You are here

Významné události ČMeS

Na této stránce přinášíme informace o významných údálostech České meteorologické společnosti od jejího vzniku až po dnešní dobu. Je zcela zřejmé, že významné události v meteorologii se velmi často prolínají s významnými událostmi ČMeS a naopak. Některé jsou přímo společné jako např. Meteorologický slovník. I přes tento fakt, jsou tyto informace alespoň formálně rozdělené pro ty, pro které nejsou informace o ČMeS až zase tak podstatné.

 

ČMeS jako zapsaný spolek

Jistě si vzpomínáte na předloňskou formální změnu názvu ve Stanovách naší Společnosti, projednanou na Valném shromáždění u Žermanické přehrady nedaleko Ostravy, a loňské dopracování nutných změn Stanov a jejich schvalování na Valném shromáždění na semináři ČMeS v Ostrožské Nové Vsi. To tady nepřipomínám, byť myslím velmi povedené výroční semináře ČMeS, ani se nechci vracet k některým spíše technickým změnám Stanov, ale chci vás informovat, že toto úsilí nakonec bylo korunováno „bez ztráty kytičky“ potvrzením ČMeS jako zapsaného spolku Městským soudem v Praze. Od ledna tak nejen formálně funguje Česká meteorologická společnost, z.s., jako spolek dle nového Občanského zákoníku. Nejsem si zcela jist, jestli z toho pro naši Společnost plynou nějaké výhody, možná leda pokud bychom chtěli nějak výdělečně působit a našli k tomu nějaké vhodné vedlejší činnosti. Formálně nám samozřejmě tento statut umožňuje v zásadě působit tak, jako dosud, akorát že v rámci současně platných zákonů, neboť jinak bychom se asi v řadě aspektů dostávali do problémů. Např. Rada vědeckých společností, resp. tedy vedení Akademie, na to navázalo možnost poskytování dotace, což zřejmě není jejich výmysl, ale formální nutnost. Nelze samozřejmě ze státního rozpočtu dotovat něco, co není v souladu s právním systémem.

Ukazuje se, že zatím asi převáží spíše ta negativa, neboť to zároveň znamená udržovat zápisy v rejstříku zapsaných spolků aktuální. Jsou tam k dispozici nejen Stanovy, ale i funkcionáři výboru, tvořící statutární orgán, revizní komise, nyní se ukazuje, že pro účely dotace tam budeme zřejmě muset poskytovat i informaci o hospodářském výsledku. V nejbližší době to znamená, že v letošním volebním roce budeme muset zapsat nově zvolené funkcionáře.

Tomáš Halenka, Věstník ČMeS 2017/1, červen 2017


 

Vyročie a konferencia Českej a Slovenskej bioklimatickej spoločnosti

V septembri 2015 usporiadala Slovenská bioklimatická spoločnost' d'alšiu zo série medzinárodných konferencií usporadúvaných cyklicky v spolupráci s Českou bioklimatickou spoločnosťou. Konferencii predchádzala 15. septembra výročná oslava – 50 výročie založenia Československej bioklimatickej spoločnosti. Táto vznikla 28. septembra 1965 spojením Bioklimatologickej komisie ČSAV a Bioklimatologickej skupiny pri Československej meteorologickej spoločnosti pri ČSAV. Po ustanovení federatívneho usporiadania Československa boli v roku 1968 vytvorené samostatné bioklimatické spoločnosti - Česká a Slovenská. Od tejto doby úzko spolupracujú, okrem iného na organizovaní odbomých konferencií.

Samotná odborná konferencia, ktorá bola organizovaná v dňoch 16. – 18. septembra niesla názov „Smerom ku klimatickýrn službám“, sa konala v priestoroch synagógy v Nitre. Názov konferencie odzrkadluje súčasné úsilie medzinárodného spoločenstva v boji s klimatickými zmenami a jej dopadmi. Toto úsilie je centralizované na úrovni Svetovej meteorologickej organizácie v programe „Globálny rámec pre klimatické služby“. Uvedená téma je vysoko aktuálna, nakol'ko praktické kroky ako na úrovni zmierňovania, tak adaptácií na dopady klimatických zmien musia byt' podložené poznaním klímy a plocesov v atmosfére na globálnej a v prípade. Adaptácií hlavne na lokálnej úrovni.

Sedemdesiat odborných pracovníkov prednieslo 27 prednášok a prezentovalo 45 posterov. Najsilnejšie zastúpenie mali príspevky hodnotiace stav klímy a prezentácie existujúcich monitorovacích a servisných produktov vo vzťahu k polnohospodárstvu. V ostatných dvoch desaťročiach v servisných produktoch rezonuje snaha o elimináciu dopadov extrérnnych prejavov počasia na pol'nohospodársku produkciu, predovšetkým monitoring a možná eliminácia, alebo aspoň zmiernenie dopadov sucha. Modelovanie a hodnotenie dlhých radov dynamiky pódnej vlahy ukázalo, že pokial' výskyt sucha v minulosti bol častejšie spojený s nedostatkom zrážok, v posledných dvoch desaťročiach je výskyt sucha spojený čoraz viac s globálnymi změnami parametrov atmosféry. Viacero autorov dokumentovalo nárast pravdepodobnosti výskytu suchra oproti podmienkam pred rokom 1990 spósobených nárastom globálnej radiácie, zvyšujúcou sa teplotou a poklesom relatívnej vlhkosti vzduchu, čo vyvolál'a zvýšené evapotranspiračné nároky. Taktiež časové periódy kritické pre výskyt sucha jednak z dvóvodov stavu atmosféry, ale tiež z dóvodov vývojového štádia  polnohospodárskych plodín, sa menia a vo všeobecnosti sa v priestore strednej a juhovýchodnej Európy predlžujú. Prezetrtovaných bolo niekol'ko systérnov od jednoduchých výpočtov indexov sucha až po komplexné hodnotenia zásob vody v póde a predpovede možného výskytu sucha vychádzajúce z numerických predpovedných modelov. Ako jeden z praktických on line systémov bol prezentovaný v Českej republike vyvinutý systém monitoringu sucha Intersucho. Tento je v prevádzke počas celého roka a okrem detekcie už aj začinajúceho sucha hodnotí aj stav pol'nohospodárskych porastov. Založený je na porovnávaní existujúceho stavu atrnosféry a pódnej vlahy s dlhodobými klimatickými podmienkarni. Výsledky viacerych projektov poukázali na potrebu a užitočnost' regionálnej spolupráce. Táto bola dokumentovaná napr. spoluprácou pri stanovení viacerých parametlov atrnosféry v karpatskom regióne počas projektu CarpatClim, ale tiež aplikáciou systému monitoringu sucha Intersucho na územie Slovenska a juhovýchodného Rakúska.

Osobitnú oblast' tvorila skupina príspevkov zameraných na využitie satelitných informácií v klimatických produktoch. Tieto priniesli popis viacerých systémov, kde dokumentovali, že priestorové rozlíšenie produktov súčasných meteorologických, ale hlavne environmentálních satelitov dosahuje už hranice desiatok metrov a menej, rovnako sa podstatne zvyšuje časová frekvencia získaných snímok. Údaje získané z jednotlivých senzorov zo satelitov sú integrované do produktov ako napr. americké systémy FEWS-NET a GLAM a európsky MARS predstavujů systémy schopné priniesť relevantné informácie o reálnom stave a vývoji vegetácie a o predpokladaných úrodách jednotlivých plodín.

Prehl'ad adaptačných stratégií zasahoval od operatívnych varovných systémov ako je sledovanie podmienok výskytu lesných požiarov až po strategický výskum vplyvu rozsahu koreňového systému na rezistenciu plodín voči suchu. Konferencia ukázala, že existuje široká škála klimatických produktov, z ktorých mnohé su dotiahnuté na prevádzkovú operatívnu úroveň a sú dostupné on line na róznych internetových stránkach. Jedná sa však vo váčšine prípaciov o systémy pracujúce na subregionálnej,  alebo štátnej úrovni. Ďalší rozvoj možno očakávať v integrácii existujúcich produktov a ich uplatnení na regionálnej úrovni.

Slovenská a Česká bioklimatická spoločnosť hodlajú pokračovať v organizácii podobných podujatí na regionálnej úrovni. Ztohto hladiska je pozítívom záujem kolegov z univerzity vo Wroclawi podielať sa na cyklickej organizácii konferencií na tému bioklímy, čo móže daným podujatiam doniesť širší regionálny rozmer.

Pavol Nejedlík, Ústav vied o zemi SAV, Bratislava, METEOROLOGICKÝ ČASOPIS SHMÚ, 2015/2, ročník 18, str.74–75


 

Meteorologický slovník na webu ČMeS

Začátkem února 2015 zveřejnila Terminologická Skupina ČMeS (dále jen TS) elektronickou verzi meteorologického slovníku (dále jen eMS) na webovských stránkách ČMeS a v březnu proběhl první upgrade slovníkových stránek. Uživatelé najdou slovník na linku http://slovnik.cmes.cz/, na který odkazuje úvodní stránka webu ČMeS (http://www.cmes.cz/cs) ve sloupci odkazů.

Slovník považujeme za otevřený produkt, který bude TS aktualizovat na základě vlastních poznatků i podnětů od uživatelů eMS. Komunikace s uživateli je v současnosti umožněna zasláním sdělení na emailovou adresu slovník@cmes.cz. Přes tuto adresu i přímo na adresy členů TS jsme již dostali  několik uživatelských návrhů na opravy a doplnění explikací. Je třeba říci, že vždy šlo o věcné a konstruktivní připomínky. Část z nich již TS projednala a použila, některé jsou připraveny pro další upgrade a část připomínek je nyní v jednání. Zdá se tedy, že uživatelé přijali eMS pozitivně a všech připomínek si velmi ceníme. Počet přístupů ke slovníku je týdně automaticky registrován přes TOPlist.cz a od zavedení eMS na webové stránky ČMeS jsme zaregistrovali 1834 přístupů.

Informace o práci TS na přípravě eMS je zahrnuta do předmluvy dostupné z titulní stránky produktu. Členové ČMeS byli o vývoji eMS informováni na stránkách Věstníku ČMeS, na seminářích ČMeS a informace o zprovoznění eMS byla uvedena i v časopisu Meteorologické Zprávy (2/2015) v rubrice INFORMACE-RECENZE. Mezi informace dostupné z titulní stránky eMS patří i složení TS a seznam externích spolupracovníků, kteří v různém rozsahu přispěli k tvorbě explikací. Tento seznam i složení TS se jistě bude doplňovat a vyvíjet. O uvolnění z práce TS požádal doktor Karel Vaníček vzhledem k odchodu do důchodu. Za jeho rozsáhlou a kvalitní práci při revizi a aktualizaci řady explikací mu patří naše velké poděkování.

V současné době je práce TS zaměřena na řešení několika problémových okruhů. Na prvním místě jde o opravy a aktualizaci hesel a příslušných explikací spolu s doplňováním hesel nových. Je zřejmé, že tento proces bude pokračovat i v budoucnu a komunikace s uživateli je jeho důležitou součástí. Druhým úkolem je aktualizace věcných rejstříků. Do zahajovací verze byl zařazen aktualizovaný český a anglický rejstřík a při březnovém upgradu byl připojen rejstřík slovenský. V současné době probíhá práce na aktualizaci dalších tří cizojazyčných rejstříků. Teprve po dokončení této práce budeme moci přejít od současného pracovního označení BETA verze ke skutečné ALFA verzi. Třetím okruhem budoucí práce, kterému TS věnovala již řadu diskusí, je modernizace eMS jako softwarového produktu. Koncepce databázového přístupu k uloženým informacím i požadavek na rozšiřování vyhledávacích prostředků jsou v zásadě jasné. Obtížnější je jejich realizace, při níž potřebujeme asistenci i nad rámec meteorologických a klimatologických znalostí.

