You are here

Aktuální zprávy a informace

Vážené kolegyně, vážení kolegové,

S politováním si dovoluji oznámit, že původně oznámený termín semináře pražské pobočky ČMeS dne 13.10.2020 na Novotného lávce je s ohledem na současnou situaci a opatření v souvislosti s COVID-19 zrušen. Pokud jde o další termíny, s výhledem na další zpřísněná opatření není jisté, kdy se k těmto seminářům budeme moci znovu sejít, navíc s ohledem na požadavek AV ČR nahlásit eventuální vrácení nespotřebované dotace (kterou v Praze na pořádání tradičních Hovorů na Novotného lávce čerpáme) do 30.11.2020 bude možná nutné zrušit tam všechny termíny do konce tohoto podzimního cyklu. Eventuální další možnosti zvažujeme, budu vás včas informovat o dalším vývoji situace.

Děkuji za pochopení, přeji hlavně zdraví, či štěstí při vyhýbání se nákaze.

S pozdravem,

Tomáš Halenka

-pl- 12.10.2020


 

Vážení přátelé,

Z důvodu nepříznivé epidemiologické situace jsou až do odvolání zrušeny všechny přednášky ostravské pobočky ČMeS a ČHMÚ.

Za pobočku Ostrava

Pavel Lipina

-pl- 12.10.2020


 

Vážené kolegyně, vážení kolegové,

řada z vás, zvláště ti přihlášení na Výroční konferenci ČMeS 2020, už to ví, ale i další členy naší Společnosti musím s lítostí informovat, že došlo na naše obavy a v návaznosti na rozhodnutí vedení ČHMÚ o neúčasti zaměstnanců ČHMÚ na Výroční konferenci ČMeS 2020 z preventivních důvodů s ohledem na aktuální epidemickou situaci v souvislosti s COVID-19 i na předchozí diskusi předsednictva výboru ČMeS o neúčelnosti pořádat takovou akci bez účastníků z ČHMÚ (z celkového počtu 68 přihlášených se jedná o 46 původně přihlášených zaměstnanců ČHMÚ) bylo rozhodnuto o zrušení této akce, která se měla uskutečnit ve dnech 22.-24.9. 2020 v Lounech.

Zda se bude jednat o definitivní zrušení, či zda se pokusíme akci odložit, resp. překlopit v nějakém pozdějším termínu do on-line módu, vás budeme včas informovat, stejně jako o řešení některých dalších důsledků, především neuskutečněné plánované Valné shromáždění, které musíme v tuto chvíli odložit. Kdy a jakou formou je budeme schopni zorganizovat, to musíme v rámci výboru v souladu se Stanovami vyřešit, s ohledem na současný nárůst epidemie prezenční forma v nejbližší době asi nebude reálná.

Děkujeme za pochopení a budeme se těšit na další spolupráci,

za výbor ČMeS,

Tomáš Halenka

-pl-, 21.9.2020


 

Jednou za měsíc připravuje a vysílá ČT24 téměř dvouhodinový meteorologický speciál. Doposud byly odvysílány dva díly:

https://www.ceskatelevize.cz/porady/11412378947-90-ct24/220411058130731/

https://www.ceskatelevize.cz/porady/11412378947-90-ct24/220411058130814/

-pl- 15.8.2020


 

V pondělí 29.6. ve 14 hodin v zasedací místnosti brněnské pobočky ČHMU (Kroftova 43, Brno) proběhnou volby do výboru brněnské pobočky ČMeS, vč. kandidátů do hlavního výboru ...

Petr Štěpánek, 24.6.2020


 

Milé kolegyně, milí kolegové,

v sobotu 6. června 2020 byla vysílána premiéra  pořadu Historie.cs na ČT24 (od 21:05) na téma „Jasno, tu a tam vichřice. Dějiny meteorologie v českých zemích. Jak u nás na obloze bylo, je a bude? A jak bylo na Hromové hoře ve 20. století?“

Více viz upoutávka z webu ČT24:

Před sto lety byl založen Československý státní ústav meteorologický a začalo státem řízené měření počasí i jeho předpovědi. Ale samozřejmě pozorování počasí má na našem území mnohem delší dějiny. První zápisy o výjimečných zimách najdeme už v Kosmově kronice. A tak vlastně už i středověké klima můžeme trochu srovnávat se současnými proměnami klimatu. Kdy byly v našich dějinách třeskuté zimy? Kde se pro nás počasí „vaří“? Proč nás ovlivňují západní větry a východní mrazy? Co potřebujeme pro správnou předpověď počasí? Proč nevycházejí sezónní předpovědi ve střední Evropě? Jak se pracovalo na meteorologických stanicích? Proč na Silvestra 1978 nebyl správně odhadnut vpád studeného vzduchu na naše území? Kdy v historii bylo také naše počasí i politickým problémem? A proč se jen dvakrát za 115 let nezaznamenalo měření na Milešovce?

Ten kdo nestihl vysílání, tak se může v případě zájmu podívat v archivu ČT:

https://www.ceskatelevize.cz/porady/10150778447-historie-cs/220411058220010/

-pl- 10.6.2020


 

Vážení zájemci o účast. Blíží se termín pro přihlášení na výroční seminář ČMeS 2020

-pl- 29.5.2020


 

 

Extrémní jevy na Jesenicku pohledem meteorologa

14. ledna 2020, Galerie Vodní tvrze

Na leden 2020 připravilo Vlastivědné muzeum Jesenicka ve spolupráci s Českým hydrometeorologickým ústavem tematicky ojedinělou výstavu s názvem Extrémní jevy na Jesenicku pohledem meteorologa, která pojednává o výjimečných meteorologických situacích v Jeseníkách a Rychlebských horách v období 1978 až 2017, které jsou možným odleskem klimatických změn.

Více na:

https://www.muzeumjesenik.cz/cz/udalo-se/89-extremni-jevy-na-jesenicku-p...

