměrně podrobný obraz podnebí této země, jaký v tehdejší době jiné části republiky neměly. První drobnější práce toho druhu věnoval Hrudička své rodné Vysočině, pozdější větší práce se zabývaly refrigeraci, klasifikací podnebí naší republiky podle Köppena, bouřkovými jevy a řadou dalších klimatických prvků. Přechodem k pracem mikroklimatologickým a místně klimato­logickým je práce Klimatografie jihozápadní Moravy se zřetelem k poměrům refugia mohelenského, Brno 1937, v níž pojednává o klimatických podmínkách vzniku a udržování hadcové stepi u Mohelna.

B. Hrudička byl u nás prvním meteorologem, který se široce teoreticky i prakticky zabýval aplikovanou meteorologií a klima­tologií především v technických oborech. Jeho Úvod do technické meteorologie, Spisy Odb. Čs. spol. zeměp. Brno 1935 nebyl dosud v naší odborné literatuře překonán. Již dříve, avšak zejména od doby působení na brněnské technice se vedle otázek námrazy věnoval meteorologickým problémům v elektrotechnice [Me­teorologie im Dienste der elektrotechnischen Praxis, Zeitschr. f. angew. Meteorologie, 1936 (ve stavitelství), Meteorologie im Dien­ste der Bautechnik, Zeitschr. f. angew. Meteorologie, 1937, 1938 1939), (zeměměřičství), Meteorologie v zeměměřičské praxi, Země-měř. obzor 1940, (v dopravě)], z nichž uvádím alespoň práci Trojrozměrná klimatologie v technické praxi, Praha 1939, v níž se dotýká i jiných technických oborů. Podobně i pojišťovnictví vě­noval několik prací; teoreticky významná je práce „Vyšší moc" a příbuzné otázky v technické meteorologii, Techn. obzor, 1940, která se dotýká i jiných technických problémů, podobně jako ještě řada prací, které tu pro nedostatek místa nemohou být citovány. Pohnuté doby před druhou světovou válkou ho dovedly k napsání práce Klimatologie a obrana státu, Spisy Odb. Čs. spol. zeměp. Brno 1937. Jeho lingvistické vzdělání mu umožnilo, aby učinil v naší odborné literatuře prvý pokus o sestavení v té době se tvořícího českého názvosloví {Meteorologické názvosloví, Práce Mor. přír. spol. 1941). Jeho odborné historické vzdělání mu umožnilo, aby historickými metodami podal příspěvky k dějinám vývoje naši meteorologie a lidové meteorologické tradice; tyto práce jsou cenným přínosem pro upevnění tradic naší meteoro­logie a poznání vývoje naší vědy.

Svou obsáhlou a významnou vědeckou a pedagogickou čin­ností se Boh. Hrudička významně podílel na rozvoji českoslo­venské meteorologie a na její mezinárodní reprezentaci a proto mu v naší meteorologii a klimatologii patří čestné místo.

Obr. Dr. Boh. Hrudička, docent meteorologie a klimatologie university J.Ev.Purkyné v Brně. Umučen v koncentračním táboře Mauthausen dne 13. IV. 1942.

M. Nosek, MZ 1962/5, ročník 15, str. 149-150