You are here

Významné události ČMeS

Na této stránce přinášíme informace o významných údálostech České meteorologické společnosti od jejího vzniku až po dnešní dobu. Je zcela zřejmé, že významné události v meteorologii se velmi často prolínají s významnými událostmi ČMeS a naopak. Některé jsou přímo společné jako např. Meteorologický slovník. I přes tento fakt, jsou tyto informace alespoň formálně rozdělené pro ty, pro které nejsou informace o ČMeS až zase tak podstatné.

 

Česká (Československá) meteorologická společnost, 60 let její historie a současnost

 

1. Úvod

Česká meteorologická společnost (dále jen ČMeS) je vědecká společnost sdružující zájemce o meteorologii v ČR, popř. čestné členy ze zahraničí. Vznikla v roce 1993 jako nástupnická organizace Československé meteorologické společnosti (dále jen ČSMS). ČMeS působí v zájmu rozvoje české vědy v souladu s potřebami a tradicemi české meteorologie. Jejím posláním je podle celkové koncepce české vědy podílet se na dalším rozvoji a zvyšování úrovně meteorologie v České republice, na řešení koncepčních otázek, jakož i na propagaci a realizaci výsledků vědecké činnosti v praxi. Její náplní je vědecká činnost, výměna informací mezi pracovníky z různých pracovišť a popularizace meteorologie. Ve své činnosti využívá různé formy přednáškové činnosti, jako např. semináře, konference i akce s mezinárodní účastí. Valné shromáždění je nejvyšším orgánem společnosti, která je řízena výborem v čele s předsedou. Základním dokumentem ČMeS, z.s., zapsaného spolku (od 1. ledna 2017) podle aktuálně platného Občanského zákoníku, jsou stanovy schválené Ministerstvem vnitra ČR. ČMeS je členem Rady vědeckých společností při Akademii věd ČR a zakládajícím členem Evropské meteorologické společnosti. Členové ČMeS byli v roce 2018 organizačně začleněni do poboček Praha, Brno, Hradec Králové a Ostrava (eMS 2015; ČMeS 2018).

Československá meteorologická společnost při ČSAV, předchůdce České meteorologické společnosti, byla vědecká společnost při Československé akademii věd sdružující zájemce o meteorologii v tehdejší ČSFR a ČSSR, popř. čestné členy ze zahraničí. Vznikla v roce 1958 a jejím prvním předsedou se stal RNDr. Mikuláš Konček, DrSc. (1900–1982), člen korespondent SAV (Slovenské akademie věd), profesor Univerzity Komenského v Bratislavě (Krška 2009).

2. Založení Československé meteorologické společnosti

Výzva a první impulz k založení meteorologické společnosti zazněly z úst profesora PhDr. Stanislava Hanzlíka (1878–1956), ředitele Meteorologického ústavu Karlovy univerzity, který jako prvý vyjádřil potřebu meteorologické společnosti u nás a její poslání. Stalo se tak během konání II. celostátní meteorologické konference, která se uskutečnila ve dnech 21. – 26. září 1953 v Bratislavě. Ve svém vystoupení nazvaném Popularisace meteorologie (Hanzlík 1954) uvedl jako jeden z významných úkolů zamýšlené společnosti šíření vědeckých meteorologických poznatků a odbourávání vžitých a tradovaných mylných názorů (Krška 2009). Krška rovněž uvádí odkaz prof. Hanzlíka a jeho podíl na vytvoření společnosti, jejíhož vzniku se však nedožil. Vytrvalým propagátorem myšlenky prof. Hanzlíka na založení ČSMS byl RNDr. Emil Veselý (1903–1987), jenž ještě v pozdějších letech několikrát bezúspěšně uplatňoval návrh, aby Hanzlíkovo jméno bylo uvedeno v názvu společnosti.

Podle zprávy o činnosti přípravného výboru přednesené prof. Gregorem a prof. Končkem na ustavující schůzi ČSMS 17. prosince 1958 byly stanovy společnosti navrhnuty na konferenci ve Smolenicích v říjnu 1956 autorským kolektivem (akad. Novák, dr. Vesecký, dr. Kříž a prof. Konček). Tam také byly projednány a schváleny. Podle dohody přednesl prof. Gregor tento návrh I. sekci ČSAV. Stejným způsobem pokračovala biologická sekce a jejich společným úsilím se později podařilo založit společnost. V roce 1957 byl návrh připraven tak, aby mohl být předložen na „vyšší místa“. Prezidium ČSAV schválilo podaný návrh a přiznalo název „vědecká společnost“. Komise vytvořila pracovní výbor, který vypracoval ještě vše, co bylo třeba k založení společnosti (ČSMS 1958b).

Dne 31. května 1958 se v budově Matematicko-fyzikální fakulty KU v Praze konala první schůze přípravného výboru ČSMS při ČSAV. Přípravný výbor společnosti ve složení prof. A. Gregor, předseda komise pro meteorologii a klimatologii při ČSAV, akademik Václav Novák, prof. Dr. M. Konček, člen korespondent SAV, Ing. Dr. Pavel Hrubeš, pplk. Václav Čejka a aspirant Karel Bayer začal rokovat v 9.15 h. Prof. Gregor navrhnul za předsedu přípravného výboru prof. Končka. Návrh byl přijat a řízení schůze se ujal prof. Konček. Na schůzi byly projednány návrhy na úpravy stanov, sestaven návrh ústředního (hlavního) výboru společnosti, sestaven seznam členů k pozvání na ustavující schůzi společnosti a dalších předpokládaných členů společnosti.

Přípravný výbor po diskusi zamítnul změny v návrhu stanov, které požadovalo Ministerstvo zdravotnictví, Ministerstvo dopravy, Ministerstvo zemědělství a lesního hospodářství a Ministerstvo národní obrany. Přípravný výbor navrhnul složení ústředního výboru společnosti (16 osob) a dalších 42 osob, které budou pozvány na první zasedání valného shromáždění. Byl také vyhotoven další seznam předpokládaných členů (54 osob). Závěrem bylo předběžně stanoveno členské zápisné na 10,- Kčs a byl určen předpokládaný termín prvé schůze valného shromáždění na podzim 1958, pokud možno tak, aby navazovalo na bioklimatologickou konferenci v Liblicích, na níž se očekává velká účast (ČSMS 1958a).

Podle A. Gregora (1959) se Československá meteorologická společnost při ČSAV „zrodila“ dne 17. prosince 1958, kdy se v budově Československé akademie věd v Praze uskutečnilo ustanovující valné shromáždění společnosti za přítomnosti 54 zakládajících členů. K založení celostátního orgánu československé meteorologie (byla utvořena podle zákona č. 68/1951 Sb.) došlo poté, co prezidium Akademie věd schválilo návrh, který podaly souběžně Komise pro meteorologii a klimatologii při matematicko-fyzikální sekci a Komise pro bioklimatologii při biologické sekci ČSAV.

Na ustavující schůzi, kterou zahájil prof. Dr. A. Gregor v 15.30 h., akademik V. Novák sdělil, že původně bylo zamýšleno založit společnost bioklimatickou, pak však zvítězil názor, že bude lépe vytvořit společnost širší a v ní zřídit různé sekce. Byl velmi potěšen, že se společnost ustavuje a že bude zárukou dalšího pronikání meteorologie do všech oborů lidské činnosti.

Kandidátka funkcionářů společnosti byla v 16.34 h. jednomyslně schválena. Protože při volbě nebylo protikandidátů, tak se podle návrhu prof. Maňáka hlasovalo aklamací.

Složení ústředního výboru: předseda: univ. Prof. Dr. Mikuláš Konček, I. náměstek: akademik V. Novák, II. náměstek: univ. Prof. Dr. A. Gregor, vědecký tajemník: dr. František Rein, hospodář: ing. Dr. Pavel Hrubeš, členové: ředitel Zítek, pplk. Čejka, kand. věd K. Bayer, náhradníci: doc. dr. P. Uhlíř, doc. dr. M. Nosek, doc. dr. Štefan Petrovič, prof. Dřevikovský, dr. E. Veselý, ing. B. Krečmer, revizoři: doc. dr. S. Brandejs, dr. A. Vesecký.

Tajemník ČSAV dr. Popel upozornil, že dnešního dne (17. prosince 1958) schválilo Ministerstvo vnitra stanovy společnosti podle zákona č. 68 z roku 1951. Při ČSAV je tak 21 vědeckých společností.

Dr. Hrubeš jako hospodář společnosti doporučil členský příspěvek ve výši 10,- Kčs a zápisné 5,- Kčs (jednou pro vždy). Tento návrh byl jednomyslně schválen. Valného shromáždění se účastnilo 48 členů (13 členů nebo hostů bylo omluveno) a bylo zakončeno po obsáhlé diskusi v 18.50 h. (ČSMS 1958b).

Zakládající členové společnosti (řazeno abecedně, bez titulů a funkcí): Viliam Baláž, Karel Bayer, Antonín Bečvář, Stanislav Brandejs, Vojtěch Briedoň, Václav Čejka, Jaroslav Červený, Jan Dokládal, Antonín Dřevikovský, Zdeněk Dvorný, Jiří Förchtgott, Alois Gregor, Vladimír Havlíček, Václav Hlaváč, Jan Hrdý, Pavel Hrubeš, Václav Jírovský, Katarína Kacvinská, Vladimír Karský, Bohuslav Kešner, Ferdinand Kocourek, Mikuláš Konček, Jaroslav Kopáček, Zdeněk Korejs, Vladimír Kosil, Vladimír Krečmer, Jan Krejčí, Ladislav Křivský, Vojtěch Lenner, Jaroslav Maňák, Miroslav Minář, Miloš Nosek, Václav Novák, Josef Novák, Miloslav Novotný, Štefan Petrovič, Václav Picko, Jaroslav Pícha, Josef Podzimek, František Rein, Oldřich Satrapa, Josef Stibor, Vladimír Stružka, František Stuchlík, Karel Symon, Emilie Trefná, Pavel Uhlíř, Antonín Vesecký, Emil Veselý, František Vitásek, Vojtěch Vítek, Alois Zátopek, Otakar Zikmunda, Josef Zítek.

3. První roky společnosti

Historické informace z počátků fungování společnosti byly čerpány ze zápisů schůzí hlavního výboru ČSMS, jejího předsednictva, zápisů z valných shromáždění a Informačních věstníků (dále jen IV) společnosti. Pokud dále v textu není uveden zdroj (zpravidla Informační věstník společnosti), tak autor čerpal informace z archivu ČSMS a ČMeS.

Mezi hlavní činnosti společnosti patřilo a patří pořádání odborných přednášek. První přednáška byla uspořádána 31. března 1959 v Brně, kde dr. Rein přednášel na téma Typizace synoptických dějů vzhledem k jejich využití v klimatice (IV č. 2 1959).

Podle plánu činnosti na rok 1960 mělo být těžiště práce společnosti v přednáškové činnost v režii odborných skupin, plánovalo se pokračování činnosti komise pro nábor nových členů, byl v plánu výběrový seminář na téma Energetická bilance atmosféry pro úzký okruh zájemců (10 až 15 lidí), na prosinec bylo plánováno svolání valného shromáždění, ústřední výbor měl scházet 3x do roka, mezitím se počítalo s jednáním předsednictva společnosti a měly být vydávány 2 až 3 čísla věstníku ročně. Výbor společnosti doporučil přijmout nabídku dr. Dvorného na přidání dvou listů do Meteorologických zpráv, které by sloužily místo Informačního věstníku. Dne 16. dubna 1959 se v Praze v Domě vědeckých pracovníků ČSAV v Bubenči konal diskusní večer na téma Hlavní problémy současné světové klimatologie. Diskuse trvala asi 2 hodiny za účasti 24 členů společnosti (IV č. 2 1959).

Podle usnesení ze schůze ústředního výboru konané dne 14. prosince 1959 v Praze měla ČSMS důsledně trvat na tom, aby byla přihláška nového člena doporučena dvěma členy společnosti, kteří přihlašovaného dobře znají jako spolehlivého pracovníka a mohou se za něho zaručit. Jinak by se mohl vyvinout stav formálního členství, který by brzdil aktivní práci společnosti. Veškerou korespondenci týkající se společnosti adresujte nyní takto: Československá meteorologická společnost při ČSAV, k rukám R. Veselé, Holečkova ul. 8 – Praha 16 (IV č. 3, 1959).

Podle směrnic sekretariátu Vědeckých společností při ČSAV používají nadále dosavadní ústřední výbory vědeckých společností označení hlavní výbor (IV č. 4, 1960).

Na schůzi hlavního výboru společnosti konané dne 13. prosince 1960 byla projednána kolektivní přihláška pobočky Čs. společnosti zeměpisné v Opavě. Bylo konstatováno, že stanovy ČSMS nepřipouštějí členství právnických osob. Z tohoto důvodu bude zmíněné pobočce doporučeno, aby se zájemci z jejích řad hlásili za jednotlivé členy ČSMS, jak se již v jednom případě stalo (IV č. 5, 1961).

Hlavní výbor se na svém zasedání 13. prosince 1960 usnesl pořádat valná shromáždění postupně na různých místech ČSSR tak, aby nebyla lokálně preferovaná žádná početnější skupina členů (IV č. 5, 1961). Toto usnesení bylo naplněno až v roce 2006, kdy se konalo IV. mimořádné valné shromáždění na Labské boudě a až při konání XIX. řádného valného shromáždění na Červenohorském sedle v roce 2011.

Při projevech členů výboru na II. valném shromáždění společnosti konaného dne 19. ledna 1962 bylo doporučeno zřídit regionální pobočky v Praze, Plzni a Hradci Králové (IV č. 6, 1962).

Odměny za přednášky: Podle vyhlášky SMK (státní mzdové komise) ze dne 11. 8. 1953 č. 261 Úl. ze dne 18. 8. 1953 částka 105, může být přednášejícím vyplacena odměna podle par. 2-II a III kategorie „závodní škola práce“, pokud přednáška byla vyžádána výborem, příp. jím schválena. V dokladě, kterým se výplata odměny provádí, musí být uvedeno, od kdy do kdy přednáška trvala a zda byla s diskusí nebo bez diskuse. Za 1 hodinu přednášky a diskuse se obvykle vyplácí 20,- Kčs. Neproplácejí se odměny za přednášky přednesené v rámci mateřské pobočky bez účasti veřejnosti, a které nejsou řádně připraveny. Odměny podléhají 3 % dani z literární a umělecké činnosti, kterou nutno při výplatě odečíst a odvést místnímu finančnímu referátu (IV č. 7, červenec 1962).

Zejména v prvních letech fungování společnosti byl kladen důraz na udržování styků s meteorologickými společnostmi v PLR, MLR a NDR. Od roku 1962 byla intenzívně připravována celostátní meteorologická konference s mezinárodní účastí v roce 1964.

Přítomní účastníci schůze hlavního výboru konané dne 17. června 1964 byli seznámeni s obsahem návrhu bioklimatologické skupiny zřídit v ČSMS dvě samostatné sekce, každou s malý předsednictvem, jemuž by byl nadřazen hlavní výbor. Diskuse pak vyústila v názor, že bude nutno požádat předsednictvo bioklimatologické skupiny, aby připravilo pro hlavní výbor návrh, ve kterém budou uvedeny konkrétní návrhy a podklady pro zlepšení práce ČSMS. Hlavní výbor byl rovněž seznámen se žádostí bioklimatologické skupiny na zvýšení dotace na rok 1964 a doporučil podpořit žádost o toto zvýšení na prezidiu ČSAV (IV č. 11, srpen 1964).

Zpráva o meteorologické konferenci se zahraniční účastí v Liblicích ve dnech 13. – 17. října 1964: meteorologická konference, jejímž cílem bylo podat přehled o současném stavu meteorologického výzkumu v ČSSR a získat přehled o zahraničních pracích. Celková účast činila 48 zahraničních pracovníků, provázených 27 rodinnými příslušníky a 103 našimi pracovníky. Na konferenci bylo předneseno 22 zahraničních a 48 domácích referátů. Zastoupeny byly státy SSSR, NDR, NSR, MLR, PLR, Francie, Jugoslávie, Rakousko a USA. V rámci konference proběhla schůzka zástupců meteorologických společností ČSSR, PLR, MLR a NDR (IV č. 12, prosinec 1964).

Brněnská pobočka ČSMS spolu s Čs. zeměpisnou společností, Geografickým ústavem ČSAV a Katedrou geografie UJEP (Univerzita Jana Evangelisty Purkyně) uspořádala dne 4. listopadu 1965 diskusní večer o Československém vojenském atlasu, který vedli prof. Krejčí a prof. Šimák. Bylo oceněno technické provedení atlasu, členové ČSMS však požadovali zkvalitnění klimatologických map v připravovaném II. vydání. Večera se zúčastnilo cca 60 osob (IV č. 15, duben 1966).

V archivu společnosti se také nachází obsáhlá dokumentace a korespondence se zahraničními službami a společnostmi (1960–1965), domlouvání účastí na zahraničních konferencích, pozvánky na konference, korespondence k zahraničním cestám a stážím. Archiv také obsahuje obsáhlé zprávy ze služebních cest (např. Zpráva ze studijní cesty J. Podzimka do Švýcarska a Francie ve dnech 5. – 20. května 1963 (20 stran), Zpráva o cestě na VIII. mezinárodní kongres alpské meteorologie ve Villachu ve dnech 9. – 12. září 1964 (Dr. F. Rein, CSc., 6 stran), Zpráva o služební cestě na Kubu Dr. J. Podzimka ve dnech 16. srpna až 3. září 1964 (12 stran), Zpráva o služební cestě J. Podzimka do SSSR ve dnech 22. února až 1. března 1965 (14 stran), Zpráva J. Podzimka do Japonska ve dnech 19. května až 8. června 1965 (11 stran), Zpráva F. Anýže do Švédska ve dnech 18. – 29. srpna 1965 na sympozium o atmosférické chemii, cirkulaci a aerosolech (6 stran). Zpráva o služební cestě a mezinárodní konferenci Školení a výcvik meteorologů konané ve dnech 11. – 18. července 1967 v Leningradě (plk. Václav Čejka, 53 stran, rozdělovník na 30 meteorologických pracovišť), aj.

V roce 1965 zaslal Ivan Panenka doporučený dopis předsednictvu ČSMS o uvážení návrhu na každoroční udělování Ceny ČSMS za nejlepší původní publikované práce, popř. jiné zásluhy o rozvoj meteorologie v ČSSR. K naplnění této myšlenky došlo až v roce 1973 (viz kapitola Čestná uznání společnosti).

4. Významné události ČSMS a ČMeS

Dne 17. prosince 1958 zasedalo v budově Československé akademie věd v Praze ustavující valné shromáždění Československé meteorologické společnosti.

K propagaci meteorologie uspořádala pražská pobočka v březnu 1965 k Mezinárodnímu meteorologickému dni výstavu fotografií s meteorologickým námětem. Výstava byla instalována ve výstavní síni Fotochemy na Jungmannově náměstí a byla hojně navštěvována. Podle záznamů v knize návštěvníků lze soudit, že byla velmi úspěšná. Na výstavě uspořádali besedu o fotografování oblaků M. Koldovský a J. Kopáček. Celá výstava byla později propůjčena bratislavské skupině společnosti. Ve dnech 12. – 30. dubna 1965 instalovala slovenská skupina společnosti putovní výstavu Meteorologické fotografie v prostorách Čsl. aerolinií v Redutě (IV č. 14, září 1965).

Obr. 1 Evidenční karta člena Československé meteorologické společnosti

 

Dne 20. července 1966 otevřela pražská pobočka ČSMS „stálou hlídku počasí“ ve výkladní skříni Čedoku na Václavském náměstí. Každý den kromě nedělí a svátků byly ve výkladní skříni měněny synoptické mapy Evropy a ČSSR. Dále bylo denně uváděno počasí v hlavních rekreačních místech jak ČSSR, tak celé Evropy. Spolu s předpovědí „na dnes večer, zítra a pozítří“ byly pro zajímavost uváděny odchylky teploty vzduchu od dlouholetého normálu v Praze (IV č. 16, květen 1967).

V roce 1967 připravila ČSAV nové vzorové stanovy pro nově zakládané společnosti, nebo pro ty společnosti, které chtějí měnit své stanovy. Při diskusích o stanovách hlavní výbor doporučil, aby se členy společnosti mohli stát nejen vědečtí pracovníci, ale také odborní pracovníci meteorologie (IV č. 16, květen 1967).

„Stálá hlídka počasí“, udržovaná pražskou pobočkou byla koncem roku 1967 přemístěna z výlohy Čedoku do vlastního stánku ve Františkánské zahradě (zahrada mezi Václavským a Jungmannovým náměstím za průchodem Alfa) (IV č. 17, únor 1968).

V listopadu 1967 byla s konečnou platností umístěna meteorologická informační skříň ve Františkánské zahradě poblíž vchodu z pasáže divadla Semafor. Před tímto konečným umístěním bylo všechno zařízení dvakrát stěhováno, a to z výkladní skříně n. p. Čedok do výkladní skříně Lázeňská služba. Skříň byla rozdělena na dvě části, z nichž menší (pravá část) byla konstruována v podobě meteorologické budky a byly v ní umístěny tyto přístroje: aneroid, mikrobarograf, teploměr a vlhkoměr. V levé části byly umístěny přízemní synoptické mapy Evropy a Československa. Kromě toho bylo ve formě tabulky uvedeno počasí v nejdůležitějších našich městech a lázeňských místech. Všechny tyto materiály, včetně předpovědí, byly denně vyměňovány, takže meteorologická informační skříň skutečně informovala Pražany o aktuálním počasí. Z prvních reakcí bylo zřejmé, že na tomto velmi exponovaném místě bude meteorologická skříň dobře plnit svoje poslání. Především se této činnosti účastnili Dr. Jan Brádka, J. Rybář a s. Tupý (IV č. 16, květen 1967).

V roce 1968 proběhla „dotazníková akce“, v níž členové odpovídali na 15 otázek týkajících se společnosti. Skončila pro pořadatele jistým zklamáním, protože dotazníky vyplnilo a odevzdalo jen 26 členů ČSMS (tedy necelých 9 % členů), tedy méně než funkcionářů společnosti (IV č. 19, prosinec 1968).

V roce 1969 končila společná slovensko-polská spolupráce na monografii Klíma Tatier (Konček a kol. 1974). Rukopis v rozsahu 1340 strojopisných stran a více než 300 vyobrazení byl koncem června 1969 odevzdán vydavatelství SAV. Monografie vyjde současně ve slovenské a polské verzi na Slovensku v roce 1971 za finančního přispění Polské akademie věd (IV č. 20, duben 1970).

Tradice Hovorů vznikla na pražské pobočce v roce 1970, kdy se členové rozhodli realizovat pravidelné čtrnáctidenní schůzky členů, spojené vždy s odbornou přednáškou na různá témata. Místem schůzek byl zvolen Ústřední kulturní dům dopravy a spojů na Vinohradech (IV č. 21, březen 1972).

Obr. 2 Členský průkaz Československé meteorologické společnosti z roku 1972

 

ČSMS od roku 1972 do roku 1976 odměňovala čestným uznáním jednotlivce nebo kolektiv, kteří se v tom kterém roce nejvíce zasloužili o popularizaci meteorologie.

Nově zvolený předseda společnosti RNDr. Antonín Vesecký vyslovil poděkování odcházející sekretářce paní Veselé za její neocenitelnou práci od doby ustavení společnosti. Novou sekretářkou ČSMS se stala paní Kodadová (IV č. 23, prosinec 1975).

Počátkem roku 1982 vzešel z ČSAV návrh na sloučení ČSMS s Jednotou československých matematiků a fyziků nebo Československou astronomickou společností. Hlavní výbor ČSMS na svém dubnovém zasedání zaujal k tomuto návrhu odmítavé stanovisko (IV č. 30, červenec 1982).

Pražská pobočka denně informovala prostřednictvím panelu ve Františkánské zahradě veřejnost o povětrnostní situaci, ve spolupráci s ČTK a Českým hydrometeorologickým ústavem byl zahájen zkušební provoz elektronického informačního panelu v Opletalově ulici (IV č. 37, únor 1986).

Redakční rada Meteorologického slovníku ukončila redakční práce a 5. prosince 1986 byl rukopis předán nakladatelství ČSAV ACADEMIA. Tím skončila sedmiletá etapa soustavných prací na slovníku, na nichž se v největší míře podíleli odborní redaktoři RNDr. Karel Krška a RNDr. Jan Munzar, CSc. (Sobíšek a kol. 1993).

Pobočka ČSMS v Hradci Králové uspořádala ve spolupráci s Fotochemou n. p. ve dnech 2. – 26. února 1988 v Hradci Králové výstavu družicových fotografií ve výstavní síni Fotochemy. Navštívilo ji okolo 2000 zájemců a posléze byla přemístěna do Planetária v Praze a zahájena dne 5. dubna 1988. Konala se souběžně se sympoziem ČSAV uspořádaného při příležitosti 25. výročí vzniku organizace INTERKOSMOS a 30. výročí založení ÚFA (Ústav fyziky atmosféry) ČSAV (IV č. 42, srpen 1988).

Po přerušení byl od 1. dubna 1989 opět pravidelně obsluhován meteorologický panel, který byl z důvodu rekonstrukce Františkánské zahrady přemístěn na Obchodní náměstí v Praze 4 Modřanech.

Mimořádné valné shromáždění konané 30. ledna 1990 bylo seznámeno s návrhem Dr. Koldovského, aby se ČSMS stala kolektivním členem mezinárodní nevládní organizace EURASAP. Po vysvětlení významu organizace, povinností i výhod, které podpořil člen korespondent V. Vítek, byl návrh schválen a bylo doporučeno, aby se ČSMS stala kolektivním členem EURASAP (IV č. 45, únor 1990).

Dr. Novotný předložil mimořádnému valnému shromáždění návrh, aby se ČSMS stala členem hnutí „Zelený kruh“. V diskusi byly vysvětleny podrobnosti a uvažováno i o tom, že by se v ČSMS mohla ustavit nová odborná skupina (ekologická), která by se „Zeleným kruhem“ navázala užší spolupráci. Meteorologický slovník bude v nákladu 4.000 výtisků hotov v I. čtvrtletí roku 1993 (IV č. 45, únor 1990).

Spolupráce meteorologických společností Slovenska, Čech, Rakouska, Maďarska, Švýcarska a Německa měla vyústit v nově založeném časopise Zeitschrift für Meteorologie, který měl začít vycházet měsíčně už v roce 1992. Do redakční rady za Čechy a Slovensko byl navržen RNDr. Dušan Závodský, CSc. (IV č. 45, únor 1991).