-pl- 26.1.2020


 

Dnes ráno nás opustila paní docentka Jaroslava Kalvová. Její odchod je pro nás velkou ránou, pro klimatický výzkum v ČR je to obrovská ztráta, je nám teď opravdu smutno. Paní docentka se téměř čtyřicet let věnovala výuce a studiu klimatologie, klimatických změn a klimatického modelování. Vedla desítky absolventských prací a v mnoha směrech položila základy moderního klimatického výzkumu v ČR. Ještě nyní na podzim aktivně přednášela a připravovala publikace… O posledním rozloučení s paní docentkou budeme ještě informovat. Pokud jste paní docentku znali, vzpomeňte na ni.

Katedra fyziky atmosféry MFF UK, 10.1.2020


 

Pozvánka na přednášky ostravské pobočky ČMeS (jaro 2020) jsou k dispozici na: http://www.cmes.cz/cs/node/6

-pl- 6.1.2020


 

Na záložce našeho webu (http://www.cmes.cz/cs/vestniky) je k dispozici právě vydaný 102. věstník Společnosti

-pl- 25.12.2019


 

Výstava Extrémní jevy na Jesenicku pohledem meteorologa

 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Vážení přátelé, kolegové, zájemci o meteorologii a přírodní vědy,
zveme Vás na výstavu Extrémní jevy na Jesenicku pohledem meteorologa, která se uskuteční ve Vodní tvrzi ve Vlastivědném muzeu Jesenicka v Jeseníku. Výstava zachytí několik vybraných meteorologických situací na Jesenicku na panelech a fotkách a bude doplněna meteorologickými přístroji, vybavením, zajímavou literaturou a dalšími grafikami týkající se počasí a podnebí. Výstava bude zahájena vernisáží dne 14. ledna 2020 v 18:00 ve Vodní tvrzi.
 
Na přípravě výstavy spolupracovalo Vlastivědné muzeum Jesenicka s Českým hydrometeorologickým ústavem.
 
Budeme se těšit na Vaši účast.
 
za ČHMÚ Bc. David Abrahámek
za VMJ Mgr. Pavel Rušar
-pl- 21.11.2019

 

Cenu za komunikaci změny klimatu dostal klimatolog Radim Tolasz

V pondělí 16. 9. 2019 odpoledne v pražském sídle OSN byla udělena „Cena za komunikaci globální výzvy změny klimatu“. Prvním laureátem se stal klimatolog Českého hydrometeorologického ústavu, pan Radim Tolasz. Celkem bylo navrženo 9 nominací. Radim Tolasz zastupuje ČR v Mezivládním panelu pro změnu klimatu (IPCC), účastní se mezinárodních konferencí. Dlouhodobě přispívá do médií a snaží se odborné výsledky práce komunikovat se širokou veřejností. Své myšlenky zaznamenává na blogu, často komunikuje se studenty a přednáší na vysokých školách. Ve svých článcích často reaguje na přímé dotazy veřejnosti, vždy s důrazem na srozumitelnost. Věříme, že se nedá odradit a bude pokračovat dál v přátelské rétorice a trpělivém vyjasňování složitých témat veřejnosti.

Více např. na:

http://portal.chmi.cz/

https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/cenu-za-komunikaci-zmeny-klim...

https://www.tolasz.cz/news/cena-za-komunikaci-globalni-vyzvy-zmeny-klimatu/

https://www.respekt.cz/tydenik/2019/41/katedralni-mysleni

-pl- 18.9.2019


 

Informace účastníkům výročního semináře ČMeS 2019

Vážené kolegyně a kolegové,

Blíží se termín konání výročního semináře ČMeS, který se koná ve Wellness hotelu Hluboký dvůr v Hlubočkách, Hrubé Vodě v termínu 23.–25. září 2019. Několik informací k organizaci semináře.

V pondělí 23. 9. 2019 bude od 10.30 do 13.00 hodin probíhat registrace účastníků semináře v hotelu Hluboký dvůr, mezi 13.00 a 14.00 bude oběd a ve 14.10 hodin bude seminář zahájen.

Bloky přednášek budou v pondělí odpoledne, v úterý a ve středu dopoledne. V úterý odpoledne bude prostor pro naplánované exkurze, popř. volný program. Ti, kteří si vybrali návštěvu profesionální meteorologické stanice Červená, nezapomeňte na terénní obuv a oblečení.

Předpokládaný čas ukončení semináře je ve středu 25. 9. 2019 okolo 12 hodiny, kdy bude oběd.

Program semináře je uložen v příloze na stránce semináře. Pokud máte k programu nějaké otázky nebo připomínky, tak prosím napište.

Vzhledem k tomu, že počet účastníků semináře je menší než kapacita hotelu, tak jsme mohli uspokojit všechny požadavky těch, kteří chtěli bydlet samostatně. Cena za noc pro samostatně bydlící by měla být 1350,- Kč s polopenzí.

Doprava účastníků je individuální. Předpokládáme, že většina přicestuje auty. Alternativa je také vlakové spojení až před hotel.

Letošní místo konání semináře bylo vybráno nedaleko Olomouce v malebném údolí Hluboček na hranici Vojenského újezdu Libavá. Většina z Vás pravděpodobně přijede po dálnici D35/E442. Sjedete na exitu 281 Práslavice a pojedete směr Olomouc po silnici č. 35. Po 2 km (před Makrem) odbočíte vpravo směr Velká Bystřice, Mariánské údolí, Hlubočky do Hrubé Vody.

Od odbočky u Makra do hotelu Hluboký dvůr najedete 14 km. Silnice vede zpravidla kolem železniční tratě. V Hrubé Vodě dojedete k secesní budově železniční stanice (která je v poněkud horším stavu) a zabočíte vpravo a jste u hotelu. Parkoviště je hned vedle hotelu.

Upozorňujeme, že v některých částech údolí je slabší signál a nefunguje navigace. Když pojedete stále podél trati, nemůžete hotel minout. Asi 1,5 km před hotelem Hluboký dvůr je hotel Akademie, tam se seminář nekoná.