Závěrem této stručné informace chci jménem TS poděkovat všem za vlídné přijetí eMS. Věříme, že členové ČMeS přijmou tento produkt za svůj a pomohou nám s jeho dalším zlepšováním.

                Daniela Řezáčová, Věstník ČMeS 2015/1 vydaný v červenci 2015


 

Výroční seminář ČMeS ve Křtinách byl ve znamení 50. výročí založení ČMeS

Ve dnech 9. – 11. září 2009 se v Kongresovém středisku Školního lesního podniku Křtiny Mendlovy zemědělské a lesnické univerzity konal výroční seminář České meteorologické společnosti. Jeho název zněl „Meteorologie ve službách společnosti a ochrany životního prostředí“ a měl podtitul „Historie, současnost a perspektivy“. Uvedené setkání bylo též ve znamení 50. výročí založení společnosti, což ovlivnilo jeho poněkud oficiálnější ráz. Spektrum přednášek bylo poměrně široké, od historických ohlédnutí, zpracovaných především RNDr. Karlem Krškou, CSc., přes přehledy činností různých oborů a pracovišť (aerologie, solární observatoř a další) až k výsledkům probíhajících vědeckých projektů či výzkumu změn podnebí.

U příležitosti oslav padesátin společnosti byl též ve čtvrtek 10. září uspořádán slavnostní večer, při němž byla vybraným zasloužilým členům společnosti nebo jejich zástupcům předána Čestná uznání s věcným darem. Oceněnými kolegyněmi a kolegy byli:

  • Prof. RNDr. Jan Bednář, CSc., za dlouholeté služby ČMeS ve funkci vědeckého tajemníka a předsedy,
  • RNDr. Zdeněk Blažek, CSc., za dlouholetou aktivní činnost a vedení pobočky Ostrava,
  • Evžen Černý, za dlouholetou aktivní činnost v pobočce Praha,
  • Ing. Jaroslav Jež, za dlouholeté služby ČMeS ve funkci revizora,
  • RNDr. Vilibald Kakos, za dlouholetou aktivní činnost a vedení pobočky Praha,
  • RNDr. Miroslav Kolář, CSc., za dlouholetou aktivní činnost a vedení pobočky Brno,
  • RNDr. Karel Krška, CSc., za dlouholeté aktivní působení v historické komisi a ve vedení pobočky Brno,
  • Ing. Zdeněk Mrkvica, za dlouholetou aktivní činnost a vedení pobočky Hradec Králové,
  • RNDr. Jan Munzar, CSc., za dlouholeté aktivní působení v historické komisi,
  • prom. geogr. Natálie Slabá, za dlouholetou aktivní činnost a dokumentaci aktivit ČMeS,
  • Mgr. Eva Žižková, CSc., za dlouholeté služby ČMeS ve funkci vědeckého tajemníka.

Milan Šálek, Věstník ČMeS 2009/2, prosinec 2009


 

Nový předseda České meteorologické společnosti

Třetího června 2008 se sešlo v Praze Valné shromáždění ČMeS, které zvolilo hlavní výbor, kde došlo k několika podstatným změnám. Namísto dlouholetého předsedy společnosti prof. RNDr. Jana Bednáře, CSc., byl do čela společnosti zvolen doc. RNDr. Tomáš Halenka, CSc. Hospodářem se po obětavé RNDr. Heleně Vondráčkové, CSc., stal Mgr. Petr Skalák a místo vědeckého tajemníka po doc. Tomáši Halenkovi zastává RNDr. Milan Šálek.

Nově zvolení funkcionáři srdečně děkují svým předchůdcům, zejména pak prof. RNDr. Janu Bednářovi, CSc. a hospodářce RNDr. Heleně Vondráčkové, CSc. za veškerou obětavou práci, kterou pro Českou meteorologickou společnost vykonali. Zároveň jim přejí další úspěchy a vše nejlepší v osobním životě.

Tomáš Halenka a Milan Šálek, Věstník ČMeS 2008/2, prosinec 2008


 

Půl století meteorologické společnosti

Bylo to 17. prosince 1958, kdy se v budově Československé akademie věd v Praze uskutečnilo ustavující valné shromáždění Československé meteorologické společnosti při ČSAV za přítomnosti 54 zakládajících členů. K založení nového celostátního orgánu československé meteorologie došlo poté, co prezidium akademie schválilo návrh, který podaly souběžně Komise pro meteorologii a klimatologii při matematicko-fyzikální sekci a Komise pro bioklimatologii při biologické sekci ČSAV. Valné shromáždění zvolilo ústřední výbor společnosti: prvním předsedou se stal prof. RNDr. Mikuláš Konček, člen korespondent SAV, z Univerzity Komenského v Bratislavě, a prvním vědeckým tajemníkem RNDr. František Rein, CSc., z Geofyzikálního ústavu ČSAV v Praze. Založením společnosti se splnily tužby prof. PhDr. Stanislava Hanzlíka, který vyslovil na II. celostátní meteorologické konferenci v Bratislavě v roce 1953, kde také nastínil smysl a úkoly společného působiště našich meteorologů.

Podle organizačního řádu byla společnost ustanovena jako dobrovolné výběrové vědecké sdružení vědeckých a odborných pracovníků v oboru meteorologie, klimatologie, bioklimatologie a v dalších aplikovaných odvětvích. Soustředila se na přednáškovou činnost, pořádání odborných seminářů, přípravu meteorologického terminologického slovníku, zpracování dějin československé meteorologie a na organizaci zahraničních styků. Rychle se zvyšoval počet jejich členů pocházejících hlavně z ústavů akademie, vysokých škol a resortních institucí, což vyvolalo potřebu vytváření zájmových a regionálních skupin. Z bioklimatologické skupiny nakonec vznikla v roce 1965 Československá bioklimatologická společnost při ČSAV, z bratislavské regionální skupiny v roce 1967 Slovenská meteorologická společnost při SAV. V českých zemích regionální skupiny založené v Brně, Hradci Králové a v Praze se postupně přeměnily na pobočky. Ze zájmových skupin, jež se nyní nazývají komise, doposud působí komise terminologická a historická, k jejich dosaženým úspěchům patří vydání profilových publikací.

Během uplynulých padesáti let se uskutečnil bezpočet akcí, které v souhrnu prokázaly oprávněnost existence společnosti, neboť její vědecký a kulturní přínos jak v domácím prostředí, tak na mezinárodním poli je nesporný. Po rozpadu československé federace na činnost Československé meteorologické společnosti při ČSAV od 1. ledna 1993 navázala Česká meteorologická společnost, která se snaží působit na území České republiky v duchu Hanzlíkových představ a pěstovat podobnou náplň jako ostatní evropské a jiné meteorologické společnosti. V jednom však zůstává stále dlužna: nesplnil se záměr zakladatelů společnosti vybudovat stálou expozici historických písemností, map, přístrojů a pomůcek, která by zachytila vývoj meteorologického poznání u nás a ve světě a která by měla velký vědecký, osvětový a propagační význam. Osudem exponátů, které kdysi shromáždila zájmová skupina historických památek v Bratislavě, se nikdo z českých meteorologů účinně nezabýval. Ve prospěch expozice hovoří i probíhající automatizace měření, v důsledku které se některé běžně používané meteorologické přístroje brzy stanou historickými exponáty.

Karel Krška, Věstník ČMeS 2008/2, prosinec 2008


 

Nová www stránka České meteorologické společnosti

Dne 28. listopadu 2008 byla pro Českou meteorologickou společnost zaregistrována internetová doména www.cmes.cz, na niž budou v příštích měsících přesouvány příslušné informace o společnosti. Umístění stránek umožnila na svém serveru Katedra meteorologie a ochrany ovzduší, technickou pomoc laskavě poskytuje  kolega Michal Belda. Za vlastní obsah odpovídá výbor společnosti a zástupci regionálních poboček, hlavním správcem obsahu je M. Šálek. Předchozí stránky jsou do odvolání stále v provozu.

Na adrese www.cmes.cz běží moderní redakční systém Drupal, který umožňuje podstatně lepší správu obsahu. Výbor společnosti doufá, že nové internetové stránky pomohou efektivnější komunikaci v rámci společnosti i k jejímu lepšímu vnějšímu obrazu.

V této společnosti si dovoluje výbor společnosti poprosit ty členy, kteří mají zřízenou elektronickou poštu, ale nedostávají na ní žádné informace o ČMeS, aby se spojili s vedením příslušné pobočky nebo s hlavním výborem a umožnili tak tuto formu komunikace. Dále připomínáme, že mnohé zprávy se přenášejí i prostřednictvím elektronické konference cmes@academy2.cas.cz. Pro členy, kteří z různých důvodů elektronicky komunikovat nechtějí či nemohou, zůstane písemný styk zachován, ale v některých případech je nutno počítat s menší pružností.

Milan Šálek, Věstník ČMeS 2008/2, prosinec 2008


 

Česká meteorologická společnost (ČMeS) v akademickém bulletinu (Oficiální časopis Akademie věd ČR) 25. 6. 2008

Československá meteorologická společnost při ČSAV (ČSMS), předchůdkyně dnešní České meteorologické společnosti (ČMeS) byla ustanovena valným shromážděním 54 zakládajících členů dne 17. prosince 1958. Podle svého organizačního pořádku začala pracovat jako "dobrovolné vědecké sdružení vědeckých a odborných pracovníků v oboru meteorologie, klimatologie, bioklimatologie a v dalších aplikovaných odvětvích" s hlavními úkoly napomáhat rozvoji vědy, utužovat její spolupráci s praxí, zvyšovat úroveň vědeckých a odborných pracovníků, propagovat výsledky meteorologické vědy a plnit přijatý odborný program. Prvním předsedou ČSMS se stal M. Konček, profesor meteorologie a klimatologie na Komenského univerzitě v Bratislavě, prvním vědeckým tajemníkem přední český klimatolog F. Rein.

Zájem o činnost v ČSMS se projevoval rychlým přibýváním členů. Po necelém roce měla společnost už 190 členů, což vedlo k nutnosti její zájmové a regionální strukturalizace. Vytvořila se řada zájmových skupin, ze kterých se později stabilizovaly bioklimatologická, historická i terminologická skupina a skupina pro soustředění historických památek. Regionální skupina vznikla v Bratislavě dne 22. ledna 1960 (Slovenská skupina ČSMS v čele s Š. Petrovičem), v Brně dne 23. listopadu 1960 pod předsednictvím V. Nováka, v Hradci Králové 6. června 1962 v čele s J. Podzimkem a v Praze dne 2. prosince 1963 pod předsednictvím K. Bayera. V čele bioklimatologické skupiny založené 12. ledna 1959 byl K. Bobek.

V roce 1965 se od ČSMS oddělila bioklimatologická skupina, ze které vznikla Československá bioklimatologická společnost při ČSAV, a v roce 1967 se regionální slovenská skupina stala samostatnou Slovenskou meteorologickou společností při SAV (SMS), jejímž prvním předsedou byl Š. Petrovič. Ostatní regionální skupiny (Praha, Hradec Králové a Brno) se staly pobočkami.

Od 1. ledna 1993 se Československá meteorologická společnost v souladu s novým státoprávním uspořádáním přetvořila na Českou meteorologickou společnost. V současnosti má 201 řádných a 3 čestné členy, předsedou je prof. RNDr. Jan Bednář, CSc.