Hlavní výbor na své schůzi dne 12. ledna 1993 schválil, aby se v neobchodním styku používal název Česká meteorologická společnost (IV č. 51, únor 1993).

Dne 16. ledna 1996 přijal výbor ČMeS nabídku předsedy Národního klimatického programu (NKP) ČR doc. B. Moldana na členství ČMeS v tomto sdružení právnických osob (IV č 57, duben 1996).

V listopadu roku 1998 Milan Šálek vytvořil skromnou internetovou stránku ČMeS. Stanislav Racko pod hlavičkou ČMeS začal od listopadu 1998 organizovat meteorologický kroužek pro středoškoláky (IV č. 62, prosinec 1998).

Na ustavujícím zasedání Evropské meteorologické společnosti (EMS), které se konalo ve dnech 14. a 15. září 1999 ve švédském Norrköpingu se ČMeS stala jednou ze zakládajících členů (IV č. 64, prosinec 1999).

Ve věstníku ČMeS č. 67 z června 2001 bylo představeno logo České meteorologické společnosti, které vytvořil Milan Šálek (obr. 3).

Obr. 3 Logo České meteorologické společnosti

 

V recepčních prostorech Karolina se dne 23. října 2001 uskutečnila prezentace knihy Karla Kršky a Ferdinanda Šamaje Dějiny meteorologie v českých zemích a na Slovensku (Krška, Šamaj 2001), kterou vydalo nakladatelství Karolinum s finančním přispěním Českého hydrometeorologického ústavu (Horký 2001). Tuto publikaci autoři připravovali více než 10 let pod hlavičkou společnosti v její historické komisi (více v podkapitole Historická komise a meteorologické muzeum).

V září 2003 byla na serveru Akademie věd ČR zprovozněna uzavřená elektronická konference ČMeS (IV č. 72, prosinec 2003).

Předseda ČMeS prof. Jan Bednář vyzval v roce 2003 české meteorology k účasti v realizačním týmu nového Meteorologického slovníku, její elektronické podoby (IV č. 72, prosinec 2003).

Dne 28. listopadu 2008 byla pro Českou meteorologickou společnost zaregistrována internetová doména www.cmes.cz. Umístění stránek umožnila na svém serveru Katedra meteorologie a ochrany ovzduší, technickou pomoc poskytuje Michal Belda (IV č. 80, prosinec 2008).

Obr. 4 Webová stránka České meteorologické společnosti

 

Začátkem února 2015 zveřejnila terminologická skupina ČMeS elektronickou verzi meteorologického slovníku na webovských stránkách ČMeS. Po vydání knižní podoby meteorologického slovníku v roce 1993 je to nejvýznamnější počin společnosti (IV č. 93, červenec 2015).

Od ledna 2017 funguje Česká meteorologická společnost, z.s., jako zapsaný spolek dle nového Občanského zákoníku (IV č. 96, prosinec 2016).

5. Pobočky a pracovní/odborné skupiny společnosti

Na schůzi hlavního výboru ČSMS, která se konala dne 28. května 1959 v pracovně prof. Dr. A. Gregora na adrese Ke Karlovu 3, Praha II., bylo na základě usnesení členů výboru projednáno zřízení regionální odbočky v Brně a v Bratislavě. Přípravný výbor pro Slovensko byl ve složení dr. Petrovič – předseda, Priadka, Smolen, dr. Otruba a Molnár. Přípravný výbor pro odbočku v Brně byl ve složení akademik V. Novák – předseda, pplk. Čejka a doc. dr. Nosek. Přípravné výbory svolají schůzi a předloží stanovy.

výbor projednal zřízení zájmových skupin bioklimatologie, synoptické meteorologie, popularizace meteorologie, horské meteorologie a experimentální meteorologie. Do skupiny bioklimatologie se hlásí 28 členů. Přípravný výbor byl ustaven ve složení prof. Bobek – předseda, členové dr. J. Novák, doc. P. Uhlíř, dr. E. Veselý, ing. V. Picko, ing. Krečmer.

Do skupiny synoptické meteorologie se hlásí 19 až 22 členů. Přípravný výbor byl navržen ve složení A. Dřevikovský – předseda a členové dr. Brádka, Vrána, Molnár, Popálený a kpt. Štengl.

Do skupiny popularizace meteorologie se hlásí 10 členů. Přípravný výbor ve složení dr. L. Křivský – předseda, dr. Hlaváč, Vítek a Bělohlávek jako členové.

Do skupiny horské meteorologie se hlásí 12 členů. Přípravný výbor ve složení prof. Dr. A. Gregor – předseda a členové dr. Förchtgott, Zikmunda a Böhm.

Do skupiny experimentální meteorologie se hlásí 10 členů. Přípravný výbor začal pracovat ve složení dr. Podzimek – předseda a členové Sobíšek, dr. Prokop a Horák.

Bylo dohodnuto ustavení terminologické komise. Ta se bude skládat se zástupců ze Slovenska (prof. Dr. Konček, dr. Otruba, Briedoň a Popálený) a z Čech (prof. Dr. Gregor, doc. Brandejs, dr. Dvorný, dr. Veselý, doc. Nosek, dr. Kocourek, dr. Rein, dr. Förchtgott, doc. Uhlíř, Vítek, Koldovský a Sobíšek. Aby terminologická komise mohla úspěšně pracovat, rozděluje se na odborné skupiny: synoptika (Popálený a Förchtgott), všeobecná meteorologie (Briedoň, doc. Nosek), dynamická meteorologie (dr. Otruba, doc. Brandejs), přístroje (dr. Kocourek, pplk. Čejka, Sobíšek). Komisi svolá a koordinátorem bude dr. Rein (IV č. 2, 1959).

Podle informace ze schůze ústředního výboru konané dne 14. prosince 1959 v Praze dosud nebyla ustavena skupina popularizace, protože se na školách vyvinula silná akce a v tomto směru pracuje několik lidí z ČSAV, nepociťuje se zatím nutnost tuto skupinu zakládat (IV č. 3, 1959).

Komise pro nábor nových členů pravděpodobně pracovala od počátku společnosti. Z dostupných materiálů v archivu společnosti není zřejmé, kdy komise ukončila svou činnost.

Dr. E. Veselý doporučil ustavit zvláštní tzv. ediční komisi (jak z členů ČSMS tak i nečlenů), která by řídila ediční činnost. Do této komise byli navrženi dr. Bayer, ing. Havlíček, dr. Jílek aj. (ČSMS 1961).

Pro malý zájem členů o tuto činnost nedošlo ke vzniku samostatné skupiny pro popularizaci meteorologie, o jehož zřízení se snažil hlavní výbor společnosti (IV č. 6, 1962).

Odborná skupina bioklimatologická

V hotelu Slovan v Plzni se dne 12. listopadu 1959 v 17 h. sešel před vlastním ustavujícím zasedáním bioklimatologické skupiny ČSMS její přípravný výbor. Následujícího dne 13. listopadu 1959 byla uspořádána I. pracovní konference bioklimatologické skupiny ČSMS. Bylo zvoleno její předsednictvo ve složení prof. Dr. K. Bobek – předseda, doc. dr. P. Uhlíř – místopředseda, inž. V. Krečmer, inž. V. Picko, dr. Veselý a dr. J. Novák členové a dr. J. Matoušek – sekretář (IV č. 3, 1959).

Podle zápisů z jednání, zpráv o činnosti a informací z Informačních věstníků společnosti byla tato odborná skupina ze všech skupin nejaktivnější. Pořádala nejvíce odborných přednášek, seminářů a konferencí a intenzívně pracovala na bioklimatologickém názvosloví.

Dne 15. prosince 1964 zaslalo předsednictvo bioklimatologické skupiny hlavnímu výboru ČSMS k rukám předsedy prof. Dr. A. Gregora dopis, ve kterém provedlo rozbor připomínek ke změně organizační struktury a nevyjasněné problémy vedoucí k jednomyslnému usnesení plenární schůze na zřízení Československé bioklimatologické společnosti při ČSAV. Motivem odluky bioklimatologické skupiny ČSMS od ČSMS a jejího splynutí s bioklimatologickou komisí ČSAV v jedinou bioklimatologickou instituci byla nesporná odlišnost meteorologie jako vědní fyzikální disciplíny a bioklimatologie, v níž převažují hlediska biologická.

V archivu společnosti se rovněž nachází třístránkové prohlášení předsedy ČSMS prof. Dr. A. Gregora ze dne 7. ledna 1965, kde popsal události, které vedly k odtržení bioklimatologické skupiny od ČSMS. Z vyjádření je zřejmé, že s odtržením nesouhlasil.

Předseda společnosti na valném shromáždění ČSMS konaném 25. března 1965 v Praze informoval přítomné o krocích, které podnikla bioklimatologická skupina a které směřují k založení vlastní bioklimatologické společnosti při ČSAV. Po projednání v kolegiu AGGM a speciální biologie je konečné rozhodnutí nyní v rukou prezidia ČSAV (IV č. 13, květen 1965).

Komise pro otázky české i slovenské terminologie

První schůze terminologické komise ČSMS se konala dne 15. prosince 1959 od 14 h. v Meteorologickém ústavu university Karlovy. Schůzi řídil prof. Konček. Na schůzi byli přítomni všichni členové terminologické komise (až na profesora Gregora, který se omluvil pro nemoc): doc. Brandejs, pplk. dr. Čejka, dr. Dvorný, dr. Kocourek, M. Koldovský, prof. Konček, doc. Nosek, dr. Otruba, doc. Petrovič, dr. Rein, dr. Satrapa, prom. fys. Sobíšek, dr. Veselý a dr. Vítek. Mimo jiné dr. Čejka připomněl, že komise by se měla zabývat i sjednocením symboliky užívané v meteorologii. Sekretář terminologické komise dr. O. Satrapa přednesl na schůzi hlavního výboru 13. prosince 1960 zprávu o reorganizaci a činnosti komise. Podle ní je naděje, že základní sborníkový fond odborných výrazů bude shromážděn v roce 1961 (IV č. 5, 1961).

Terminologická komise zpracovala dosud pro meteorologický slovník z 12.000 hesel 8.000 (IV č. 6, 1962). Terminologický slovník připravovaný ČSMS vypracuje tým těchto pracovníků: plk. V. Čejka, p.f. – hlavní redaktor a zpracovatel hesel přístroje, mjr. Táborský, p.f. – dynamická meteorologie a fyzika atmosféry, kpt. Krejčí, p.f. – synoptická meteorologie, dr. E. Trefná – klimatologie. Prof. Dr. A. Gregor požádal o zproštění funkce předsedy terminologické komise ze zdravotních důvodů. Novým předsedou byl jednomyslně zvolen dr. A. Vesecký (IV č. 15, duben 1966). Na valném shromáždění 25. ledna 1972 bylo konstatováno, že komise má dvouletý skluz (IV č. 21, březen 1972).

Hlavní výbor projednal stav prací na přípravě meteorologického slovníku, schválil tříletý plán činností terminologické komise, předpokládající dokončení slovníku v roce 1978 se stávajícími pracovními kolektivy, přičemž doporučil dále rozvíjet spolupráci se SMS (Slovenskou meteorologickou společností) (IV č. 23, prosinec 1975).

Terminologický meteorologický slovník. Dovolujeme si upozornit členy ČSMS, že pravděpodobně v roce 1982 bude publikován několikajazyčný meteorologický slovník, který bude vítanou pomůckou nejenom pro odborníky meteorology, ale i pro odborníky příbuzných oborů. Slovník vyjde v omezeném nákladu a jeho cena bude přibližně 60,- Kčs. Již nyní je však možné zasílat předběžné objednávky na adresu… (IV č. 27, leden 1980).

Informace o stavu prací na meteorologickém slovníku. Meteorologický slovník, v souladu s informací, poskytnutou na VIII. valném shromáždění ČSMS (28. května 1981), zpracovává redakční kolektiv složený z pracovníků ČHMÚ Praha, HMÚ (Hydrometeorologickém ústavu) Bratislava, MFF Matematicko-fyzikální fakulta) UK Praha, ÚFA ČSAV a Geografického ústavu ČSAV v Brně. Odbornými redaktory byli RNDr. Karel Krška a RNDr. Jan Munzar, CSc. Dosud byla provedena revize dříve zpracovaných hesel. Po zjištění, že jejich soubor je značně neúplný, byla hesla doplněna na celkový počet cca 3.500. Heslář byl rozmnožen a využívá se pro účely redakčních prací. Odborní redaktoři provedli revizi výkladů hesel podle nového hesláře (po jejich podstatném doplnění širším týmem odborníků) asi z jedné třetiny, redakční kolektiv pak asi z jedné desetiny. Německé ekvivalenty zařazených hesel jsou průběžně konzultovány s Meteorologickou službou NDR. Práce na slovníku postupují systematicky, redakční kolektiv se schází pravidelně jednou měsíčně. Při současném tempu prací, které se snaží redakční kolektiv zvýšit, bude koncept slovníku dokončen koncem 1. pololetí 1983. RNDr. Bořivoj Sobíšek, CSc., vedoucí redakčního kolektivu (IV č. 29, leden 1982).

Redakční rada meteorologického slovníku dokončila úpravy abecedně seřazených pojmů. Zbývala ještě redakce asi 500 dodatkových výkladů. Na základě jednání s redakční radou, nakladatelstvím ACADEMIA a Ediční radou ČSAV bylo dohodnuto, že rukopis bude předán do tisku v roce 1985 (IV č. 33, leden 1984).

Předseda terminologické skupiny dr. Hodan podal informaci o tom, že rukopis meteorologického slovníku byl po zahrnutí lektorských připomínek předán do nakladatelství ACADEMIA v definitivním provedení v srpnu 1987. Ediční řada ČSAV tento rukopis přijala a schválila jeho vydání (IV č. 41, březen 1988).

Meteorologický slovník terminologický a výkladový byl vydán v roce 1993 nakladatelstvím ACADEMIA v nákladu 4.000 výtisků (Sobíšek a kol. 1993) (obr 5).

Obr. 5 Meteorologický slovník terminologický a výkladový. Nakladatelství ACADEMIA, 1993

 

Slovenská skupina ČSMS

Ustavující valné shromáždění slovenské skupiny se konalo 22. ledna 1960 v Bratislavě. Na valném shromáždění byl zvolen výbor ve složení dr. Štefan Petrovič – předseda, František Molnár – zástupce předsedy, František Smolen – vědecký tajemník, dr. Ján Otruba, Ondrej Priadka – členové, prof. Ján Danč, dr. Peter Forgáč, Ferdinand Šamaj – členové širšího výboru, dr. Vladimír Peterka, dr. Ladislav Kňazovický, Milan Nedelka, Vojtěch Briedoň, Anton Mrkos, Margita Kurpelová – náhradníci, prof. Ján Popálený a Ján Tomlain – revizoři (IV č. 3, 1959).

K 31. prosince 1966 měla Slovenská meteorologická skupina 79 členů (v průběhu roku 2 členové zemřeli a 10 členů bylo pro pasivitu a neplacení členských příspěvků vyloučeno. Slovenská skupina, později SMS aktivně pracovala po celé období (IV č. 16, květen 1967).

Ve Věstníku č. 15 (duben 1966) je uvedena Zpráva o činnosti Slovenské skupiny ČSMS za II. pololetí 1965. Ve věstníku č. 16 (květen 1967) je uvedena Zpráva ze schůze výboru Slovenské meteorologické společnosti ze dne 25. dubna 1967. V období mezi dubnem 1966 a květnem 1967 byla ze Slovenské skupiny ČSMS vytvořena Slovenská meteorologická společnost při SAV, patřící pod Československou meteorologickou společnost.

V roce 1990 vyšly dvě čísla Bulletinu Slovenské meteorologické společnosti (IV č. 47, únor 1991).

Historická komise a meteorologické muzeum

Dr. E. Veselý předložil k projednání otázku meteorologického muzea. Upozornil na početný materiál, který je porůznu uschován u jednotlivců. Bude-li se dále odkládat zřízení muzea, nebo alespoň soustředění a pečlivé uschování materiálu, je nebezpečí ztráty cenných předmětů. Hlavní výbor ČSMS projedná proto s Hydrometeorologickým ústavem otázku, kdo by se ujal archivace a uskladnění materiálu pro sbírky tohoto muzea. Podle nynějšího stavu a nedostatku skladovacích prostorů bude možno sbírky pouze archivovat, nikoli však muzejně upravit. K tomu dojde, až bude mít ČSMS k dispozici vlastní místnost (IV č. 4, 1960).

Dr. Podzimek referoval přítomným, že by bylo možno zřídit v uvolněných místnostech pobočky HMÚ v Bratislavě meteorologické muzeum, které by soustřeďovalo exponáty jak tiskové, tak přístrojové, sledující vývoj naší meteorologie. Předsednictvo ČSMS vzalo tuto zprávu s povděkem na vědomí.

Ředitel HMÚ Zítek přednesl návrh, že by bylo žádoucí:

  1. aby muzeum mělo celostátní charakter a aby sloužilo zejména k účelům propagace meteorologie a výuce meteorologie a to jak technických, tak vysokoškolských kádrů,
  2. v zájmu zajištění odpovídající úrovně muzea mělo by být metodicky řízeno ČSMS, malým stálým orgánem, který by z kvalifikovaných odborníků sestavil výbor ČSMS. Tento orgán by měl např. rozhodovat, které exponáty mají být do muzea zařazeny, jejich sled, technický a historický popis pro vlastní orientační popis i pro průvodce atd.,
  3. v zájmu materiálního zajištění muzea mělo by se muzeum stát organizační složkou HMÚ, resp. pobočky HMÚ, který by zajišťoval jeho potřeby rozpočtově.

Tento návrh byl jednou z forem řešení (IV č. 12, prosinec 1964).

V důsledku nabídky pobočky HMÚ v Bratislavě půjčit místnost pro zřízení celostátní expozice historických meteorologických sbírek, projednal výbor skupiny s tím související organizační problémy a se souhlasem hlavního výboru k tomuto účelu ustanovil s platností od 1. července1965 komisi pod předsednictvím V. Briedoně z pobočky HMÚ v Bratislavě. Pracovní plán komise pro stálou meteorologickou expozici předpokládá tyto etapy:

  1. do konce roku 1965 vypracovat statut, ideový záměr a plán práce na roky 1966–1968,
  2. do konce roku 1967 soustředit exponáty,
  3. do konce roku 1968 vypracovat scénář a provézt instalaci exponátů (IV č. 14, září 1965).

Výbor brněnské pobočky ČSMS na své schůzi 26. listopadu 1965 projednal zastoupení pobočky v komisi pro meteorologické památky při Slovenské skupině ČSMS a usnesl se delegovat jako stálého člena komise odborného asistenta Stanislava Nečase, p.g. Tato komise byla vytvořená v souladu se 17. bodem usnesení IV. celostátní meteorologické konference v Bratislavě z roku 1957. Výhledový plán činnosti komise předpokládá vytvoření samostatného odborného muzea. Potřebný prostor pro soustředění památek byl vytvořen v budově pobočky HMÚ v Bratislavě na Kolibě (ze zprávy o činnosti této komise, V. Briedoň. V lednu 1966 vypracoval V Briedoň desetistránkový návrh Směrnice pro správu sbírek meteorologických památek (IV č. 15, duben 1966).

Podle zprávy hlavního výboru ČSMS konaného 11. května 1967 bude dr. Hrubeš znovu intervenovat na finančním odboru ČSAV, zda by bylo možno uhradit nutnou opravu meteorologických přístrojů, které se podařilo pro připravované muzeum meteorologie zajistit. Podle zprávy doc. Šamaje je SAV ochotna se na tomto vydání alikvotní částí podílet (IV č. 16, květen 1967).

V roce 1966 se uskutečnila okružní sbírková cesta za účelem shromáždění exponátů. Přípravné práce pro zřízení meteorologického muzea byly v posledním půlroce 1967 zdrženy vážným onemocněním a posléze úmrtím předsedy této komise V. Briedoně (IV č. 16, květen 1967).

V roce 1967 se pokračovalo v evidování přírůstků historických sbírek získaných darem od jednotlivců či podniků. Celkový stav evidovaných předmětů (většinou písemností) je 410 kusů. Další čekají na zpracování. Neuskutečnila se plánovaná oprava přístrojů v důsledku nepřidělení finančních prostředků ze strany ČSAV (IV č. 17, únor 1968).

Správu soustředěných památek muzea převzal po smrti V. Briedoňa Dr. Štefan Valovič (IV č. 18, duben 1968).

V období mezi valnými shromážděními (1968 až 1972) komise nedoznala výrazných pokroků, ani přes přispění pražské pobočky. Za výbor pražské pobočky ČSMS (dr. František Rein, CSc., předseda) zaslal 11. ledna 1972 hlavnímu výboru návrh na ustavení historické komise při ČSMS (IV č. 21, březen 1972). Tím došlo k obnovení činnosti komise, po době její nečinnosti v letech 1968–1972.

Historická komise konstatovala, že je doposud zanedbáváno studium starých záznamů, vývoj meteorologické měřící a zpracovatelské techniky, bibliografie československých autorů apod. Komise vypracovala návrh, který doporučoval:

  1. zřídit pracoviště pro studium meteorologie a kolísání klimatu v českých zemích,
  2. zpracovat a vydat dějiny meteorologie v českých zemích,
  3. soustředit a na vhodném místě instalovat sbírku (muzeum) meteorologických přístrojů,
  4. vyhledávat, zpracovávat a vydávat materiály ke kolísání klimatu v českých zemích od nejstarší zjistitelné doby,
  5. zpracovat a vydat bibliografii meteorologických prací v českých zemích od nejstarší zjistitelné doby.

Návrhy byly zaslány na většinu institucí. Byly pozitivně přijaty, ale nikdo se nezavázal k jakékoliv pomoci při realizaci těchto cílů. Historická komise se tak rozhodla přejít na hlavní úkol, který byla schopna splnit, totiž k napsání dějin české meteorologie. Historie měla sahat do roku 1918.

Bylo též rozhodnuto, aby nejpozději v roce 1975 bylo nalezeno vhodné útočiště pro sbírku starých a starších meteorologických přístrojů, které dosud byly prozatímně uskladněny na observatoři v Doksanech. Zřízení tzv. meteorologického muzea bylo uznáno nereálné. Karel Dubec byl pověřen, aby vedl jednání s příslušnými institucemi, zejména Vojenským leteckým muzeem v Praze.

Bylo schváleno, aby historická komise i v roce 1975 a 1976 dále spolupracovala s komisí pro oslavy dvousetletého výročí nepřetržitých meteorologických pozorování v Klementinu.

Komise vyvíjela činnost při získávání historických sbírek z počátku organizovaných meteorologických pozorování na Slovensku a evidenci a třídění památek podle oblastí a historické hodnoty. Komise také zabezpečila opravu několika přístrojů a pravidelnou údržbu a aktualizaci vitrín historických meteorologických památek instalovaných v budově HMÚ v Bratislavě na Kolibě (IV č. 23, prosinec 1975).

Historická komise pokračovala v přípravě Dějin československé meteorologie a dokončila nový Katalog polárních září ve spolupráci s Československou astronomickou společností (IV č. 25, duben 1978).

V roce 1987 byl dokončen rukopis monografie Dějiny československé meteorologie (IV č. 41, březen 1988). Od dokončení rukopisu k vydání díla v knižní podobě uběhlo hodně času. Jednotlivé kapitoly vycházely nejprve v letech 1994–1998 jako volná příloha časopisu Meteorologické zprávy v rozsahu 116 stran a ke kompletnímu knižnímu vydání tohoto díla o rozsahu 568 stran došlo v roce 2001 (Krška, Šamaj 2001; IV č. 100, prosinec 2018).

Obr. 6 Dějiny meteorologie v českých zemích a na Slovensku

 

Členové historické komise byli velmi aktivní. Vznikly desítky příspěvků do Meteorologických zpráv s tématy historie meteorologie, významných meteorologů či zpracování významných epizod počasí. Historickou skupinu vedl v letech 1987 až 2014 RNDr. Jan Munzar, CSc.

Skupina horské meteorologie

výbor Slovenské skupiny ČSMS při SAV pověřil 12. dubna 1960 dr. J. Otrubu řízením práce v zájmových skupinách. Za předsedu horské skupiny byl zvolen prof. Dr. M. Konček a za předsedu Názvoslovné skupiny byl zvolen dr. Š. Petrovič (IV č. 4, 1960). Skupina horské meteorologie se pro vytíženost všech jejich členů nikdy nesešla.

Pobočka ČSMS a ČMeS v Brně

Dne 23. listopadu 1960 se ve velké posluchárně Katedry geografie Přírodovědecké fakulty Univerzity J. E. Purkyně v Brně konala ustavující schůze pobočky ČSMS se sídlem v Brně a působností pro moravské kraje. Byl schválen výbor pobočky ve složení: akademik Václav Novák – předseda, pplk. Václav Čejka, prom. fys. – místopředseda, doc. dr. Miloš Nosek – sekretář, kpt. Dr. Zdeněk Procházka – hospodář, kpt. Zdeněk Táborský, prom. fys. – referent pro přednáškovou činnost, ing. Vladimír Havlíček – člen výboru, Evžen Quitt, prom. geogr., npor. J. Tichý – náhradníci, npor. Gryc, dr. J. Machyček – revizoři, S. Nečas, prom. geogr. – náhradník revizorů (IV č. 5, 1961).

Přítomní členové hlavního výboru ČSMS schválili s přihlédnutím k zásluhám Ing. Dr. Václava Nováka o československou meteorologii návrh na jeho jmenování čestným předsedou pobočky v Brně (IV č. 12 prosinec 1964).

Pobočka Brno v uplynulém období stagnovala (IV č. 21, březen 1972). K oživení činnosti brněnské pobočky ČSMS došlo počátkem roku 1974 (IV č. 23, prosinec 1975).

Brněnská pobočka společnosti, po stagnaci v 70. letech minulého století, byla dlouhodobě aktivní, měla, a má, velké předpoklady pro bohatou členskou základnu (řada vysokých škol s výukou a výzkumem na poli meteorologie a klimatologie jak civilní, tak vojenské, Armáda ČR, vědecké a výzkumné instituce). V letech 2016 až 2018 byla pobočka málo aktivní.