V případě jakýchkoliv dotazů se na nás prosím obraťte (pavel.lipina@chmi.cz a vladimira.volna@chmi.cz).

Informace jsou uvedeny také na webové stránce semináře (http://www.cmes.cz/cs/seminar2019).

Za organizační výbor se těší na setkání

Pavel Lipina

-pl- 8.9.2019


 

Vážené dámy a pánové, meteorologové či podobně zaměření profesí či zájmem, členové nebo nečlenové ČMeS. Máme stále volná místa na výročním semináři společnosti v Hlubočkách. Více na: http://www.cmes.cz/cs/seminar2019

-pl- 27.8.2019


 

Dovolujeme si Vám s velkou lítostí oznámit smutnou zprávu o odchodu našeho kolegy pana RNDr. Jiřího Hostýnka. Zemřel náhle ve středu 24. července 2019. Bude nám moc chybět.

Kolektiv Českého hydrometeorologického ústavu

-pl- 27.7.2019


 

Pozvánka a přihláška na výroční seminář ČMeS v Hrubé Vodě na Olomoucku je k nalezení na adrese http://www.cmes.cz/cs/seminar2019

-pl- 23.5.2019


 

Program meteorologické konference Šumava 2019, která se koná na Kvilldě v termínu 14. – 16. května 2019 je uveden na http://www.cmes.cz/cs/node/457

-pl- 9.5.2019


 

Rozšířená verze veřejně přístupného prohlížeče snímků z MSG na portále ČHMÚ

Dnes v poledne jsme spustili novou, výrazně rozšířenou verzi veřejně přístupného prohlížeče snímků z MSG na portále ČHMÚ, portal.chmi.cz/files/portal/docs/meteo/sat/data_jsmsgview.html
Rozšíření počtu produktů/snímků z dosavadních 5 na celkem 21 (7 různých produktů ve 3 různých geografických projekcích) bylo umožněno výrazným uvolněním datové politiky EUMETSATu. Z nového prohlížeče je mj. odkaz na stručný návod ovládání a funkcí prohlížeče (návod určený pro laickou veřejnost).
Z Libuše za družicové oddělení
Martin Setvák

-pl- 1.4.2019


 

Chemtrails - společné vyjádření ČHMÚ, ÚFA AVČR, KMOP MFF UK a ČMeS

Vzhledem ke zvýšené aktivitě kolem chemtrails v těchto dnech se znovu vracíme k oblíbenému tématu chemtrails a dovolujeme si Vám, čtenářům, nabídnout Společné vyjádření Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ), Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR (ÚFA AVČR), Katedry meteorologie a ochrany prostředí Matematicko‐fyzikální fakulty Univerzity Karlovy (KMOP MFF UK) a České meteorologické společnosti (ČMeS) k problematice tzv. „chemtrails“.

Jedná se o tiskové prohlášení vydané 17.2.2010 a publikované na serveru army.cz, jehož plné znění Vám přinášíme:

Společné vyjádření Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ), Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR (ÚFA AVČR), Katedry meteorologie a ochrany prostředí Matematickofyzikální fakulty Univerzity Karlovy (KMOP MFF UK) a České meteorologické společnosti (ČMeS) k problematice tzv. „chemtrails“.

V několika posledních měsících došlo k nárůstu zájmu veřejnosti o kondenzační stopy za letadly, zkresleně interpretované jako tzv. „chemtrails“ (viz např. http://cs.wikipedia.org/wiki/Chemtrail). Vzhledem k tomu, že již i jedna soukromá celoplošná televize v ČR nedávno odvysílala neobjektivní reportáž na toto téma, a že i některé ze státních orgánů vznesly dotaz na názor meteorologických institucí na „chemtrails“, považujeme za nutné se k tomuto tématu vyjádřit formou tiskového prohlášení.

Cílem tohoto prohlášení není polemizovat se zastánci „chemtrails“ ale poskytnout veřejnosti a sdělovacím prostředkům vyjádření k jevům označovaným jako „chemtrails“ – kondenzačním stopám za letadly – z úst odborníků, meteorologů a fyziků.

Kondenzační stopy za letadly (anglicky contrails neboli condensation trails) jsou běžným jevem, pozorovaným již od počátku leteckého provozu v dnešních standardních letových hladinách, přibližně mezi 8 až 12 kilometry nad hladinou moře. S růstem intenzity leteckého provozu roste i celkové množství kondenzačních stop, a tedy i frekvence jejich pozorování. Kondenzační stopy mohou mít velmi rozmanitý vzhled a dobu trvání v závislosti na meteorologických podmínkách v oblasti letové hladiny. Je to právě hrubá neznalost těchto vlivů na vzhled kondenzačních stop, která vede „znalce chemtrails“ k pokusům o různá alternativní, většinou „konspirační“ a z pohledu odborníků naprosto scestná vysvětlení. Je s podivem, jak úspěšně se těmto nesmyslům daří ovlivňovat část populace. Bohužel se zde projevuje tendence mnohých uvěřit snáze „tajemnu“ a  nikoliv racionálnímu vysvětlení.