Aktivita společnosti se soustřeďuje především na přednáškovou činnost a na pořádání seminářů. Značnou pozornost a úsilí věnovala ČMeS přípravě meteorologického terminologického slovníku a historii československé meteorologie. Mimořádnou činnost svých členů oceňuje ČMeS čestným uznáním ve formě grafického listu M. Vondráčka.

Na půdě Československé a později České meteorologické společnosti se vytvořila tradice každoročních dvou- až třídenních celostátních seminářů na aktuální meteorologická témata s účastí 80-100 odborníků. První seminář se konal v Chlumci u Třeboně v roce 1977 na téma Všeobecná a aplikovaná klimatologie. V následujících letech byl nejúspěšnější a nejvíce navštívený seminář ve Smolenicích v roce 1980 o Vzájemných vztazích meteorologie a zemědělství, dále pak na téma Výpočetní technika v meteorologii a dalších fyzikálních oborech (Valtice 1982), Meteorologické prognózy (Roztoky u Křivoklátu 1983) a Klimatické změny (Valtice 1985). Do rozpadu čs. federace se ještě uskutečnily semináře Výuka a výchova odborníků v meteorologii (Štiřín 1988), Numerické modely v meteorologii (Harrachov 1989) a Výpočetní technika a její využití v meteorologii (Velké Bílovice 1992). Pokud jde o poslední období, v roce 2001 proběhl seminář věnovaný mezometeorologickým problémům v Seči u Chrudimi, v roce 2000 seminář o aplikacích meteorologie v některých odvětvích národního hospodářství (Pasohlávky u Mikulova) a v roce 1999 seminář o výhledech a perspektivách meteorologie v 21. století (Radostovice u Mladé Vožice). Na letošní říjen se připravuje seminář k problematice letecké meteorologie. Jako spolupořadatelé se obvykle podílejí Český hydrometeorologický ústav, Ústav fyziky atmosféry AV ČR, event. Katedra meteorologie a ochrany prostředí Matematicko-fyzikální fakulty UK v Praze. Velmi pozitivní skutečností je všeobecně uznávaný a oceňovaný přínos těchto seminářů k rozvoji kontaktů mezi českými a slovenskými meteorology.

Další rozsáhlou aktivitou ČMeS je přednášková činnost. Za poslední tři roky se uskutečnilo více než 60 přednáškových akcí v sídlech poboček. V Praze se ustálila tradice Meteorologických hovorů - každoročního jarního a podzimního přednáškového cyklu asi po šesti přednáškách. V Brně a Hradci Králové probíhají přednášky během roku volnějším způsobem, ročně se v těchto městech uskutečňuje na pět akcí. Přednášky jsou zpravidla spojeny s obsáhlými diskusemi a nabývají tak mnohdy charakteru malých seminářů.

Velice významnou událostí pro celou českou i slovenskou meteorologii bylo v roce 2001 reprezentativní vydání Dějin meteorologie v Českých zemích a na Slovensku (AB č. 5). Vydavateli jsou nakladatelství Univerzity Karlovy Karolinum a Český hydrometeorologický ústav, autoři: K. Krška a F. Šamaj. Česká meteorologická společnost má na vytvoření tohoto díla značný iniciační a organizační podíl. Obdobnou význačnou událostí, ovšem již poněkud dále v minulosti, bylo r. 1993 vydání Meteorologického slovníku výkladového terminologického; obsahuje na 4,5 tisíc hesel a šestijazyčný rejstřík ekvivalentů.

Novou kvalitou zasahující podstatně do života ČMeS byl vstup ČMeS do Evropské meteorologické společnosti (EMS) vytvořené jako mezinárodní sdružení národních meteorologických společností v evropských zemích spolu s dnes již dlouhou řadou přidružených institucí, mezi nimiž je z české strany i Český hydrometeorologický ústav. V čele EMS je šestičlenná Rada (Council) vytvořená třemi stálými členy (Velká Británie, Francie, Německo) a třemi nestálými členy střídajícími se po třech letech a reprezentovanými předsedy národních meteorologických společností. Od r. 2001 je takovým nestálým členem ČMeS. Rada EMS uskutečňuje dvě zasedání během každého roku, zasedání v březnu r. 2001 se konalo v Praze a hostitelem byla ČMeS. Je jistě potěšitelné, že toto zasedání se setkalo s velmi příznivou odezvou a upřímnými pozitivními oceněními. Delegáti ČMeS se dále zapojili do tří pracovních komisí EMS zaměřujících se na tyto okruhy aktivit:

  • výchova a vzdělávání v meteorologii;
  • prezentování meteorologických informací pro veřejnost;
  • mezinárodní styky, konferenční činnosti.

Zdroj: http://abicko.avcr.cz/archiv/2002/9/obsah/ceska-meteorologicka-spolecnost-cmes-.html

Na základě publikace "Dějiny meteorologie v Českých zemích a na Slovensku" a interních materiálů připravili Jan Bednář (Matematicko-fyzikální fakulta UK) a Eva Žižková (Kancelář AV ČR), 25.6.2008


 

Výzva k účasti v realizačním týmu nového Meteorologického slovníku

Vzhledem k tomu, že v meteorologii a jí příbuzných vědních oborech probíhá rychlý vývoj terminologie, pociťujeme potřebu na tuto situaci vhodně reagovat. Na výboru ČMeS byla diskutována otázka vhodného navázání na práci, která byla v minulosti uzavřena vydáním Meteorologického slovníku. Prestižním, leč velmi obtížným cílem, v tomto směru se jeví příprava jeho budoucího dalšího vydání, ať již v knižní nebo elektronické podobě. Pro tento účel by bylo nutno zpracovat náročný projekt sledující především nutnost finančního zabezpečení celé akce. Obracím se proto na členy ČMeS s předběžnou výzvou sdělit zájem o případnou účast v budoucím realizačním týmu. Své nabídky – po odpovědném zvážení svých možností, neboť by nepochybně šlo o velmi náročnou činnost – sdělte na adresu předsedy ČMeS prof. J. Bednáře (MMF UK, KMOP, V Holešovičkách 2, 180 00 Praha 8, kmop@mff.cuni.cz)

Věstník ČMeS 2003/2, prosinec 2003


 

Založení elektronické konference České meteorologické společnosti

V září roku 2003 byla na serveru Akademie věd České republiky zprovozněna uzavřená elektronická konference České meteorologické společnosti. Tato konference má název cmes@academy2.cas.cz a měla by sloužit k rychlejší a rozsáhlejší výměně informací a názorů členů společnosti, např. k oznamování odborných konferencí, seminářů či jakýchkoli dalších informací, které mají spojitost s cíli a posláním společnosti. Můžeme jen doporučit členům České meteorologické společnosti, aby se do konference přihlásili. V případě, že mají někteří, zejména starší členové problémy s používáním moderních technologií, doporučujeme zde spolupráci, kteří mají k těmto informačním systémům přístup.

Uvedená elektronická konference vznikla ve spolupráci Milana Šálka s Ing. Miroslavem Indrou z Odboru informačních technologií Střediska společných činností Akademie věd České republiky, zprostředkovatelem byla zpočátku Mgr. Eva Žižková. Přímým správcem konference je Ing. Indra, prozatímní kontaktní osobou je RNDr. Milan Šálek, v případě potřeby Mgr. Eva Žižková.

Elektronická konference umožňuje hromadné rozesílání digitálních zpráv (elektronických dopisů) všem přihlášeným členům konference.

Z bezpečnostních důvodů byla zatím zvolena forma uzavřené konference, což znamená, že není možné automatické přihlašování kterékoliv elektronické adresy. Adresa by měla být spojena s osobou, která je evidovaným členem společnosti.

Zasílání zpráv členům konference, které je umožněno pouze jejím účastníkům, probíhá odesláním elektronického dopisu na adresu cmes@academy2.cas.cz, načež zpráva je téměř okamžitě rozeslána na všechny registrované adresy. Návod (v angličtině) je možné získat odesláním slova help v těle dopisu (nikoliv v předmětu, ten se nechá prázdný) na adresu majordomo@academy2.cas.cz. Zájemce o archiv příspěvků musí poslat příslušnou žádost na adresu root@academy2.cas.cz.

Upozorňujeme, že při odpovědi směřované konkrétnímu adresátovi je nutné explicitně zadat jméno příslušného adresáta (jeho elektronickou adresu), jinak je elektronický dopis rozeslán všem účastníkům konference.

Milan Šálek, Věstník ČMeS 2003/2, prosinec 2003


 

Logo České meteorologické společnosti

Ve Věstníku ČMeS 2001/1, červen 2001 bylo představeno logo České meteorologické společnosti, které pro společnost vytvořil RNDr. Milan Šálek

Helena Vondráčková, Věstník ČMeS 2001/1, červen 2001


 

STANOVY EVROPSKÉ METEOROLOGICKÉ SPOLEČNOSTI (EMS)

Základní dokument EMS č. 01 (základní verse je anglická) Preambule

Vědecké společnosti, profesionální meteorologové, uživa­telé aplikované meteorologie i zasvěcení amatéři mnoho let podporovali a snažili se o sblížení v rámci Evropy. Krátce před začátkem 21. století si meteorologické společnosti Evropy přejí založit stálý mechanizmus své spolupráce, který by se vztahoval na ty aspekty meteorologie, jež mohou být řešeny pouze v celoevropském měřítku nebo jejichž řešení je v tomto měřítku nejlepší.

Reprezentanti Společností na setkání v Norrkópingu (Švédsko) dne 14. září 1998 zmocněni k tomu vedením svých Společností přijali proto následující stanovy EMS.

1. Jméno

Jméno společnosti bude Evropská meteorologická spo­lečnost (European Meteorological Society) a bude označová­na zkratkou EMS.

2. Sídlo

Sídlem společnosti bude sídlo sekretariátu společnosti.

3. Členství

3.1. Společnost bude asociací (sdružením) evropských společností, převážně národních, které jsou vědeckými spo­lečnostmi a jejichž objektem zájmu je meteorologie a příbuz­né vědy, jakož i jejich aplikace. Evropa je definována jako oblast WMO Regionální asociace 6.

3.2. Nový člen bude přijat hlasy nejméně dvou třetin Koncilu společnosti.

3.3. Členové mohou ukončit libovolně a kdykoliv své členství.

3.4. Členství může být jiným způsobem ukončeno pouze na základě hlasování dvou třetin členů přítomných na generálním zasedání členů svolaném prezidentem a oznáme­ném nejméně čtyři týdny předem.

4. Účel

4.1. Předmětem společnosti jsou meteorologie a vědy k ní se vztahující pěstované v rámci Evropy a pomoc při roz­voji aplikací těchto subjektů pro blaho lidí v Evropě i jinde.

4.2. Pro tento účel bude společnost koncentrovat svoje úsilí na aktivity, které mohou být vedeny pouze na evropské úrovni, nebo jejichž vedení je na této úrovni efektivnější než na úrovni jednotlivých členů společnosti. Koncil smí zřizovat skupiny, jejichž hlavní zájmy jsou na evropské úrovni.

5. Organizace

5.1. Generální zasedání

5.1.1. Generální zasedání členů bude svoláno preziden­tem nejméně jedenkrát v roce ve státě člena a vedeno členem vedení (viz 5.3), obvykle prezidentem. Na generálním zase­dání se rozhoduje o záležitostech finančního rázu dvoutřeti­novou většinou přítomných členů. Předsedající člen vedení má rozhodující hlas a také rozhoduje, které záležitosti se týka­jí financování. O ostatních záležitostech se rozhoduje prostou většinou hlasů.