Skupina meteorologické fotografie

Hlavní výbor na svém jednání 13. prosince 1960 schválil ustavení této skupiny, do které je zatím přihlášeno 17 členů a souhlasil, aby byly volby prováděny písemně pod vedením s. Koldovského (IV č. 5, 1961).

V rámci propagace meteorologie uspořádala pražská pobočka v březnu 1965 k Mezinárodnímu meteorologickému dni výstavu fotografií s meteorologickým námětem. Ve dnech 12. – 30. dubna 1965 instalovala Slovenská skupina společnosti putovní výstavu Meteorologické fotografie v prostorách Čsl. aerolinií v Redutě (IV č. 14, září 1965). Tato aktivita pravděpodobně již nebyla pod hlavičkou výše uvedené skupiny, neboť mimo prvního odstavce se v písemnostech společnosti nikde neuvádí informace o této skupině.

Pobočka ČSMS a ČMeS v Hradci Králové

Dne 6. června 1962 v 15 h. se konala na lékařské fakultě KU ustavující schůze pobočky. Byl schválen výbor pobočky ve složení: Dr. Podzimek – předseda, Dr. Tušl – místopředseda, Dr. Pícha – jednatel, s. Petera, p.f. – hospodář, Dr. Červený, Ing. Tesař, Dr. Švorcová – členové, kpt. Růžička, Dr. Vrcha – revizoři.

Podle zprávy o hodnocení činnosti ČSMS za rok 1964 bylo konstatováno, že pobočky Hradec Králové a Brno projevovaly velmi slabou činnost (IV č. 12, prosinec 1964). V prvním pololetí roku 1965 nevyvíjela pobočka Hradec Králové žádnou činnosti (IV č. 14, září 1965). Pobočka měla k 31. prosinci 1966 17 členů. Zpráva o činnosti pobočky za rok 1967 hlavnímu výboru nedošla. Na valném shromáždění konaném 25. ledna 1972 bylo konstatováno, že pobočka Hradec Králové v posledních letech nevyvíjela žádnou činnost (IV č. 21, březen 1972).

Ustavení pobočky ČSMS v Hradci Králové v listopadu 1984. V souladu se stanovami ČSMS byla svolána na 13. listopadu 1984 ustavující schůze pobočky Hradec Králové. Členy přípravného výboru byli RNDr. Jaroslav Pícha, RNDr. Vladimír Petera a RNDr. Vasil Strachota. Z pozvaných potenciálních zájemců se schůze zúčastnilo 26 meteorologů. Byl zvolen nový pětičlenný výbor (IV č. 35, leden 1985). Po obnově činnosti pobočka nepřetržitě vyvíjí svou činnosti. Členská základna je nyní především z řad pracovníků pobočky ČHMÚ v Hradci Králové, Solární a ozonové observatoře, profesionálních a dobrovolných meteorologických pozorovatelů a z řad Armády ČR jak v aktivním, tak důchodovém věku.

Pobočka ČSMS a ČMeS v Praze

Podle zápisu ze schůze předsednictva ČSMS konané dne 19. března 1962 v Praze byl projednán návrh na ustavení regionální skupiny v Praze s pobočkou v Plzni a Hradci Králové (IV č. 6, 1962).

Dne 2. prosince 1963 byla svolána do zasedací síně budovy HMÚ ustavující schůze pobočky ČSMS v Praze. Aklamací zvolilo 31 přítomných členů ČSMS předsednictvo pobočky ve složení: K. Bayer, CSc. – předseda, Dr. J. Brádka – místopředseda, L. Coufal, prom. geograf – sekretář, mjr. F. Pechala – pokladník, Dr. K. Straka – propagační referent, M. Škoda, p.f., O. Zikmunda, CSc. – náhradníci (IV č. 10, prosinec 1963).

Pražská pobočka byla od samého počátku nejpočetnější ze všech poboček společnosti a od počátku vykazovala také nejvíce činností (pořádání odborných přednášek, stálá hlídka počasí, odborné semináře pořádané pobočkou, tradice Hovorů, …).

Pobočka SMS v Košicích, Banské Bystrici a Bratislavě

V dokumentaci společnosti autor pátral po informacích o datu vzniku poboček Slovenské meteorologické společnosti v Košicích a Banské Bystrici. Ve věstníku společnosti č. 25 z prosince 1975 byla informace o konání výroční členské schůze pobočky v Košicích, která se uskutečnila 18. března 1975. Pobočka tak musela vzniknout už dříve, ale v písemnostech společnosti, ani ve dřívějších věstnících žádná informace o založení pobočky nalezeny nebyly. Slovenská skupina a později Slovenská meteorologická společnost pořádala vlastní valná shromáždění, ze kterých nebylo moc informací publikováno v Informačních věstnících ČSMS.

Pobočka SMS Banská Bystrica. Jedinou informací ve Informačních věstnících společnosti o této pobočce byla ze Zprávy o činnosti SMS za rok 1990 zveřejněná v Informačním věstníku č. 47 (únor 1991). Je zde uveden nový šestičlenný výbor pobočky Banská Bystrica pod vedením předsedy Ing. Ladislava Kamenského. Na mimořádném valném shromáždění SMS konaném 23. března 1990 byla vytvořena třetí pobočka společnosti v Bratislavě (IV č. 47, únor 1991).

Pobočka České Budějovice a Ekologická pracovní skupina

Na mimořádném valném shromáždění, které se konalo 30. ledna 1990, informoval vědecký tajemník dr. Bednář, že bude založena nová pobočka ČSMS v Českých Budějovicích. Hlavní výbor společnosti se zřízením nové pobočky jednomyslně souhlasil. Na základě usnesení XI. valného shromáždění byla vytvořena ekologická pracovní skupina. Přípravou její organizace byl pověřen Ing. Vladimír Novotný (IV č. 46, září 1990). Více informací o této pobočce a pracovní skupině nebylo v dokumentaci společnosti nalezeno.

Pobočka ČMeS v Ostravě

První úvahy o vzniku ostravské pobočky ČMeS se datují ke konci roku 1999, kdy byl hlavní výbor ČMeS dne 10. listopadu 1999 informován RNDr. M. Šálkem o zájmu místních členů ustavit pobočku společnosti v Ostravě. Intenzivně snahy o zřízení ostravské pobočky se datují na podzimu roku 2003. V prosinci 2003 byl výboru ČMeS zaslána žádost ke zřízení pobočky spolu se žádostí o přijetí 14 nových členů. Výbor ČMeS v Praze tuto informaci ještě v prosinci vzal na vědomí a tuto aktivitu přivítal (IV č. 72, prosinec 2003).

Dne 6. dubna 2004 se stali všichni noví žadatelé přijati za členy ČMeS a 17. června 2004 proběhla 1. neformální schůzka nových i stávajících členů. Dne 6. září 2004 proběhla ustavující schůze ostravské pobočky ČMeS, na níž v podstatě došlo k jejímu založení (Pobočka ČMeS Ostrava 2004; IV č. 74, prosinec 2004).

Pobočka v Ostravě svou činnost zaměřuje na přednáškovou činnost, pořádání seminářů společnosti, stejně jako ostatní pobočky, a pořádá exkurze na meteorologicky zajímavé lokality (Šumava, Vysoké, Nízké a Západní Tatry). Pořádá také pravidelné předsilvestrovské vycházky a setkání členů, rodinných příslušníků a přátel. V roce 2018 se uskutečnil již 15 ročník.

Odborná skupina pro vzdělávání v meteorologii a klimatologii

Valné shromáždění konané dne 22. září 2010 na Božím Daru schválilo zřízení odborné skupiny pro vzdělávání v meteorologii a klimatologii a její výbor ve složení T. Halenka, S. Kliegrová a E. Holtanová (IV č. 83, říjen 2010).

 

Od zřízení společnosti v roce 1958 byl zřejmý velký zájem členů o dění ve společnosti, který se vyznačoval velkou aktivitou členů. Z let 1965 až 1968 jsou k dispozici zprávy o činnosti poboček zasílané hlavnímu výboru za každé čtvrtletí, ve kterých byly uváděny aktivity poboček za uvedená období a zejména jejich přednášková činnost a plány na další období. Z dnešního pohledu se jedná o naprosto obdivuhodnou činnost, zejména v porovnání s tím, že jsou pobočky, které nejsou schopny dodat ani stručnou zprávu o činnosti za kalendářní rok. V letech 1968 až 1972 společnost stagnovala ve své činnosti. To konstatoval i předseda společnosti na valném shromáždění 25. ledna 1972 (IV č. 21, březen 1972). Stagnace se projevovala nevýrazným programem a minimem aktivit a také v archivu společnosti není z tohoto období moc dokumentů.

Od počátku činností poboček se v nich obvykle konaly slavnostní členské schůze, popř. odborné semináře ke Světovému meteorologickému dni s hlavním projevem, přednáškou pozvaného hosta, vztahujícímu se k hlavnímu heslu dne. Tato aktivita se ve společnosti zcela vytratila. V ČHMÚ byla a je tato příležitost v posledních dvaceti letech využívána ke Dnům otevřených dveří.

Pobočky společnosti a jejich činnost byly a jsou základní hybnou silou společnosti. Záleží na jejich aktivitách, jak společnost fungovala a funguje. Pobočky volí své zástupce do hlavního výboru. Delegovaní zástupci potom volí výbor společnosti. Z praktických důvodů, ale není to nutná podmínka, bývá předseda společnosti z Prahy, protože zařizuje mnoho administrativních činností a aktivit, které jsou vázány na sídlo společnosti. Ze stejného důvodu, což už je stanoveno přímo ve stanovách společnosti, je hospodář společnosti z pražské pobočky. Každá pobočka by měla delegovat své zástupce do hlavního výboru, z nichž jeden by měl být místopředsedou, tedy společnost by měla mít tři místopředsedy. Realita je bohužel jiná a společnost měla v roce 2018 pouze jednoho místopředsedu.

6. Archiv, stanovy a statut společnosti

Archiv společnosti je od roku 2018 uložen u autora příspěvku (místopředsedy ČMeS) v Ostravě. Mnoho písemných materiálů pražské pobočky bylo do archivu převzato v roce 2017 od RNDr. Vilibalda Kakose. Hlavní část archivu společnosti byla předána RNDr. Helenou Vondráčkovou, CSc. při jejím odchodu do důchodu na jaře roku 2018.

Z období let 1968–1972 archiv společnosti obsahuje desítky písemnosti týkajících se korespondence s Akademií věd k hospodaření společnosti, jednání o stanovách, schvalování kandidátek členů do výborů společnosti, jakož i běžné korespondence.

Z období let 1985 až 1992 se v archivu zachovaly desítky kopií dopisů, které zasílali předsedové společnosti, či vědečtí tajemníci jubilantům k jejich kulatým a půlkulatým životním jubileím, často s poděkováním za jejich dlouholetou odbornou či organizátorskou činnost pro meteorologii či společnost. V archivu je rovněž založeno několik poděkování jubilantů za zaslané gratulace, Vánoční přání společnosti či parte významných členů společnosti.

Obr. 7 Schválené stanovy Československé meteorologické společnosti ze dne 18. dubna 1990

 

První stanovy společnosti byly schváleny 17. prosince 1958 Ministerstvem vnitra. Dne 27. října 1982 se v Praze konalo mimořádné valné shromáždění ČSMS, které schválilo návrh nových stanov ČSMS při ČSAV, jež nahradily dosavadní organizační řád. Nové stanovy zachovávají většinu ustanovení dosavadního organizačního řádu. Do určité míry upravují vzájemný vztah Československé meteorologické společnosti při ČSAV a Slovenské meteorologické společnosti při SAV v tom smyslu, že Slovenská meteorologická společnost je samostatnou součástí Československé meteorologické společnosti, která na Slovensku působí jejím prostřednictvím (IV č. 31, leden 1983).

Mimořádné valné shromáždění ČSMS konané dne 30. ledna 1990 bylo svoláno s cílem revidovat neplatné popř. zastaralé části stanov ČSMS. Byly zrušeny články poplatné dřívějšímu totalitnímu režimu. Nové stanovy rovněž zvýšily pravomoci poboček (např. rozhodovat o záležitostech členství a přímo volit své zástupce do výboru). Nové stanovy byly řádně registrovány Federálním ministerstvem vnitra i Ministerstvem vnitra České republiky (obr 7).

Na XIII. valné shromáždění ČMeS, konané v Praze dne 8. června 1993 byly schváleny úpravy stanov společnosti. Ze stanov byly vypuštěny všechny body, které byly v rozporu s novým státoprávním uspořádáním. Valné shromáždění většinou hlasů rozhodlo o změně názvu společnosti na Česká meteorologická společnost. Byly také doplněny body stanov týkající se zániku členství, možnost tvorby skupin v rámci poboček společnosti a přestal se používat název hlavní výbor společnosti, který se změnil na výbor společnosti (IV č. 52, srpen 1993).

Na mimořádném (IV.) valném shromáždění ČMeS konané dne 12. září 2006 na Labské boudě byly schváleny předložené změny stanov společnosti, jejichž cílem bylo zjednodušení zakládání poboček, odstranit zbytečný „pragocentrismus“ při volbě vědeckého tajemníka, zvýšit komunikaci mezi výborem a společností a i ve společnosti samotné jednou ročně pořádat valná shromáždění nejlépe u příležitosti každoročních seminářů (IV č. 77, listopad 2006).

Dne 22. září 2016 byly valným shromážděním v Ostrožské Nové Vsi schváleny nové stanovy společnosti, které vstoupily v platnost 1. ledna 2017 a jsou v souladu s novým občanským zákoníkem (zákon č. 89/2012 Sb.). Společnost změnila právní formu a stala se zapsaným spolkem (IV č. 96, prosinec 2016).

7. Valná shromáždění ČSMS a ČMeS

I. ustavující valné shromáždění Československé meteorologické společnosti se konalo dne 17. prosince 1958 v Praze.

Valná shromáždění jsou nejvyšším orgánem společnosti. Schvaluje hlavní směry činnosti ČMeS navržené výborem ČMeS pro období do příštího valného shromáždění, zprávu výboru ČMeS o činnosti ČMeS za období od posledního valného shromáždění, zprávu revizní komise za období od posledního valného shromáždění, čestné členy, usnáší se na zásadních hospodářských opatřeních, určuje výši zápisného a členských příspěvků, je-li svoláno jako volební, bere na vědomí členy výboru ČMeS a jejich náhradníky a členy revizní komise, usnáší se na stanovách a jejich změnách, na zrušení ČMeS a projednává nepřijetí za člena a odvolání k ukončení členství.

Řádné valné shromáždění se koná jednou za rok (tato skutečnost funguje po změně stanov od roku 2006). Alespoň jednou za tři roky svolává výbor ČMeS řádné valné shromáždění jako volební. Výbor ČMeS může svolat mimořádné valné shromáždění z vlastního podnětu.

Tab. 1 Přehled volebních Valných shromáždění (VS) ČSMS a ČMeS

 

Za šedesát let společnosti se konalo 21 řádných volebních valných shromáždění a 4 mimořádná valná shromáždění. Třetí mimořádné valné shromáždění bylo zároveň (asi omylem) označeno také jako XII. valné shromáždění konané 25. února 1992 v Praze. Přehled valných shromáždění je uvedeno v tabulce 1.Zápisy a usnesení z valných shromáždění jsou uvedeny v Informačních věstnících společnosti. Např. Zápis ze VI. valného shromáždění ČSMS konané 15. dubna 1975 v Praze mělo 8 stran formátu A4. Obvykle bývají zápisy stručnější.

 

 

8. Předsedové a vědečtí tajemníci společnosti

Předsedové a vědečtí tajemníci mají největší vliv na chod a směřování společnosti. Na I. ustavujícím valném shromáždění dne 17. prosince 1958 byl za předsedu společnosti zvolen prof. RNDr. Mikuláš Konček, DrSc. a vědeckým tajemníkem dr. F. Rein.

Tab. 2 Předsedové a vědečtí tajemníci společnosti

 

Předseda ČMeS společnost zastupuje a jedná jejím jménem, za ČMeS podepisuje všechny oficiální dokumenty, řídí a svolává výbor společnosti a její předsednictvo, předsedá a řídí valné shromáždění, určuje způsob hlasování k důležitým otázkám společnosti.

Vědecký tajemník spolupracuje s předsedou a podílí se na vedení, řízení a směřování společnosti a řídí a zajišťuje tvorbu Informačního věstníku společnosti.

Předsedou společnosti v roce 2018 byl doc. RNDr. Tomáš Halenka, CSc. a vědeckým tajemníkem Mgr. Stanislava Kliegrová, Ph.D. V tabulce 2 je uveden přehled předsedů a vědeckých tajemníků společnosti.

9. Informační věstníky ČSMS a ČMeS

Informační věstníky společnosti patří mezi základní informační zdroje pro členy společnosti. V dobách před začátkem internetu, elektronických konferencí a e-mailů to byl jediný zdroj informací. Za celou historii společnosti vyšlo 100 Informačních věstníků (dále jen IV). První vyšel v březnu 1959 a zatím poslední v prosinci 2018 (50 věstníků vydala ČSMS a 50 věstníků ČMeS).

První číslo věstníku společnosti (pracovně zvaný Bulletin) vyšlo v březnu 1959 a obsahoval: oznámení o vzniku společnosti, zkrácený zápis z ustavujícího shromáždění, výtah přednášky univ. Prof. Dr. A. Gregora a doc. dr. Petroviče, zprávy a jednání z ústředního výboru, ostatní zprávy pro členy (počet nově přijatých členů). Redaktory bulletinu byli dr. Rein a dr. Bayer, náklad byl 150 ks (IV č. 84, prosinec 2010).

Informační věstníky ČSMS měly průměrně 10 stran a věstníky ČMeS měly průměrně 6 stran. Nejvíce 22 stran měl IV č. 6 z roku 1962, nejméně 3 strany IV č. 19 z prosince 1968. IV byly číslovány (č. 1 až č. 22) od roku 1959 do roku 1970 a č. 1 až č. 9 od roku 1987 až do roku 1991. Nejčastěji byly vydány 1 až 2 čísla za rok (v roce 1962 a 1968 vyšel 3x). IV z prosince 1963 měl pořadí 10/11 a ze srpna 1964 12/13. IV nevyšel v letech 1969, 1971, 1973, 1974, 1977. Od roku 1982 vychází IV 2x ročně mimo rok 2006 a 2008 (vyšly pouze jeden za rok a v roce 2008 vyšel pouze IV č. 2). IV ze srpna 1993 byl jako první počítačově zpracován a vytisknut (dřívější IV byly napsány na psacím stroji a rozmnožovány). V posledních 5 letech probíhala distribuce v elektronické a tištěné formě. V roce 2018 projevila asi čtvrtina členů společnosti zájem dostávat věstník pouze v elektronické formě (Lipina 2018).

V prvních letech společnosti odpovídali za obsah Informačního věstníku dr. František Rein a Karel Bayer, p.f. (první až pátý IV). Od čísla šest do čísla 14 za obsah zodpovídal dr. J. Podzimek. Od čísla 15 do 18 odpovídal za věstník K. Bayer, za věstník č. 19 dr. Zdeněk Gregor (v zastoupení vědeckého tajemníka). IV č. 20 až 24 dr. Milan Koldovský, vědecký tajemník ČSMS. Od č. 25 RNDr. Václav Jírovský, vědecký tajemník, od 1979 za obsah věstníku odpovídal doc. Zikmunda, vědecký tajemník. Od roku 1981 do roku 1993 odpovídal za obsah RNDr. Jan Bednář, vědecký tajemník a v roce 1993 jako předseda. V letech 1994 až 1995 (první číslo) RNDr. Karel Dubec, vědecký tajemník. V letech 1993 až 1997 technicky zpracovával věstník RNDr. Martin Janoušek. Od druhého čísla 1995 do konce roku 2007 odpovídal za obsah věstníku předseda doc. a později prof. Bednář. Od roku 2008 zodpovídá za obsah věstníku doc. Tomáš Halenka (IV č. 1–100).

10. Výroční semináře ČSMS a ČMeS

Tradice každoročních vícedenních seminářů společnosti započala s největší pravděpodobností v roce 1977, kdy pražská pobočka ČSMS uspořádala od 6. do 8. září v Chlumu u Třeboně monotematický seminář věnovaný vybraným otázkám z obecné a aplikované klimatologie. Seminář v roce 1983 v Roztokách u Křivoklátu byl poprvé nazván výročním seminářem společnosti. Inspirací této tradice byl jistě seminář konaný ve dnech 14. až 16. září 1976 při příležitosti dvousetletého nepřetržitého meteorologického pozorování na stanici v Praze-Klementinu, jehož pořadatelem byl Hydrometeorologický ústav (HMÚ) v Praze ve spolupráci s ČSMS. Zatím posledním Výročním seminářem společnosti byl seminář uspořádaný ve dnes 18. a 19. září 2018 v Praze-Suchdole u příležitosti 60. výročí založení společnosti (ČMeS 2018).

Obr. č. 8 Sborník abstraktů z Výročního semináře ČMeS v roce 2014

 

Od roku 1977 se uskutečnilo 42 výročních seminářů společnosti a čtyři další semináře či konference, které spolupořádala společnost (v letech 1980, 1998, 2004 a 2017). Tyto semináře byly také nazývány „svátkem meteorologie“ pro setkávání lidí z různých organizací a pro zajímavý odborný program. Z některých vyšly hodnotné sborníky, jejich příspěvky byly citovány v jiných studiích jako např. ze semináře v Josefově dole v roce 1997 s tématem Stoleté výročí extrémních atmosférických srážek. Od roku 2007 jsou z výročních seminářů vydávány sborníky abstraktů. Pobočky ČSMS, mimo již zmíněné semináře uspořádaly, nebo se organizačně podílely na dalších seminářích a konferencích před rokem 1977. Slovenská meteorologická společnosti, dříve pobočka, spoluorganizovala 11 maďarsko-československých meteorologických konferencí.

Výroční semináře se většinou konají na různých místech Česka nebo Slovenska (na Slovensku v letech 1980, 1984 a 1991). V letech 1996–2004 se výroční seminář konal šestkrát v Radostovicích u Mladé Vožice. Nejméně, celkem 28 účastníků, byl na semináři v roce 1978 Plumlově a nejvíce, 150 účastníků, bylo v roce 1992 ve Velkých Bílovicích. Průměrná účast na výročních seminářích byla 78 účastníků, za poslední čtyři roky byl průměr pouze 55 účastníků (Lipina 2018). Přehled výročních seminářů společnosti je uveden v tabulce č. 3.

Tab. 3 Přehled výročních seminářů společnosti

Několik výročních seminářů (v roce 1979, 1980, 1991) se věnovalo horské problematice. Hlavním tématem čtyř výročních seminářů (v roce 1985, 1987, 2008 a 2016) byla klimatická změna. Dva semináře v letech 1984 a 2002 se věnovaly zabezpečení letecké dopravy. V letech 1997, 2006, 2007 a 2014 se semináře věnovaly zejména extrémním meteorologickým jevům.

Seminář pořádaný na jižní Moravě ve Křtinách v roce 2009 s názvem Meteorologie ve službách společnosti a ochrany životního prostředí byl věnován připomenutí a oslavám 50. výročí založení společnosti. Na semináři byly prezentovány zajímavé příspěvky, byl perfektně připraven jak po odborné, tak po společenské stránce, konal se v krásných a reprezentativních prostorách kongresového centra Mendlovy univerzity. Za hojné účasti významných osobností meteorologie, kdy byla řada z nich oceněna čestným uznáním společnosti, jsme důstojně oslavili toto meteorologické jubileum.

Na jednom ze seminářů, který se konal v říjnu 2002 ve Školícím a rekreačním středisku ČHMÚ v Radostovicích, náhle zemřel (9. října 2002) náměstek ředitele pro meteorologii a klimatologii RNDr. Marián Wolek (Krška 2002).

Stejně tak, jako tomu bylo v minulosti, kdy se pobočky společnosti spolupodílely, nebo přímo organizovaly meteorologické semináře a konference se možná i v posledních dvou letech vzniká nová tradice meteorologických konferencí s primárně horskou tématikou (rok 2017 a 2019), na které se významně organizačně podílí také ČMeS.

11. Členské příspěvky

Při založení společnosti v roce 1958 bylo stanoveno zápisné (jednou pro vždy) 5,- Kčs a členský příspěvek 10,- Kčs za rok. Zápisné a členské příspěvky za rok 1959 zaplatilo v roce 1959 celkem 170 členů, tj. 20 členů nesplnilo svou povinnost (IV č. 3 1959). Hlavní výbor ČSMS se dne 14. června 1960 usnesl, aby ti členové, kteří do 31. srpna 1960 nevyrovnají členské příspěvky za rok 1959, přestali být členy Československé meteorologické společnosti (IV č. 4, 1960).

valné shromáždění společnosti konané 25. ledna 1972 schválilo navýšení členského příspěvku na 20,- Kčs ročně a důchodci platili 10,- Kčs (IV č. 21, březen 1972). Valné shromáždění konané 28. dubna 1987 jednomyslně schválilo zvýšení členských příspěvků na 25,- Kčs za rok s platností od roku 1988 (IV č. 40, červenec 1987). Valné shromáždění konané 25. února 1992 schválilo zvýšení členských příspěvků na 50,- Kčs ročně pro ekonomicky činné členy. Studenti a důchodci zaplatili polovinu. V roce 1992 bylo zápisné 5,- Kčs (IV č. 49, březen 1992). Valné shromáždění konané 8. června 1993 schválilo výši členských příspěvků na 80,- Kč pro ekonomicky činné členy a 40,- Kč pro studenty a důchodce (IV č. 52, srpen 1993). Valné shromáždění konané 1. června 1999 schválilo navýšení členských příspěvků na 150,- Kč pro ekonomicky činné členy a 75,- Kč pro důchodce, studenty a členy na mateřské dovolené (IV č. 63, červen 1999). Valné shromáždění konané 24. května 2005 zvýšilo členské příspěvky na 200,- Kč, 100,- Kč platili studenti a důchodci (IV č. 75, červen 2005). Valné shromáždění konané 20. září 2011 na Červenohorském sedle zvýšilo členské příspěvky na 300,- Kč a 100,- Kč pro důchodce, studenty a členy na mateřské dovolené (IV č. 86, prosinec 2011).

Již od samotného počátku společnosti byli členové vyzývání k placení příspěvků. Byly rozesílány složenky s věstníkem společnosti a okolo 10 % členů bylo v prodlení s platbou.