Kondenzační stopy mohou vznikat na bezoblačném nebi jako přirozený důsledek promíchávání chladného vzduchu s horkými produkty spalování kerosínu. Chemické složení plynných a pevných složek těchto leteckých emisí i jejich působení na okolní vzduch je známo. Na přirozených i dodaných částicích vznikají nejprve drobné vodní kapky, které rychle mrznou na ledové krystalky vytvářející kondenzační stopu. Na vzhled a dobu trvání kondenzačních stop mají vliv především vlhkost a teplota okolního prostředí. Pokud je okolní vzduch příliš suchý nebo teplý, kondenzační stopa nevznikne nebo mizí krátce po průletu letadla. Pokud naopak okolní prostředí obsahuje dostatečné množství vodní páry, původně drobné ledové krystalky dále rostou, a tím stopu ještě více zviditelňují. O dalším vzhledu stopy rozhodují i vertikální pohyby vzduchu. Pokud se v místě stopy vyskytují sestupné pohyby, dochází rychleji k jejímu rozpouštění. Právě velká horizontální proměnlivost vertikálních pohybů při rozvlněné atmosféře má na svědomí „mizení“ nepravidelných úseků kondenzačních stop, podobně jako je tomu u přirozené oblačnosti. Turbulence proudění pak způsobuje různé deformace stop, tvorbu různých vln či „kliček“, apod. Pokud je stopa stabilnější, může být prouděním vzduchu přenesena na značné vzdálenosti. V extrémním případě se stopy mohou rozšířit natolik, až se zcela propojí a vytvoří tak souvislou vrstvu připomínající běžné ledové oblaky ‐ cirry. Často se stopy hojně tvoří právě při výskytu přirozených cirrů, od nichž je pak již téměř nelze odlišit. O vzhledu stopy rozhoduje i nasvícení Sluncem. Podobně jako jiná přirozená oblačnost i kondenzační stopa může někdy vypadat světle, jindy tmavě, a může rovněž vrhat stíny na níže ležící řídké vrstvy vysoké nebo střední oblačnosti.

Jako jedním z „důkazů chemtrails“, majících souvislost s meteorologií, je často argumentováno i různými pokusy o umělé zásahy do počasí, které probíhají v některých oblastech světa. Podobné akce či experimenty však využívají jiné technické prostředky než civilní dopravní letadla a s kondenzačními stopami za letadly je nelze v žádném případě zaměňovat. Navíc oblasti, kde se tak děje, jsou mimo území ČR, které je pro podobné experimenty klimatologicky zcela nevhodné.

Závěrem nezbývá než apelovat na zdravý rozum a v kondenzačních stopách nehledat, co tam není.

Český hydrometeorologický ústav

Ústav fyziky atmosféry Akademie věd ČR

Katedra meteorologie a ochrany prostředí Matematickofyzikální fakulty Univerzity Karlovy

Česká meteorologická společnost

Zdroj: army.cz nebo také na http://www.flymag.cz/article.php?id=4544

-pl- 27.2.2019


 

Vážené kolegyně a kolegové, dnes nás zastihla smutná zpráva. Zemřel RNDr. Milan Kuboš (r. 1932), dlouholetý člen pražské pobočky ČMeS, kolega a klimatolog z ČHMÚ.

-ps- 23.1.2019


 

Nedávno obnovená Slovenská meteorologická společnost má aktuálně novou webovou stránku: http://www.slovakmeteo.sk/

Připojujeme zdravici předsedkyně SMS:

Ja za celú spoločnosť Vám chcem všetkým popriať pokojné, radostné a šťastné vianočné sviatky a v novom roku 2019 úspešné dni plné radosti, zdravia, spokojnosti a počasia, ako si každý praje.

Tiež Vám chcem oznámiť, že máme ako spoločnosť novú webovú stránku (aj s odkazom na Vašu spoločnosť)  - www.slovakmeteo.sk

Oficiálne sme ju spustili asi pred mesiacom a postupne sa budeme snažiť dopĺňať aj staršie veci - ktoré máme k dispozícii.

 Ešte raz Vás všetkých pozdravujem a informáciu prepošlem ostatným členom SMS.

 Pekné predvianočné dni želá

Paulína Valová

 predsedníčka Slovenskej meteorologickej spoločnosti pri SAV

-pl- 21.12.2018


 

V pátek 14. prosince 2018 vyšel nový informační Věstník České meteorologické společnosti č. 2/2018 (http://www.cmes.cz/cs/vestniky)

Vážení členové, právě čtete nebo držíte v ruce sté číslo Informačního věstníku Společnosti. První číslo vyšlo v roce 1959. Padesát věstníků vydala Československá meteorologická společnost (ČSMS) a stejný počet její nástupkyně Česká meteorologická společnost (ČMeS).

Informační věstníky Společnosti vycházelo v rozsahu 3 až 22 stran. Věstníky ČSMS měly průměrně 10 stran, věstníky ČMeS průměrně 6 stran. Nejčastěji byly vydány 1 až 2 čísla za rok (v roce 1962 a 1968 vyšel 3x), věstník nevyšel v letech 1969, 1971, 1973, 1974, 1977.

Věstník ze srpna 1993 byl jako první počítačově zpracován a vytisknut (dřívější věstníky byly napsány na psacím stroji a rozmnožovány). V posledních 5 letech probíhá distribuce v elektronické a tištěné formě.

-pl- 16.12.2018


 

Doc. RNDr. Daniela Řezáčová, CSc. čestnou členkou České meteorologické společnosti

U příležitosti oslav 60. výročí založení České (Československé) meteorologivké společnosti a také u příležitosti významného životního jubilea byla za celoživotní přínos meteorologii, za vedení terminologické skupiny a za hlavní podíl na tvorbě elektronické verze Meteorologického slovníku Valným shromážděním ČMeS konaném Praze-Suchdole, na návrh výboru Společnosti, dne 18. září 2018 zvolena čestnou členkou společnosti

Valné shromáždění ČMeS 18.9.2018


 

Čestné uznání České meteorologické společnosti obdrželi u příležitosti 60. výročí založení ČMeS (ČSMS) v Praze dne 18. září 2018:

Amatérská meteorologická společnost

za propagaci a rozvoj meteorologie především v oblasti konvektivních jevů a aktivní spolupráci při jejich dokumentaci

Prof. RNDr. Rudolf Brázdil, DrSc.
za významný přínos k interdisciplinárnímu výzkumu v klimatologii v mezinárodním měřítku, zejména v oblasti historické klimatologie a klimatologických extrémů v českých zemích i v Evropě a za dlouholetou pedagogickou činnost

Redakce Počasí České televize

za dlouholeté kvalitní informace o počasí a propagaci meteorologie a klimatologie prostřednictvím popularizačních pořadů na ČT1 a ČT24

Jaroslav Chalupa

za celoživotní kvalitní práci pro ČHMÚ na pozici profesionálního meteorologického pozorovatele a dlouholetého vedoucího meteorologické stanice Lysá hora

