You are here

Světový den větru

VĚTERNÁ ENERGIE V JESENÍKÁCH

V polovině listopadu roku 1994 zahájila provoz první farma větrných elektráren v České republice. Farma sestává ze šesti elektráren a je umístěna v Ostružné nedaleko Ramzovského sedla v Jeseníkách.

Náklady na vybudování farmy přišly společnost Wenergo z Lázní Lipové na 150 milionů korun. Strojní vybavení je od dánské firmy Vestas-Danish Wind Technology, která je největším světovým výrobcem této technologie.

Každá z elektráren má výkon 500 kW, celkový výkon 3000 kW překračuje více než sedmkrát kapacitu doposud nejvýkonnější větrné elektrárny v Boršicích u Buchlovic, která dosahuje 400 kW.

Přehled jsme přinesli v [1].

Literatura

[1]   Sládek, L: Založení České společnosti pro větrnou ener­gii. Meterol. Zpr., 47, č. 5, s. 158-159.

Zdeněk Horký, MZ 1994/6, ročník 47, str. 171


 

ZALOŽENÍ ČESKÉ SPOLEČNOSTI PRO VĚTRNOU ENERGII

Dne 21. března 1994 se v prostorách Okresního úřadu v Jihlavě konala ustavující schůze České společnosti pro větrnou energii (ČSVE). Asi 40 účastníků shromáždění z celé České republiky rozhodlo o založení společnosti, po obsáhlé diskuzi schválilo její stanovy a zvolilo pětičlenné předsednictvo. Předsednictvo vybralo ze svého středu předsedu společnosti: RNDr. Josef Štěkla, CSc., ředitele Ústavu fyziky atmosféry AV ČR. Tato volba nebyla ani nesnadná, ani pře­kvapivá, protože společnost je především výsledek Šteklovy iniciativy a jeho mimořádného úsilí. Dne 10. května 1994 byla ČSVE zaregistrována Ministerstvem vnitra ČR.

Společnost sdružuje příznivce využití větrné energie různých profesí a zájmů: meteorology, zástupce podnika­telských kruhů, energetiky, strojaře, členy motivované eko­logicky... Je otevřená každému, kdo chce přispět k rozvoji větrné energetiky. Společnost měla při založení asi šedesát členů, ale tento počet rychle vzrůstá. Po sedmi měsících od vzniku činí asi devadesát. Podle přijatých stanov mohou být členy společnosti nejen fyzické, ale i právnické osoby.

Společnost je nevýdělečná organizace. Klade si za cíl nejen všemožně podporovat využití energie větru, ale i hájit zájmy členů v otázkách tvorby a úprav zákonů, výkupu elektrické energie, půjček a dotací, pojištění atd. Společnost bude pečovat o růst odborných znalostí členů. Bude pořádat konference, kurzy, tematické zájezdy. Bude vydávat vlastní časopis Větrná energie.

V rámci společnosti budou pracovat čtyři odborné ko­mise: komise pro publikační a osvětovou činnost, komise pro legislativu a cenovou politiku, komise pro poradenskou službu a komise pro certifikaci.

Společnost si přeje navázat vzájemně výhodné vztahy s orga­nizacemi doma i v zahraničí, s nimiž ji pojí společné zájmy. Ve stanovách ČSVE je výslovně zakotvena také spolupráce společnosti s Českým hydrometeorologickým ústavem.

Společnost vzniká v době, kdy u nás využití větrné ener­gie vstoupilo do etapy realizace řady projektů, konkrétních podnikatelských záměrů. Dokládá to připojený přehled stá­vajících větších větrných elektráren na území České republi­ky (tab. 1). V blízké budoucnosti, dokonce možná, že již dříve než tato zpráva vyjde, bude počet a výkon věrných elektráren u nás rychle vzrůstat. Jsme svědky vývoje, jaký bychom si ještě před několika lety nedokázali představit.