Členské příspěvky společnosti byly a jsou mimo dotace Akademie věd téměř jediným zdrojem finančních prostředků pro chod společnosti. ČSMS a ČMeS měly a mají jedny z nejmenších členských příspěvků organizací sdružených pod Akademií věd ČR.

Pro neplnění členských povinností byli z ČSMS na zasedání hlavního výboru 13. prosince 1960 vyškrtnuti dva členové (IV č. 5, 1961).

Revize členské základy a rušení členství, nejčastěji z důvodu dlouhodobého neplacení členských příspěvků, proběhlo v roce 1960, k 25. lednu 1967, v únoru 1968, v roce 1975 (nejvíce vyškrtnutých členů), k 12. lednu 1982, k 12. dubnu 1984, v lednu 1987, v lednu 1989 a k 31. prosinci 1994.

12. Informace o hospodaření společnosti (příjmy a výdaje)

Informace o příjmech a výdajích společnosti jsou jednou ze základních informací, které výbor společnosti předkládá prostřednictvím hospodáře valnému shromáždění společnosti ke schválení. Jsou obvykle součástí zprávy o činnosti společnosti za kalendářní rok, nebo za celá období mezi volebními valnými shromážděními a bývají rovněž obsaženy v Informačních věstnících.

Pro zajímavost autor uvádí strukturu příjmů, výdajů a dotací za vybrané roky. Příjmy a výdaje za rok 1959 činily 8.771,51 Kčs (počáteční hotovost 2.190,- Kčs, členské příspěvky 2.550,- Kčs, dotace ČSAV 4.000,- Kčs a úroky 31,51 Kčs), výdaje: investice 331,25 Kčs, neosobní fond 4.561,04 Kčs, materiálové zásoby 749,59 Kčs, práce, služby a jiné výdaje 600,13 Kčs, cestovní výdaje 2.516,20 Kčs, převod do roku 1960 13,30 Kčs (IV č. 3, 1959). Příjmy a výdaje za rok 1960 činily 12.844,58 Kčs (IV č. 5, 1961).

Dne 8. února 1964 byla Československou akademií věd schválena dotace na rok 1964: celkem plánované výdaje na rok 1964 36.600,- Kčs, plánované příjmy 3.450,- Kčs a dotace 31.800,- Kčs. Příjmy a výdaje společnosti za rok 1967 byly 29.263,- Kčs, z toho bylo 10.940,- Kčs určené na sborník z Liblické konference (IV č. 17, únor 1968).

Pro rok 1972 byla schválena dotace Československé akademie věd ČSMS ve výši 29.200,- Kč. Vlastní příjmy společnosti byly 3.600,- Kčs. Výdaje: mzdový fond (5.800,- Kčs), odměny za práce 7.600,- Kčs, cestovní výdaje (11.500,- Kčs), materiálové výdaje (2.200,- Kčs), práce a služby (2.700,- Kčs), finanční náklady (3.000,- Kčs).

Příjmy společnosti za rok 1981 byly 32.700,- Kčs (z toho 4.100,- Kčs za členské příspěvky a 28.600,- Kčs dotace ČSAV) (Archiv ČSMS 1981).

Za rok 1990 byly příjmy společnosti 45.514,- Kčs (4.995,- Kčs zůstatek z roku 1989, 33.595,- Kč dotace ČSAV a 6.925,- Kč příspěvky členů). Výdaje společnosti byly 36.682,- Kč. Zůstatek byl ve výši 8.833,- Kčs (IV č. 52, srpen 1993).  

V roce 2000 byly příjmy společnosti 54.626,- Kč (z toho členské příspěvky 26.050,- Kč) a výdaje byly 48.557,- Kč (IV č. 67, červen 2001).

Celkové příjmy ČMeS v roce 2017 byly 129.808,- Kč, z toho 26.854,- Kč dotace od AV ČR, 35.680,- Kč členské příspěvky, 67.150,- Kč konferenční poplatky, 124,- Kč úroky a opravné bankovní transakce. Výdaje v roce 2017 dosáhly 127.491,- Kč. Mezi nimi dominují tři tradiční položky: pořádání seminářů (65.577,- Kč), přednáškový cyklus „Hovory“ (26.136,- Kč) a vydávání Věstníku (9.886,- Kč). Loni také ČMeS vyplatila na dohodách o provedení práce 14.400,- Kč autorům přednášek na pobočkách a elektronické verze nového meteorologického slovníku (IV č. 99, červen 2018).

13. Čestná uznání společnosti

Obr. č. 9 Čestné uznání ČMeS udělené v roce 2018

 

ČSMS od roku 1972 odměňovala čestným uznáním jednotlivce nebo kolektiv, kteří se v předešlém roce nejvíce zasloužili o popularizaci meteorologie. Za rok 1972 obdržel čestné uznání Karel Pejml, za rok 1973 Rudolf Koubek a za rok 1974 obdržel čestné uznání kolektiv meteorologů, který se staral o panel ve Františkánské zahradě v Praze. V dalších letech byla čestná uznání udělována za popularizaci a rozvoj meteorologie, u příležitosti výročí společnosti a u příležitosti životních jubileí osobností meteorologie v Česku, na Slovensku a ve světě.

U příležitosti 30. výročí založení ČSMS v roce 1988 bylo oceněno 33 dlouhodobých aktivních členů ČSMS a SMS, u příležitosti oslav výročí 50. let ČMeS bylo dne 10. září 2009 na Výročním semináři ČMeS ve Křtinách oceněno 11 zasloužilých členů ČMeS. Čestné uznání České meteorologické společnosti obdrželo u příležitosti 60. výročí založení ČMeS (ČSMS) v Praze dne 18. září 2018 10 osobností a dvě instituce (ČMeS 2018).

Třikrát byli ocenění čestným uznáním Karel Pejml (1972, 1976, 1988), Vojtěch Vítek (1980, 1981, 1988), Karel Krška (1988, 1988, 2009).

Kompletní přehled oceněných osobností meteorologie: Karel Pejml (1972), Rudolf Koubek (1973), kolektiv meteorologů (1974), RNDr. Václav Hlaváč, CSc. (1975), Karel Pejml (1976), RNDr. František Rein, CSc. (1978), doc. RNDr. Ferdinand Šamaj, DrSc. (1979), RNDr. Vojtěch Vítek, DrSc., Dr. J. Barát (1980), doc. RNDr. Otakar Zikmunda, CSc., doc. Dr. F. Šamaj, DrSc., Dr. V. Vítek, DrSc., RNDr. J. Červený (1981), RNDr. Jaroslav Pícha, RNDr. Štefan Petrovič (1982), RNDr. Zdeněk Korejs, RNDr. Šimon Valovič (1983), Dr. Emil Veselý a RNDr. Emilie Trefná (1984), RNDr. Václav Hlaváč, CSc., RNDr. Milan Koldovský (1985), RNDr. Jan Munzar, CSc., Ondrej Priadka (1986), RNDr. Bořivoj Sobíšek, CSc., prof. RNDr. Vladimír Peterka, CSc., RNDr. Miroslav Kolář, CSc. a RNDr. Ing. Jaroslav Rožnovský, CSc. (1987), RNDr. Karel Krška (1988), RNDr. Bedřich Böhm, CSc., RNDr. Jaroslav Červený, Antonín Dřevikovský, RNDr. Lubomír Hodan, RNDr. Václav Jírovský, Božena Kodadová, RNDr. Milan Koldovský, doc. RNDr. Jaroslav Kopáček, CSc., RNDr. Karel Krška, RNDr. František Pechala, DrSc., Karel Pejml, RNDr. Jaroslav Pícha, Natálie Slabá, prom. geogr., RNDr. Silvestr Slabý, CSc., RNDr. Bořivoj Sobíšek, DrSc., RNDr. Miroslav Škoda, CSc., RNDr. Josef Štěkl, CSc., RNDr. Zdeněk Táborský, RNDr. Emilie Trefná, člen korespondent Vojtěch Vítek, RNDr. Miroslav Zeman, doc RNDr. Otakar Zikmunda, CSc., doc. RNDr. Robert Intribus, CSc., doc RNDr. Ján Otruba, CSc., prof. RNDr. Vladimír Peterka, CSc., doc. Ing. Matěj Petřík, CSc., RNDr. Štefan Petrovič, doc. Ing. Vladimír Pevný, CSc., RNDr. Ján Pribiš, CSc., doc. RNDr. Ferdinand Šamaj, DrSc., Vojtěch Šuška, prof. RNDr. Ján Tomlain, DrSc., Dr. Šimon Valovič, RNDr. Zdeněk Novák, CSc., Karel Budín, doc. RNDr. František Smolen, CSc. (1989), RNDr. Aleš Gottwald, CSc., RNDr. Vilibald Kakos, RNDr. Dušan Závodský, CSc., RNDr. Eva Závodská, CSc. (1990), doc. RNDr. Jaroslav Kopáček, CSc. (1996), prof. RNDr. Jan Bednář, DrSc., RNDr. Zdeněk Blažek, CSc., Evžen Černý, Ing. Jaroslav Jež, RNDr. Vilibald Kakos, RNDr. Miroslav Kolář, CSc., RNDr. Karel Krška, CSc., Ing. Zdeněk Mrkvica, RNDr. Jan Munzar, CSc., prom. geogr. Natálie Slabá, Mgr. Eva Žižková, CSc. (2009), Ing. Ivan Obrusník, DrSc. (2011), doc. RNDr. Daniela Řezáčová, CSc. (2013), doc. RNDr. Michal Baťka, DrSc., RNDr. Josef Keder, CSc., prof. Ing. Jiří Klabzuba, CSc., RNDr. Jan Pavlík, CSc. (2016), Amatérská meteorologická společnost, Prof. RNDr. Rudolf Brázdil, DrSc., Redakce Počasí České televize, Jaroslav Chalupa, RNDr. Ladislav Metelka, Ph.D., RNDr. Luboš Němec, RNDr. Jan Pretel, CSc., Prof. RNDr. Pavel Prošek, CSc., RNDr. Vasil Strachota, RNDr. Karel Vaníček, CSc., RNDr. Petr Váchal, Antonín Vojvodík (2018).

Doposud bylo uděleno 98 čestných uznání společnosti. Zdůvodnění udělení čestných uznání jsou k dispozici v Informačních věstnících ČSMS a ČMeS, nebo na webové stránce společnosti (http://www.cmes.cz/cs/node/150).

14. Čestní členové ČSMS a ČMeS

Udělení čestného členství je nejvyšším oceněním společnost udělené osobnosti z oboru meteorologie, klimatologie a kvality ovzduší, která se mimořádně zasloužila o rozvoj meteorologie, klimatologie, či kvality ovzduší v Česku nebo v zahraničí. Společnost mezi roky 1965 až 2018 udělila 38 čestných členství. 16 oceněných bylo ze zahraničí a 22 z Česka nebo Slovenska.

Udělení ocenění čestného členství schvaluje valné shromáždění společnosti na návrh výboru, nebo poboček společnosti. Čestní členové nemusí platit členské příspěvky a mohou mít další výhody.

První čestné členství bylo uděleno v roce 1965 (12 čestných členů) a zatím poslední v roce 2018. Přehled oceněných: prof. J. Lambor (PLR), prof. Parczewski (PLR), prof. Orlicz (PLR), prof. Krastanov (BLR), prof. Mikuláš Konček, prof. Dési (MLR), prof. Chromov (SSSR), prof. dr. Antal Réthly, prof. A. Mäde (NDR), prof. F. Steinhauser (Rakousko), prof. Václav Novák, prof. Dr. Alois Gregor (1965), prof. Dr. Hans Ertl (NDR, 1968), RNDr. Václav Hlaváč, RNDr. Štefan Petrovič, RNDr. Antonín Vesecký, akademik F. F. Davitaja (Gruzie), prof. Jaroslav Maňák (1975), Ing. Dr. Pavel Hrubeš, Dr. Emil Veselý (1978), prof. B. Béll, prof. R. Czelnaia, Dr. A. Zách (MLR, 1979), prof. Antonín Dřevikovský (1981), Karel Pejml (1990), RNDr. Jaroslav Pícha, profesor Richard S. Scorer (1992), doc. RNDr. Jaroslav Kopáček, CSc. (1999), RNDr. Bořivoj Sobíšek, DrSc., RNDr. Josef Štekl, CSc., RNDr. Vojtěch Vítek, DrSc., doc. RNDr. Otakar Zikmunda, CSc. (2005), RNDr. Helena Vondráčková, CSc. (2007), RNDr. Karel Krška, CSc. (2010), prof. RNDr. Jan Bednář, CSc., Ing. Ivan Obrusník, DrSc. (2011), prof. Jean-Francois Geleyn (2012) a doc. RNDr. Daniela Řezáčová, CSc. (2018). Zdůvodnění udělení čestného členství čtenáři naleznou na stránce ČMeS (http://www.cmes.cz/cs/node/82).

Prof. Gregor a prof. Konček se stali čestnými členy Polské meteorologické společnosti. Diplomy byly slavnostně předány 23. února 1962 velvyslancem PLR v Praze a generálním konzulem v Bratislavě (za významnou spolupráci na poli meteorologie mezi světovými válkami a za společnou publikaci Klima Tater, vydáno až v roce 1970).

Meteorologická společnost NDR se rozhodla udělit čestné členství zasloužilým pracovníkům v oboru meteorologie. Z ČSMS byli tímto vyznamenáním poctěni předseda prof. Dr. M. Konček, DrSc. a místopředseda prof. Dr. A. Gregor, DrSc. Byli vyzváni k osobnímu převzetí diplomů na konferenci, pořádané u příležitosti oslavy 75 let trvání Hlavní meteorologické observatoře NDR ve dnech 17. – 21. září 1967 v Postupimi (IV č. 16, květen 1967).

Při slavnostním zahájení IX. maďarsko-československé meteorologické konference dne 22. srpna 1985, která se konala v maďarském Nyíregyháze byly předány předsedovi SMS Dr. F. Šamajovi a vědeckému tajemníkovi SMS Dr. J. Lukáčovi diplomy čestných členů Maďarské meteorologické společnosti (IV č. 37, únor 1986).

15. Přehled nových členů společnosti

Přehledy nových členů, jejich počty a obvykle i se jmény nových členů, byly nepravidelně uváděny v Informačních věstnících společnosti. Tyto přehledy byly k dispozici pro období let 1958–1964 a 1977–1991. V některých letech, nebyly informace o nových členech ve věstnících uvedeny. Od roku 2003 jsou k dispozici přehledy nových členů v digitální podobě.

Podle zápisu ze schůze hlavního výboru ČSMS ze dne 13. února 1959 (konané v pracovně univ. prof. Dr. A. Gregora) bylo mimo další pěti bodů dohodnuto, že přijímání nových členů vyžaduje doporučení 2 členů společnosti a přijímaní nových členů je záležitostí celého výboru. Přihlášky budou projednávány vždy při schůzích ústředního výboru, tj. 4x ročně (ČSMS 1959).

Na schůzi hlavního výboru ČSMS, která se konala dne 28. května 1959 v pracovně univ. Prof. Dr. A. Gregora na adrese Ke Karlovu 3, Praha II. bylo projednáno 115 nových přihlášek a tím byli přijati další členové ČSMS (IV č. 2, 1959). Podle informace ze schůze hlavního výboru konané dne 14. prosince 1959 v Praze bylo přijato 24 nových členů. (IV č. 3, 1959).

Obr. 10 Grafický přehled přijatých nových členů do společnosti

 

V roce 1959 bylo přijato 139 nových členů, v roce 1960 65 nových členů, v roce 1958 to bylo 54 zakládajících členů, v roce 1964 47 nových členů a v roce 1981 31 nových členů. V roce 2018 vstoupilo do společnosti 6 nových členů (obr 1, 2 a 12).

16. Členská základna ČSMS a ČMeS

V roce 1958 měla společnost 54 zákládajících členů. K 1. červnu 1959 měla ČSMS 187 členů, z toho většina meteorologů, zbytek tvoří geografové, lékaři, biologové, učitelé středních škol a techničtí zaměstnanci v meteorologických institucích a pozorovatelé. Podle informací členů přípravného výboru pobočky v Brně má nyní společnost 33 členů z Moravy a z toho je 18 z vojenské meteorologické služby (IV č. 2, 1959).

Podle zprávy vědeckého sekretáře na schůzi hlavního výboru konané dne 14. prosince 1959 v Praze měla společnost k tomuto dni 190 členů. Z toho bylo 71 vysokoškolských odborníků, 26 vysokoškoláků jiných oborů, 6 lékařů a 87 ostatních členů. K 31. prosinci 1960 měla společnost 273 členů (IV č. 5, 1961).

V lednu 1960 měla Slovenská skupina při založení 46 členů. V říjnu 1961 59 členů. K 15. lednu 1965 měla skupina 82 členů. K 19. lednu 1962 (termín konání II. valného shromáždění) měla společnost 294 registrovaných členů (IV č. 6, 1962). K 31. prosinci 1962 měla Slovenská skupina ČSMS při SAV 64 členů (IV č. 9, červen 1963). K 30. červnu 1964 měla společnost 339 členů. Hlavní výbor společnosti na svém zasedání dne 17. ledna 1964 projednal přihlášky 15 nových členů. Z důvodu neplacení příspěvků za více jak dva roky i přes několikeré upozornění bylo z ČSMS vyškrtnuto 17 členů (IV č. 11, srpen 1964). Počet členů ČSMS vzrostl ke konci roku 1964 na 343. K 25. březnu 1965 měla společnost 343 členů (z toho 86 členů v SMS). Během posledních tří let klesnul počet členů o 54, v důsledku odloučení bioklimatologie, z toho 14 členů ubylo na Slovensku (IV č. 13, květen 1965).

Obr. 11 Neúplný přehled členské základny společnosti za období let 1958–2018

 

K 26. březnu 1968 měla společnost 289 členů, z toho 72 jich měla SMS (IV č. 18, duben 1968). K 25. lednu 1972 měla společnost 292 členů, počet čestných členů se snížil na 11 (úmrtím prof. Ertla v roce 1971). Hlavní výbor pozastavil členství a navrhnul zrušení členství těch, kteří se rozhodli opustit naši vlast (Dr. Bayer, Dr. Podzimek, Ing. Nečas). Hlasováním se tak stalo (IV č. 21, březen 1972). K 31. březnu 1975 měla společnost 196 členů v Českých zemích a 140 členů na Slovensku, celkem 336. K 31. prosinci 1976 měla ČSMS 192 řádných a 12 čestných členů. V roce 1976 bylo přijato 11 nových členů a 5 členům bylo zrušeno členství (IV č. 24, prosinec 1976). V roce 1977 zemřeli 3 členové ČSMS a byli přijati 3 členové a 1 nový čestný člen (IV č. 25, duben 1978). K 1. lednu 1978 bylo 191 řádných a 11 čestných členů. K 31. březnu v1981 bylo 208 řádných členů a 10 čestných. Za uplynulé období (1978–1981) bylo přijato 32 nových členů, mezi čestné členy byli převedeni dva členové, 5 členům bylo zrušeno členství a zemřelo 7 řádných a 4 čestní členové (z toho 3 ze zahraničí). K 1. lednu 1981 měla společnost 210 řádných a 10 čestných členů. Za období 1. ledna 1981 až 31. prosince 1983 bylo přijato 36 nových členů, 4 řádní a 4 čestní členové zemřeli, bylo zrušeno členství 6 členům, do SMS byl převeden 1 člen. K 1. lednu 1984 měla ČSMS 234 řádných a 7 čestných členů (IV č. 34, červen 1984). K 28. dubnu 1987 měla společnost 274 řádných členů a 6 členů čestných. K 1. lednu 1990 měla společnost 276 řádných členů a 4 čestné členy (IV č. 45, únor 1990). K 31. prosinci 1990 měla SMS 193 členů, z toho 127 Bratislava, 28 Banská Bystrica a 38 Košice (IV č. 47, únor 1991).

Po roce 1990 bylo v informačních věstnících jen malé množství informací o členské základně. Od roku 1995 do roku 2000 a od roku 2006 jsou k dispozici přehledy členské základny v digitální formě. Pouze z roku 1969 byl k dispozici tištěný seznam členů společnosti.

společnost bohužel nemá v ucelené podobě přehled o členské základně za celé období jejího fungování. V průběhu let někteří členové ukončili členství ve společnosti na vlastní žádost. Někteří členové byli pro neplnění členských povinností ze společnosti vyškrtnuti. Na členských kartách byla někdy uvedena informace o zrušení členství, o ukončení členství na vlastní žádost, nebo o úmrtí člena. U mnohých členů tato informace chybí. Z období ČMeS (od roku 1993) již členům nejsou vystavovány členské karty a tak evidence členské základy byla složitější.

Podle členských karet, dostupných tištěných přehledů členů a digitálních přehledů členské základny z posledních let vstoupilo od založení společnosti do 31. prosinci 2018 minimálně 809 členů. Z toho 13 členů vstoupilo do společnosti dvakrát, 77 členu nemělo přidělené číslo člena, nebo toto číslo nebylo dohledáno, 65 členů mělo číslo s lomítkem (/b, /a, /).

 

 

 

 

 

 

Obr. 12a, b Členská legitimace ČMeS z roku 2004

 

Valné shromáždění schválilo výměnu členských legitimací v II. pololetí 2002 (IV č. 69, červen 2002), viz obrázek 12a a 12b (oboustranná, laminovaná legitimace).

Pro rekonstrukci členské základny v jednotlivých letech bude potřeba pročíst a zpracovat mnoho zápisů z jednání výboru uložených v archivu společnosti a také z Informačních věstníků ČSMS, kde byly v 70. až 90. letech uvádění jmenovitě noví členové, popř. informace o úmrtí členů.

Členská základna v letech 2006–2018

Od roku 2006 má společnost podrobný a přesný přehled o členské základně v digitální podobě (obr. 13). Z přehledu je zřejmé, že členská základna v roce 2018 byla téměř poloviční oproti době největšího rozvoje společnosti v letech 1964 a 1965, kdy měla společnost největší počet členů. Počet členů společnosti se snížil po vzniku Bioklimatologické společnosti v roce 1965, kam odešlo mnoho členů, a po odloučení Slovenské meteorologické společnosti v roce 1993.

Obr. 13 Členská základna ČMeS v letech 2006–2018

 

Již od počátku společnosti vyzývalo její vedení k včasnému placení členských příspěvků, řada členů byla v prodlení s jejím hrazením. V průběhu let došlo k deseti revizím členské základny, kdy bylo mnoha členům jejich členství zrušeno pro neplacení členských příspěvků. Tento problém a členská nekázeň je bohužel aktuální i v posledních letech. Podle zprávy hospodáře mělo zaplaceno členství v roce 2017 jen 72 % a v roce 2018 (k 6. listopadu) jen 60 % členů (IV č. 100, prosinec 2018).

ČMeS v roce 2018

Počet členů v jednotlivých pobočkách společnosti v roce přináší obrázek 14. 63 % členů jsou členy pražské pobočky. Ostatní pobočky mají vyrovnaný počet členů mezi 11 až 13 % z celkového počtu členů. V roce 2018 měla společnost 184 členů, z toho 27 % žen a 73 % mužů.

Obr. 14 Počet členů v jednotlivých pobočkách společnosti v roce 2018

 

V roce 2018 bylo 5 % členské základny z MFF UK, 10 % z ÚFA AV ČR, 12 % byli členové v důchodovém věku, 25 % členů bylo z jiných organizací než zde uvedených a 48 % pracovalo v ČHMÚ (obr. 15).

 

 

Obr. 15 Počet členů ve společnosti podle zaměstnavatelů v roce 2018

 

Věková struktura členů ČMeS v roce 2018 je uvedena na obr. 16. Nejmladšímu členovi společnosti v roce 2018 bylo 29 let a nejstaršímu 95 let. 21 % členů společnosti v roce 2018 bylo ve věku 51–60 let. 19 % členů bylo ve věku 61–70 let, 17 % ve věku 31–40 let, 16 % členské základny bylo ve věku 41–50 let a 71–80 let. 9 % členů bylo ve věku nad 80 let a pouze 1 % do 30 let věku.

Obr. 16 Počet členů ve společnosti podle věku v roce 2018

 

V roce 2018 si společnost připomenula 60. výročí od jejího založení v roce 1958. Tomuto výročí byl věnován Výroční seminář společnosti konaný 18. a 19. září 2018 v Praze-Suchdole, kde zazněly zajímavé příspěvky od autorů řady meteorologických institucí a komerčních subjektů v Česku, informace o historii, současnosti a směřování České a Slovenské meteorologické společnosti. U příležitosti významného životního jubilea byla za celoživotní přínos meteorologii, za vedení terminologické skupiny a za hlavní podíl na tvorbě elektronické verze meteorologického slovníku bylo doc. RNDr. Daniele Řezáčové, CSc. uděleno valným shromážděním čestné členství České meteorologické společnosti. Dále bylo 10 osobnostem české meteorologie, Amatérské meteorologické organizaci a Redakci počasí České televize uděleno čestné uznání ČMeS. Více informací o semináři na http://www.cmes.cz/cs/seminar2018.

17. Závěr

Česká (Československá) meteorologická společnost v roce 2018 oslavila 60 let od svého založení v prosinci 1958. Od samého počátku byli její členové velmi aktivní. Bylo založeno mnoho pracovních skupin, někdy nazývaných komisí, ze kterých byly nejdůležitější a nejaktivnější skupiny bioklimatologická, terminologická a historická. Členové těchto skupin (terminologická a historická) vytvořili Meteorologický slovník terminologický a výkladový v knižní a elektronické podobě, Dějiny meteorologie v českých zemích a na Slovensku a řadu dalších publikací. Některé aktivity, jako např. zřízení meteorologického muzea, se i přes velké úsilí mnoha lidí a mnoha let nezdařilo. Byly zřízeny a do roku 2018 fungují čtyři pobočky v Česku a tři na Slovensku. Ze Slovenské skupiny se vytvořila Slovenská meteorologická společnost, která od roku 1993 šla vlastní cestou a po letech nečinnosti v roce 2017 obnovila svou činnost.

společnost měla v polovině šedesátých let přes 340 členů. Počet členů poklesl v roce 1965, kdy členové bioklimatologické skupiny vystoupili a vytvořili vlastní společnost. Další pokles členské základny byl v roce 1993 po rozdělení státu a odloučení Slovenské meteorologické společnosti. Do společnosti v průběhu šedesáti let vstoupilo více než 800 členů.

společnost uspořádala stovky odborných a popularizačních přednášek. Pořádala nebo spolupořádala desítky odborných seminářů a před 40 lety založila tradici každoročních vícedenních výročních seminářů společnosti. Ocenila čestným uznáním téměř stovku jednotlivců a několik kolektivů za přínos pro meteorologii. Třiceti osmi osobnostem z Česka, Slovenska a ze světa bylo uděleno čestné členství společnosti.

společnost za 60 let vydala 100 Informačních věstníků, kde informovala a informuje členy o svém dění. Již více než deset let provozuje vlastní webové stránky (www.cmes.cz) s velkým množstvím informací o historii společnosti, historii meteorologie, klimatologie, kvalitě ovzduší a také o osobnostech těchto oborů.