RNDr. Ladislav Metelka, Ph.D.

za dlouholetou práci pro meteorologii a klimatologii, zejména jako dlouholetý vedoucí oddělení meteorologie a klimatologie na pobočce ČHMÚ v Hradci Králové a nyní jako vedoucí Solární a ozónové observatoře ČHMÚ v Hradci Králové, dále pak i za aktivní působení v ČMeS jako dlouholetý předseda pobočky v Hradci Králové a člen hlavního výboru ČMeS

RNDr. Luboš Němec

za přínos pro meteorologii a klimatologii, za celoživotní práci pro ČHMÚ, vedení oddělení meteorologie a klimatologie pobočky Praha a vedení pobočky Praha

RNDr. Jan Pretel, CSc.

za vedení oddělení klimatické změny v ČHMÚ, koordinaci projektu VaV SP/1a6/108/07 a zastupování ČR v Mezivládním panelu OSN pro  klimatickou změnu (IPCC)

Prof. RNDr. Pavel Prošek, CSc.
za přínos k výzkumu klimatu polárních oblastí jako zakladatel české vědecké stanice na Antarktidě a za dlouholetou pedagogickou činnost

RNDr. Vasil Strachota

za dlouholetou práci pro meteorologii a klimatologii v Hydrometeorologické službě Armády České republiky, později v ČHMÚ na pobočce v Hradci Králové

RNDr. Karel Vaníček, CSc.

za systematickou práci pro rozvoj meteorologie, zejména na poli měření ozónu a zpracování ozonových dat, za dlouholeté působení jako vedoucí Solární a ozónové observatoře ČHMÚ v Hradci Králové i za zásluhy o popularizaci problematiky ozonové vrstvy a UV záření mezi veřejností

RNDr. Petr Váchal

za dlouholetou práci pro meteorologii a klimatologii v Hydrometeorologické službě Armády České republiky, později v ČHMÚ na pobočce v Hradci Králové i za aktivní příspěvek k vzdělávání a propagaci oboru, zejména v zájmových aktivitách  jako např. sportovní létání

Antonín Vojvodík

za propagaci meteorologie a poznání klimatu Šumavy, Krušných a Orlických hor, za provoz vlastních meteorologických stanic, popularizaci meteorologie a významný podíl na terénním měření sněhové pokrývky na Šumavě

Tomáš Halenka, předseda ČMeS 26.10.2018


 

Podzimní přednášky pobočky ČMeS Ostrava jsou uvedeny na http://www.cmes.cz/cs/node/6

-pl- 10.10.2018


 

Z důvodu ochrany osobních údajů jsme ukončili zveřejňování životních jubileí členů Společnosti

-pl- 23.5.2018


 

 

Dnes slaví životní jubileum 55 let RNDr. Petr Pešice, Ph.D., pracovník ÚFA AV ČR. Blahopřejeme

-pl- 19.5.2018


 

Životní jubileum padesáti let dnes slaví Jaroslav Pokorný, pracovník VGHMUř Dobruška, pracoviště Polom. Gratulujeme

-pl- 15.5.2018


 

Dnes si připomínáme 140. výročí narození významného a světově proslulého československého meteorologa, profesora Karlovy university v Praze, Dr. Stanislava Hanzlíka, který se narodil 11. května 1878 v Plzni. Více informací nalezneta na http://www.cmes.cz/cs/node/126

-pl- 11.5.2018


 

Na včerejší den připadá 95. výročí narození pana Jiřího Krejsy, dlouholetého vedoucího meteorologické stanice Churáňov, více informací na http://www.cmes.cz/cs/node/414

-pl- 2.5.2018


 

V pátek 27. dubna by se dožil 85 let RNDr. Jan Procházka. Byl členem Společnosti od roku 1959. Zemřel dne 24. února 1996 ve svých nedožitých 63 letech. Více informací na http://www.cmes.cz/cs/node/95

-pl- 29.4.2018


 

 

V pondělí 23. dubna 2018 ve věku nedožitých 82 let zemřel náš dlouholetý kolega a kamarád pan RNDr. Antonín Chalupský. Členem Společnosti byl od 28. 5. 1959. Více na http://www.cmes.cz/cs/node/101

     Čest jeho památce

-pl- 26.4.2018


 

Dnes je to právě pět let co zemřel doc. RNDr. Ján Otruba, CSc., vědecký pracovník a vedoucí oddělení horské meteorologie Geofyzikálního ústavu SAV v Bra­tislavě. Více informací na http://www.cmes.cz/cs/node/347

-pl- 25.4.2018


 

Před patnácti lety, 4. dubna 2003, zemřel letecký meteorolog RNDr. Zdeňek Novák, CSc. Více informací na http://www.cmes.cz/cs/node/95

-pl- 4.4.2018


 

Před pěti lety dne 3. dubna 2013 zemřel v Bratislavě významný slovenský meteorolog a dlouholetý člen redakční rady Meteorologických Zpráv RNDr. František Molnár. Narodil se téměř před devadesáti lety 9. listopadu 1923 v obci Dolný Ohaj v tehdejším okrese Nové Zámky (nyní Šurany). Více informací na http://www.cmes.cz/cs/node/95

-pl- 3.4.2018


 

Dnes se dožívá 75 let dlouholetý člen Společnosti RNDr. Ivan Sládek, CSc.