5.1.2. Nejmenší počet přítomných členů na generálním zasedáním je 10. Členové smějí na generální zasedání vyslat libovolný počet členů - reprezentantů, ale jen jeden bude pověřen mluvit a hlasovat jménem národní společnosti ve všech diskutovaných záležitostech.

5.1.3. Generální zasedání přijímá vlastní jednací řád.

5.2. Koncil

5.2.1. Bude ustaven Koncil. Schází se nejméně jednou mezi dvěma generálními zasedáními. Koncil plánuje a řídí aktivity společnosti, spravuje její majetek a záležitosti v sou­hlase s jejími stanovami a rozhodnutími generálního zasedá­ní.

5.2.2. Koncil se skládá z tří reprezentantů jmenovaných vedením národních meteorologických společností tří stálých členů (Francie, Německo, Anglie) a šesti členů zvolených na výročním generálním zasedání pro funkční období dvou let.

5.2.3. Rozhodnutí o záležitostech finančního rázu přijí­má Koncil dvoutřetinovou většinou hlasů, rozhodnutí o ostat­ních záležitostech prostou většinou hlasů. Předsedající má rozhodující hlas. Předsedající rozhoduje také, které záležitos­ti jsou finančního rázu.

5.2.4. Nejmenší počet přítomných členů v Koncilu je sedm.

5.2.5. Koncil přijímá svůj vlastní jednací řád v souhlase s řádem (5.2.2. a 5.2.3.), přijatý generálním zasedáním.

5.3. Vedení

5.3.1. Prezident. Koncil jmenuje jako prezidenta indivi­duálního člena Koncilu, který je prezidentem členské společ­nosti. Jmenování je na funkční období tří let a prezidenti nemohou být jmenováni znovu.

5.3.2. Viceprezident. Koncil jmenuje tři viceprezidenty z prezidentů nebo dřívějších prezidentů, sekretářů nebo dří­vějších sekretářů, pokladníků nebo dřívějších pokladníků členských společností nebo z individuálních členů Koncilu s nejméně jednoletou službou v Koncilu. Jeden z nich je pově­řen funkcí pokladníka. Viceprezident je jmenován ročně a může být znovu jmenován.

5.4. Vzájemné členství členských společností
Prezident každé členské společnosti bude ex-officio bezplatným členem všech ostatních členských společností.

5.5. Záležitosti sekretariátu

5.5.1. Sekretariát. Sekretariát bude mít přiměřenou veli­kost, složení a umístění. O tom všem rozhodnou dvě třetiny hlasů členů přítomných na generálním zasedání. Při tom se bere v úvahu doporučení Koncilu. Sekretariát koordinuje a zabezpečuje práci vedení společnosti a generálního zasedá­ní.

5.5.2. Výkonný sekretář

5.5.2.1. Výkonný sekretář je starší (senior) úředník ofi­ciálně zaměstnaný společností.

5.5.2.2. Výkonný sekretář předkládá zprávy Koncilu, působí jako jeho tajemník a řídí práci sekretariátu.

5.5.2.3. Výkonný sekretář je jmenován Koncilem na takové funkční období, o kterém může být rozhodnuto v sou­hlase se zákonem země, kde je umístěn sekretariát. Ostatní personál, bude-li nějaký, je jmenován výkonným sekretářem za vzájemného souhlasu Koncilu a na dobu odsouhlasenou Koncilem, jež je zákonná v zemi zaměstnání.

5.5.2.4. Doba jmenování je odsouhlasena Koncilem prostou většinou hlasů.

5.5.3.    Bankovní účet. Bankovní účet je veden v měně země, ve které je umístěn sekretariát. Na základě rozhodnutí Koncilu mohou být účty zřízeny v jiných zemích. Příkazy a platby na částky, o kterých rozhodne čas od času Koncil, budou potvrzeny podpisem jednoho z členů vedení společnosti nebo výkonného sekretáře nebo tím, koho pověří výkonný sekretář. Příkazy a platby přesahující tyto částky, budou potvrzeny podpisy buď člena vedení a výkonného sekretáře (nebo jím pověřeného), nebo podpisem výkonného sekretáře píse­mně ověřeným pro každou záležitost vedením společnosti.

6. Financování

Společnost je neziskovou organizací a financuje svoje aktivity příjmem z těchto aktivit, ročním členským přípěvkem jednotlivých členských společností, dotacemi nebo jinými příjmy.

7. Komunikace

7.1. Dorozumívací řečí uvnitř společnosti, mezi spo­lečností a jejími členy je angličtina. Důležité dokumenty, takové jako smlouvy, smějí být na základě požadavku předlo­ženému výkonnému sekretáři jedním nebo více členy přelo­ženy buď do angličtiny, francouzštiny, nebo němčiny. Doku­menty užité v právních sporech nebo jiných právních záleži­tostech budou ve státě sídla společnosti z důvodu legalizace v jazyce toho státu.

7.2. U každého dokumentu vyskytujícího se ve více než jednom jazyce bude určeno, která jazyková verze je základní.

8. Uplatňování zákona.

V případě právních sporů se bude užívat zákon toho státu, ve kterém se nachází sídlo společnosti.

9. Změny ve stanovách.

Tyto stanovy smějí být pozměněny dvěma třetinami hlasů členů přítomných na generálním zasedání. Takovým generál­ním zasedáním je buď výroční generální zasedání, nebo gene­rální zasedání svolané za tímto účelem a nejméně 8 týdnů před tím oznámené Koncilem nebo nejméně 6 členy společ­nosti.

10. Souhlas pro rozpuštění společnosti.

Společnost bude rozpuštěna pouze rozhodnutím generál­ního zasedání. Souhlas musí být ve shodě se zákonem státu, ve kterém je sídlo společnosti. Zasedání rozhodne o všech finančních záležitostech, jak rozdělit aktiva nebo dluhy.

Započetí činnosti

A. Členové Koncilu.

Šest členů Koncilu uvedených v ČI. 5.2.2. bude ve funkci normálně 2 roky. V zájmu pozdější kontinuity, budou tři čle­nové na počátku ve funkci období jednoho roku a tři členové období dvou let.

B. Financování.

B. 1. Během počátečního období nepřesahujícím 2 roky (tj. do konce r. 2000) zaplatí za období do 31.12.1999 všech­ny členské společnosti za každého svého člena minimální příspěvek 1,- EURO (mimo bankovních poplatků) a ve stejné výši podobně za další rok do 31. 12. 2000. Očekává se, že čle­nové dobrovolně přispějí podle své kapacity.

B.2. V dalším období 3 let budou všichni členové pla­tit roční příspěvek navržený Koncilem a schválený dvoutřeti­novou většinou na výročním generálním zasedání.

B.3. Během prvních tří let (tj. do konce roku 2001) budou platit stálí členové skutečný příspěvek ve výši vyjed­nané mezi nimi samými a odsouhlasené Koncilem.

B.4. Vzhledem k článku 3.3. a 6. stanov se členské přís­pěvky platí, jak je navrženo Koncilem a odsouhlaseno násle­dujícím generálním zasedáním.

MZ 1999/4, roční 52, str. 126-127


 

Evropská meteorologická společnost ustavena

Ustavující zasedání Evropské meteorologické společnosti a na něj navazující generální zasedání v následujícím dnu se konaly ve dnech 14. a 15. září 1999 ve švédském Norrköpingu. Paralelně tam probíhala také Evropská konference o aplikacích v meteorologii. Českou meteorologickou společnost na tomto zasedání oficiálně zastupoval Ing. I. Obrusník, DrSc., ředitel ČHMÚ. Delegáti zakládajících společností se přihlásili k víceletým snahám a potvrdili svým podpisem pod následující text vznik EMS.

„Vědecké společnosti, profesionální meteorologové, uživatelé aplikované meteorologie i zasvěcení amatéři mnoho let podporovali a snažili se o sblížení v rámci Evropy. Krátce před začátkem 20. století si meteorologické společnosti Evropy přejí založit stálý mechanizmus své spolupráce, který by se vztahoval na ty aspekty meteorologie, jež mohou být řešeny pouze v celoevropském měřítku nebo jejichž řešení je v tomto měřítku nejlepší. K tomu Se reprezentanti následujících Společností setkali v Norrköpingu (Švédsko) dne 14. 9. 1999 a zmocněni k tomu vedením svých společností přijali Stanovy EMS“:

  • Associagňo Portuguesa de Meteorologia e Geofisica, Portugal
  • Associación Meteorológica Espańola, Spain
  • Associazione Geofisica ltaliana, Italy
  • Česká meteorologická společnost, Czech Republic
  • Dansk Meteorologisk Selskab, Denmark
  • Deutsche Meteorologische Gesellschaft, Germany
  • Helliniki Meteorologiki Hetairia, Greece
  • Félag íslenskra vedurfródinga, Icelalnd
  • Geofusiikan Seura, Finland
  • Hrvatsko Meteorološko Društvo, Croatia
  • Magyar Meteorológiai Társaság, Hungary
  • Nederlandse Vereniging voor Beroeps Meteorologen, The Netherlands
  • Österreichische Gesellschaft für Meteorologie, Austria
  • Royal Meteorological Society, United Kingdom
  • Schweizerische GeselIschaft für Meteorologie, SwitzerIand
  • Slovenská Meteorologická Spoločnost, Slovakia
  • Slovensko Meteorologosko Drustvo, Slovenia
  • Societa Meteorologica Romana, Romania
  • Société Météorologique de France, France
  • Svenska Meteorologiska Stillskapet, Sweden
  • Unione ltaliana Meteorologia (UNIMET), Italy

Je potěšitelné, Že pod preambulí uvádějící schválené stanovy nechybí Česká meteorologická společnost, otvírá jí to možnosti širší evropské spolupráce na úseku meteorologie. EMS sdružuje nyní přinejmenším 8 643 členů z 21 evropských meteorologických společností. Na zasedáních EMS byly dále přijaty drobné úpravy Stanov EMS (jejich návrh viz. Věstník ČMeS č. 1/1999), zvoleni členové výboru EMS, schváleny jednací řády (generálního zasedání EMS a výboru EMS), dále poslání EMS, harmonogram činnosti a rozpočet. Bylo také rozhodnuto, že roční členský poplatek v období prvních let existence EMS bude činit jedno EURO za každého člena členské společnosti (ČMeS v této souvislosti připravila projekt a požádala Radu vědeckých společností o příspěvek). Hlavní váha nákladů na činnost EMS zatím bude spočívat na meteorologických společnostech Německa, Francie a Spojeného království. Po skončení jednání v Nonköpingu zaslal prezident EMS prof. R. Morin, čestný prezident a generální sekretář Francouzské meteorologické společnosti, všem členským společnostem tento dopis:

„Vážený pane předsedo,

jak se očekávalo, dne 14. září 1999 se v Norrköpingu (Švédsko) narodila Evropská meteorologická společnost (EMS). Pan Hans Sandebring, ředitel SMHI (Švédský meteorologicky ústav) a současně prezident ECAM (European Conference on the Applications of Meteorology – Evropská konference o aplikacích v meteorologii), označil tuto událost bezprostředně po jejím oficiálním oznámení účastníkům ECAM jako chvályhodnou. Reakce účastníků, včetně průmyslníků, byla opravdu velmi pozitivní. Očekává se, že EMS bude hrát důležitou roli v Evropě. Mnoho lidí ji srovnává s AMS (Americkou meteorologickou společností). Je zcela jasné, že i když je naše potenciální váha daná celkovým počtem členů členských společností podobná AMS, máme dlouhou cestu před sebou, než budeme moci v Evropě hrát podstatnou roli.