Ale není to vývoj bez problémů. Některé z elektráren uvedených v přehledu se ukázaly jako neschopné provozu pro technické závady zaviněné výrobcem. Investoři někte­rých jiných elektráren „ušetřili" na kvalifikovaném klimatologickém posouzení lokality a postavili větrné elektrárny na nedostatečně větrných místech. Jsou nemalé problémy v oblasti výkupních cen elektřiny. Nedostatek praktické zku­šenosti s působením větrných elektráren vede často k pře­hnaným obavám, že větrné elektrárny poškodí vzhled kra­jiny... Česká společnost pro větrnou energii je tu právě proto, aby pomáhala nacházet východisko z takových nesnází.

Česká větrná energetika prožívá bouřlivou renezanci pro­vázenou potížemi růstu. Pokračuje v tisícileté tradici vy­užívání energie větru. Podle mého názoru jsou dva hlavní faktory, které ji přivedou k prosperitě. První z nich je vzes­tup úrovně našeho ekologického vědomí (a svědomí). Druhý z nich je vzestup ceny elektrické energie. Ten první je sympatický, ale ten druhý bude asi účinnější.

 

 

Ivan Sládek, MZ 1994/5, ročník 47, str. 158-159


 

Světový den větru

Dne 15. června 2009 se poprvé pořádal Světový den větru. A to z iniciativy Evropského sdružení pro větrnou energii (EWEA) a Světové rady pro větrnou energii (GWEC), dvou významných mezinárodních organizací, které koordinují v evropském a světovém měřítku podporu využívání energie větru. Členem EWEA je i Česká společnost pro větrnou energii.

15. červen byl větru věnován již v letech 2007 a 2008, ale jen v Evropě, pod názvem Evropský den větru. Od roku 2009 bude každý 15. červen na celém světě příležitostí k popularizaci využívání energie větru, k různým osvětovým akcím a bude to také svátek všech, kteří se o vítr jako obnovitelný zdroj energie zajímají. Paří k nim nemálo meteorologů a klimatologů.

Zaslouží si vítr a jeho energie svůj den? Posuďme fakta: Z výkonu všech elektrárenských kapacit uvedených do provozu v EU v průběhu roku 2008 připadá plných 43 % na větrné elektrárny. Nově instalovaný výkon větrných elektráren v roce 2008 předstihl přírůstky výkonu všech ostatních technologií, včetně výkonu uhelných, plynových a jaderných elektráren.

Na konci roku 2008 dosáhl instalovaný výkon větrných elektráren v EU 65 000 MW což je o 15 % vice než o rok dříve. Největšího přírůstku kapacity větrných elektráren ze zemí EU dosáhlo v roce 2008 Německo (1 665 MW) těsně následované Španělskem (1 609 MW). Na každý pracovní den roku 2008 připadá v EU 20 nově postavených větrných turbin. Větrná energetika v EU koncem minulého roku poskytovala pracovní místa pro 160 000 lidí.

Větrné elektrárny, které byly v EU v činnosti ke konci roku 2008, dodají do rozvodné sítě v roce s průměrnými větrnými poměry elektrickou energii 142 TWh, což je 4,2 % spotřeby elektřiny v EU. Uvedené údaje se týkají EU, ale větrná energetika se rozvíjí i v jiných částech světa, zejména v Severní Americe a Asii. Celkový instalovaný výkon větrných elektráren v USA v roce 2008 předstihl týž ukazatel pro Německo. USA se tak po mnoha letech německého prvenství dostaly podle celkového instalovaného výkonu větrných elektráren do čela všech států světa. Také v Česku, po rozpačitých počátcích v 90. letech, instalovaný výkon již překonal hranici 150 MW a dále roste. Je připravena řada projektů využití energie větru v Česku. Překážkou realizace mnohých z nich jsou obavy a předsudky těch, kteří mají vliv na vydávání stavebních povolení. Ale tak tomu bylo a je i v jiných zemích.

Prameny: Acid News, March 2009, No.1.; www.ewea.org, www.gwec.net, www.csve.cz

Ivan Sládek, MZ 2009/4, ročník 62, str. 120