Od 1. ledna 2017 je ČMeS zapsanou společností podle nového občanského zákoníku. Má bohatou historii a tradici, trochu stagnující současnost, ale autor pevně věří, že má před sebou také velkou budoucnost. Smyslem tohoto příspěvku byla snaha autora zapojit do činnosti společnosti více členů pro její rozvoj. Meteorologie, klimatologie a kvalita ovzduší má před sebou řadu úkolů, výzev a událostí a bylo by velmi prospěšné, aby se tak dělo za spolupráce se společností.

 

Poděkování

Poděkování autora patří recenzentům (RNDr. Karel Krška, CSc. a RNDr. radim Tolasy, Ph.D.), kteří svými podněty, připomínkami a úpravami formulací v textu výrazně pomohli k finální podobě tohoto příspěvku. Rovněž patří poděkování RNDr. Vilibaldu Kakosovi a RNDr. Heleně Vondráčkové, CSc., za shromáždění, zachování a předání dokumentace společnosti do jejího archivu.

 

Literatura:

Archiv ČSMS a ČMeS 1958–2018.

Česká meteorologická společnost (ČMeS), 2008. [online]. [cit. 28. 12. 2018]. Dostupné z WWW: http://www.cmes.cz.

GREGOR, A., 1959. Ustavení Československé meteorologické společnosti. Meteorologické zprávy, roč. 12, č. 1, s. 26–27.

HANZLÍK, S., 1954. Popularisace meteorologie. In: II. celostátní meteorologická konference v Bratislavě 21. – 26. IX. 1953. Sborník dokumentů. Praha: Hydrometeorologický ústav v Praze, s. 231–234.

HORKÝ, Z., 2001. Prezentace knihy Dějiny meteorologie v českých zemích a na Slovensku. Meteorologické zprávy, roč. 54, č. 6, s. 190–191. ISSN 0026-1173.

Informační věstníky ČSMS č. 2–50 za období let 1959 až 1992.

Informační věstníky ČMeS č. 51–100 za období let 1993 až 2018.

KONČEK, M. a kol., 1974. Klíma Tatier. Nakl. VEDA SAV Bratislava. 1. vyd. 856 s.

KRŠKA, K., ŠAMAJ, F., 2001: Dějiny meteorologie v českých zemích a na Slovensku. Nakl. Karolinum, Univerzita Karlova v Praze. 563 str. ISBN 80-7184-951-0.

KRŠKA, K., 2002. Rozloučení s RNDr. Mariánem Wolekem. Meteorologické zprávy, roč. 55, č. 6, s. 204–206. ISSN 0026-1173.

KRŠKA, K., 2009. 50. výročí založení Československé meteorologické společnosti. Meteorologické zprávy, roč. 62, č. 5, s. 159–192. ISSN 0026-1173.

LIPINA, P., 2018. Stručný přehled historie ČMeS a její současnost. In: Meteorologie – tradice a budoucnost. Seminář České meteorologické společnosti, Praha 18. – 19. 9. 2018. Praha: ČMeS, ČHMÚ. ISBN 978-80-87577-85-1.

Meteorologický slovník výkladový a terminologický (eMS), 2015. [online]. [cit. 23. 12. 2018]. Dostupné z WWW: http://slovnik.cmes.cz/.

MUNZAR, J., 1989. 30 let Československé meteorologické společnosti. Meteorologické zprávy, roč. 42, č. 3, s. 76 a 81.

Pobočka ČMeS Ostrava, 2004. [online]. [cit. 25. 12. 2018]. Dostupné z WWW: http://www.cmes.cz/cs/node/6.

REIN, F., 1960. Dva roky Československé meteorologické společnosti. Meteorologické zprávy, roč. 13, č. 6, s. 162–163.

SOBÍŠEK, B. a kol., 1993: Meteorologický slovník výkladový a terminologický. Ministerstvo životního prostředí České republiky, Praha, 594 s. ISBN 80-85368-45-5.

ŠAMAJ, F., 1998. O jednom nedožitom a zabudnutom jubileu. Meteorologické zprávy, roč. 51, č. 6, s. 184–185. ISSN 0026-1173.

Zápis z první schůze přípravného výboru ČSMS při ČSAV dne 31. května 1958 se v budově matematicko-fyzikální fakulty KU v Praze (ČSMS 1958a).

Zápis z ustavující schůze ČSMS 17. prosince 1958 v Praze (ČSMS 1958b).

Zápis ze schůze hlavního výboru ČSMS ze dne 13. února 1959 (ČSMS 1959).

Zápis ze schůze hlavního výboru ČSMS konané 29. listopadu 1961 v Praze (ČSMS 1961).

Pavel Lipina, MZ 2019/2 (rozšířená informace), roč. 72, str. 46-56


 

Výroční seminář České meteorologické společnosti - 60. výročí založení společnosti

Ve dnech 18. a 19. září 2018 se uskutečnil výroční seminář České meteorologické společnosti organizovaný ve spolupráci s Českým hydrometeorologickým ústavem, Univerzitou Karlovou v Praze, Ústavem fyziky atmosféry AV ČR, v. v. i., a ČZU, Fakultou agrobiologie, přírodních a potravinových zdrojů, tentokrát na téma Meteorologie – tradice a budoucnost.

Toto téma bylo zvoleno u příležitosti 60. výročí založení Československé meteorologické společnosti, k jejíž historii se Česká meteorologická společnost jako nástupnická organizace samozřejmě hlásí. Seminář se netradičně konal v Praze, v příjemném prostředí suchdolského kampusu ČZU, netradiční bylo i jeho dvoudenní trvání, které toto umístění dobře umožňovalo s předpokladem možnosti účasti širšího okruhu zájemců, což se nakonec bohužel nenaplnilo. Celkový počet účastníku 57 nijak nevybočil z běžných čísel posledních let, Uspořádání semináře v Praze se samozřejmě ujala pražská pobočka ČMeS za vydatného přispění především Very Potopové z katedry agroekologie a biometeorologie, která nás do suchdolského kampusu CZU pozvala a výborně organizačně zabezpečila tematicky zajímavý a vydařený seminář. Mohu snad říci, že to nebyl jenom můj názor, pozitivní ohlasy jsme zaznamenali od většiny účastníků, a to nejen k zajímavým tématům, do kterých se nám podařilo dostat i příspěvky ze soukromého sektoru, ale i k společenskému aspektu semináře se zajímavou exkurzí do školního parku, tzv. Libosadu, na experimentální pracoviště, tedy políčka s ochutnávkou pěstovaných produktů i školního pivovaru, kde vaří výborného Suchdolského Jeníka, který byl k dispozici při slavnostní večeři na terase nové budovy kampusu s nádhernou večerní vyhlídkou na Prahu. Více informací na http://www.cmes.cz/cs/seminar2018.

Tomáš Halenka, Věstník ČMeS 2018/2, prosinec 2018


 

ČMeS jako zapsaný spolek

Jistě si vzpomínáte na předloňskou formální změnu názvu ve Stanovách naší Společnosti, projednanou na Valném shromáždění u Žermanické přehrady nedaleko Ostravy, a loňské dopracování nutných změn Stanov a jejich schvalování na Valném shromáždění na semináři ČMeS v Ostrožské Nové Vsi. To tady nepřipomínám, byť myslím velmi povedené výroční semináře ČMeS, ani se nechci vracet k některým spíše technickým změnám Stanov, ale chci vás informovat, že toto úsilí nakonec bylo korunováno „bez ztráty kytičky“ potvrzením ČMeS jako zapsaného spolku Městským soudem v Praze. Od ledna tak nejen formálně funguje Česká meteorologická společnost, z.s., jako spolek dle nového Občanského zákoníku. Nejsem si zcela jist, jestli z toho pro naši Společnost plynou nějaké výhody, možná leda pokud bychom chtěli nějak výdělečně působit a našli k tomu nějaké vhodné vedlejší činnosti. Formálně nám samozřejmě tento statut umožňuje v zásadě působit tak, jako dosud, akorát že v rámci současně platných zákonů, neboť jinak bychom se asi v řadě aspektů dostávali do problémů. Např. Rada vědeckých společností, resp. tedy vedení Akademie, na to navázalo možnost poskytování dotace, což zřejmě není jejich výmysl, ale formální nutnost. Nelze samozřejmě ze státního rozpočtu dotovat něco, co není v souladu s právním systémem.

Ukazuje se, že zatím asi převáží spíše ta negativa, neboť to zároveň znamená udržovat zápisy v rejstříku zapsaných spolků aktuální. Jsou tam k dispozici nejen Stanovy, ale i funkcionáři výboru, tvořící statutární orgán, revizní komise, nyní se ukazuje, že pro účely dotace tam budeme zřejmě muset poskytovat i informaci o hospodářském výsledku. V nejbližší době to znamená, že v letošním volebním roce budeme muset zapsat nově zvolené funkcionáře.

Tomáš Halenka, Věstník ČMeS 2017/1, červen 2017


 

Vyročie a konferencia Českej a Slovenskej bioklimatickej spoločnosti

V septembri 2015 usporiadala Slovenská bioklimatická spoločnost' d'alšiu zo série medzinárodných konferencií usporadúvaných cyklicky v spolupráci s Českou bioklimatickou spoločnosťou. Konferencii predchádzala 15. septembra výročná oslava – 50 výročie založenia Československej bioklimatickej spoločnosti. Táto vznikla 28. septembra 1965 spojením Bioklimatologickej komisie ČSAV a Bioklimatologickej skupiny pri Československej meteorologickej spoločnosti pri ČSAV. Po ustanovení federatívneho usporiadania Československa boli v roku 1968 vytvorené samostatné bioklimatické spoločnosti - Česká a Slovenská. Od tejto doby úzko spolupracujú, okrem iného na organizovaní odbomých konferencií.

Samotná odborná konferencia, ktorá bola organizovaná v dňoch 16. – 18. septembra niesla názov „Smerom ku klimatickýrn službám“, sa konala v priestoroch synagógy v Nitre. Názov konferencie odzrkadluje súčasné úsilie medzinárodného spoločenstva v boji s klimatickými zmenami a jej dopadmi. Toto úsilie je centralizované na úrovni Svetovej meteorologickej organizácie v programe „Globálny rámec pre klimatické služby“. Uvedená téma je vysoko aktuálna, nakol'ko praktické kroky ako na úrovni zmierňovania, tak adaptácií na dopady klimatických zmien musia byt' podložené poznaním klímy a plocesov v atmosfére na globálnej a v prípade. Adaptácií hlavne na lokálnej úrovni.

Sedemdesiat odborných pracovníkov prednieslo 27 prednášok a prezentovalo 45 posterov. Najsilnejšie zastúpenie mali príspevky hodnotiace stav klímy a prezentácie existujúcich monitorovacích a servisných produktov vo vzťahu k polnohospodárstvu. V ostatných dvoch desaťročiach v servisných produktoch rezonuje snaha o elimináciu dopadov extrérnnych prejavov počasia na pol'nohospodársku produkciu, predovšetkým monitoring a možná eliminácia, alebo aspoň zmiernenie dopadov sucha. Modelovanie a hodnotenie dlhých radov dynamiky pódnej vlahy ukázalo, že pokial' výskyt sucha v minulosti bol častejšie spojený s nedostatkom zrážok, v posledných dvoch desaťročiach je výskyt sucha spojený čoraz viac s globálnymi změnami parametrov atmosféry. Viacero autorov dokumentovalo nárast pravdepodobnosti výskytu suchra oproti podmienkam pred rokom 1990 spósobených nárastom globálnej radiácie, zvyšujúcou sa teplotou a poklesom relatívnej vlhkosti vzduchu, čo vyvolál'a zvýšené evapotranspiračné nároky. Taktiež časové periódy kritické pre výskyt sucha jednak z dvóvodov stavu atmosféry, ale tiež z dóvodov vývojového štádia  polnohospodárskych plodín, sa menia a vo všeobecnosti sa v priestore strednej a juhovýchodnej Európy predlžujú. Prezetrtovaných bolo niekol'ko systérnov od jednoduchých výpočtov indexov sucha až po komplexné hodnotenia zásob vody v póde a predpovede možného výskytu sucha vychádzajúce z numerických predpovedných modelov. Ako jeden z praktických on line systémov bol prezentovaný v Českej republike vyvinutý systém monitoringu sucha Intersucho. Tento je v prevádzke počas celého roka a okrem detekcie už aj začinajúceho sucha hodnotí aj stav pol'nohospodárskych porastov. Založený je na porovnávaní existujúceho stavu atrnosféry a pódnej vlahy s dlhodobými klimatickými podmienkarni. Výsledky viacerych projektov poukázali na potrebu a užitočnost' regionálnej spolupráce. Táto bola dokumentovaná napr. spoluprácou pri stanovení viacerých parametlov atrnosféry v karpatskom regióne počas projektu CarpatClim, ale tiež aplikáciou systému monitoringu sucha Intersucho na územie Slovenska a juhovýchodného Rakúska.

Osobitnú oblast' tvorila skupina príspevkov zameraných na využitie satelitných informácií v klimatických produktoch. Tieto priniesli popis viacerých systémov, kde dokumentovali, že priestorové rozlíšenie produktov súčasných meteorologických, ale hlavne environmentálních satelitov dosahuje už hranice desiatok metrov a menej, rovnako sa podstatne zvyšuje časová frekvencia získaných snímok. Údaje získané z jednotlivých senzorov zo satelitov sú integrované do produktov ako napr. americké systémy FEWS-NET a GLAM a európsky MARS predstavujů systémy schopné priniesť relevantné informácie o reálnom stave a vývoji vegetácie a o predpokladaných úrodách jednotlivých plodín.

Prehl'ad adaptačných stratégií zasahoval od operatívnych varovných systémov ako je sledovanie podmienok výskytu lesných požiarov až po strategický výskum vplyvu rozsahu koreňového systému na rezistenciu plodín voči suchu. Konferencia ukázala, že existuje široká škála klimatických produktov, z ktorých mnohé su dotiahnuté na prevádzkovú operatívnu úroveň a sú dostupné on line na róznych internetových stránkach. Jedná sa však vo váčšine prípaciov o systémy pracujúce na subregionálnej,  alebo štátnej úrovni. Ďalší rozvoj možno očakávať v integrácii existujúcich produktov a ich uplatnení na regionálnej úrovni.

Slovenská a Česká bioklimatická spoločnosť hodlajú pokračovať v organizácii podobných podujatí na regionálnej úrovni. Ztohto hladiska je pozítívom záujem kolegov z univerzity vo Wroclawi podielať sa na cyklickej organizácii konferencií na tému bioklímy, čo móže daným podujatiam doniesť širší regionálny rozmer.

Pavol Nejedlík, Ústav vied o zemi SAV, Bratislava, METEOROLOGICKÝ ČASOPIS SHMÚ, 2015/2, ročník 18, str.74–75


 

Meteorologický slovník na webu ČMeS

Začátkem února 2015 zveřejnila Terminologická Skupina ČMeS (dále jen TS) elektronickou verzi meteorologického slovníku (dále jen eMS) na webovských stránkách ČMeS a v březnu proběhl první upgrade slovníkových stránek. Uživatelé najdou slovník na linku http://slovnik.cmes.cz/, na který odkazuje úvodní stránka webu ČMeS (http://www.cmes.cz/cs) ve sloupci odkazů.

Slovník považujeme za otevřený produkt, který bude TS aktualizovat na základě vlastních poznatků i podnětů od uživatelů eMS. Komunikace s uživateli je v současnosti umožněna zasláním sdělení na emailovou adresu slovník@cmes.cz. Přes tuto adresu i přímo na adresy členů TS jsme již dostali  několik uživatelských návrhů na opravy a doplnění explikací. Je třeba říci, že vždy šlo o věcné a konstruktivní připomínky. Část z nich již TS projednala a použila, některé jsou připraveny pro další upgrade a část připomínek je nyní v jednání. Zdá se tedy, že uživatelé přijali eMS pozitivně a všech připomínek si velmi ceníme. Počet přístupů ke slovníku je týdně automaticky registrován přes TOPlist.cz a od zavedení eMS na webové stránky ČMeS jsme zaregistrovali 1834 přístupů.

Informace o práci TS na přípravě eMS je zahrnuta do předmluvy dostupné z titulní stránky produktu. Členové ČMeS byli o vývoji eMS informováni na stránkách Věstníku ČMeS, na seminářích ČMeS a informace o zprovoznění eMS byla uvedena i v časopisu Meteorologické Zprávy (2/2015) v rubrice INFORMACE-RECENZE. Mezi informace dostupné z titulní stránky eMS patří i složení TS a seznam externích spolupracovníků, kteří v různém rozsahu přispěli k tvorbě explikací. Tento seznam i složení TS se jistě bude doplňovat a vyvíjet. O uvolnění z práce TS požádal doktor Karel Vaníček vzhledem k odchodu do důchodu. Za jeho rozsáhlou a kvalitní práci při revizi a aktualizaci řady explikací mu patří naše velké poděkování.

V současné době je práce TS zaměřena na řešení několika problémových okruhů. Na prvním místě jde o opravy a aktualizaci hesel a příslušných explikací spolu s doplňováním hesel nových. Je zřejmé, že tento proces bude pokračovat i v budoucnu a komunikace s uživateli je jeho důležitou součástí. Druhým úkolem je aktualizace věcných rejstříků. Do zahajovací verze byl zařazen aktualizovaný český a anglický rejstřík a při březnovém upgradu byl připojen rejstřík slovenský. V současné době probíhá práce na aktualizaci dalších tří cizojazyčných rejstříků. Teprve po dokončení této práce budeme moci přejít od současného pracovního označení BETA verze ke skutečné ALFA verzi. Třetím okruhem budoucí práce, kterému TS věnovala již řadu diskusí, je modernizace eMS jako softwarového produktu. Koncepce databázového přístupu k uloženým informacím i požadavek na rozšiřování vyhledávacích prostředků jsou v zásadě jasné. Obtížnější je jejich realizace, při níž potřebujeme asistenci i nad rámec meteorologických a klimatologických znalostí.

Závěrem této stručné informace chci jménem TS poděkovat všem za vlídné přijetí eMS. Věříme, že členové ČMeS přijmou tento produkt za svůj a pomohou nám s jeho dalším zlepšováním.

                Daniela Řezáčová, Věstník ČMeS 2015/1 vydaný v červenci 2015


 

Výroční seminář ČMeS ve Křtinách byl ve znamení 50. výročí založení ČMeS

Ve dnech 9. – 11. září 2009 se v Kongresovém středisku Školního lesního podniku Křtiny Mendlovy zemědělské a lesnické univerzity konal výroční seminář České meteorologické společnosti. Jeho název zněl „Meteorologie ve službách společnosti a ochrany životního prostředí“ a měl podtitul „Historie, současnost a perspektivy“. Uvedené setkání bylo též ve znamení 50. výročí založení společnosti, což ovlivnilo jeho poněkud oficiálnější ráz. Spektrum přednášek bylo poměrně široké, od historických ohlédnutí, zpracovaných především RNDr. Karlem Krškou, CSc., přes přehledy činností různých oborů a pracovišť (aerologie, solární observatoř a další) až k výsledkům probíhajících vědeckých projektů či výzkumu změn podnebí.

U příležitosti oslav padesátin společnosti byl též ve čtvrtek 10. září uspořádán slavnostní večer, při němž byla vybraným zasloužilým členům společnosti nebo jejich zástupcům předána Čestná uznání s věcným darem. Oceněnými kolegyněmi a kolegy byli:

  • Prof. RNDr. Jan Bednář, CSc., za dlouholeté služby ČMeS ve funkci vědeckého tajemníka a předsedy,
  • RNDr. Zdeněk Blažek, CSc., za dlouholetou aktivní činnost a vedení pobočky Ostrava,
  • Evžen Černý, za dlouholetou aktivní činnost v pobočce Praha,
  • Ing. Jaroslav Jež, za dlouholeté služby ČMeS ve funkci revizora,
  • RNDr. Vilibald Kakos, za dlouholetou aktivní činnost a vedení pobočky Praha,
  • RNDr. Miroslav Kolář, CSc., za dlouholetou aktivní činnost a vedení pobočky Brno,
  • RNDr. Karel Krška, CSc., za dlouholeté aktivní působení v historické komisi a ve vedení pobočky Brno,
  • Ing. Zdeněk Mrkvica, za dlouholetou aktivní činnost a vedení pobočky Hradec Králové,
  • RNDr. Jan Munzar, CSc., za dlouholeté aktivní působení v historické komisi,
  • prom. geogr. Natálie Slabá, za dlouholetou aktivní činnost a dokumentaci aktivit ČMeS,
  • Mgr. Eva Žižková, CSc., za dlouholeté služby ČMeS ve funkci vědeckého tajemníka.

Milan Šálek, Věstník ČMeS 2009/2, prosinec 2009


 

Nový předseda České meteorologické společnosti

Třetího června 2008 se sešlo v Praze Valné shromáždění ČMeS, které zvolilo hlavní výbor, kde došlo k několika podstatným změnám. Namísto dlouholetého předsedy společnosti prof. RNDr. Jana Bednáře, CSc., byl do čela společnosti zvolen doc. RNDr. Tomáš Halenka, CSc. Hospodářem se po obětavé RNDr. Heleně Vondráčkové, CSc., stal Mgr. Petr Skalák a místo vědeckého tajemníka po doc. Tomáši Halenkovi zastává RNDr. Milan Šálek.

Nově zvolení funkcionáři srdečně děkují svým předchůdcům, zejména pak prof. RNDr. Janu Bednářovi, CSc. a hospodářce RNDr. Heleně Vondráčkové, CSc. za veškerou obětavou práci, kterou pro Českou meteorologickou společnost vykonali. Zároveň jim přejí další úspěchy a vše nejlepší v osobním životě.

Tomáš Halenka a Milan Šálek, Věstník ČMeS 2008/2, prosinec 2008


 

Půl století meteorologické společnosti

Bylo to 17. prosince 1958, kdy se v budově Československé akademie věd v Praze uskutečnilo ustavující valné shromáždění Československé meteorologické společnosti při ČSAV za přítomnosti 54 zakládajících členů. K založení nového celostátního orgánu československé meteorologie došlo poté, co prezidium akademie schválilo návrh, který podaly souběžně Komise pro meteorologii a klimatologii při matematicko-fyzikální sekci a Komise pro bioklimatologii při biologické sekci ČSAV. Valné shromáždění zvolilo ústřední výbor společnosti: prvním předsedou se stal prof. RNDr. Mikuláš Konček, člen korespondent SAV, z Univerzity Komenského v Bratislavě, a prvním vědeckým tajemníkem RNDr. František Rein, CSc., z Geofyzikálního ústavu ČSAV v Praze. Založením společnosti se splnily tužby prof. PhDr. Stanislava Hanzlíka, který vyslovil na II. celostátní meteorologické konferenci v Bratislavě v roce 1953, kde také nastínil smysl a úkoly společného působiště našich meteorologů.

Podle organizačního řádu byla společnost ustanovena jako dobrovolné výběrové vědecké sdružení vědeckých a odborných pracovníků v oboru meteorologie, klimatologie, bioklimatologie a v dalších aplikovaných odvětvích. Soustředila se na přednáškovou činnost, pořádání odborných seminářů, přípravu meteorologického terminologického slovníku, zpracování dějin československé meteorologie a na organizaci zahraničních styků. Rychle se zvyšoval počet jejich členů pocházejících hlavně z ústavů akademie, vysokých škol a resortních institucí, což vyvolalo potřebu vytváření zájmových a regionálních skupin. Z bioklimatologické skupiny nakonec vznikla v roce 1965 Československá bioklimatologická společnost při ČSAV, z bratislavské regionální skupiny v roce 1967 Slovenská meteorologická společnost při SAV. V českých zemích regionální skupiny založené v Brně, Hradci Králové a v Praze se postupně přeměnily na pobočky. Ze zájmových skupin, jež se nyní nazývají komise, doposud působí komise terminologická a historická, k jejich dosaženým úspěchům patří vydání profilových publikací.

Během uplynulých padesáti let se uskutečnil bezpočet akcí, které v souhrnu prokázaly oprávněnost existence společnosti, neboť její vědecký a kulturní přínos jak v domácím prostředí, tak na mezinárodním poli je nesporný. Po rozpadu československé federace na činnost Československé meteorologické společnosti při ČSAV od 1. ledna 1993 navázala Česká meteorologická společnost, která se snaží působit na území České republiky v duchu Hanzlíkových představ a pěstovat podobnou náplň jako ostatní evropské a jiné meteorologické společnosti. V jednom však zůstává stále dlužna: nesplnil se záměr zakladatelů společnosti vybudovat stálou expozici historických písemností, map, přístrojů a pomůcek, která by zachytila vývoj meteorologického poznání u nás a ve světě a která by měla velký vědecký, osvětový a propagační význam. Osudem exponátů, které kdysi shromáždila zájmová skupina historických památek v Bratislavě, se nikdo z českých meteorologů účinně nezabýval. Ve prospěch expozice hovoří i probíhající automatizace měření, v důsledku které se některé běžně používané meteorologické přístroje brzy stanou historickými exponáty.

Karel Krška, Věstník ČMeS 2008/2, prosinec 2008


 

Nová www stránka České meteorologické společnosti

Dne 28. listopadu 2008 byla pro Českou meteorologickou společnost zaregistrována internetová doména www.cmes.cz, na niž budou v příštích měsících přesouvány příslušné informace o společnosti. Umístění stránek umožnila na svém serveru Katedra meteorologie a ochrany ovzduší, technickou pomoc laskavě poskytuje  kolega Michal Belda. Za vlastní obsah odpovídá výbor společnosti a zástupci regionálních poboček, hlavním správcem obsahu je M. Šálek. Předchozí stránky jsou do odvolání stále v provozu.