Ujišťuji Vás, že Výbor společnosti bude dělat vše, aby tohoto cíle bylo dosaženo. Já sám, jako zvolený prezident EMS, zamýšlím věnovat EMS tolik svého času, jak jen bude možno. Ale očekávání jsou velká a my musíme splnit naděje tak mnoha lidí. Nutné je jak naše vlastní zapojení, tak zapojení celého Výboru a také spolupráce členů Vaší společnosti. Aktivita prováděná prostřednictvím EMS nejen že neuškodí členským společnostem, ale zvětší spolupráci, vytvoří přátelské soutěžení a zvýší efektivitu jednotlivých společností. Kromě toho hrát roli na evropské úrovni by mělo být fascinující pro nás všechny.

Výbor vypracoval první prohlášení o poslání EMS a náčrt její činnosti, které jsou přiloženy. Ačkoliv jistý počet akcí již byl proveden, prohlášení je nicméně předběžné a Výbor je může po projednání upravit. Uvítal bych proto Vaše návrhy. Budoucnost EMS závisí na nás všech, což není podniknout trochu práce dohromady naším vášnivým zájmem a odměnou?

S pozdravem Váš René Morin, prezident EMS“

 

Prohlášení o poslání EMS a náčrt její činnosti (podklad pro diskusi)

Poslání

Cíle Evropské meteorologické společnosti (EMS) jsou:

  • a) posunout vpřed meteorologii (a vědy s ní spojené) na evropskou úroveň;
  • b) pomáhat rozvoji aplikací meteorologie (a věd s ní spojených) pro veřejné blaho lidí Evropy a jinde, včetně organizování konferencí nebo jejich spoluorganizování se členskými společnostmi;
  • c) podporovat porozumění meteorologii (a věd spojených s ní) veřejností a schopnost využívat ji prostřednictvím škol a všeobecně;
  • d) podporovat profesionální meteorologii, zvláště v oblasti aplikací, prostřednictvím vytvořeného fóra pro diskuse o evropských perspektivách na úseku akreditace meteorologů;
  • e) podporovat výměnu názorů a znalostí, účast na konferencích a jednáních a výměnu časopisů mezi jednotlivými členy, potenciálními členy a všemi členskými společnostmi;
  • f) pomáhat členským společnostem ku prospěchu všech tříd jejich individuálních členů, amatérům, uživatelům meteorologických služeb a znalostí a profesionálům v oblasti výzkumu i aplikací;
  • g) spolupracovat v rámci své kompetence s Americkou meteorologickou společností a ostatními neevropskými meteorologickými společnostmi, s Evropskou unií, Evropskou geofyzikální společností, s ECAM a s jinými vhodnými evropskými tělesy, včetně Světové meteorologické organizace;
  • h) dosáhnout cíle a) - g) synergicky tak, aby braly v úvahu evropský pohled, aby odpovídaly změněným okolnostem, aby zvyšovaly úspěšné aktivity členských společností a nepoškozovaly je a aby hledaly místa, kde potřebná celoevropská aktivita není zajištěna jinými organizacemi.

Činnost, harmonogram a členové výboru EMS jsou uvedení ve Věstníku ČMeS 1999/2

Eva Žižková, Věstník ČMeS 1999/2, prosinec 1999


 

O JEDNOM NEDOŽITOM A ZABUDNUTOM JUBILEU

(40. výročie vzniku Československej meteorologickej spoločnosti)

Snahy o združovanie sa vedeckých a odborných pracovníkov v strednej Europe súvisia s rozvojom vedeckého bádania v druhej polovici 19. storočia, kedy bolo v Rakúsku i Uhorsku založených viacero vedeckých spolkov, jednot, spoločností a pod. Spočiatku mali široko spektrálny charakter (lekárske, prírodovedecké a pod.), neskor sa diferencovali a tak vznikli 1         Meteorologické spoločnosti v Rakúsku a Uhorsku, v ktorých pracovalo viacero osobností z územia Čiech i Slovenska (podrobnejšie o tom píšeme s K. Krškom v „Kapitolách z dějín meteorológie...“ uverejňovaných v prílohe MZ).

Po vzniku Československa nebolo dosť odborníkov, ktorí by pokračovali v tejto tradícii na našom území, neskor tomu zabránili vojnové udalosti. Podmienky pre združovanie vedeckých pracovníkov unás vznikli až v 50-tych rokoch, po založení Československej akadémie vied, ktorá podla schválenej legislatívy, okrem iného, mala vytvárať dobrovolné vedecké združenia vodboroch svojej posobnosti, scielom napomáhať rozvoju vedy a jej spolupráci s praxou. Československá meteorologická spoločnosť pri ČSAV bola ustanovená na Valnom zhromaždení (54 zakladajúcich členov) dňa 17. de- cembra 1958. Prvým predsedom ČSMS sa stal prof. RNDr. Mikuláš Konček, DrSc., člen korešp. ČSAV, a vedeckým tajomníkom RNDr. František Rein, CSc.

V priebehu nasledujúceho roka počet členov vzrástol približne na štvornásobok, čo viedlo k zaújmovej a regionálnej štrukturalizácii spoločnosti:

  • Vytvorili sa viaceré záujmové skupiny (bioklimatická, terminologická, historická a skupina pre sústreďovanie historických pamiatok);
  • V rokoch 1960-66 vytvorili sa regionalne skupiny (v Bratislave, Brne, Hradci Královom, Prahe, vedené Š.Petrovičom, V. Novákom, J. Podzimkom a K. Bayerom). Aktivita záujmových skupín sa sústredila na prípravu terminologických slovníkov (bioklimatický, meteorologický), postupne vydaných tlačou; spracovanie histórie meteorológie na Československom území (vychádza ako príloha MZ do súčasnosti) a pripravujú sa podmienky pre ich knižné vydanie; v Bratislave sa sústredili mnohé vecné i písomné meteorologické pamiatky (sú uložené v budove SHMÚ na Kolibe).

Aktivity regionálnych skupín sa zamerali na prednáškovú činnosť (diskusné popoludnia), popularizáciu meteorológie, rozvíjanie medzinárodných stykov (organizovanie konferencií, resp. seminárov s medzinárodnou účasťou). Prvou velkou akciou bola spoločne s Ústavom fyziky atmosféry pri ČSAV medzinárodná konferencia v Libliciach (1964). Pri tejto príležitosti predstavitelia ČSMS podpísali s predstavitelmi meteorologických spoločností NDR, PER a MLR protokol o spolupráci, ktorým sa riadila zahraničná činnosť spoločnosti takmer 20 nasledujúcich rokov.

Na základe tohoto podujatia, ako i ďalších, napr. Seminár k 25. výročiu meteorologického observatória na Lomnickom štíte (1965); vytvorila sa tradícia celoštátnych 2-3 dňových každoročných seminárov na aktuálne meteorologické témy. Semináre (konferencie) ČSMS boli oblúbené populárne podujatia u váčšiny našich odborníkov, konali se v roznych mestách Českoslo venska a posunuli dopredu riešenie mnohých odborných problémov. V podmienkach rozdeleného Československa konajú sa doteraz.

V roku 1965 sa od ČSMS oddelila bioklimatická skupina, z ktorej sa vytvorila samostatná Bioklimatická spoločnosť, a v roku 1967 sa slovenská skupina v súlade s prijatým asymetrickým štrukturálnym modelom ČSAV - SAV stala samostatnou Slovenskou spoločnosťou, ostatné regionálne skupiny sa stali pobočkami ČSMS.

Spolupráca všetkých zložiek ČSMS bola zabezpečená tým, že vedúci záujmových skupín, predsedovia a tajomníci pobočiek ako i SMS boli členmi Hlavného výboru ČSMS. V roku 1972 bol za predsedu ČSMS zvolený A. Vesecký, po jeho smrti (1980) až do rozdelenia Československa ju viedol B. Sobíšek. Hlavným prínosom činnosti ČSMS bolo, že fungovala ako organizátorka odborných stykov rozných meteorologických pracovísk v Československu a prostredníctvom spoločných podujatí zbližovala odborníkov a sprostredkovala ich vzájomné poznanie.

Po rozdelení Československa (začiatkom roku 1993) zanikla i ČSMS, z ktorej sa vytvorila Česká meteorologická spoločnosť s výborom, bez zastúpenia SMS. Táto skutočnosť (nielen vmeteorológii) vedie koslabovaniu vzájomných vzťahov a spolupráce.

Niektoré vedecké spoločnosti si z členov výborov vytvořili spoločný orgán, ktorý navrhuje a organizuje spoluprácu českých a slovenských odborníkov v rámci ich posobosti. V meteorológii sa tomu tak nestalo, je to na škodu veci, urýchluje to vzájomné odcudzovanie a zanikanie tradičnej spolupráce. Žial’, nie je to jediná cesta, ktorou sa odcuzujeme. Spomeniem spoločný časopis Meteorologické zprávy, v redakčnej rade ktorého plných 50 rokov (tiež krásne jubileum, oslávené bez fanfár) ku všeobecnej spokojnosti spolupracovali českí a slovenskí odborníci a potom (neviem kto a prečo) prišiel s návrhom časopis rozdeliť. Domievam sa, že vačší počet časopisov neznamená vačšiu kvalitu ani hospodárnost tak vyspelé a bohaté ako sú meteorologické služby Švajčiarska a Rakúska, z hladiska udržania úrovne kvality príspevkov ako i počtu odberatelov, vydávajú spoločný časopis. My, kto- rí máme menej finančných prostriedkov a približne rovnaký počet odberatelov, vydávame od roku 1998 časopisy dva. Takéto riešene problému je na škodu nielen meteorológie, ale i tradícií doterajšej vzájomnej spolupráce.

Ešte jeden problém, ktorého riešenie by mali usmerniť výbory ČMS a SMS. Za uplynulých 80 rokov od vzniku Československa posobil v službách meteorológie rad vedeckých a odborných pracovníkov. Podlá pomerne ucelenej evidencie, ktorú s K. Krškom vedieme, doposial zomrelo viac ako šesťdesiat odborníkov (z toho cca štvrtina zo Slovenska), ktorí svojim sposobom vyorali brázdu na poli meteorológie a pre obmedzený rozsah len malá časť z nich je zahrnutá do vydávaných „Kapitol z dejín meteorológie...“, a tak pamiatka na vačšinu z nich postupom času zapadá do zabudnutia. Po- vinnosťou nás žijúcich je nedať zahynúť spomienkam na to, čo pre svoj pracovný odbor vykonali. Navrhujeme na ich pamiatku a 80 - ročnú koexistenciu vydať publikáciu „Who is who v českej a slovenskej meteorológii.“ Spolu s K. Krškom sme schopní takúto publikáciu v priebehu roku 1999 pripraviť do tlače. Snáď o jej doplňovanie po desaťročiach (alebo iných časových intervaloch) sa postarujú naši nasledovníci.

Spolu s redakčnou radou MZ vyjadrujeme úctu a obdiv práci, ktorú Československá meteorológická spoločnosť pre rozvoj svojho odboru aspoluprácu meteorológov za necelých 40 rokov svojej existencie vykonala. Prajeme jej dcérskym - Českej a Slovenskej meteorologickej spoločnosti, hodne úspechov v ich osvetovej a odbornej činnosti a aby v dalsej spolupráci nezabúdali na to, že ich jedna mater mala.

Ferdinand Šamaj, MZ 1998/6, ročník 51, str. 184-185


 

Práce s mládeží

Česká meteorologická společnost začíná od listopadu 1998 organizovat meteorologický kroužek pro středoškoláky. Zájemce (nejlépe 14 až 18 let) uvítáme na Českém hydrometeorologickém ústavu v Praze 4 – Komořanech, Na Šabatce 17. Termín se zatím upřesňuje průběžně.