-pl- 31.3.2018


 

Dnes si připomínáme 80. narozeniny Ing. Miroslavy Novákové (VŠZ Brno)

-pl- 31.3.2018


 

V pondělí 26. března uplynulo 5 let od úmrtí RNDr. Ivana Panenky. Dr. Panenka významně přispěl k rozvoji vojenské a slovenské meteorologie. Narodil se 10.5.1934 v Senici. Více informací na http://www.cmes.cz/cs/node/101

-pl- 28.3.2018


 

Včera by se dožil 95 let profesor RNDr. Josef Podzimek, DrSc., významný český a světový meteorolog a první ředitel Ústavu fyziky atmosféry AV ČR. Více informací na http://www.cmes.cz/cs/node/201

-pl- 25.3.2018


 

Světový meteorologický den se slaví na celém světě dne 23. března od roku 1961. Tento den byl zvolen proto, že k jeho datu vstoupilo v platnost ustavení nové vládní odborné organizace OSN, Světová meteorologická organizace (SMO), která nahradila dosavadní nevládní Mezinárodní meteorologickou organizaci, vzniklou na vídeňském kongresu v roce 1873. Více informací na http://www.cmes.cz/cs/node/156

-pl- 23.3.2018


 

Na dnešní den připadá 120. výročí narození RNDr. Ferdinada Kocourka, českého meteorologa-přístrojáře, který celý svůj život zasvětil práci v Českém hydrometeorologickém ústavu. Více informací na http://www.cmes.cz/cs/node/129

-pl- 20.3.2018


 

Dnes je to právě 165 let od úmrtí fyzika J. Ch. Dopplera. Narozen 29. 11. 1803 a zemřel 17. 3. 1853.

-pl- 17.3.2018


 

Na dnešní den připadá 115. výročí narození pana Josefa Rybáře. Do služeb bývalého Státního meteorologického ústavu nastoupil v roce 1928. Až do vypuknutí světové války pracoval v Synoptické a letecké službě střídavě v Praze (Flóra a letiště Ruzyně) a na letištích v Bratislavě-Vajnorech, Košicích, Karlových Varech, Mariánských Lázních a v Užhorodě. Po likvidaci služby, vynucené německou okupací a jí následujícím vypuknutí války přešel do klimatické služby, kde pracoval ve správě staniční sítě. V roce 1946 se vrátil ke svému oblíbenému oboru, pracoval střídavě na letištích v Praze-Ruzyni, Karlových Varech, Mariánských Lázních, Brně a Ostravě. Od r. 1952 zůstal již trvale na pražském letišti, kde byl jmenován vedoucím leteckých meteorologů. V roce 1959, při reorganizaci a dislokaci služby přechází do všeobecné služby v Komořanech u Prahy (dnes Praha-Modřany), kde dosloužil svých 40 let zaměstnání u ústavu a oslavil své 65. narozeniny v činné službě. Více na http://www.cmes.cz/cs/node/101

-pl- 13.3.2018


 

Dnes by se dožil Ing. RNDr. Jaroslav Dykast, CSc. 85 let. Členem Společnosti byl od roku 1975, zemřel v loňském roce.

-pl- 9.3.2018


 

Dnes 8. března slaví své 80. narozeniny pan Zdeněk Horký, promovaný knihovník, člen Společnosti, dlouholetý pracovník Českého hydrometeorologického ústavu a redaktor časopisu Meteorologické zprávy. Gratulujeme. Více informací na http://www.cmes.cz/cs/node/101

-pl- 8.3.2018


 

Před 35 lety, 8. března 1983 zemřel ve věku 58 let RNDr. Peter Forgáč. Československý meteorolog, popularizátor meteorologie a člen Společnosti. Více informací na http://www.cmes.cz/cs/node/95

-pl- 8.3.2018


 

V březnu roku 1978 zemřel čestný člen Společnosti prof. Dési z Maďarska

-pl- 8.3.2018


 

Ve středu 21. února uplyne 115 let od úmrtí Františka Josefa Studničky.

-pl- 17.2.2018


 

Ve středu 21. února uplyne 10 let od úmrtí RNDr. Jaroslava Pýchy. Narodil se 28. února 1921, byl dlouholetý pracovník Českého hydrometeorologického ústavu a zakladatel Solární a ozonové observatoře ČHMÚ v Hradci Králové. Byl zakládajícím členem Společnosti, v roce 1989 obdržel čestné uznání za svou činnost od Společnosti a v roce 1992 se stal jejím čestným členem. Více informací na http://www.cmes.cz/cs/node/95

-pl- 17.2.2018


 

V pondělí 19. února oslaví 80. narozeniny RNDr. Petr Váchal. Člen Společnosti je od roku 1985. Blahopřejeme

-pl- 17.2.2018


 

V neděli 18. února uplyne 180 let od narození fyzika Ernsta Macha.

Narodil se na zámku v Chrlicích, jež jsou od roku 1971 součástí města Brna. Ernst Mach, největší fyzik, který v naší zemi působil v 19. století a který zejména v experimentální fyzice patřil k předním osobnostem evropské vědy. Zabýval se hlavně optikou, akustikou (pro zlepšení představ o akustických dějích zkonstruoval vlnostroje), termodynamikou a vynikl v hydrodynamice. Více na http://www.cmes.cz/cs/node/414

-pl- 17.2.2018


 

Dnes se dožívá věku 60 let RNDr. Martin Setvák, CSc.

RNDr. Martin Setvák, CSc., vystudoval meteorologii na Matematicko-fyzikální fakultě UK. V Českém hydrometeorologickém ústavu se zabývá příjmem a zpracováním dat z meteorologických družic a jejich interpretací, zejména se zaměřením na konvektivní bouře. Členem společnosti je od dubna 1983.
-pl- 14.2.2018

 

Dne 14. února 1888, před stotřiceti lety, se narodil v Dřenicích na Chrudimsku vzácný a milý člověk, významný pedagog, vědec, vychovatel mnohých odborníků v půdoznalství a bioklimatologii Prof. Ing. RTDr. Dr. h.c. Václav Novák, DrSc.

Byl rektorem vysoké školy, předsedou Výzkumných ústavů zemědělských a lesnických, akademikem ČSAZV, předsedou Bioklimatologické komise ČSAV, zakládajícím členem, čelným funkcionářem a čestným členem Československé meteorologické společnosti při ČSAV, v roce 1965 se stal prvním předsedou Československé bioklimatologické společnosti při ČSAV. V zahraničí naši vědu zastupoval mimo jiné jako člen Rady Mezinárodní biometeorologické společnosti. Zemřel dne 31. března 1967 ve věku 79 let.