Na adrese www.cmes.cz běží moderní redakční systém Drupal, který umožňuje podstatně lepší správu obsahu. Výbor společnosti doufá, že nové internetové stránky pomohou efektivnější komunikaci v rámci společnosti i k jejímu lepšímu vnějšímu obrazu.

V této společnosti si dovoluje výbor společnosti poprosit ty členy, kteří mají zřízenou elektronickou poštu, ale nedostávají na ní žádné informace o ČMeS, aby se spojili s vedením příslušné pobočky nebo s hlavním výborem a umožnili tak tuto formu komunikace. Dále připomínáme, že mnohé zprávy se přenášejí i prostřednictvím elektronické konference cmes@academy2.cas.cz. Pro členy, kteří z různých důvodů elektronicky komunikovat nechtějí či nemohou, zůstane písemný styk zachován, ale v některých případech je nutno počítat s menší pružností.

Milan Šálek, Věstník ČMeS 2008/2, prosinec 2008


 

Česká meteorologická společnost (ČMeS) v akademickém bulletinu (Oficiální časopis Akademie věd ČR) 25. 6. 2008

Československá meteorologická společnost při ČSAV (ČSMS), předchůdkyně dnešní České meteorologické společnosti (ČMeS) byla ustanovena valným shromážděním 54 zakládajících členů dne 17. prosince 1958. Podle svého organizačního pořádku začala pracovat jako "dobrovolné vědecké sdružení vědeckých a odborných pracovníků v oboru meteorologie, klimatologie, bioklimatologie a v dalších aplikovaných odvětvích" s hlavními úkoly napomáhat rozvoji vědy, utužovat její spolupráci s praxí, zvyšovat úroveň vědeckých a odborných pracovníků, propagovat výsledky meteorologické vědy a plnit přijatý odborný program. Prvním předsedou ČSMS se stal M. Konček, profesor meteorologie a klimatologie na Komenského univerzitě v Bratislavě, prvním vědeckým tajemníkem přední český klimatolog F. Rein.

Zájem o činnost v ČSMS se projevoval rychlým přibýváním členů. Po necelém roce měla společnost už 190 členů, což vedlo k nutnosti její zájmové a regionální strukturalizace. Vytvořila se řada zájmových skupin, ze kterých se později stabilizovaly bioklimatologická, historická i terminologická skupina a skupina pro soustředění historických památek. Regionální skupina vznikla v Bratislavě dne 22. ledna 1960 (Slovenská skupina ČSMS v čele s Š. Petrovičem), v Brně dne 23. listopadu 1960 pod předsednictvím V. Nováka, v Hradci Králové 6. června 1962 v čele s J. Podzimkem a v Praze dne 2. prosince 1963 pod předsednictvím K. Bayera. V čele bioklimatologické skupiny založené 12. ledna 1959 byl K. Bobek.

V roce 1965 se od ČSMS oddělila bioklimatologická skupina, ze které vznikla Československá bioklimatologická společnost při ČSAV, a v roce 1967 se regionální slovenská skupina stala samostatnou Slovenskou meteorologickou společností při SAV (SMS), jejímž prvním předsedou byl Š. Petrovič. Ostatní regionální skupiny (Praha, Hradec Králové a Brno) se staly pobočkami.

Od 1. ledna 1993 se Československá meteorologická společnost v souladu s novým státoprávním uspořádáním přetvořila na Českou meteorologickou společnost. V současnosti má 201 řádných a 3 čestné členy, předsedou je prof. RNDr. Jan Bednář, CSc.

Aktivita společnosti se soustřeďuje především na přednáškovou činnost a na pořádání seminářů. Značnou pozornost a úsilí věnovala ČMeS přípravě meteorologického terminologického slovníku a historii československé meteorologie. Mimořádnou činnost svých členů oceňuje ČMeS čestným uznáním ve formě grafického listu M. Vondráčka.

Na půdě Československé a později České meteorologické společnosti se vytvořila tradice každoročních dvou- až třídenních celostátních seminářů na aktuální meteorologická témata s účastí 80-100 odborníků. První seminář se konal v Chlumci u Třeboně v roce 1977 na téma Všeobecná a aplikovaná klimatologie. V následujících letech byl nejúspěšnější a nejvíce navštívený seminář ve Smolenicích v roce 1980 o Vzájemných vztazích meteorologie a zemědělství, dále pak na téma Výpočetní technika v meteorologii a dalších fyzikálních oborech (Valtice 1982), Meteorologické prognózy (Roztoky u Křivoklátu 1983) a Klimatické změny (Valtice 1985). Do rozpadu čs. federace se ještě uskutečnily semináře Výuka a výchova odborníků v meteorologii (Štiřín 1988), Numerické modely v meteorologii (Harrachov 1989) a Výpočetní technika a její využití v meteorologii (Velké Bílovice 1992). Pokud jde o poslední období, v roce 2001 proběhl seminář věnovaný mezometeorologickým problémům v Seči u Chrudimi, v roce 2000 seminář o aplikacích meteorologie v některých odvětvích národního hospodářství (Pasohlávky u Mikulova) a v roce 1999 seminář o výhledech a perspektivách meteorologie v 21. století (Radostovice u Mladé Vožice). Na letošní říjen se připravuje seminář k problematice letecké meteorologie. Jako spolupořadatelé se obvykle podílejí Český hydrometeorologický ústav, Ústav fyziky atmosféry AV ČR, event. Katedra meteorologie a ochrany prostředí Matematicko-fyzikální fakulty UK v Praze. Velmi pozitivní skutečností je všeobecně uznávaný a oceňovaný přínos těchto seminářů k rozvoji kontaktů mezi českými a slovenskými meteorology.

Další rozsáhlou aktivitou ČMeS je přednášková činnost. Za poslední tři roky se uskutečnilo více než 60 přednáškových akcí v sídlech poboček. V Praze se ustálila tradice Meteorologických hovorů - každoročního jarního a podzimního přednáškového cyklu asi po šesti přednáškách. V Brně a Hradci Králové probíhají přednášky během roku volnějším způsobem, ročně se v těchto městech uskutečňuje na pět akcí. Přednášky jsou zpravidla spojeny s obsáhlými diskusemi a nabývají tak mnohdy charakteru malých seminářů.

Velice významnou událostí pro celou českou i slovenskou meteorologii bylo v roce 2001 reprezentativní vydání Dějin meteorologie v Českých zemích a na Slovensku (AB č. 5). Vydavateli jsou nakladatelství Univerzity Karlovy Karolinum a Český hydrometeorologický ústav, autoři: K. Krška a F. Šamaj. Česká meteorologická společnost má na vytvoření tohoto díla značný iniciační a organizační podíl. Obdobnou význačnou událostí, ovšem již poněkud dále v minulosti, bylo r. 1993 vydání Meteorologického slovníku výkladového terminologického; obsahuje na 4,5 tisíc hesel a šestijazyčný rejstřík ekvivalentů.

Novou kvalitou zasahující podstatně do života ČMeS byl vstup ČMeS do Evropské meteorologické společnosti (EMS) vytvořené jako mezinárodní sdružení národních meteorologických společností v evropských zemích spolu s dnes již dlouhou řadou přidružených institucí, mezi nimiž je z české strany i Český hydrometeorologický ústav. V čele EMS je šestičlenná Rada (Council) vytvořená třemi stálými členy (Velká Británie, Francie, Německo) a třemi nestálými členy střídajícími se po třech letech a reprezentovanými předsedy národních meteorologických společností. Od r. 2001 je takovým nestálým členem ČMeS. Rada EMS uskutečňuje dvě zasedání během každého roku, zasedání v březnu r. 2001 se konalo v Praze a hostitelem byla ČMeS. Je jistě potěšitelné, že toto zasedání se setkalo s velmi příznivou odezvou a upřímnými pozitivními oceněními. Delegáti ČMeS se dále zapojili do tří pracovních komisí EMS zaměřujících se na tyto okruhy aktivit:

  • výchova a vzdělávání v meteorologii;
  • prezentování meteorologických informací pro veřejnost;
  • mezinárodní styky, konferenční činnosti.

Zdroj: http://abicko.avcr.cz/archiv/2002/9/obsah/ceska-meteorologicka-spolecnost-cmes-.html

Na základě publikace "Dějiny meteorologie v Českých zemích a na Slovensku" a interních materiálů připravili Jan Bednář (Matematicko-fyzikální fakulta UK) a Eva Žižková (Kancelář AV ČR), 25.6.2008


 

Výzva k účasti v realizačním týmu nového Meteorologického slovníku

Vzhledem k tomu, že v meteorologii a jí příbuzných vědních oborech probíhá rychlý vývoj terminologie, pociťujeme potřebu na tuto situaci vhodně reagovat. Na výboru ČMeS byla diskutována otázka vhodného navázání na práci, která byla v minulosti uzavřena vydáním Meteorologického slovníku. Prestižním, leč velmi obtížným cílem, v tomto směru se jeví příprava jeho budoucího dalšího vydání, ať již v knižní nebo elektronické podobě. Pro tento účel by bylo nutno zpracovat náročný projekt sledující především nutnost finančního zabezpečení celé akce. Obracím se proto na členy ČMeS s předběžnou výzvou sdělit zájem o případnou účast v budoucím realizačním týmu. Své nabídky – po odpovědném zvážení svých možností, neboť by nepochybně šlo o velmi náročnou činnost – sdělte na adresu předsedy ČMeS prof. J. Bednáře (MMF UK, KMOP, V Holešovičkách 2, 180 00 Praha 8, kmop@mff.cuni.cz)

Věstník ČMeS 2003/2, prosinec 2003


 

Založení elektronické konference České meteorologické společnosti

V září roku 2003 byla na serveru Akademie věd České republiky zprovozněna uzavřená elektronická konference České meteorologické společnosti. Tato konference má název cmes@academy2.cas.cz a měla by sloužit k rychlejší a rozsáhlejší výměně informací a názorů členů společnosti, např. k oznamování odborných konferencí, seminářů či jakýchkoli dalších informací, které mají spojitost s cíli a posláním společnosti. Můžeme jen doporučit členům České meteorologické společnosti, aby se do konference přihlásili. V případě, že mají někteří, zejména starší členové problémy s používáním moderních technologií, doporučujeme zde spolupráci, kteří mají k těmto informačním systémům přístup.

Uvedená elektronická konference vznikla ve spolupráci Milana Šálka s Ing. Miroslavem Indrou z Odboru informačních technologií Střediska společných činností Akademie věd České republiky, zprostředkovatelem byla zpočátku Mgr. Eva Žižková. Přímým správcem konference je Ing. Indra, prozatímní kontaktní osobou je RNDr. Milan Šálek, v případě potřeby Mgr. Eva Žižková.

Elektronická konference umožňuje hromadné rozesílání digitálních zpráv (elektronických dopisů) všem přihlášeným členům konference.

Z bezpečnostních důvodů byla zatím zvolena forma uzavřené konference, což znamená, že není možné automatické přihlašování kterékoliv elektronické adresy. Adresa by měla být spojena s osobou, která je evidovaným členem společnosti.

Zasílání zpráv členům konference, které je umožněno pouze jejím účastníkům, probíhá odesláním elektronického dopisu na adresu cmes@academy2.cas.cz, načež zpráva je téměř okamžitě rozeslána na všechny registrované adresy. Návod (v angličtině) je možné získat odesláním slova help v těle dopisu (nikoliv v předmětu, ten se nechá prázdný) na adresu majordomo@academy2.cas.cz. Zájemce o archiv příspěvků musí poslat příslušnou žádost na adresu root@academy2.cas.cz.

Upozorňujeme, že při odpovědi směřované konkrétnímu adresátovi je nutné explicitně zadat jméno příslušného adresáta (jeho elektronickou adresu), jinak je elektronický dopis rozeslán všem účastníkům konference.

Milan Šálek, Věstník ČMeS 2003/2, prosinec 2003


 

Logo České meteorologické společnosti

Ve Věstníku ČMeS 2001/1, červen 2001 bylo představeno logo České meteorologické společnosti, které pro společnost vytvořil RNDr. Milan Šálek

Helena Vondráčková, Věstník ČMeS 2001/1, červen 2001


 

STANOVY EVROPSKÉ METEOROLOGICKÉ SPOLEČNOSTI (EMS)

Základní dokument EMS č. 01 (základní verse je anglická) Preambule

Vědecké společnosti, profesionální meteorologové, uživa­telé aplikované meteorologie i zasvěcení amatéři mnoho let podporovali a snažili se o sblížení v rámci Evropy. Krátce před začátkem 21. století si meteorologické společnosti Evropy přejí založit stálý mechanizmus své spolupráce, který by se vztahoval na ty aspekty meteorologie, jež mohou být řešeny pouze v celoevropském měřítku nebo jejichž řešení je v tomto měřítku nejlepší.

Reprezentanti Společností na setkání v Norrkópingu (Švédsko) dne 14. září 1998 zmocněni k tomu vedením svých Společností přijali proto následující stanovy EMS.

1. Jméno

Jméno společnosti bude Evropská meteorologická spo­lečnost (European Meteorological Society) a bude označová­na zkratkou EMS.

2. Sídlo

Sídlem společnosti bude sídlo sekretariátu společnosti.

3. Členství

3.1. Společnost bude asociací (sdružením) evropských společností, převážně národních, které jsou vědeckými spo­lečnostmi a jejichž objektem zájmu je meteorologie a příbuz­né vědy, jakož i jejich aplikace. Evropa je definována jako oblast WMO Regionální asociace 6.

3.2. Nový člen bude přijat hlasy nejméně dvou třetin Koncilu společnosti.

3.3. Členové mohou ukončit libovolně a kdykoliv své členství.

3.4. Členství může být jiným způsobem ukončeno pouze na základě hlasování dvou třetin členů přítomných na generálním zasedání členů svolaném prezidentem a oznáme­ném nejméně čtyři týdny předem.

4. Účel

4.1. Předmětem společnosti jsou meteorologie a vědy k ní se vztahující pěstované v rámci Evropy a pomoc při roz­voji aplikací těchto subjektů pro blaho lidí v Evropě i jinde.

4.2. Pro tento účel bude společnost koncentrovat svoje úsilí na aktivity, které mohou být vedeny pouze na evropské úrovni, nebo jejichž vedení je na této úrovni efektivnější než na úrovni jednotlivých členů společnosti. Koncil smí zřizovat skupiny, jejichž hlavní zájmy jsou na evropské úrovni.

5. Organizace

5.1. Generální zasedání

5.1.1. Generální zasedání členů bude svoláno preziden­tem nejméně jedenkrát v roce ve státě člena a vedeno členem vedení (viz 5.3), obvykle prezidentem. Na generálním zase­dání se rozhoduje o záležitostech finančního rázu dvoutřeti­novou většinou přítomných členů. Předsedající člen vedení má rozhodující hlas a také rozhoduje, které záležitosti se týka­jí financování. O ostatních záležitostech se rozhoduje prostou většinou hlasů.

5.1.2. Nejmenší počet přítomných členů na generálním zasedáním je 10. Členové smějí na generální zasedání vyslat libovolný počet členů - reprezentantů, ale jen jeden bude pověřen mluvit a hlasovat jménem národní společnosti ve všech diskutovaných záležitostech.

5.1.3. Generální zasedání přijímá vlastní jednací řád.

5.2. Koncil

5.2.1. Bude ustaven Koncil. Schází se nejméně jednou mezi dvěma generálními zasedáními. Koncil plánuje a řídí aktivity společnosti, spravuje její majetek a záležitosti v sou­hlase s jejími stanovami a rozhodnutími generálního zasedá­ní.

5.2.2. Koncil se skládá z tří reprezentantů jmenovaných vedením národních meteorologických společností tří stálých členů (Francie, Německo, Anglie) a šesti členů zvolených na výročním generálním zasedání pro funkční období dvou let.

5.2.3. Rozhodnutí o záležitostech finančního rázu přijí­má Koncil dvoutřetinovou většinou hlasů, rozhodnutí o ostat­ních záležitostech prostou většinou hlasů. Předsedající má rozhodující hlas. Předsedající rozhoduje také, které záležitos­ti jsou finančního rázu.

5.2.4. Nejmenší počet přítomných členů v Koncilu je sedm.

5.2.5. Koncil přijímá svůj vlastní jednací řád v souhlase s řádem (5.2.2. a 5.2.3.), přijatý generálním zasedáním.

5.3. Vedení

5.3.1. Prezident. Koncil jmenuje jako prezidenta indivi­duálního člena Koncilu, který je prezidentem členské společ­nosti. Jmenování je na funkční období tří let a prezidenti nemohou být jmenováni znovu.

5.3.2. Viceprezident. Koncil jmenuje tři viceprezidenty z prezidentů nebo dřívějších prezidentů, sekretářů nebo dří­vějších sekretářů, pokladníků nebo dřívějších pokladníků členských společností nebo z individuálních členů Koncilu s nejméně jednoletou službou v Koncilu. Jeden z nich je pově­řen funkcí pokladníka. Viceprezident je jmenován ročně a může být znovu jmenován.

5.4. Vzájemné členství členských společností
Prezident každé členské společnosti bude ex-officio bezplatným členem všech ostatních členských společností.

5.5. Záležitosti sekretariátu

5.5.1. Sekretariát. Sekretariát bude mít přiměřenou veli­kost, složení a umístění. O tom všem rozhodnou dvě třetiny hlasů členů přítomných na generálním zasedání. Při tom se bere v úvahu doporučení Koncilu. Sekretariát koordinuje a zabezpečuje práci vedení společnosti a generálního zasedá­ní.

5.5.2. Výkonný sekretář

5.5.2.1. Výkonný sekretář je starší (senior) úředník ofi­ciálně zaměstnaný společností.

5.5.2.2. Výkonný sekretář předkládá zprávy Koncilu, působí jako jeho tajemník a řídí práci sekretariátu.

5.5.2.3. Výkonný sekretář je jmenován Koncilem na takové funkční období, o kterém může být rozhodnuto v sou­hlase se zákonem země, kde je umístěn sekretariát. Ostatní personál, bude-li nějaký, je jmenován výkonným sekretářem za vzájemného souhlasu Koncilu a na dobu odsouhlasenou Koncilem, jež je zákonná v zemi zaměstnání.

5.5.2.4. Doba jmenování je odsouhlasena Koncilem prostou většinou hlasů.

5.5.3.    Bankovní účet. Bankovní účet je veden v měně země, ve které je umístěn sekretariát. Na základě rozhodnutí Koncilu mohou být účty zřízeny v jiných zemích. Příkazy a platby na částky, o kterých rozhodne čas od času Koncil, budou potvrzeny podpisem jednoho z členů vedení společnosti nebo výkonného sekretáře nebo tím, koho pověří výkonný sekretář. Příkazy a platby přesahující tyto částky, budou potvrzeny podpisy buď člena vedení a výkonného sekretáře (nebo jím pověřeného), nebo podpisem výkonného sekretáře píse­mně ověřeným pro každou záležitost vedením společnosti.

6. Financování

Společnost je neziskovou organizací a financuje svoje aktivity příjmem z těchto aktivit, ročním členským přípěvkem jednotlivých členských společností, dotacemi nebo jinými příjmy.

7. Komunikace

7.1. Dorozumívací řečí uvnitř společnosti, mezi spo­lečností a jejími členy je angličtina. Důležité dokumenty, takové jako smlouvy, smějí být na základě požadavku předlo­ženému výkonnému sekretáři jedním nebo více členy přelo­ženy buď do angličtiny, francouzštiny, nebo němčiny. Doku­menty užité v právních sporech nebo jiných právních záleži­tostech budou ve státě sídla společnosti z důvodu legalizace v jazyce toho státu.

7.2. U každého dokumentu vyskytujícího se ve více než jednom jazyce bude určeno, která jazyková verze je základní.

8. Uplatňování zákona.

V případě právních sporů se bude užívat zákon toho státu, ve kterém se nachází sídlo společnosti.

9. Změny ve stanovách.

Tyto stanovy smějí být pozměněny dvěma třetinami hlasů členů přítomných na generálním zasedání. Takovým generál­ním zasedáním je buď výroční generální zasedání, nebo gene­rální zasedání svolané za tímto účelem a nejméně 8 týdnů před tím oznámené Koncilem nebo nejméně 6 členy společ­nosti.

10. Souhlas pro rozpuštění společnosti.

Společnost bude rozpuštěna pouze rozhodnutím generál­ního zasedání. Souhlas musí být ve shodě se zákonem státu, ve kterém je sídlo společnosti. Zasedání rozhodne o všech finančních záležitostech, jak rozdělit aktiva nebo dluhy.

Započetí činnosti

A. Členové Koncilu.

Šest členů Koncilu uvedených v ČI. 5.2.2. bude ve funkci normálně 2 roky. V zájmu pozdější kontinuity, budou tři čle­nové na počátku ve funkci období jednoho roku a tři členové období dvou let.

B. Financování.

B. 1. Během počátečního období nepřesahujícím 2 roky (tj. do konce r. 2000) zaplatí za období do 31.12.1999 všech­ny členské společnosti za každého svého člena minimální příspěvek 1,- EURO (mimo bankovních poplatků) a ve stejné výši podobně za další rok do 31. 12. 2000. Očekává se, že čle­nové dobrovolně přispějí podle své kapacity.

B.2. V dalším období 3 let budou všichni členové pla­tit roční příspěvek navržený Koncilem a schválený dvoutřeti­novou většinou na výročním generálním zasedání.

B.3. Během prvních tří let (tj. do konce roku 2001) budou platit stálí členové skutečný příspěvek ve výši vyjed­nané mezi nimi samými a odsouhlasené Koncilem.

B.4. Vzhledem k článku 3.3. a 6. stanov se členské přís­pěvky platí, jak je navrženo Koncilem a odsouhlaseno násle­dujícím generálním zasedáním.

MZ 1999/4, roční 52, str. 126-127


 

Evropská meteorologická společnost ustavena

Ustavující zasedání Evropské meteorologické společnosti a na něj navazující generální zasedání v následujícím dnu se konaly ve dnech 14. a 15. září 1999 ve švédském Norrköpingu. Paralelně tam probíhala také Evropská konference o aplikacích v meteorologii. Českou meteorologickou společnost na tomto zasedání oficiálně zastupoval Ing. I. Obrusník, DrSc., ředitel ČHMÚ. Delegáti zakládajících společností se přihlásili k víceletým snahám a potvrdili svým podpisem pod následující text vznik EMS.

„Vědecké společnosti, profesionální meteorologové, uživatelé aplikované meteorologie i zasvěcení amatéři mnoho let podporovali a snažili se o sblížení v rámci Evropy. Krátce před začátkem 20. století si meteorologické společnosti Evropy přejí založit stálý mechanizmus své spolupráce, který by se vztahoval na ty aspekty meteorologie, jež mohou být řešeny pouze v celoevropském měřítku nebo jejichž řešení je v tomto měřítku nejlepší. K tomu Se reprezentanti následujících Společností setkali v Norrköpingu (Švédsko) dne 14. 9. 1999 a zmocněni k tomu vedením svých společností přijali Stanovy EMS“:

  • Associagňo Portuguesa de Meteorologia e Geofisica, Portugal
  • Associación Meteorológica Espańola, Spain
  • Associazione Geofisica ltaliana, Italy
  • Česká meteorologická společnost, Czech Republic
  • Dansk Meteorologisk Selskab, Denmark
  • Deutsche Meteorologische Gesellschaft, Germany
  • Helliniki Meteorologiki Hetairia, Greece
  • Félag íslenskra vedurfródinga, Icelalnd
  • Geofusiikan Seura, Finland
  • Hrvatsko Meteorološko Društvo, Croatia
  • Magyar Meteorológiai Társaság, Hungary
  • Nederlandse Vereniging voor Beroeps Meteorologen, The Netherlands
  • Österreichische Gesellschaft für Meteorologie, Austria
  • Royal Meteorological Society, United Kingdom
  • Schweizerische GeselIschaft für Meteorologie, SwitzerIand
  • Slovenská Meteorologická Spoločnost, Slovakia
  • Slovensko Meteorologosko Drustvo, Slovenia
  • Societa Meteorologica Romana, Romania
  • Société Météorologique de France, France
  • Svenska Meteorologiska Stillskapet, Sweden
  • Unione ltaliana Meteorologia (UNIMET), Italy

Je potěšitelné, Že pod preambulí uvádějící schválené stanovy nechybí Česká meteorologická společnost, otvírá jí to možnosti širší evropské spolupráce na úseku meteorologie. EMS sdružuje nyní přinejmenším 8 643 členů z 21 evropských meteorologických společností. Na zasedáních EMS byly dále přijaty drobné úpravy Stanov EMS (jejich návrh viz. Věstník ČMeS č. 1/1999), zvoleni členové výboru EMS, schváleny jednací řády (generálního zasedání EMS a výboru EMS), dále poslání EMS, harmonogram činnosti a rozpočet. Bylo také rozhodnuto, že roční členský poplatek v období prvních let existence EMS bude činit jedno EURO za každého člena členské společnosti (ČMeS v této souvislosti připravila projekt a požádala Radu vědeckých společností o příspěvek). Hlavní váha nákladů na činnost EMS zatím bude spočívat na meteorologických společnostech Německa, Francie a Spojeného království. Po skončení jednání v Nonköpingu zaslal prezident EMS prof. R. Morin, čestný prezident a generální sekretář Francouzské meteorologické společnosti, všem členským společnostem tento dopis:

„Vážený pane předsedo,

jak se očekávalo, dne 14. září 1999 se v Norrköpingu (Švédsko) narodila Evropská meteorologická společnost (EMS). Pan Hans Sandebring, ředitel SMHI (Švédský meteorologicky ústav) a současně prezident ECAM (European Conference on the Applications of Meteorology – Evropská konference o aplikacích v meteorologii), označil tuto událost bezprostředně po jejím oficiálním oznámení účastníkům ECAM jako chvályhodnou. Reakce účastníků, včetně průmyslníků, byla opravdu velmi pozitivní. Očekává se, že EMS bude hrát důležitou roli v Evropě. Mnoho lidí ji srovnává s AMS (Americkou meteorologickou společností). Je zcela jasné, že i když je naše potenciální váha daná celkovým počtem členů členských společností podobná AMS, máme dlouhou cestu před sebou, než budeme moci v Evropě hrát podstatnou roli.