V rámci programu kroužku jsou plánovány přednášky a besedy o meteorologii a o počasí, videoprojekce některých starších filmů z meteorologie, ale i nových snímků o extrémních projevech počasí. Připraveny jsou projekce diapozitivů s meteorologickou tématikou a exkurze na některá pracoviště meteorologů. Součástí programu budou i aktuální pozorování počasí a konfrontace amatérských a profesionálních měření. Program kroužku se bude přizpůsobovat zájmu žáků.

Stanislav Racko, Věstník ČMeS 1998/2, prosinec 1998


 

WWW stránka ČMeS

V listopadu roku 1998 byla vytvořena skromná internetovská stránka České meteorologické společnosti, na které najdete stanovy, složení výboru, program Meteorologických hovorů pražské pobočky a i některé další informace týkající se meteorologie a souvisejících oborů. Je zřízena na WWW serveru Českého hydrometeorologického ústavu a má následující adresu: http://www.chmi.cz/poboc/BR/metspol/metspol.html.

Správcem této stránky je RNDr. Milan Šálek, v případě dlouhodobější nedosažitelnosti správce může některé nutné drobné opravy provést i RNDr. Miloslav Hradil.

Milan Šálek, Věstník ČMeS 1998/2, prosinec 1998


 

Dopis předsedy ČMeS členům společnosti

Vážení přátelé, kolegové, spolu s tímto půlročním členským zpravodajem dostáváte pozvánku na mimořádné Valné shromážděni členů ČMeS. Nikdo z nás jistě nečekal, že tak brzy po řádném Valném shromážděni v červnu minulého rolu budeme nuceni sáhnout k tomuto kroku a proto jsem se rozhodl využít příležitosti pravidelného vydání zpravodaje a obrátit se na Vás s tímto vysvětlujícím dopisem. Ale nejprve se zmíním o něčem trochu obecnějším.

V poslední době dostáváme na Výboru ČMeS řadu signálů, že někteří členové poboček kladou jistě legitimní otázky, co pro ně osobně ČMeS znamená, přičemž tato otázka je někdy artikulována do podoby, jaký je vlastně ekvivalent, který člen naší společnosti získává za svůj členský příspěvek. K první části této podotázky si dovolím připomenout a stručně parafrázovat závěry posledního řádného Valného shromáždění i příslušné partie stanov naší společnosti:

Česká meteorologická společnost má být platformou, která podle svých možností přispívá k rozvoji meteorologie jako vědního oboru (včetně praktických aplikací), umožňuje svým členům lépe se poznávat, vést mezi sebou i navenek užitečné odborné dialogy, účelně si vyměňovat informace, neformálně přispívá i ke vzájemné spolupráci meteorologických instituci, a to všechno ku prospěchu celé české společnosti. Ke zmíněným účelům slouží např. každoročně pořádaný dvou- nebo třídenní seminář určený pro širší meteorologickou obec. Nemalým úspěchem je, že i v současných podmínkách se daří udržet jeho finanční dostupnost pro členskou základnu na únosné úrovni. Jistě nikoli nevýznamnou pomoc odborné realizaci svých členů poskytují jednotlivé pobočky pořádáním pravidelných cyklů přednášek s diskusemi a výměně informací rovněž slouží poměrně rozsáhlá členská korespondence včetně vydávání zpravodaje.

Je nám známo, že existuje nemalý počet členů ČMeS, kteří jsou polohou svého bydliště či z jiných závažných důvodů poněkud izolováni od života poboček v jejich regionálních centrech. S touto skutečností je obtížné něco obecně podniknout, ale dovolte mi vyslovit přesvědčení, že ten, kdo se opravdu chce živě angažovat ve prospěch meteorologie, kterou jistě máme všichni společně rádi, si i zde může najit určité možnosti: např. zorganizovat pod jakoukoliv vhodnou hlavičkou popularizační přednášky nebo v rámci zájezdu exkurzi amatérských zájemců na některé atraktivní meteorologické pracoviště apod. Rádi poskytneme odbornou pomoc, lektorské zajištěni, radu, konzultaci nebo pomoc při navazování potřebných kontaktů.

Pokud ide o dnes někdy zmiňovaný ekvivalent za členské příspěvky, prosím předem za prominutí, že si dovolím poněkud tvrdší odpověď. Nic ve stanovách ČMeS ani v tradicích a profesní morálce vědeckých společností obecně nezavazuje poskytovat členům finančně ohodnotitelné výhody. Členský příspěvek vždy byl a je ve vědeckých společnostech chápán jako určitý obnos (zpravidla velmi malý ve srovnání s příjmy člena) věnovaný na základě naprosto dobrovolného členství v daném společenství ve prospěch činností směřujících k rozvoji oboru. Většina členů ČMeS je přitom v meteorologii profesionály, a obor je tedy vlastně jejich živitelem, tzn., že lze důvodně předpokládat i takovouto návratnost „investice“' členského příspěvku. Před tím, než jsem se v červnu minulého roku stal předsedou ČMeS, vykonával jsem po dobu dvanácti let funkci jejího vědeckého tajemníka, a vím tedy asi lépe než kdokoli jiný, jak překvapivě velký, je objem korespondence, kterou naše společnost dostává z vnějšku, ať už jde o různé dotazy, žádosti o informace, či o pouhé reklamní nabídky. Když pomineme vše ostatní, je to alespoň důkazem, že naše ČMeS je i mimo svoji členskou základnu ve veřejnosti známa a napomáhá tedy svým dílem k dobré pověsti meteorologie, což v podmínkách tržního hospodářství může přispívat i ke zlepšení ekonomické situace meteorologických pracovišť a projevit se tak na výplatních páskách zaměstnanců možná podstatně více, než kolik činí „ztráty“ z placení našich členských příspěvků. Nechci však propadnout moralizování nebo naopak nekvalifikovaným ekonomickým úvahám, a proto již konkrétně ke svolávanému mimořádnému Valnému shromáždění. Jak pravděpodobně víte, je ČMeS členem tzv. Rady vědeckých společností (RVS), která má povahu dobrovolného sdružení samostatných organizací, jimž přináší především tyto výhody:

  • Umožňuje jim podílet se na získávání dotačních prostředků ze státních zdrojů.
  • Zajišťuje vzájemné konzultace spolu s určitým právním, informačním a administrativním servisem.
  • Vzájemně napomáhá prezentování společností uvnitř státu i v zahraničí, např. podporou jejich bezplatného zařazování do různých adresářů, informačních přehledů apod. Zmíněná značná informovanost veřejnosti o existenci naší společnosti zřejmě ve značné míře pramení pravě odsud.

Pokud jde o poskytování finančních prostředků ze strany státu Radě vědeckých společností pro činnost těchto společností, byla pro letošní rok kategoricky stanovena podmínka, aby v ní sdružené společnosti měly členské příspěvky minimálně 100 Kč, přičemž tato ze strany státních orgánů požadovaná minimální výše příspěvků může být v příštích letech valorizována. Lapidárně lze tento požadavek vyjádřit tak, že stát nehodlá přímo finančně podporovat vědecké společnosti, které jsou špatné v tom smyslu, že svým členům nestojí ani za 100 Kč ročně. Již v minulém roce byla situace taková, že velmi převažující většina společností sdružených v RVS měla příspěvky vyšší než 100 Kč, přičemž byly i takové společnosti, kde tyto příspěvky dosahovaly 300 Kč. Přestože nelze mluvit o nějakém vylučování z RVS, neboť v zásadě ani neexistuje tomu odpovídající právní mechanismus, je zřejmé, že nezvýšíme-li pro letošní rok členské příspěvky na 100 Kč s připuštěním případné valorizace pro následující roky, nemůžeme již z morálních důvodů zůstat členy RVS a požívat z tohoto členství vyplývající výhody, neboť bychom se stali proklínanou černou ovcí, která se může stát velmi reálnou příčinou toho, že RVS nedostane od státu žádné dotační prostředky pro podporu činnosti svých členských společností.

O právě popsané skutečnosti jsem byl informován na shromáždění předsedů vědeckých společností sdružených v RVS dne 1. 12. 1993 a vzhledem k tomu, že v záležitosti členských příspěvků je podle stanov ČMeS kompetentní Valné shromáždění, předložil jsem výboru ČMeS na schůzi dne 1. 1. 1994 návrh na jeho mimořádné svolání. Zároveň jsem jednotlivé zástupce přítomných poboček požádal o aktivní podporu a propagaci co největší účasti členů na tomto shromáždění a o seriózní prodiskutování situace v pobočkách, nejlépe na jejich mimořádných schůzích, pokud by jejich svolání bylo organizačně zvládnutelné.

Na základě svých dlouholetých zkušeností v práci ČMeS považuji za nejméně bolestivé zmíněné zvýšení členských příspěvku a zachování možnosti nadále se podílet na výhodách členství v RVS. Jsem si však vědom, že jde o záležitost velmi nepopulární a kromě toho jsem na schůzi Výboru ČMeS zaregistroval určité signály nasvědčující názorům, že jde o nedemokratické zasahování do vnitřního života vědeckých společností. K objasnění situace proto připomínám, že ke zvýšení členských příspěvků, ani k členství v RVS nás přímo nikdo nenutí a rozhodnutí Valného shromáždění bude v každém ohledu respektováno. Na druhé straně je však skutečností, že pro letošní rok očekáváme prostřednictvím RVS podporu na naše akce ve výši cca 14 000 Kč a kdybychom se na její činnosti nepodíleli, bylo by nutno vzniklý výpadek financí pokrýt podstatně větším zvýšením členských příspěvků nebo aktivity ČMeS podstatně omezit (a nečiňme si iluzi, většinou doslova umrtvit).

Vin, že nyní bude následovat mnoho kritických připomínek výzev k úsporám v činnosti ČMeS. Takovýto proces považuji za obecně užitečný a snad společně odhalíme nějak možnosti v tomto směru. Jsem však skeptický v tom, že výsledný efekt bude podstatně měnit situaci, neboť zásadní úsporná opatřeni již byla realizována. Minimálně šetříme poštovné tím, že využíváme možností interního doručování členské korespondence našim členům v jednotlivých meteorologických institucích, v letošním roce nebyl obnoven částečný pracovní poměr se sekretářkou ČMeS, přičemž nezbytné administrativní a technické práce nárazovitého charakteru budou kryty výrazně levnějšími dohodami o provedení práce, v maximální míře využíváme ochoty meteorologických institucí usnadnit nám finanční situaci atd.

Jedna možnost získávání finančních prostředků by však byla reálná, a to zapojení činnosti ČMeS do grantových projektů. Nezbytnou podmínkou je ovšem to, aby určitá skupina členů byla ochotna dobrovolně vykonávat ve prospěch ČMeS nemalý objem vědecké a odborné práce. Kromě toho si dovolím vyzvat všechny členy ČMeS, aby v rámci svých možností usilovali o získávání sponzorů naší společnosti.

Závěrem pro úplnost podotýkám, že nijak nemusí být dotčeno sníženi členských příspěvků pro důchodce, studenty apod. a rovněž Valné shromáždění může přiznat členům právo, aby v případě své tísnivé finanční situace požádali o odložení nebo dočasné prominutí členských příspěvků.

Váženi přátelé, tolik ke starostem o další dobý chod života naší společnosti, ale i přes nemalé potíže mi dovolte vyjádřit přesvědčení, že společným úsilím se nám je nakonec podaří úspěšně překonat.