Více informací na http://www.cmes.cz/cs/node/118

-pl- 14.2.2018


 

Před 75 lety se narodil RNDr. Jacek Kerum. Členem Společnosti od roku 1983.

-pl- 13.2.2018


 

Dnes by dožil 85 let RNDr. Miroslav Škoda, CSc.

Nesmazatelným způsobem se zapsal do historie meteorologie minulého století, a to zejména v oblasti přechodu od metod klasické synoptické meteorologie k metodám numerických předpovědí počasí. Zejména jeho práce z konce 60. a počátku 70. let měly u nás vysloveně průkopnický charakter a byly na úrovni světové špičky ohledně objektivní analýzy meteorologických polí. Avšak jeho podstatné přínosy mají ještě starší kořeny. Dr. Škoda stál u našich prvních prognostických výpočtů hladiny 500 hPa podle barotropního modelu, posléze u aplikací tříparametrického baroklinního modelu v čs. povětrnostní službě. S numerickými předpovědními metodami bezprostředně souvisejí i jeho významné příspěvky k řešení operativního zpracování zpráv TEMP, SATEM, GRID atd.

Po studiích meteorologie a klimatologie na Matematicko-fyzikální fakultě UK v Praze nastoupil v srpnu 1958 do Hydrometeorologického ústavu, v jehož službách setrval až do února 1999. Více na http://www.cmes.cz/cs/node/107

-pl- 9.2.2018


 

Významné životní jubileum (70 let) dnes slaví dlouholetá členka společnosti (od roku 1974) RNDr. Svatava Křivancová. Blahopřejeme.

 

-pl- 4.2.2018


 

Dnes slaví 55. narozeniny předseda ostravské pobočky ČMeS Ing. Dušan Židek

-pl- 3.2.2018


 

Před 115 lety se narodil jeden ze zakládajících členů Společnosti RNDr. Ing. Pavel Hrubeš. Od roku 1940 pracoval ve Státním ústavu meteorologickém a mimo jiné se podílel na zpracování publikace Podnebí ČSSR. Čestným členem Společnosti se stal 19.4.1978 a zemřel 30.3.1986. Více na http://www.cmes.cz/cs/node/265.

-pl- 29.1.2018


 

Dnes si připomínáme 100. výročí narození doc. RNDr. Antonína Mrkose, CSc. narodil se 27. ledna 1918 ve Střemchoví (okres Brno-venkov) a zemřel 29. května 1996 v Praze. Členem Společnosti byl od 14. prosince 1959. Působil především na slovenské observatoři na Skalnatém plese a na hvězdárně na Kleti. Více informací na  https://cs.wikipedia.org/wiki/Anton%C3%ADn_Mrkos

-pl- 27.1.2018


 

Na dnešní den připadá 75. výročí narození členky Společnosti RNDr. Pavly Kočíkové, CSc., která se stala členkou společnosti 21.ledna 1972.

Na dnešní den také připadá 10. výročí úmrtí Ing. Jaroslava Musialka. Narodil se 29. prosince 1943 a členem Společnosti byl od 1. dubna 1971.

-pl- 27.1.2018


 

Dne 22. ledna jsme si připomněli 90. výročí narození Ing. Vladimíra Krečmera, CSc., významného českého bioklimatologa a krajinného ekologa, zakládajícího člena Společnosti. Více informací na http://www.cmes.cz/cs/node/101

-pl- 22.1.2018


 

Amatérská meteorologická společnost (http://www.bourky.com/) vydala na rok 2018 dva kalendáře. Více na http://www.bourky.com/dokumenty/

-pl- 21.1.2018


 

Dne 20. ledna tohoto roku oslavil 65. narozeniny Ing. Luboš Zavadil (členem společnosti od 13.9.1982) a také oslavil 55. narozeniny RNDr. Pavel Jůza, pracovní pobočky ČHMÚ v Ústí nad Labem

-pl- 20.1.2018


 

Sbírkové fondy

 

Vojenský historický ústav Praha spravuje v souladu se zákonem č. 122/2000 Sb., o ochraně sbírek muzejní povahy a o změně některých dalších zákonů ve znění pozdějších předpisů sbírku evidovanou v CES MK ČR. Ke konci roku 2012 obsahovala sbírka Vojenského historického ústavu Praha 182 061 inventárních položek představujících více než 300 tisíc sbírkových předmětů rozdělených do třiceti podsbírek.

 

XXVI. meteorologie

 

Balónový meteorograf z počátku 20. st.

Soubor obsahuje na 170 sbírkových položek, které byly pro VHÚ většinou získány jednorázovým převzetím historických meteorologických přístrojů od Čs. meteorologické společnosti v Praze v roce 1975. Kolekce poměrně dobře mapuje vývoj měřicích přístrojů a zařízení pro zkoumání atmosféry od počátku 19. století. V roce 1994 byla velká část přístrojů opravena v laboratořích Hlavního povětrnostního ústředí AČR a posléze byl celý soubor uložen v Hlavním depozitáři Lešany. V poslední době se daří soubor rozšiřovat nejen přebíráním meteorologického materiálu od armády, ale také cílenými nákupy.

Velká část sbírkových předmětů pochází z Evropy, a to z přelomu devatenáctého a dvacátého století. Jsou zde hodně zastoupeny přístroje z Německa, Francie, USA a Velké Británie, ale lze nalézt i rakouské výrobky. Dále jsou ve sbírce přístroje používané již v Československé republice, a to i domácí provenience našich tradičních výrobců přesné mechaniky. Nejmladší jsou pak zařízení pro dálkové sledování povětrnosti, vyrobená hlavně v SSSR, USA a u nás. Ta jsou převážně z druhé poloviny dvacátého století. Jako opravdovou raritu lze uvést původní staniční budku z Klementina, která pochází z počátku devatenáctého století a byla při zrodu moderního zaznamenávání klimatických jevů.