Ujišťuji Vás, že Výbor společnosti bude dělat vše, aby tohoto cíle bylo dosaženo. Já sám, jako zvolený prezident EMS, zamýšlím věnovat EMS tolik svého času, jak jen bude možno. Ale očekávání jsou velká a my musíme splnit naděje tak mnoha lidí. Nutné je jak naše vlastní zapojení, tak zapojení celého Výboru a také spolupráce členů Vaší společnosti. Aktivita prováděná prostřednictvím EMS nejen že neuškodí členským společnostem, ale zvětší spolupráci, vytvoří přátelské soutěžení a zvýší efektivitu jednotlivých společností. Kromě toho hrát roli na evropské úrovni by mělo být fascinující pro nás všechny.

Výbor vypracoval první prohlášení o poslání EMS a náčrt její činnosti, které jsou přiloženy. Ačkoliv jistý počet akcí již byl proveden, prohlášení je nicméně předběžné a Výbor je může po projednání upravit. Uvítal bych proto Vaše návrhy. Budoucnost EMS závisí na nás všech, což není podniknout trochu práce dohromady naším vášnivým zájmem a odměnou?

S pozdravem Váš René Morin, prezident EMS“

 

Prohlášení o poslání EMS a náčrt její činnosti (podklad pro diskusi)

Poslání

Cíle Evropské meteorologické společnosti (EMS) jsou:

  • a) posunout vpřed meteorologii (a vědy s ní spojené) na evropskou úroveň;
  • b) pomáhat rozvoji aplikací meteorologie (a věd s ní spojených) pro veřejné blaho lidí Evropy a jinde, včetně organizování konferencí nebo jejich spoluorganizování se členskými společnostmi;
  • c) podporovat porozumění meteorologii (a věd spojených s ní) veřejností a schopnost využívat ji prostřednictvím škol a všeobecně;
  • d) podporovat profesionální meteorologii, zvláště v oblasti aplikací, prostřednictvím vytvořeného fóra pro diskuse o evropských perspektivách na úseku akreditace meteorologů;
  • e) podporovat výměnu názorů a znalostí, účast na konferencích a jednáních a výměnu časopisů mezi jednotlivými členy, potenciálními členy a všemi členskými společnostmi;
  • f) pomáhat členským společnostem ku prospěchu všech tříd jejich individuálních členů, amatérům, uživatelům meteorologických služeb a znalostí a profesionálům v oblasti výzkumu i aplikací;
  • g) spolupracovat v rámci své kompetence s Americkou meteorologickou společností a ostatními neevropskými meteorologickými společnostmi, s Evropskou unií, Evropskou geofyzikální společností, s ECAM a s jinými vhodnými evropskými tělesy, včetně Světové meteorologické organizace;
  • h) dosáhnout cíle a) - g) synergicky tak, aby braly v úvahu evropský pohled, aby odpovídaly změněným okolnostem, aby zvyšovaly úspěšné aktivity členských společností a nepoškozovaly je a aby hledaly místa, kde potřebná celoevropská aktivita není zajištěna jinými organizacemi.

Činnost, harmonogram a členové výboru EMS jsou uvedení ve Věstníku ČMeS 1999/2

Eva Žižková, Věstník ČMeS 1999/2, prosinec 1999


 

O JEDNOM NEDOŽITOM A ZABUDNUTOM JUBILEU

(40. výročie vzniku Československej meteorologickej spoločnosti)

Snahy o združovanie sa vedeckých a odborných pracovníkov v strednej Europe súvisia s rozvojom vedeckého bádania v druhej polovici 19. storočia, kedy bolo v Rakúsku i Uhorsku založených viacero vedeckých spolkov, jednot, spoločností a pod. Spočiatku mali široko spektrálny charakter (lekárske, prírodovedecké a pod.), neskor sa diferencovali a tak vznikli 1         Meteorologické spoločnosti v Rakúsku a Uhorsku, v ktorých pracovalo viacero osobností z územia Čiech i Slovenska (podrobnejšie o tom píšeme s K. Krškom v „Kapitolách z dějín meteorológie...“ uverejňovaných v prílohe MZ).

Po vzniku Československa nebolo dosť odborníkov, ktorí by pokračovali v tejto tradícii na našom území, neskor tomu zabránili vojnové udalosti. Podmienky pre združovanie vedeckých pracovníkov unás vznikli až v 50-tych rokoch, po založení Československej akadémie vied, ktorá podla schválenej legislatívy, okrem iného, mala vytvárať dobrovolné vedecké združenia vodboroch svojej posobnosti, scielom napomáhať rozvoju vedy a jej spolupráci s praxou. Československá meteorologická spoločnosť pri ČSAV bola ustanovená na Valnom zhromaždení (54 zakladajúcich členov) dňa 17. de- cembra 1958. Prvým predsedom ČSMS sa stal prof. RNDr. Mikuláš Konček, DrSc., člen korešp. ČSAV, a vedeckým tajomníkom RNDr. František Rein, CSc.

V priebehu nasledujúceho roka počet členov vzrástol približne na štvornásobok, čo viedlo k zaújmovej a regionálnej štrukturalizácii spoločnosti:

  • Vytvorili sa viaceré záujmové skupiny (bioklimatická, terminologická, historická a skupina pre sústreďovanie historických pamiatok);
  • V rokoch 1960-66 vytvorili sa regionalne skupiny (v Bratislave, Brne, Hradci Královom, Prahe, vedené Š.Petrovičom, V. Novákom, J. Podzimkom a K. Bayerom). Aktivita záujmových skupín sa sústredila na prípravu terminologických slovníkov (bioklimatický, meteorologický), postupne vydaných tlačou; spracovanie histórie meteorológie na Československom území (vychádza ako príloha MZ do súčasnosti) a pripravujú sa podmienky pre ich knižné vydanie; v Bratislave sa sústredili mnohé vecné i písomné meteorologické pamiatky (sú uložené v budove SHMÚ na Kolibe).

Aktivity regionálnych skupín sa zamerali na prednáškovú činnosť (diskusné popoludnia), popularizáciu meteorológie, rozvíjanie medzinárodných stykov (organizovanie konferencií, resp. seminárov s medzinárodnou účasťou). Prvou velkou akciou bola spoločne s Ústavom fyziky atmosféry pri ČSAV medzinárodná konferencia v Libliciach (1964). Pri tejto príležitosti predstavitelia ČSMS podpísali s predstavitelmi meteorologických spoločností NDR, PER a MLR protokol o spolupráci, ktorým sa riadila zahraničná činnosť spoločnosti takmer 20 nasledujúcich rokov.

Na základe tohoto podujatia, ako i ďalších, napr. Seminár k 25. výročiu meteorologického observatória na Lomnickom štíte (1965); vytvorila sa tradícia celoštátnych 2-3 dňových každoročných seminárov na aktuálne meteorologické témy. Semináre (konferencie) ČSMS boli oblúbené populárne podujatia u váčšiny našich odborníkov, konali se v roznych mestách Českoslo venska a posunuli dopredu riešenie mnohých odborných problémov. V podmienkach rozdeleného Československa konajú sa doteraz.

V roku 1965 sa od ČSMS oddelila bioklimatická skupina, z ktorej sa vytvorila samostatná Bioklimatická spoločnosť, a v roku 1967 sa slovenská skupina v súlade s prijatým asymetrickým štrukturálnym modelom ČSAV - SAV stala samostatnou Slovenskou spoločnosťou, ostatné regionálne skupiny sa stali pobočkami ČSMS.

Spolupráca všetkých zložiek ČSMS bola zabezpečená tým, že vedúci záujmových skupín, predsedovia a tajomníci pobočiek ako i SMS boli členmi Hlavného výboru ČSMS. V roku 1972 bol za predsedu ČSMS zvolený A. Vesecký, po jeho smrti (1980) až do rozdelenia Československa ju viedol B. Sobíšek. Hlavným prínosom činnosti ČSMS bolo, že fungovala ako organizátorka odborných stykov rozných meteorologických pracovísk v Československu a prostredníctvom spoločných podujatí zbližovala odborníkov a sprostredkovala ich vzájomné poznanie.

Po rozdelení Československa (začiatkom roku 1993) zanikla i ČSMS, z ktorej sa vytvorila Česká meteorologická spoločnosť s výborom, bez zastúpenia SMS. Táto skutočnosť (nielen vmeteorológii) vedie koslabovaniu vzájomných vzťahov a spolupráce.

Niektoré vedecké spoločnosti si z členov výborov vytvořili spoločný orgán, ktorý navrhuje a organizuje spoluprácu českých a slovenských odborníkov v rámci ich posobosti. V meteorológii sa tomu tak nestalo, je to na škodu veci, urýchluje to vzájomné odcudzovanie a zanikanie tradičnej spolupráce. Žial’, nie je to jediná cesta, ktorou sa odcuzujeme. Spomeniem spoločný časopis Meteorologické zprávy, v redakčnej rade ktorého plných 50 rokov (tiež krásne jubileum, oslávené bez fanfár) ku všeobecnej spokojnosti spolupracovali českí a slovenskí odborníci a potom (neviem kto a prečo) prišiel s návrhom časopis rozdeliť. Domievam sa, že vačší počet časopisov neznamená vačšiu kvalitu ani hospodárnost tak vyspelé a bohaté ako sú meteorologické služby Švajčiarska a Rakúska, z hladiska udržania úrovne kvality príspevkov ako i počtu odberatelov, vydávajú spoločný časopis. My, kto- rí máme menej finančných prostriedkov a približne rovnaký počet odberatelov, vydávame od roku 1998 časopisy dva. Takéto riešene problému je na škodu nielen meteorológie, ale i tradícií doterajšej vzájomnej spolupráce.

Ešte jeden problém, ktorého riešenie by mali usmerniť výbory ČMS a SMS. Za uplynulých 80 rokov od vzniku Československa posobil v službách meteorológie rad vedeckých a odborných pracovníkov. Podlá pomerne ucelenej evidencie, ktorú s K. Krškom vedieme, doposial zomrelo viac ako šesťdesiat odborníkov (z toho cca štvrtina zo Slovenska), ktorí svojim sposobom vyorali brázdu na poli meteorológie a pre obmedzený rozsah len malá časť z nich je zahrnutá do vydávaných „Kapitol z dejín meteorológie...“, a tak pamiatka na vačšinu z nich postupom času zapadá do zabudnutia. Po- vinnosťou nás žijúcich je nedať zahynúť spomienkam na to, čo pre svoj pracovný odbor vykonali. Navrhujeme na ich pamiatku a 80 - ročnú koexistenciu vydať publikáciu „Who is who v českej a slovenskej meteorológii.“ Spolu s K. Krškom sme schopní takúto publikáciu v priebehu roku 1999 pripraviť do tlače. Snáď o jej doplňovanie po desaťročiach (alebo iných časových intervaloch) sa postarujú naši nasledovníci.

Spolu s redakčnou radou MZ vyjadrujeme úctu a obdiv práci, ktorú Československá meteorológická spoločnosť pre rozvoj svojho odboru aspoluprácu meteorológov za necelých 40 rokov svojej existencie vykonala. Prajeme jej dcérskym - Českej a Slovenskej meteorologickej spoločnosti, hodne úspechov v ich osvetovej a odbornej činnosti a aby v dalsej spolupráci nezabúdali na to, že ich jedna mater mala.

Ferdinand Šamaj, MZ 1998/6, ročník 51, str. 184-185


 

Práce s mládeží

Česká meteorologická společnost začíná od listopadu 1998 organizovat meteorologický kroužek pro středoškoláky. Zájemce (nejlépe 14 až 18 let) uvítáme na Českém hydrometeorologickém ústavu v Praze 4 – Komořanech, Na Šabatce 17. Termín se zatím upřesňuje průběžně.

V rámci programu kroužku jsou plánovány přednášky a besedy o meteorologii a o počasí, videoprojekce některých starších filmů z meteorologie, ale i nových snímků o extrémních projevech počasí. Připraveny jsou projekce diapozitivů s meteorologickou tématikou a exkurze na některá pracoviště meteorologů. Součástí programu budou i aktuální pozorování počasí a konfrontace amatérských a profesionálních měření. Program kroužku se bude přizpůsobovat zájmu žáků.

Stanislav Racko, Věstník ČMeS 1998/2, prosinec 1998


 

WWW stránka ČMeS

V listopadu roku 1998 byla vytvořena skromná internetovská stránka České meteorologické společnosti, na které najdete stanovy, složení výboru, program Meteorologických hovorů pražské pobočky a i některé další informace týkající se meteorologie a souvisejících oborů. Je zřízena na WWW serveru Českého hydrometeorologického ústavu a má následující adresu: http://www.chmi.cz/poboc/BR/metspol/metspol.html.

Správcem této stránky je RNDr. Milan Šálek, v případě dlouhodobější nedosažitelnosti správce může některé nutné drobné opravy provést i RNDr. Miloslav Hradil.

Milan Šálek, Věstník ČMeS 1998/2, prosinec 1998


 

ČMeS a NKP

Dne 16. 1. 1996 přijal Výbor ČMeS nabídku předsedy Národního klimatického programu (NMK) ČR doc. B. Moldana na členství ČMeS v tomto sdružení právnických osob. Více informací v Informačním věstníku.

Jan Bednář, Informační věstník ČMeS č. 59, 1996/1, duben 1996


 

Dopis předsedy ČMeS členům společnosti

Vážení přátelé, kolegové, spolu s tímto půlročním členským zpravodajem dostáváte pozvánku na mimořádné Valné shromážděni členů ČMeS. Nikdo z nás jistě nečekal, že tak brzy po řádném Valném shromážděni v červnu minulého rolu budeme nuceni sáhnout k tomuto kroku a proto jsem se rozhodl využít příležitosti pravidelného vydání zpravodaje a obrátit se na Vás s tímto vysvětlujícím dopisem. Ale nejprve se zmíním o něčem trochu obecnějším.

V poslední době dostáváme na Výboru ČMeS řadu signálů, že někteří členové poboček kladou jistě legitimní otázky, co pro ně osobně ČMeS znamená, přičemž tato otázka je někdy artikulována do podoby, jaký je vlastně ekvivalent, který člen naší společnosti získává za svůj členský příspěvek. K první části této podotázky si dovolím připomenout a stručně parafrázovat závěry posledního řádného Valného shromáždění i příslušné partie stanov naší společnosti:

Česká meteorologická společnost má být platformou, která podle svých možností přispívá k rozvoji meteorologie jako vědního oboru (včetně praktických aplikací), umožňuje svým členům lépe se poznávat, vést mezi sebou i navenek užitečné odborné dialogy, účelně si vyměňovat informace, neformálně přispívá i ke vzájemné spolupráci meteorologických instituci, a to všechno ku prospěchu celé české společnosti. Ke zmíněným účelům slouží např. každoročně pořádaný dvou- nebo třídenní seminář určený pro širší meteorologickou obec. Nemalým úspěchem je, že i v současných podmínkách se daří udržet jeho finanční dostupnost pro členskou základnu na únosné úrovni. Jistě nikoli nevýznamnou pomoc odborné realizaci svých členů poskytují jednotlivé pobočky pořádáním pravidelných cyklů přednášek s diskusemi a výměně informací rovněž slouží poměrně rozsáhlá členská korespondence včetně vydávání zpravodaje.

Je nám známo, že existuje nemalý počet členů ČMeS, kteří jsou polohou svého bydliště či z jiných závažných důvodů poněkud izolováni od života poboček v jejich regionálních centrech. S touto skutečností je obtížné něco obecně podniknout, ale dovolte mi vyslovit přesvědčení, že ten, kdo se opravdu chce živě angažovat ve prospěch meteorologie, kterou jistě máme všichni společně rádi, si i zde může najit určité možnosti: např. zorganizovat pod jakoukoliv vhodnou hlavičkou popularizační přednášky nebo v rámci zájezdu exkurzi amatérských zájemců na některé atraktivní meteorologické pracoviště apod. Rádi poskytneme odbornou pomoc, lektorské zajištěni, radu, konzultaci nebo pomoc při navazování potřebných kontaktů.

Pokud ide o dnes někdy zmiňovaný ekvivalent za členské příspěvky, prosím předem za prominutí, že si dovolím poněkud tvrdší odpověď. Nic ve stanovách ČMeS ani v tradicích a profesní morálce vědeckých společností obecně nezavazuje poskytovat členům finančně ohodnotitelné výhody. Členský příspěvek vždy byl a je ve vědeckých společnostech chápán jako určitý obnos (zpravidla velmi malý ve srovnání s příjmy člena) věnovaný na základě naprosto dobrovolného členství v daném společenství ve prospěch činností směřujících k rozvoji oboru. Většina členů ČMeS je přitom v meteorologii profesionály, a obor je tedy vlastně jejich živitelem, tzn., že lze důvodně předpokládat i takovouto návratnost „investice“' členského příspěvku. Před tím, než jsem se v červnu minulého roku stal předsedou ČMeS, vykonával jsem po dobu dvanácti let funkci jejího vědeckého tajemníka, a vím tedy asi lépe než kdokoli jiný, jak překvapivě velký, je objem korespondence, kterou naše společnost dostává z vnějšku, ať už jde o různé dotazy, žádosti o informace, či o pouhé reklamní nabídky. Když pomineme vše ostatní, je to alespoň důkazem, že naše ČMeS je i mimo svoji členskou základnu ve veřejnosti známa a napomáhá tedy svým dílem k dobré pověsti meteorologie, což v podmínkách tržního hospodářství může přispívat i ke zlepšení ekonomické situace meteorologických pracovišť a projevit se tak na výplatních páskách zaměstnanců možná podstatně více, než kolik činí „ztráty“ z placení našich členských příspěvků. Nechci však propadnout moralizování nebo naopak nekvalifikovaným ekonomickým úvahám, a proto již konkrétně ke svolávanému mimořádnému Valnému shromáždění. Jak pravděpodobně víte, je ČMeS členem tzv. Rady vědeckých společností (RVS), která má povahu dobrovolného sdružení samostatných organizací, jimž přináší především tyto výhody:

  • Umožňuje jim podílet se na získávání dotačních prostředků ze státních zdrojů.
  • Zajišťuje vzájemné konzultace spolu s určitým právním, informačním a administrativním servisem.
  • Vzájemně napomáhá prezentování společností uvnitř státu i v zahraničí, např. podporou jejich bezplatného zařazování do různých adresářů, informačních přehledů apod. Zmíněná značná informovanost veřejnosti o existenci naší společnosti zřejmě ve značné míře pramení pravě odsud.

Pokud jde o poskytování finančních prostředků ze strany státu Radě vědeckých společností pro činnost těchto společností, byla pro letošní rok kategoricky stanovena podmínka, aby v ní sdružené společnosti měly členské příspěvky minimálně 100 Kč, přičemž tato ze strany státních orgánů požadovaná minimální výše příspěvků může být v příštích letech valorizována. Lapidárně lze tento požadavek vyjádřit tak, že stát nehodlá přímo finančně podporovat vědecké společnosti, které jsou špatné v tom smyslu, že svým členům nestojí ani za 100 Kč ročně. Již v minulém roce byla situace taková, že velmi převažující většina společností sdružených v RVS měla příspěvky vyšší než 100 Kč, přičemž byly i takové společnosti, kde tyto příspěvky dosahovaly 300 Kč. Přestože nelze mluvit o nějakém vylučování z RVS, neboť v zásadě ani neexistuje tomu odpovídající právní mechanismus, je zřejmé, že nezvýšíme-li pro letošní rok členské příspěvky na 100 Kč s připuštěním případné valorizace pro následující roky, nemůžeme již z morálních důvodů zůstat členy RVS a požívat z tohoto členství vyplývající výhody, neboť bychom se stali proklínanou černou ovcí, která se může stát velmi reálnou příčinou toho, že RVS nedostane od státu žádné dotační prostředky pro podporu činnosti svých členských společností.

O právě popsané skutečnosti jsem byl informován na shromáždění předsedů vědeckých společností sdružených v RVS dne 1. 12. 1993 a vzhledem k tomu, že v záležitosti členských příspěvků je podle stanov ČMeS kompetentní Valné shromáždění, předložil jsem výboru ČMeS na schůzi dne 1. 1. 1994 návrh na jeho mimořádné svolání. Zároveň jsem jednotlivé zástupce přítomných poboček požádal o aktivní podporu a propagaci co největší účasti členů na tomto shromáždění a o seriózní prodiskutování situace v pobočkách, nejlépe na jejich mimořádných schůzích, pokud by jejich svolání bylo organizačně zvládnutelné.

Na základě svých dlouholetých zkušeností v práci ČMeS považuji za nejméně bolestivé zmíněné zvýšení členských příspěvku a zachování možnosti nadále se podílet na výhodách členství v RVS. Jsem si však vědom, že jde o záležitost velmi nepopulární a kromě toho jsem na schůzi Výboru ČMeS zaregistroval určité signály nasvědčující názorům, že jde o nedemokratické zasahování do vnitřního života vědeckých společností. K objasnění situace proto připomínám, že ke zvýšení členských příspěvků, ani k členství v RVS nás přímo nikdo nenutí a rozhodnutí Valného shromáždění bude v každém ohledu respektováno. Na druhé straně je však skutečností, že pro letošní rok očekáváme prostřednictvím RVS podporu na naše akce ve výši cca 14 000 Kč a kdybychom se na její činnosti nepodíleli, bylo by nutno vzniklý výpadek financí pokrýt podstatně větším zvýšením členských příspěvků nebo aktivity ČMeS podstatně omezit (a nečiňme si iluzi, většinou doslova umrtvit).

Vin, že nyní bude následovat mnoho kritických připomínek výzev k úsporám v činnosti ČMeS. Takovýto proces považuji za obecně užitečný a snad společně odhalíme nějak možnosti v tomto směru. Jsem však skeptický v tom, že výsledný efekt bude podstatně měnit situaci, neboť zásadní úsporná opatřeni již byla realizována. Minimálně šetříme poštovné tím, že využíváme možností interního doručování členské korespondence našim členům v jednotlivých meteorologických institucích, v letošním roce nebyl obnoven částečný pracovní poměr se sekretářkou ČMeS, přičemž nezbytné administrativní a technické práce nárazovitého charakteru budou kryty výrazně levnějšími dohodami o provedení práce, v maximální míře využíváme ochoty meteorologických institucí usnadnit nám finanční situaci atd.

Jedna možnost získávání finančních prostředků by však byla reálná, a to zapojení činnosti ČMeS do grantových projektů. Nezbytnou podmínkou je ovšem to, aby určitá skupina členů byla ochotna dobrovolně vykonávat ve prospěch ČMeS nemalý objem vědecké a odborné práce. Kromě toho si dovolím vyzvat všechny členy ČMeS, aby v rámci svých možností usilovali o získávání sponzorů naší společnosti.

Závěrem pro úplnost podotýkám, že nijak nemusí být dotčeno sníženi členských příspěvků pro důchodce, studenty apod. a rovněž Valné shromáždění může přiznat členům právo, aby v případě své tísnivé finanční situace požádali o odložení nebo dočasné prominutí členských příspěvků.

Váženi přátelé, tolik ke starostem o další dobý chod života naší společnosti, ale i přes nemalé potíže mi dovolte vyjádřit přesvědčení, že společným úsilím se nám je nakonec podaří úspěšně překonat.

Jan Bednář, Věstník ČMeS 1994/1, únor 1994


 

Nový předseda České meteorologické společnosti

V roce 1993 se stal předsedou ČMeS prof. RNDr. Jan Bednář, CSc.

Tomáš Halenka, Věstník ČMeS 2006/1-2, listopad 2006


 

Upozornění členů ČMeS

Upozorňujeme naše členy na znění stanov ČMeS, podle něhož individuální členství automaticky zaniká, neplatí-li člen po dva roky členské příspěvky, ač byl o zaplacení upomenut. V této souvislosti připomínáme, že při každoročním rozesílání složenek na zaplacení členských příspěvků je současně rozesíláno všem dlužníkům příspěvků z minulých let sdělení, kolik za který rok dluží.

Vzhledem ke značnému zhoršení morálky v placení členských příspěvků rozhodl Výbor ČMeS dne 24.1.1995 o praktické aplikaci zmíněného ustanovení stanov: ti, kteří k 31.12. roku x spojitě dluží členské příspěvky za roky x, x-1 a x-2, přestávají být považování za členy ČMeS (vyřazují se z evidence členů a nebude jim zasílána členská pošta). Je potom na jejich iniciativě, aby své členství eventuálně obnovili. Pro informaci sdělujeme, že Výbor ČMeS konstatoval, že uvedeným způsobem zaniklo členství 27 členů.

Jan Bednář, Informační věstník ČMeS č. 57, 1985/1, únor 1995


 

Dějiny české a slovenské meteorologie

Ve spolupráci s ČHMÚ, SHMÚ a Slovenskou meteorologickou společností začalo postupné publikování rukopisu Dějin české a slovenské meteorologie formou přílohy v časopise Meteorologické zprávy. Tento rukopis je výsledkem dlouholeté práce, která byla iniciována a probíhala na půdě Československé a Slovenské meteorologické společnosti.

Jan Bednář, Informační věstník ČMeS č. 57, 1985/1, únor 1995


 

Meteorologický slovník

Meteorologický slovník bude v nákladu 4 000 výtisků hotov v I. čtvrtletí roku 1993. Dvě třetiny nákladu budou distribuovány v ČR prostřednitvím Českého hydrometeorologického ústavu. Zbývající třetinu převezme Slovenský hydrometeorologický ústav. Doporučená cena byla stanivena na 100 Kčs.

Jan Bednář, Informační věstník ČMeS č. 53, únor 1993


 

Název společnosti

Hlavní výbor na své schůzi dne 12. ledna 1993 schválil, aby se v neobchodním styku používal název Česká meteorologická společnost. V obchodním styku je z technických důvodů nutné používat spolu s IČO dosavadní název Československá meteorologická společnost. O novém názvu rozhodne s konečnou platností valné shromáždění v souvislosti s přijetím nových stanov.

Jan Bednář, Informační věstník ČMeS č. 53, únor 1993


 

30 let Československé meteorologické společnosti

Koncem loňského roku se naplnilo 30 let od založení Československé meteorologické společnosti při ČSAV. Toto významné výročí je vhodnou příležitostí k ohlédnutí na její počátky, neboť na stránkách jediného odborného časopisu čs. Meteorologů jsou zatím podchyceny jen sporadicky.

Ustavující valné shromáždění ČSMS při ČSAV se konalo 17. prosince 1958 v budově Československé akademie věd v Praze. Splnilo se tím přání prof. Dr. Hanzlíka (1878–1956), který mj. nastínil na II. celostátním meteorologické konferenci v Bratislavě v roce 1953. Prof. Hanzlík připisoval zřízení celostátní vědecké společnosti meteorologů významnou funkci jak v činnosti vnitrostátní, tak i zahraniční. Je proto škoda, že nebyl realizován návrh, aby tato společnost nesla jeho jméno.