Jan Bednář, Věstník ČMeS 1994/1, únor 1994


 

Nový předseda České meteorologické společnosti

V roce 1993 se stal předsedou ČMeS prof. RNDr. Jan Bednář, CSc.

Tomáš Halenka, Věstník ČMeS 2006/1-2, listopad 2006


 

30 let Československé meteorologické společnosti

Koncem loňského roku se naplnilo 30 let od založení Československé meteorologické společnosti při ČSAV. Toto významné výročí je vhodnou příležitostí k ohlédnutí na její počátky, neboť na stránkách jediného odborného časopisu čs. Meteorologů jsou zatím podchyceny jen sporadicky.

Ustavující valné shromáždění ČSMS při ČSAV se konalo 17. prosince 1958 v budově Československé akademie věd v Praze. Splnilo se tím přání prof. Dr. Hanzlíka (1878–1956), který mj. nastínil na II. celostátním meteorologické konferenci v Bratislavě v roce 1953. Prof. Hanzlík připisoval zřízení celostátní vědecké společnosti meteorologů významnou funkci jak v činnosti vnitrostátní, tak i zahraniční. Je proto škoda, že nebyl realizován návrh, aby tato společnost nesla jeho jméno.

První valné shromáždění zvolilo ústřední výbor a prvním předsedou se stal prof. Dr. Mikuláš Konček (1900–1982). Zpočátku čítala společnost jen málo přes 50 členů, proto se výbor zaměřil na rozšíření členské základny. Koncem roku 1959 již počet členů přesáhl 200. Proto již v tomto roce mohla být ustavena první odborná skupina, k níž se v roce 1960 připojily dvě skupiny regionální.

Bioklimatologická odborná skupina byla založena 12. ledna 1959 a jejím předsedou byl zvolen prof. MUDr. Karel Bobek (1909–1964). Byla již od svého začátku velmi aktivní a za necelých sedm let své existence uskutečnila mj. téměř 20 pracovních zasedání na různých čs. pracovištích. Jejím sloučením s Bioklimatologickou komisí ČSAV pak 8. září 1965 vznikla samostatná Československá bioklimatologická společnost při ČSAV. Prvním předsedou ČSBkS se stal prof. Dr. Ing. Václav Novák, DrSc. (1888–1967).

Odborným i politickým významem byla nejdůležitější Slovenská skupina ČSMS při SAV se sídlem v Bratislavě, sdružující v rámci společnosti její slovenské členy. Byla ustavena 22. ledna 1960 a jejím prvním předsedou se stal dr. Štefan Petrovič. (Po vzniku čs. federace se tato skupina stála základem pro samostatnou Slovenskou meteorologickou společnost při SAV, jejíž stanovy byly schváleny ministerstvem vnitra SSR 2. června 1972. Prvním předsedou SMS při SAV byl prof. Dr. M. Konček, člen korespondent ČSAV a SAV).

23. listopadu 1960 se ustavila moravská pobočka ČSMS se sídlem v Brně, jejím prvním předsedou byl zvolen prof. Václav Novák.

Potřeba unifikace a zpřesnění českého a slovenského názvosloví dala vznik terminologické komisi, jejímž prvním předsedou se stal prof. Dr. Alois Gregor, DrSc. (1893–1972). Kromě toho se podařilo založit skupinu pro meteorologickou fotografii.

II. valné shromáždění ČSMS se sešlo 19. ledna 1962 na matematicko-fyzikální fakultě KU v Praze na Karlově. Do čela společnosti byl zvolen prof. A. Gregor, který též nastínil další program činnosti společnosti – dobudování organizace ČSMS ustavením regionální skupiny v Praze s pobočkami v Plzni a v Hradci králové, zlepšení práce terminologické komise, zajištění vydání meteorologického slovníku aj.

Do března 1965, kdy se předsedou ČSMS znovu stal prof. M. Konček, se podařilo splnit jen založení dvou nových poboček. 6. června 1962 se ustavila pobočka ČSMS v Hradci Králové v čele s dr. Josefem Podzimkem, CSc. a následujícího roku pobočka pražská v čele s dr. Karlem Bayerem, CSc.

Ve spolupráci s Ústavem fyziky atmosféry ČSAV uspořádala ČSMS 13. – 16. října 1964 meteorologickou konferenci s mezinárodní účastí v Domě vědeckých pracovníků v Liblicích. Z tohoto vědeckého setkání za účasti odborníků z 10 států byl o dva roky později vydán cizojazyčný sborník.

Ve dnech 26. – 27. dubna 1965 uspořádala pražská pobočka ČSMS seminář Dlouhodobá předpověď počasí a kolísání klimatu, na který o rok později, 15. – 17. února 1966, navázal seminář o krátkodobých předpovědích počasí. Referáty z obou akcí byly publikovány v monotematických číslech Meteorologických Zpráv.

Konec 60. a počátek 70. let je v práci ČSMS spjat především se jménem dr. Antonína Veseckého (1908–1978). Poprvé byl zvolen předsedou na IV. valném shromáždění společnosti 26. března 1968 a stál v jejím čele po více než tři volební období až do své smrti 30. 8. 1978.

Z vědeckých akcí těchto let připomeňme seminář o regionálních prognózách, který uspořádala pražská pobočka 26. dubna 1973 v Praze. Za nejvýznamnější vědecké setkání z tohoto období je však možné označit seminář ke 200. výročí meteorologické observatoře v Praze-Klementinu. Uskutečnil se ve dnech 14. – 16. září 1976 v Praze a na Kladně, jeho pořadatelem byl Český hydrometeorologický ústav ve spolupráci s ČSMS. O rok později, 6. – 8. září 1977, uspořádala pražská pobočka ČSMS monotematický seminář Obecná a aplikovaná klimatologie v Chlumu u Třeboně.

V tomto období se pak pod patronací dr. Veseckého ustavila odborná skupina pro historii meteorologie. Jejím prvním předsedou se stal Karel Pejml, který pro oslavu 200. výročí observatoře v Praze-Klementinu vypracoval původní monografii. Výhledovým úkolem skupiny byla příprava Dějin čs. Meteorologie, za jejichž realizaci převzala garanci SMS při SAV.

Od září 1978 do května 1981 se stal představitelem ČSMS úřadující místopředseda RNDr. Vojtěch Vítek, DrSc. Tehdy mj. došlo k obnovení prací na meteorologickém slovníku na základě iniciativy dr. Karla Kršky. Byla jmenována redakční rada v čele s dr. Bořivojem Sobíškem, DrSc. (který se též od VIII. valného shromáždění 28. května 1981 stal předsedou ČSMS). Pod jeho vedením byl slovník nově koncipován a během osmi let intenzívní práce rozšířeného autorského kolektivu zpracován. Rukopis tohoto významného díla, které mj. poprvé konfrontuje a kodifikuje českou a slovenskou meteorologickou terminologii a je základem pro vznikající oborové normy, byl v roce 1987 pod názvem Šestijazyčný meteorologický slovník terminologický a explikativní přijat nakladatelstvím Academia do tisku.

Závěrem dodejme, že v dubnu 1984 nabyly platnosti nové stanovy Československé meteorologické společnosti při ČSAV.

Jan Munzar, MZ 1989/3, ročník 42, str. 76 a 81


 

Předseda České meteorologické společnosti

V letech 1990–1993 byl zvolen za předsedu Společnosti doc. Jaroslav Kopáček

Jan Bednář, Věstník ČMeS 1995/1, únor 1995

V letech 1981 (28. května) – 1990 byl předsedou ČMeS RNDr. Bořivoj Sobíšek, DrSc.

Jan Bednář, Věstník ČMeS 2013/2, červenec 2013

Od září 1978 do května 1981 se stal předsedou ČMeS (dříve ČSMS) RNDr. Vojtěch Vítek, DrSc.

V období 26. března 1968 až 30. srpna 1978 byl předsedou ČMeS dr. Antonín Vesecký

Na II. valném shromáždění ČSMS, které se konalo 19. ledna 1962, byl zvolen za předsedu prof. dr. A. Gregor

Na ustavujícím valném shromáždění ČSMS (dnes ČMeS) dne 17. prosince 1958 v Praze byl zvolen předsedu prof. dr. Mikuláš Konček

Jan Munzar, MZ 1989/3, ročník 42, str. 81


 

V listopadu 1984 se ustavila nová pobočka ČSMS v Hradci Králové

Na ustavující schůzi byl dne 13. listopadu 1984 zvolen výbor této pobočky.

Ustavující schůze se zúčastnilo 26 meteorologů. Byl zvolen pětičlenný výbor ve složení:

předseda           RNDr. Jaroslav Pícha

místopředseda   Ing. František Chylík

tajemník            RNDr. Vasil Strachota

členové              Ing. Otakar Školoud, RNDr. Ladislav Metelka

Jan Bednář, Věstník ČSMS, leden 1985


 

Sympozium v rámci oslav 50 let československé meteorologické služby konané ve dnech 17. a 18. března 1970 hotelu International v Praze Dejvicích

Meteorologický výskum ako i celostátně meteorologické podujatia zastešuhe Československá meteorogická spoločnosť, ktorá združuje asi 350 členov. Na čele spoločnosti stojí prof. M. Konček a správy o svojej činnosti publikuje v „Informačnom věstníku".

Ferdinand Šamaj, MZ 1970/3-4, ročník 23, str. 68-69


 

Dva roky Československé meteorologické společnosti

Koncem roku 1960 se uzavře dvouleté funkční období prvního hlavního výboru Československé meteorologické společnosti při ČSAV. Při této příležitosti je vhodné zrekapitulovat alespoň velmi stručně činnost společnosti, zvážit její klady a zápory tak, aby z nich bylo možno vyvodit důsledky pro další práci.

Při ustavení společnosti byl v prosinci 1958 zvolen první hlavní výbor v čele s předsedou univ. prof. D. Sc. Mikulášem Končekem, členem korespondentem SAV. v té době čítala společnost málo přes 50 členů. V prvním roce činnosti, což byl rok 1959, zaměřil hlavní výbor svou pozornost především na rozšíření členské základny a na hledání forem práce společnosti. Členů rychle přibývalo a koncem foliu 1959 přesáhl jejich počet již číslo 200. I v roce 1960 byli přijímáni noví členové, takže v říjnu 1960 dosahuje již i s nově se hlásícími pracovníky téměř dvou set padesáti. Zdálo by se tedy, že nábor členů probíhá úspěšně, a že není důvodu k nespokojenosti. Jsou však prozatím v československých meteorologických kruzích i takové skupiny pracovníků, mezi nimiž bylo dosud pravděpodobně nedostatečným pochopením některých jejich příslušníků získáno velmi malé procento za členy společnosti. Na tomto poli bude potřeba vyvinout další úsilí. Nejčetnějšími skupinami odborných profesí zastoupených v ČSMS jsou jednak vědečtí a odborní pracovníci meteorologických institucí, techničtí pracovníci odborných ústavů, dále je početná skupina zemědělských a lesnických pracovníků v aplikacích meteorologie, lékařů zajímajících se o spolupráci v oboru bioklimatologie a biometeorologie a konečně jsou ve společnosti zastoupeni i odborníci z příbuzných oborů a středoškolští učitelé fyziky a zeměpisu.

Činnost ČSMS se však v prvním roce omezovala na pořádání přednášek s diskusemi především v Praze, dále v Brně a Bratislavě. Hlavní výbor rovněž připravoval vznik odborných a regionálních skupin, od nichž se očekávalo, že převezmou většinu iniciativy v pořádání jednotlivých akcí. I když byly některé přednášky dosti hodnotné a poměrně početně navštíveny (průměr návštěvy činil 25 členů na 1 přednášku), přece jen tato činnost nerozvíjela plně všechny možnosti přispění a prospěchu jak československé meteorologii v celku, tak i jednotlivcům. Bylo však nutno postupně vzbudit aktivitu a iniciativu členů, než bylo možno přikročit k zakládání skupin a k jejich vážné práci.

