You are here

Aktuální zprávy a informace

Sbírkové fondy

 

Vojenský historický ústav Praha spravuje v souladu se zákonem č. 122/2000 Sb., o ochraně sbírek muzejní povahy a o změně některých dalších zákonů ve znění pozdějších předpisů sbírku evidovanou v CES MK ČR. Ke konci roku 2012 obsahovala sbírka Vojenského historického ústavu Praha 182 061 inventárních položek představujících více než 300 tisíc sbírkových předmětů rozdělených do třiceti podsbírek.

 

XXVI. meteorologie

 

Balónový meteorograf z počátku 20. st.

Soubor obsahuje na 170 sbírkových položek, které byly pro VHÚ většinou získány jednorázovým převzetím historických meteorologických přístrojů od Čs. meteorologické společnosti v Praze v roce 1975. Kolekce poměrně dobře mapuje vývoj měřicích přístrojů a zařízení pro zkoumání atmosféry od počátku 19. století. V roce 1994 byla velká část přístrojů opravena v laboratořích Hlavního povětrnostního ústředí AČR a posléze byl celý soubor uložen v Hlavním depozitáři Lešany. V poslední době se daří soubor rozšiřovat nejen přebíráním meteorologického materiálu od armády, ale také cílenými nákupy.

Velká část sbírkových předmětů pochází z Evropy, a to z přelomu devatenáctého a dvacátého století. Jsou zde hodně zastoupeny přístroje z Německa, Francie, USA a Velké Británie, ale lze nalézt i rakouské výrobky. Dále jsou ve sbírce přístroje používané již v Československé republice, a to i domácí provenience našich tradičních výrobců přesné mechaniky. Nejmladší jsou pak zařízení pro dálkové sledování povětrnosti, vyrobená hlavně v SSSR, USA a u nás. Ta jsou převážně z druhé poloviny dvacátého století. Jako opravdovou raritu lze uvést původní staniční budku z Klementina, která pochází z počátku devatenáctého století a byla při zrodu moderního zaznamenávání klimatických jevů.

Více na: http://www.vhu.cz/sbirkove-fondy/

-pl- 20. ledna 2018


 

Česká republika se stala právoplatnou smluvní stranou Pařížské dohody

V praxi to znamená, že se bude moci zapojit do aktivního rozhodování o pravidlech naplňování celosvětového úsilí o ochranu klimatu. „Je symbolické, že Česká republiko po zdlouhavých debatách v Poslanecké sněmovně dokončila ratifikaci a stala se smluvní stranou přesně rok poté, co Pařížská dohoda vstoupila v platnost,''uvedl ministr životního prostředí Richard Brabec.

Pařížská dohoda byla přijata 12. prosince 2015, v platnost vstoupila 4. listopadu 2016 poté, co se k ní připojilo 55 států se souhrn­ným 55procentním podílem na globálních emisích skleníkových plynů a naplnily se tak podmínky pro její platnost. Nyní má Dohoda 169 smluvních stran, k nimž patří také Evrop­ská unie a všechny její členské státy.

Pařížská dohoda upravuje základní zá­sady mezinárodní ochrany klimatu pro ob­dobí po roce 2020, kdy by měla nahradit dosavadní Kjótský protokol. Jejím dlouho­dobým cílem je přispět k výraznému snížení emisí skleníkových plynů a tím k udržení nárůstu průměrné globální teploty výrazně pod hranicí 2 °C v porovnání s obdobím před průmyslovou revolucí.

Na základě Dohody se Česko společně s ostatními členskými státy Unie zavázalo ke společnému cíli snížit do roku 2030 emi­se skleníkových plynů o nejméně 40 procent ve srovnání s rokem 1990. Tento společný cíl Evropské unie a jejích členských států byl přijat Evropskou radou už v roce 2014. Čes­ká republika by s naplněním svého závazku neměla mít za současného stavu problém. Po roce 2020 bude ale nutné realizovat i u nás razantnější kroky vedoucí ke snižování emisí. V současné době přispívá ke snižování emisí masivní zateplování budov a domů z progra­mu Nová zelená úsporám a z Operačního programu Životní prostředí, zvyšování podí­lu OZE nejenom v domácnostech, zavádění chytrých opatření v obcích a městech včetně podpory elektromobility.

Na rozdíl od Kjótského protokolu ukládá Dohoda povinnosti všem státům bez rozdílu. Hospodářsky vyspělé i rozvojové státy jsou povinny stanovit si redukční závazky snižo­vání emisí. Jejich naplňování se bude pravi­delně v pětiletých intervalech vyhodnocovat.

Dohoda dále formuluje globální adaptač­ní cíl, který má vést k posílení schopností jed­notlivých států se adaptovat na změnu klima­tu a být odolnější vůči negativním projevům změny klimatu. Zároveň vymezuje rámec opatření na vnitrostátní úrovni a v oblasti spolupráce a podpory rozvojových států.