První valné shromáždění zvolilo ústřední výbor a prvním předsedou se stal prof. Dr. Mikuláš Konček (1900–1982). Zpočátku čítala společnost jen málo přes 50 členů, proto se výbor zaměřil na rozšíření členské základny. Koncem roku 1959 již počet členů přesáhl 200. Proto již v tomto roce mohla být ustavena první odborná skupina, k níž se v roce 1960 připojily dvě skupiny regionální.

Bioklimatologická odborná skupina byla založena 12. ledna 1959 a jejím předsedou byl zvolen prof. MUDr. Karel Bobek (1909–1964). Byla již od svého začátku velmi aktivní a za necelých sedm let své existence uskutečnila mj. téměř 20 pracovních zasedání na různých čs. pracovištích. Jejím sloučením s Bioklimatologickou komisí ČSAV pak 8. září 1965 vznikla samostatná Československá bioklimatologická společnost při ČSAV. Prvním předsedou ČSBkS se stal prof. Dr. Ing. Václav Novák, DrSc. (1888–1967).

Odborným i politickým významem byla nejdůležitější Slovenská skupina ČSMS při SAV se sídlem v Bratislavě, sdružující v rámci společnosti její slovenské členy. Byla ustavena 22. ledna 1960 a jejím prvním předsedou se stal dr. Štefan Petrovič. (Po vzniku čs. federace se tato skupina stála základem pro samostatnou Slovenskou meteorologickou společnost při SAV, jejíž stanovy byly schváleny ministerstvem vnitra SSR 2. června 1972. Prvním předsedou SMS při SAV byl prof. Dr. M. Konček, člen korespondent ČSAV a SAV).

23. listopadu 1960 se ustavila moravská pobočka ČSMS se sídlem v Brně, jejím prvním předsedou byl zvolen prof. Václav Novák.

Potřeba unifikace a zpřesnění českého a slovenského názvosloví dala vznik terminologické komisi, jejímž prvním předsedou se stal prof. Dr. Alois Gregor, DrSc. (1893–1972). Kromě toho se podařilo založit skupinu pro meteorologickou fotografii.

II. valné shromáždění ČSMS se sešlo 19. ledna 1962 na matematicko-fyzikální fakultě KU v Praze na Karlově. Do čela společnosti byl zvolen prof. A. Gregor, který též nastínil další program činnosti společnosti – dobudování organizace ČSMS ustavením regionální skupiny v Praze s pobočkami v Plzni a v Hradci králové, zlepšení práce terminologické komise, zajištění vydání meteorologického slovníku aj.

Do března 1965, kdy se předsedou ČSMS znovu stal prof. M. Konček, se podařilo splnit jen založení dvou nových poboček. 6. června 1962 se ustavila pobočka ČSMS v Hradci Králové v čele s dr. Josefem Podzimkem, CSc. a následujícího roku pobočka pražská v čele s dr. Karlem Bayerem, CSc.

Ve spolupráci s Ústavem fyziky atmosféry ČSAV uspořádala ČSMS 13. – 16. října 1964 meteorologickou konferenci s mezinárodní účastí v Domě vědeckých pracovníků v Liblicích. Z tohoto vědeckého setkání za účasti odborníků z 10 států byl o dva roky později vydán cizojazyčný sborník.

Ve dnech 26. – 27. dubna 1965 uspořádala pražská pobočka ČSMS seminář Dlouhodobá předpověď počasí a kolísání klimatu, na který o rok později, 15. – 17. února 1966, navázal seminář o krátkodobých předpovědích počasí. Referáty z obou akcí byly publikovány v monotematických číslech Meteorologických Zpráv.

Konec 60. a počátek 70. let je v práci ČSMS spjat především se jménem dr. Antonína Veseckého (1908–1978). Poprvé byl zvolen předsedou na IV. valném shromáždění společnosti 26. března 1968 a stál v jejím čele po více než tři volební období až do své smrti 30. 8. 1978.

Z vědeckých akcí těchto let připomeňme seminář o regionálních prognózách, který uspořádala pražská pobočka 26. dubna 1973 v Praze. Za nejvýznamnější vědecké setkání z tohoto období je však možné označit seminář ke 200. výročí meteorologické observatoře v Praze-Klementinu. Uskutečnil se ve dnech 14. – 16. září 1976 v Praze a na Kladně, jeho pořadatelem byl Český hydrometeorologický ústav ve spolupráci s ČSMS. O rok později, 6. – 8. září 1977, uspořádala pražská pobočka ČSMS monotematický seminář Obecná a aplikovaná klimatologie v Chlumu u Třeboně.

V tomto období se pak pod patronací dr. Veseckého ustavila odborná skupina pro historii meteorologie. Jejím prvním předsedou se stal Karel Pejml, který pro oslavu 200. výročí observatoře v Praze-Klementinu vypracoval původní monografii. Výhledovým úkolem skupiny byla příprava Dějin čs. Meteorologie, za jejichž realizaci převzala garanci SMS při SAV.

Od září 1978 do května 1981 se stal představitelem ČSMS úřadující místopředseda RNDr. Vojtěch Vítek, DrSc. Tehdy mj. došlo k obnovení prací na meteorologickém slovníku na základě iniciativy dr. Karla Kršky. Byla jmenována redakční rada v čele s dr. Bořivojem Sobíškem, DrSc. (který se též od VIII. valného shromáždění 28. května 1981 stal předsedou ČSMS). Pod jeho vedením byl slovník nově koncipován a během osmi let intenzívní práce rozšířeného autorského kolektivu zpracován. Rukopis tohoto významného díla, které mj. poprvé konfrontuje a kodifikuje českou a slovenskou meteorologickou terminologii a je základem pro vznikající oborové normy, byl v roce 1987 pod názvem Šestijazyčný meteorologický slovník terminologický a explikativní přijat nakladatelstvím Academia do tisku.

Závěrem dodejme, že v dubnu 1984 nabyly platnosti nové stanovy Československé meteorologické společnosti při ČSAV.

Jan Munzar, MZ 1989/3, ročník 42, str. 76 a 81


 

Předseda České meteorologické společnosti

V letech 1990–1993 byl zvolen za předsedu Společnosti doc. Jaroslav Kopáček

Jan Bednář, Věstník ČMeS 1995/1, únor 1995

V letech 1981 (28. května) – 1990 byl předsedou ČMeS RNDr. Bořivoj Sobíšek, DrSc.

Jan Bednář, Věstník ČMeS 2013/2, červenec 2013

Od září 1978 do května 1981 se stal předsedou ČMeS (dříve ČSMS) RNDr. Vojtěch Vítek, DrSc.

V období 26. března 1968 až 30. srpna 1978 byl předsedou ČMeS dr. Antonín Vesecký

Na II. valném shromáždění ČSMS, které se konalo 19. ledna 1962, byl zvolen za předsedu prof. dr. A. Gregor

Na ustavujícím valném shromáždění ČSMS (dnes ČMeS) dne 17. prosince 1958 v Praze byl zvolen předsedu prof. dr. Mikuláš Konček

Jan Munzar, MZ 1989/3, ročník 42, str. 81


 

V listopadu 1984 se ustavila nová pobočka ČSMS v Hradci Králové

Na ustavující schůzi byl dne 13. listopadu 1984 zvolen výbor této pobočky.

Ustavující schůze se zúčastnilo 26 meteorologů. Byl zvolen pětičlenný výbor ve složení:

předseda           RNDr. Jaroslav Pícha

místopředseda   Ing. František Chylík

tajemník            RNDr. Vasil Strachota

členové              Ing. Otakar Školoud, RNDr. Ladislav Metelka

Jan Bednář, Věstník ČSMS, leden 1985


 

Nové stanovy Československé meteorologické společnosti při SAV

Dne 27. října 1982 se v zasedací místnosti Českého hydrometeorologického ústavu v Praze konalo mimořádné valné shromáždění ČSMS, které převážnou většinou hlasů (jeden z přítomných se zdržel hlasování) schválilo návrh nových stanov ČSMS při ČSAV, jež mají nahradit dosavadní organizační řád. Návrh byl zpracován v hlavním výboru na základě vzorových stanov vědeckých společností při ČSAV vydaných počátkem roku 1982, konzultován se Slovenskou meteorologickou společností při SAV, oběma pobočkami a nadřízenými orgány ČSAV. Schválený návrh stanov byl předán ČSAV a jejím prostřednictvím předložen spolu s návrhy stanov všech ostatních vědeckých společností k registraci Ministerstvu vnitra. Nové stanovy ČSMS vstoupí v platnost po registraci, o čemž přineseme informacipravděpodobně v příštím věstníku, jehož přílohou bude též úplný text nových stanov.

Nové stanovy zachovávají většinu ustanovení dosavadního organizačního řádu. Do určité míry upravují vzájemný vztah Československé meteorologické společnosti při ČSAV a Slovenské meteorologické společnosti při SAV v tom smyslu, že Slovenská meteorologická společnost je samostatnou součástí Československé meteorologické společnosti, která na Slovensku působí jejím prostřednictvím. Za podrobnosti spolupráce odpovídají Hlavní výbory ČSMS a SMS, které uzavřou dohodu o spolupráci. Další změnou, již budou nové stanovy vyžadovat je přeměna dosavadních komisí ČSMS (terminologická a historická) na odborné skupiny v čele s výborem tvořeným předsedou, mistopředsedou a tajemníkem.

Jan Bednář, Informační věstník ČSMS č. 33, leden 1983


 

Před dvaceti lety, 29. října 1952, vstoupila přijetím zákona o ČSAV č. 52 Sb. v život Československá akademi věd. K vlastnímu ustavení pak došlo na slavnostním zasedání v Národním divadle dne 17. listopadu 1952.

Informační věstník ČSMS č. 24, listopad 1972


 

Sympozium v rámci oslav 50 let československé meteorologické služby konané ve dnech 17. a 18. března 1970 hotelu International v Praze Dejvicích

Meteorologický výskum ako i celostátně meteorologické podujatia zastešuhe Československá meteorogická spoločnosť, ktorá združuje asi 350 členov. Na čele spoločnosti stojí prof. M. Konček a správy o svojej činnosti publikuje v „Informačnom věstníku".

Ferdinand Šamaj, MZ 1970/3-4, ročník 23, str. 68-69


 

Dva členové ČSMS - prof. Dr. Al. Gregor, DrSc a  prof. Dr. M. Konček, DrSc byli jmenování čestnými členy Meteorologické společnosti NDR. Diplomy jim byly předány na konferenci v Postupimi.

Informační věstník ČSMS č. 19, únor 1968


 

Práce na "Slovníku meteorologického názvosloví", jejichž řízení se ujala pobočka v Brně, uspokojivě pokračují.

Informační věstník ČSMS č. 19, únor 1968


 

Propagační činnost

Dne 20. července 1966 otevřela pražská pobočka ČSMS stálou hlídku počasí ve výkladní skříni Čedoku na Václavském nám. Každý den kromě nedělí a svátků a jsou ve výkladě měněny synoptické mapy Evropy, ČSSR. Dále je denně uváděno počasí v hlavních rekreačních místech jak ČSSR tak celé Evropy. Spolu s předpovědí "na dnes večer, zítra a pozítří" jsou pro zajímavost uváděny odchylky teploty od dlouholetého normálu v Praze. Pro větší atraktivnost byl nahražen fotografiemi z amerických meteorologických družic.

Informační věstník ČSMS č. 18, květen 1967


 

Zprávy z terminologické komise

Terminologický slovník připravovaný ČSMS vypracuje tým těchto pracovníků: plk. V. Čejka, p.f. - hlavní redaktor a zpracovatel hesel přístroje, mjr. Táborský, p.f. - dynamiská meteorologie a fyzika atmosféry, kpt. Krejčí, p.f. - meteorologie synoptická, dr. E. Trefná - klimatologie.

Prof. dr. A. Gregor požádal o zproštění funkce předsedy terminologické komise ze zdravotních důvodů. Novým předsedou byl jednomyslně zvolen dr. A. Vesecký.

Informační věstník č. 17, duben 1966


 

Z činnosti komise pro soustředění meteorologických sbírek

Od 1.7.1965 začala v Bratislavě svou činnost Komise pro soustředění historických sbírek z odboru československé meteorologie, jako nový orgán Československé meteorologické společnosti. Díky porozumění ředitelství pobočky hydrometeorologického ústavu v Bratislavě, má už komise zajištěný potřebný prostor pro svoje účely, nutný alespoň pro začátek své činnosti v budově PHMÚ v Bratislavě na Kolibě. Všechny zásilky a korespondenci týkající se meteorologických sbírek adresujte na V. Briedoň, HMÚ Bratislava – Koliba, Jeseniova 43

Informační věstník č. 17, duben 1966


 

Dva roky Československé meteorologické společnosti

Koncem roku 1960 se uzavře dvouleté funkční období prvního hlavního výboru Československé meteorologické společnosti při ČSAV. Při této příležitosti je vhodné zrekapitulovat alespoň velmi stručně činnost společnosti, zvážit její klady a zápory tak, aby z nich bylo možno vyvodit důsledky pro další práci.

Při ustavení společnosti byl v prosinci 1958 zvolen první hlavní výbor v čele s předsedou univ. prof. D. Sc. Mikulášem Končekem, členem korespondentem SAV. v té době čítala společnost málo přes 50 členů. V prvním roce činnosti, což byl rok 1959, zaměřil hlavní výbor svou pozornost především na rozšíření členské základny a na hledání forem práce společnosti. Členů rychle přibývalo a koncem foliu 1959 přesáhl jejich počet již číslo 200. I v roce 1960 byli přijímáni noví členové, takže v říjnu 1960 dosahuje již i s nově se hlásícími pracovníky téměř dvou set padesáti. Zdálo by se tedy, že nábor členů probíhá úspěšně, a že není důvodu k nespokojenosti. Jsou však prozatím v československých meteorologických kruzích i takové skupiny pracovníků, mezi nimiž bylo dosud pravděpodobně nedostatečným pochopením některých jejich příslušníků získáno velmi malé procento za členy společnosti. Na tomto poli bude potřeba vyvinout další úsilí. Nejčetnějšími skupinami odborných profesí zastoupených v ČSMS jsou jednak vědečtí a odborní pracovníci meteorologických institucí, techničtí pracovníci odborných ústavů, dále je početná skupina zemědělských a lesnických pracovníků v aplikacích meteorologie, lékařů zajímajících se o spolupráci v oboru bioklimatologie a biometeorologie a konečně jsou ve společnosti zastoupeni i odborníci z příbuzných oborů a středoškolští učitelé fyziky a zeměpisu.

Činnost ČSMS se však v prvním roce omezovala na pořádání přednášek s diskusemi především v Praze, dále v Brně a Bratislavě. Hlavní výbor rovněž připravoval vznik odborných a regionálních skupin, od nichž se očekávalo, že převezmou většinu iniciativy v pořádání jednotlivých akcí. I když byly některé přednášky dosti hodnotné a poměrně početně navštíveny (průměr návštěvy činil 25 členů na 1 přednášku), přece jen tato činnost nerozvíjela plně všechny možnosti přispění a prospěchu jak československé meteorologii v celku, tak i jednotlivcům. Bylo však nutno postupně vzbudit aktivitu a iniciativu členů, než bylo možno přikročit k zakládání skupin a k jejich vážné práci.

Proto se teprve v roce 1960 podařilo dílem založit, dílem uvést v činnost již existující regionální a odborné skupiny a komise. Postupně se o nich zmíníme.

Odborným a politickým významem je z nich nejdůležitější Slovenská skupina CSMS při SAV se sídlem v Bratislavě. Sdružuje v rámci společnosti její slovenské členy a kromě přednáškových a diskusních schůzek vyvíjí i osvětovou práci po boku Společnosti pro šíření politických a vědeckých poznatků. Prvním předsedou Slovenské skupiny se stal dr. Štefan Petrovič.

Nejrozšířenější odbornou skupinou je skupina bioklimatologická, jejímž předsedou byl zvolen univ. prof. dr. V. Bobek. Tato skupina představuje vhodnou půdu pro spolupráci meteorologů s odborníky příbuzných oborů, v nichž je meteorologie aplikována. Podle našeho názoru vhodně doplňuje mezery v naší současné organisaci pracovišť aplikované meteorologie tím, že se z větší částí zaměřuje na problematiku medicínské bioklimatologie a biometeorologie. Pořádá čas od času plenární schůzky na různých bioklimatologických pracovištích, kde jednak členy seznamuje s problematikou v místě řešenou, jednak pořádá přednášky, diskuse a organisuje dobrovolnou spolupráci odborníků. Vyslovuje se rovněž k závažným odborným a organizačním otázkám, jako např. k otázce členství v mezinárodní společnosti pro bioklimatologii a biometeorologii, metodice agrometeorologického průzkumu atd.

Dávno pociťovaná potřeba unifikace a zpřesnění českého a slovenského odborného názvosloví v meteorologii dala vznik terminologické komisi, jejímž předsedou je univ. Prof. D. Sc. Alois Gregor. Komise vychází při své práci z existujících zahraničních slovníků (např. v Linkeho meteorologické příručce, slovníku od Chromova a Mamontové aj.) a pořizuje slovník českých a slovenských meteorologických výrazů s příslušnými ruskými a anglickými ekvivalenty. Výsledkem práce bude český a slovenský názvoslovný meteorologický slovník.

Kromě této základní činnosti pořádá společnost pro své členy i další akce pro seznámení členů s problematikou jednotlivých pracovišť. V říjnu 1960 byla např. uspořádána exkurse pražských členů na meteorologická pracoviště HMÚ a ČSAV v Hradci Králové, jíž se zúčastnilo 35 účastníků. Podobné exkurse jsou plánovány i na jiná pracoviště a observatoře.

Přesto však nemůžeme být spokojeni s výsledkem práce hlavního výboru, pokud jde o organisaci odborných a regionálních skupin. Moravskou pobočku se sídlem v Brně se podařilo založit teprve v listopadu 1960. Rovněž tak neexistuje dosud odborná skupina pro popularizaci meteorologie, jež by měla plnit důležitá poslání při seznamování veřejnosti a státních institucí s meteorologickými pracemi a snahami: chybí také odborná skupina synoptické meteorologie a horské meteorologie. Kromě toho se podařilo založit skupinu pro meteorologickou fotografii, jejímž úkolem bude jednak zvyšovat úroveň odborné meteorologické fotografie, jednak organisovat odbornou obrazovou službu autorům, výstavky připravovat fotografický materiál pro meteorologické muzeum. Naproti tomu je bioklimatologická skupina velmi aktivní a pro další zvýšení své činnosti hodlá zřídit 4 regionální podskupiny, zabývající se biometeorologií, a to v Praze, Brně, Bratislavě a v Plzni.

Přehlédneme-li souborně uvedenou činnost hlavního výboru v letech 1959–1960, docházíme k názoru, že přes různé technické obtíže a nedostatek času jednotlivců bylo vykonáno to základní, tj. dána společnosti určitá organizační forma, nezbytná k odborné práci. Trvalou hodnotou, kterou společnost přispěje naší meteorologii, by v současné době mohla být především práce terminologické komise. Pro příští hlavní výbor však z prvního funkčního období vyplývá ponaučení, že je nutno zaktivizovat daleko větší množství členů k práci v jednotlivých skupinách, a že je rovněž načase, aby společnost dávala možnost odborného růstu i těm členům, kteří se především za tímto cílem do ní přihlásili.

F. Rein, vědecký sekretář hlavního výboru ČSMS, MZ 1960/6, ročník 13, str. 162–1963


 

ZPRÁVY ČESKOSLOVENSKÉ METEOROLOGICKÉ SPOLEČNOSTI

Československá meteorologická společnost sdružuje jednak vě­decké a odborné pracovníky z oboru meteorologie, klimatologie a příbuzných aplikací, jednak i zasloužilé dobrovolné pozorovatele a technické kádry v meteorologii (pozorovatele a zaměstnance Hydrometeorologického ústavu a ostatních institucí v meteorologii a příbuzných hraničních oborech), pokud mají zájem o činnost ve společnosti. Hlavní náplní činnosti bude pořádání seminářů, přednášek, konferencí a schůzek s tím, aby se členové společnosti informovali o pokroku meteorologie a jejích aplikací v praxi, vy­měňovali navzájem své poznatky a přispěli sami k šíření meteoro­logie v jiných oborech, k její popularizaci, ke zvýšení své odborné úrovně a k pokroku meteorologie.

Zájemci o členství ve společnosti nechť se laskavě přihlásí na jednu z těchto adres: Dr. František Rein, věd. tajemník ČMS, GÚ ČSAV, Grégrova 1, Praha 12, nebo s. Růžena Veselá, Hydrometeorologický ústav, Holečkova 8, Praha 16 - Smíchov. Současně prosíme, aby veškerá korespondence se Společností byla adresována jednomu z uvedených pracovníků. Zájemcům bude zaslána přihláška s dotazníkem, v němž se současně přihlásí k práci v některé ze zájmových skupin ČMS.

Zpráva pro členy ČMS

Žádám všechny členy ČMS, aby co nejdříve vyrovnali členský příspěvek a příp. zápisné (příspěvek 10,— Kčs za rok, zápisné jednou pro vždy 5,— Kčs). Pokud vám nedošla složenka současně s 1. číslem Informačního věstníku, přihlaste se laskavě u s. Veselé v HMÚ. Dále žádám členy, kteří ještě neposlali své vyjádření, ve které ze zájmových skupin chtějí pracovat, aby tak učinili co nej­dříve. Prozatím přicházejí v úvahu skupina synoptické meteoro­logie, horské meteorologie, bioklimatologie, popularizace me­teorologie a experimentální meteorologie.

Zdvořile žádáme všechny členy ČMS, aby svou přednáškovou činnost na veřejnosti vázali na své členství v ČMS, čímž podpoří aktivitu Společnosti. O podobných akcích laskavě informujte pokud možno předem vědeckého tajemníka ČMS dr. Reina (adresa nahoře). Své případné příspěvky o životě ČMS do této rubriky zasílejte prostřednictvím věd. tajemníka ČMS.

F. Rein, vědecký sekretář hlavního výboru ČSMS, MZ 1959/3, ročník 12, str. 65


 

Ustavení Československé meteorologické společnosti

Dne 17. prosince 1958 zasedalo v budově Československé akademie věd v Praze ustavující valné shromáždění Československé meteorologické spo1ečnosti. K založení Československé meteorologické společnosti, jako nového celostátního orgánu československé meteorologie, došlo po úspěšném projednání návrhu, podaného souběžně Komisí pro meteorologii a klimatologii při matematicko-fysikální sekci a Komisí pro bioklimatologii při biologické sekci Československé akademie věd. Návrh byl schválen presidiem Československé akademie věd a organizační řád ministerstvem vnitra.

První valné shromáždění zvolilo ústřední výbor společnosti. Prvním předsedou se stal člen korespondent Slovenské akademie věd profesor RNDr. Mikuláš Konček, doktor fysikálně-matematických věd v Bratislavě.

Z organizačního řádu Československé meteorologické společnosti vyjímáme tato ustanovení:

§ 1 Název a organizace společnosti:

Československá meteorologická společnost při ČSAV je dobrovolným výběrovým vědeckým sdružením vědeckých a odborných pracovníků v oboru meteorologie, klimatologie, bioklimatologie

a v dalších aplikovaných odvětvích ve smyslu zákona ze dne 12. července I951 č. 68 Sb. o dobrovolných organisacích a shromážděních.

§ 3 Úkoly společnosti:

  • Napomáhat rozvoji vědy, podněcovat a pěstovat vědeckou, odbornou a pozorovatelskou práci v oboru meteorologie, klimatologie, bioklimatologie a v dalších aplikovaných odvětvích se zřetelem potřeby výstavby socialismu, zejména rozvoje hospodářství, ochrany zdraví člověka apod.
  • Utužovat spolupráci vědy s praxí a přenášet nové poznatky vědy do řad vědeckých a odborných pracovníků.
  • Zvyšovat odbornou a ideologickou úroveň vědeckých a odborných pracovníků.
  • Propagovat výsledky meteorologické vědy.
  • Plnit odborný program, který bude určen valným shromážděním či sjezdem společnosti.

§ 4. Prostředky k plnění úkolů.

K plnění těchto úkolů užívá společnost zejména těchto prostředků:

  • Získávání účasti vědeckých pracovníků k řešení důležitých konkrétních úkolů
  • Pořádáni školení odborných pracovníků.
  • Pořádání pracovních konferencí, sjezdů, výstav aj.
  • Spolupráce s pracovišti akademií, vysokých škol a jiných resortů.
  • Pěstování styků s institucemi téhož vědeckého zaměření v zahraničí.
  • Spolupráce na ediční činnosti ČSAV a jiných institucí.
  • Organisováni zájezdů a exkursí.
  • Vypisování soutěží.

§ 6. Členství.

  • Činným členem společnosti se může stát osvědčený vědecký a odborný pracovník v oboru meteorologie, klimatologie a bioklimatologie a v dalších aplikovaných odvětvích nebo oborech s pracovní náplní s těmito obory těsně souvisících, který se písemně přihlásí a zaváže, že bude pracovat ke splnění úkolů společnosti a jehož přihlášku doporučí dva členové společnosti.
  • Členství se nabývá přijetím za člena a zaplacením zápisného jakož i členského příspěvku na běžný rok. O přijetí rozhoduje ústřední výbor.

Založením společnosti dne 17. prosince 1958 se splnilo přání zvěčnělého profesora Dr. St. Hanzlíka, který připisoval společnosti významnou funkci jak v činnosti vnitřní, tak i vnější, jak to nastínil na II. celostátní meteorologické konferenci v Bratislavě v r. 1953.

Vskutku, rozvine-li společnost svoji činnost v intencích Hanzlíkových a v podobné náplní, jakou pěstují ostatní meteorologické společnosti evropské a zámořské, stane se důležitým kulturním činitelem, který přispěje v budovatelských a propagačních úkolech.

Členské přihlášky přijímá vědecký tajemník společnosti kandidát fysikálně-matematických věd RNDr. Fr. Rein, adresa: Klimatologické oddělení geofyzikálního ústavu ČSAV, Grégrova 1, Praha 12. Členský příspěvek činí 10 Kčs ročně a zápisné 5 Kč jednou provždy.

Dr. A. Gregor, MZ 1959/1, ročník 12, str. 26–27