Proto se teprve v roce 1960 podařilo dílem založit, dílem uvést v činnost již existující regionální a odborné skupiny a komise. Postupně se o nich zmíníme.

Odborným a politickým významem je z nich nejdůležitější Slovenská skupina CSMS při SAV se sídlem v Bratislavě. Sdružuje v rámci společnosti její slovenské členy a kromě přednáškových a diskusních schůzek vyvíjí i osvětovou práci po boku Společnosti pro šíření politických a vědeckých poznatků. Prvním předsedou Slovenské skupiny se stal dr. Štefan Petrovič.

Nejrozšířenější odbornou skupinou je skupina bioklimatologická, jejímž předsedou byl zvolen univ. prof. dr. V. Bobek. Tato skupina představuje vhodnou půdu pro spolupráci meteorologů s odborníky příbuzných oborů, v nichž je meteorologie aplikována. Podle našeho názoru vhodně doplňuje mezery v naší současné organisaci pracovišť aplikované meteorologie tím, že se z větší částí zaměřuje na problematiku medicínské bioklimatologie a biometeorologie. Pořádá čas od času plenární schůzky na různých bioklimatologických pracovištích, kde jednak členy seznamuje s problematikou v místě řešenou, jednak pořádá přednášky, diskuse a organisuje dobrovolnou spolupráci odborníků. Vyslovuje se rovněž k závažným odborným a organizačním otázkám, jako např. k otázce členství v mezinárodní společnosti pro bioklimatologii a biometeorologii, metodice agrometeorologického průzkumu atd.

Dávno pociťovaná potřeba unifikace a zpřesnění českého a slovenského odborného názvosloví v meteorologii dala vznik terminologické komisi, jejímž předsedou je univ. Prof. D. Sc. Alois Gregor. Komise vychází při své práci z existujících zahraničních slovníků (např. v Linkeho meteorologické příručce, slovníku od Chromova a Mamontové aj.) a pořizuje slovník českých a slovenských meteorologických výrazů s příslušnými ruskými a anglickými ekvivalenty. Výsledkem práce bude český a slovenský názvoslovný meteorologický slovník.

Kromě této základní činnosti pořádá společnost pro své členy i další akce pro seznámení členů s problematikou jednotlivých pracovišť. V říjnu 1960 byla např. uspořádána exkurse pražských členů na meteorologická pracoviště HMÚ a ČSAV v Hradci Králové, jíž se zúčastnilo 35 účastníků. Podobné exkurse jsou plánovány i na jiná pracoviště a observatoře.

Přesto však nemůžeme být spokojeni s výsledkem práce hlavního výboru, pokud jde o organisaci odborných a regionálních skupin. Moravskou pobočku se sídlem v Brně se podařilo založit teprve v listopadu 1960. Rovněž tak neexistuje dosud odborná skupina pro popularizaci meteorologie, jež by měla plnit důležitá poslání při seznamování veřejnosti a státních institucí s meteorologickými pracemi a snahami: chybí také odborná skupina synoptické meteorologie a horské meteorologie. Kromě toho se podařilo založit skupinu pro meteorologickou fotografii, jejímž úkolem bude jednak zvyšovat úroveň odborné meteorologické fotografie, jednak organisovat odbornou obrazovou službu autorům, výstavky připravovat fotografický materiál pro meteorologické muzeum. Naproti tomu je bioklimatologická skupina velmi aktivní a pro další zvýšení své činnosti hodlá zřídit 4 regionální podskupiny, zabývající se biometeorologií, a to v Praze, Brně, Bratislavě a v Plzni.

Přehlédneme-li souborně uvedenou činnost hlavního výboru v letech 1959–1960, docházíme k názoru, že přes různé technické obtíže a nedostatek času jednotlivců bylo vykonáno to základní, tj. dána společnosti určitá organizační forma, nezbytná k odborné práci. Trvalou hodnotou, kterou společnost přispěje naší meteorologii, by v současné době mohla být především práce terminologické komise. Pro příští hlavní výbor však z prvního funkčního období vyplývá ponaučení, že je nutno zaktivizovat daleko větší množství členů k práci v jednotlivých skupinách, a že je rovněž načase, aby společnost dávala možnost odborného růstu i těm členům, kteří se především za tímto cílem do ní přihlásili.

F. Rein, vědecký sekretář hlavního výboru ČSMS, MZ 1960/6, ročník 13, str. 162–1963


 

ZPRÁVY ČESKOSLOVENSKÉ METEOROLOGICKÉ SPOLEČNOSTI

Československá meteorologická společnost sdružuje jednak vě­decké a odborné pracovníky z oboru meteorologie, klimatologie a příbuzných aplikací, jednak i zasloužilé dobrovolné pozorovatele a technické kádry v meteorologii (pozorovatele a zaměstnance Hydrometeorologického ústavu a ostatních institucí v meteorologii a příbuzných hraničních oborech), pokud mají zájem o činnost ve společnosti. Hlavní náplní činnosti bude pořádání seminářů, přednášek, konferencí a schůzek s tím, aby se členové společnosti informovali o pokroku meteorologie a jejích aplikací v praxi, vy­měňovali navzájem své poznatky a přispěli sami k šíření meteoro­logie v jiných oborech, k její popularizaci, ke zvýšení své odborné úrovně a k pokroku meteorologie.

Zájemci o členství ve společnosti nechť se laskavě přihlásí na jednu z těchto adres: Dr. František Rein, věd. tajemník ČMS, GÚ ČSAV, Grégrova 1, Praha 12, nebo s. Růžena Veselá, Hydrometeorologický ústav, Holečkova 8, Praha 16 - Smíchov. Současně prosíme, aby veškerá korespondence se Společností byla adresována jednomu z uvedených pracovníků. Zájemcům bude zaslána přihláška s dotazníkem, v němž se současně přihlásí k práci v některé ze zájmových skupin ČMS.

Zpráva pro členy ČMS

Žádám všechny členy ČMS, aby co nejdříve vyrovnali členský příspěvek a příp. zápisné (příspěvek 10,— Kčs za rok, zápisné jednou pro vždy 5,— Kčs). Pokud vám nedošla složenka současně s 1. číslem Informačního věstníku, přihlaste se laskavě u s. Veselé v HMÚ. Dále žádám členy, kteří ještě neposlali své vyjádření, ve které ze zájmových skupin chtějí pracovat, aby tak učinili co nej­dříve. Prozatím přicházejí v úvahu skupina synoptické meteoro­logie, horské meteorologie, bioklimatologie, popularizace me­teorologie a experimentální meteorologie.

Zdvořile žádáme všechny členy ČMS, aby svou přednáškovou činnost na veřejnosti vázali na své členství v ČMS, čímž podpoří aktivitu Společnosti. O podobných akcích laskavě informujte pokud možno předem vědeckého tajemníka ČMS dr. Reina (adresa nahoře). Své případné příspěvky o životě ČMS do této rubriky zasílejte prostřednictvím věd. tajemníka ČMS.

F. Rein, vědecký sekretář hlavního výboru ČSMS, MZ 1959/3, ročník 12, str. 65


 

Ustavení Československé meteorologické společnosti

Dne 17. prosince 1958 zasedalo v budově Československé akademie věd v Praze ustavující valné shromáždění Československé meteorologické spo1ečnosti. K založení Československé meteorologické společnosti, jako nového celostátního orgánu československé meteorologie, došlo po úspěšném projednání návrhu, podaného souběžně Komisí pro meteorologii a klimatologii při matematicko-fysikální sekci a Komisí pro bioklimatologii při biologické sekci Československé akademie věd. Návrh byl schválen presidiem Československé akademie věd a organizační řád ministerstvem vnitra.

První valné shromáždění zvolilo ústřední výbor společnosti. Prvním předsedou se stal člen korespondent Slovenské akademie věd profesor RNDr. Mikuláš Konček, doktor fysikálně-matematických věd v Bratislavě.

Z organizačního řádu Československé meteorologické společnosti vyjímáme tato ustanovení:

§ 1 Název a organizace společnosti:

Československá meteorologická společnost při ČSAV je dobrovolným výběrovým vědeckým sdružením vědeckých a odborných pracovníků v oboru meteorologie, klimatologie, bioklimatologie

a v dalších aplikovaných odvětvích ve smyslu zákona ze dne 12. července I951 č. 68 Sb. o dobrovolných organisacích a shromážděních.

§ 3 Úkoly společnosti:

  • Napomáhat rozvoji vědy, podněcovat a pěstovat vědeckou, odbornou a pozorovatelskou práci v oboru meteorologie, klimatologie, bioklimatologie a v dalších aplikovaných odvětvích se zřetelem potřeby výstavby socialismu, zejména rozvoje hospodářství, ochrany zdraví člověka apod.
  • Utužovat spolupráci vědy s praxí a přenášet nové poznatky vědy do řad vědeckých a odborných pracovníků.
  • Zvyšovat odbornou a ideologickou úroveň vědeckých a odborných pracovníků.
  • Propagovat výsledky meteorologické vědy.
  • Plnit odborný program, který bude určen valným shromážděním či sjezdem společnosti.

§ 4. Prostředky k plnění úkolů.

K plnění těchto úkolů užívá společnost zejména těchto prostředků:

  • Získávání účasti vědeckých pracovníků k řešení důležitých konkrétních úkolů
  • Pořádáni školení odborných pracovníků.
  • Pořádání pracovních konferencí, sjezdů, výstav aj.
  • Spolupráce s pracovišti akademií, vysokých škol a jiných resortů.
  • Pěstování styků s institucemi téhož vědeckého zaměření v zahraničí.
  • Spolupráce na ediční činnosti ČSAV a jiných institucí.
  • Organisováni zájezdů a exkursí.
  • Vypisování soutěží.

§ 6. Členství.

  • Činným členem společnosti se může stát osvědčený vědecký a odborný pracovník v oboru meteorologie, klimatologie a bioklimatologie a v dalších aplikovaných odvětvích nebo oborech s pracovní náplní s těmito obory těsně souvisících, který se písemně přihlásí a zaváže, že bude pracovat ke splnění úkolů společnosti a jehož přihlášku doporučí dva členové společnosti.
  • Členství se nabývá přijetím za člena a zaplacením zápisného jakož i členského příspěvku na běžný rok. O přijetí rozhoduje ústřední výbor.

Založením společnosti dne 17. prosince 1958 se splnilo přání zvěčnělého profesora Dr. St. Hanzlíka, který připisoval společnosti významnou funkci jak v činnosti vnitřní, tak i vnější, jak to nastínil na II. celostátní meteorologické konferenci v Bratislavě v r. 1953.

Vskutku, rozvine-li společnost svoji činnost v intencích Hanzlíkových a v podobné náplní, jakou pěstují ostatní meteorologické společnosti evropské a zámořské, stane se důležitým kulturním činitelem, který přispěje v budovatelských a propagačních úkolech.

Členské přihlášky přijímá vědecký tajemník společnosti kandidát fysikálně-matematických věd RNDr. Fr. Rein, adresa: Klimatologické oddělení geofyzikálního ústavu ČSAV, Grégrova 1, Praha 12. Členský příspěvek činí 10 Kčs ročně a zápisné 5 Kč jednou provždy.

Dr. A. Gregor, MZ 1959/1, ročník 12, str. 26–27