Rozvinuté státy mají s Dohodou také povinnost přispívat finančními prostředky na opatření v oblastech snižování emisí skle­níkových plynů a adaptace na změnu klima­tu v nejchudších rozvojových zemích. Podle Dohody mohou opatření finančně podpořit i rozvojové státy, které jsou již natolik hospo­dářsky vyspělé, že i ony jsou schopny se podí­let na financování klimatických opatření.

V současné době smluvní strany projed­návají podrobná pravidla pro praktické naplňování Dohody. Ta mají být přijata už na zasedání smluvních stran v roce 2018 v polských Katovicích.

Priorita, Informační zpravodaj Státního fondu životního prostředí ČR, č. 12, prosinec 2017

Dne 5. září 2017 dala Poslanecká sněmovna souhlas s ratifikací (dříve už tak učinil Senát), prezident dokončil kroky k ratifikaci svým podpisem 14. září 2017. Ratifikace nastala 5. října, samotná dohoda pro Českou republiku vstoupila v platnost 4. listopadu 2017.

Radim Tolasz, Pavel Lipina, 15. ledna 2018


 

Prvního ledna letošního roku jsme si připomněli 45. výročí úmrtí univerzitního profe­sora RNDr. Zdeněka Sekery, který zemřel v Kalifornii. Těžká choroba ukončila život člo­věka a vědce, jehož práce v meteorologii a fyzice atmosféry jsou citovány a vysoce hodnoceny v celém světě. Jeden z na­šich nejuznávanějších odborníků v atmosférických vědách je však vzhledem k politickému vývoji u nás v poválečném obdo­bí jen málo znám české a slovenské meteorologické veřejnosti.
Více informací na http://www.cmes.cz/cs/node/373

-pl- 14. ledna 2018


 

Dne 21. prosince 2017 byl zřízen FB profil České meteorologické společnosti. FB profil společnosti má sloužit k rychlému informování meteorologické veřejnosti a členské základny o novinkách v meteorologii, klimatologii a čistotě ovzduší a o novinkách na webových stránkách společnosti. Jednoduše je možné tam umístit také fotogalerie. Webové stránky jsou dostupné i pro návštěvníky stránek, kteří nemají vlastní FB prosil. Jeho webová adresa je: https://www.facebook.com/Ceska.meteorologicka.spolecnost/

-pl- 14. ledna 2018


 

Seminář České meteorologické společnosti

Pozorování a data v meteorologii – nové produkty, jejich využití v předpovědi a dalších službách

Seminář se konal ve dnech: 12. – 14. 9. 2017 (úterý – čtvrtek) v hotelu Alfa Resort v Deštném v Orlických horách.. Více informací na www.cmes.cz/cs/seminar2017

 


 

Světová meteorologická organizace (WMO) vydala k dnešnímu Světovému meteorologickému dnu (23. března 2017) webový Mezinárodní atlas oblaků - https://t.co/Eir7yKgdbU

 


 

Pozvánka na konferenci Lysá hora – 120 let meteorologických měření a pozorování, která se koná 14.–15. června 2017, Lysá hora v Beskydech, Bezručova chata. Více informací na http://www.cmes.cz/cs/node/354

 


 

Josef Stepling – osvícený jezuita

Výstava pořádaná Národní knihovnou přibližuje život a dílo Josef Steplinga, našeho nejvýznamnějšího představitele matematiky, fyziky a astronomie 18. století, v přízemí Klementina do 14. ledna 2017.

 


 

Dne 24. října 2016 vyšel na Technet.cz zajímavý článek Proč předpověď počasí nevychází? Meteorologové jsou v tom nevinně. Zde docela fundovaně a zároveň populární formou autor seznamuje čtenáře s obtížemi při tvorbě předpovědi počasí: http://technet.idnes.cz/spolehlivost-predpovedi-pocasi-dap-/veda.aspx?c=...

 


 

Vážené kolegyně, vážení kolegové,

Dovolte mi, abych vám předal smutnou zprávu, která ke mně dnes dorazila. V sobotu 24. září 2016 zemřel ve věku nedožitých 83 let náš čestný člen a bývalý dlouholetý předseda, RNDr. Bořivoj Sobíšek, DrSc.

Domnívám se, že pamětníkům není třeba připomínat jeho zásluhy o rozvoj Československé meteorologické společnosti, řada z nás se s ním setkala i při studiu meteorologie na Univerzitě Karlově jako s učitelem meteorologických přístrojů a pozorování, těm mladším se může připomínat jako koordinátor a spoluautor meteorologického slovníku, neboť to je zcela konkrétní odkaz, na který dnes v České meteorologické společnosti v jedné z aktivit i přímo navazujeme.

Čest jeho památce!

Poslední rozloučení se konalo v nejužším rodinném kruhu, my můžeme uctít jeho památku tichou vzpomínkou …

Tomáš Halenka  


 

Klimatický atlas Slovenska

Slovenský hydrometeorologický ústav (SHMÚ)

29. duben v 13:31 ·

Dnes sme zverejnili informáciu, že v týchto dňoch vychádza publikácia Klimatický atlas Slovenska. Ako súpravu, t. j. knižnú + elektronickú verziu atlasu na CD, si ho záujemcovia môžu kúpiť elektronicky, ale aj osobne na SHMÚ. Jeho cena je 69,30 Eur vrátane DPH. Pri zaslaní poštou sa účtuje aj poštovné a balné.

Záujemcovia, ktorí si chcú atlas kúpiť osobne, môžu prísť na bratislavskú adresu ústavu alebo na regionálne pracoviská SHMÚ v Košiciach a v Banskej Bystrici v čase od 9.00 hod. do 12.00 hod. spolu s vyplnenou záväznou objednávkou.

Podrobnejšie informácie nájdete na http://www.shmu.sk/sk/?page=2169&highlight=atlas a atlas si můžete objednat na adrese http://www.shmu.sk/sk/?page=1794 alebo na telefónnych číslach: Bratislava 02/ 594 15 129, Banská Bystrica 048/ 472 96 65, Košice 055/ 79 61 748.

Elektronická verze atlasu: http://klimat.shmu.sk/kas/

Viazaná kniha vo formáte 490×370 mm má 132 strán. Nájdete v nej 175 máp a vyše 200 grafov a tabuliek. Obsah Klimatického atlasu Slovenska sa začína úvodnými kapitolami, ktoré pridávajú atlasu geografický, historický a metodický rámec. Nasledujú odborné kapitoly s týmto členením:
1. Teplota vzduchu
2. Atmosférické zrážky
3. Sneh a snehová pokrývka
4. Vlhkosť vzduchu
5. Oblačnosť, slnečný svit a slnečné žiarenie
6. Tlak vzduchu a vietor
7. Meteorologická charakteristika vyššej atmosféry
8. Nebezpečné atmosférické javy
9. Fenologické charakteristiky
10. Teplota a premŕzanie pôdy
11. Klasifikácia klímy
12. Staničná sieť

Cieľom atlasu je pokračovať v tradíciách predchádzajúcich mapových diel a najmä nadviazať na Atlas podnebia Československej republiky, a to po tematickej ako aj časovej stránke. Je určená pre odborníkov z oblasti prírodných a príbuzných vied, ale tiež pre pedagógov, študentov ako aj laickú verejnosť, ktorá má záujem o poznanie klimatického systému Slovenska. /IG/


 

Příprava nového Mezinárodního atlasu oblaků WMO

Vážené kolegyně, vážení kolegové,

jak možná víte, WMO chystá k vydání nový Mezinárodní atlas oblaků. V dolní části stránky WMO - https://www.wmo.int/pages/prog/www/IMOP/IMOP-home.html - najdete připravovanou textovou část, jejíž recenze teď probíhá prostřednictvím meteorologických služeb. Pokud byste tedy měli nějakou připomínku k této textové části, pak prostřednictvím ČHMÚ.

Pozornosti meteorologické veřejnosti by ale neměla uniknout otevřená výzva k zasílání vhodných fotografických snímků či sekvencí pro obrazovou část Atlasu, která by dle autorů měla odpovídat dnešním technickým a komunikačním  možnostem. Na příslušné stránce jsou podrobné instrukce k eventuálnímu zaslání snímků či sekvencí včetně seznamu zvláště žádaných specialit. Zde uvedu pouze termín, dokdy by materiály měly být zaslány, tedy 31. 7. 2016. Jde skutečně o materiály, pro začlenění do Atlasu jsou potřebné další údaje ke snímkům v různých úrovních „povinnosti“, jak se dočtete v instrukcích  Pokud byste měli velmi speciální snímky z kategorie žádaných a neměli jste k dispozici některé požadované meteorologické informace pro dokumentaci, možná by se dala domluvit nějaká forma asistence s jejich poskytnutím na ČHMÚ.

Projděte tedy své archívy,  zřejmě raději již ty elektronické, a můžete zkusit štěstí s uveřejněním právě vašeho snímku či sekvence v nově vydaném Mezinárodním atlasu oblaků.

K tomu vám, kteří to zkusíte, přeji hodně zdaru.

Tomáš Halenka, 25. května 2016

PřílohaVelikost
Image icon Atlas Slovenska36.51 KB
Image icon pozvanka_Lysa_2017.jpg1.53 MB