Více na: http://www.vhu.cz/sbirkove-fondy/

-pl- 20. ledna 2018


 

Česká republika se stala právoplatnou smluvní stranou Pařížské dohody

V praxi to znamená, že se bude moci zapojit do aktivního rozhodování o pravidlech naplňování celosvětového úsilí o ochranu klimatu. „Je symbolické, že Česká republiko po zdlouhavých debatách v Poslanecké sněmovně dokončila ratifikaci a stala se smluvní stranou přesně rok poté, co Pařížská dohoda vstoupila v platnost,''uvedl ministr životního prostředí Richard Brabec.

Pařížská dohoda byla přijata 12. prosince 2015, v platnost vstoupila 4. listopadu 2016 poté, co se k ní připojilo 55 států se souhrn­ným 55procentním podílem na globálních emisích skleníkových plynů a naplnily se tak podmínky pro její platnost. Nyní má Dohoda 169 smluvních stran, k nimž patří také Evrop­ská unie a všechny její členské státy.

Pařížská dohoda upravuje základní zá­sady mezinárodní ochrany klimatu pro ob­dobí po roce 2020, kdy by měla nahradit dosavadní Kjótský protokol. Jejím dlouho­dobým cílem je přispět k výraznému snížení emisí skleníkových plynů a tím k udržení nárůstu průměrné globální teploty výrazně pod hranicí 2 °C v porovnání s obdobím před průmyslovou revolucí.

Na základě Dohody se Česko společně s ostatními členskými státy Unie zavázalo ke společnému cíli snížit do roku 2030 emi­se skleníkových plynů o nejméně 40 procent ve srovnání s rokem 1990. Tento společný cíl Evropské unie a jejích členských států byl přijat Evropskou radou už v roce 2014. Čes­ká republika by s naplněním svého závazku neměla mít za současného stavu problém. Po roce 2020 bude ale nutné realizovat i u nás razantnější kroky vedoucí ke snižování emisí. V současné době přispívá ke snižování emisí masivní zateplování budov a domů z progra­mu Nová zelená úsporám a z Operačního programu Životní prostředí, zvyšování podí­lu OZE nejenom v domácnostech, zavádění chytrých opatření v obcích a městech včetně podpory elektromobility.

Na rozdíl od Kjótského protokolu ukládá Dohoda povinnosti všem státům bez rozdílu. Hospodářsky vyspělé i rozvojové státy jsou povinny stanovit si redukční závazky snižo­vání emisí. Jejich naplňování se bude pravi­delně v pětiletých intervalech vyhodnocovat.

Dohoda dále formuluje globální adaptač­ní cíl, který má vést k posílení schopností jed­notlivých států se adaptovat na změnu klima­tu a být odolnější vůči negativním projevům změny klimatu. Zároveň vymezuje rámec opatření na vnitrostátní úrovni a v oblasti spolupráce a podpory rozvojových států.

Rozvinuté státy mají s Dohodou také povinnost přispívat finančními prostředky na opatření v oblastech snižování emisí skle­níkových plynů a adaptace na změnu klima­tu v nejchudších rozvojových zemích. Podle Dohody mohou opatření finančně podpořit i rozvojové státy, které jsou již natolik hospo­dářsky vyspělé, že i ony jsou schopny se podí­let na financování klimatických opatření.

V současné době smluvní strany projed­návají podrobná pravidla pro praktické naplňování Dohody. Ta mají být přijata už na zasedání smluvních stran v roce 2018 v polských Katovicích.

Priorita, Informační zpravodaj Státního fondu životního prostředí ČR, č. 12, prosinec 2017

Dne 5. září 2017 dala Poslanecká sněmovna souhlas s ratifikací (dříve už tak učinil Senát), prezident dokončil kroky k ratifikaci svým podpisem 14. září 2017. Ratifikace nastala 5. října, samotná dohoda pro Českou republiku vstoupila v platnost 4. listopadu 2017.

Radim Tolasz, Pavel Lipina, 15. ledna 2018


 

Prvního ledna letošního roku jsme si připomněli 45. výročí úmrtí univerzitního profe­sora RNDr. Zdeněka Sekery, který zemřel v Kalifornii. Těžká choroba ukončila život člo­věka a vědce, jehož práce v meteorologii a fyzice atmosféry jsou citovány a vysoce hodnoceny v celém světě. Jeden z na­šich nejuznávanějších odborníků v atmosférických vědách je však vzhledem k politickému vývoji u nás v poválečném obdo­bí jen málo znám české a slovenské meteorologické veřejnosti.
Více informací na http://www.cmes.cz/cs/node/373

-pl- 14. ledna 2018


 

Dne 21. prosince 2017 byl zřízen FB profil České meteorologické společnosti. FB profil společnosti má sloužit k rychlému informování meteorologické veřejnosti a členské základny o novinkách v meteorologii, klimatologii a čistotě ovzduší a o novinkách na webových stránkách společnosti. Jednoduše je možné tam umístit také fotogalerie. Webové stránky jsou dostupné i pro návštěvníky stránek, kteří nemají vlastní FB prosil. Jeho webová adresa je: https://www.facebook.com/Ceska.meteorologicka.spolecnost/

-pl- 14. ledna 2018


 

Rozhovor s novou předsedkyní Slovenské meteorologické společnosti ze stránek Evropské meteorologické společnosti: http://www.emetsoc.org/slovak-meteorological-society-elected-paulina-val...

-pl- 15.11.2017


 

Seminář České meteorologické společnosti

Pozorování a data v meteorologii – nové produkty, jejich využití v předpovědi a dalších službách

Seminář se konal ve dnech: 12. – 14. 9. 2017 (úterý – čtvrtek) v hotelu Alfa Resort v Deštném v Orlických horách.. Více informací na www.cmes.cz/cs/seminar2017

 


 

Světová meteorologická organizace (WMO) vydala k dnešnímu Světovému meteorologickému dnu (23. března 2017) webový Mezinárodní atlas oblaků - https://t.co/Eir7yKgdbU

 


 

Pozvánka na konferenci Lysá hora – 120 let meteorologických měření a pozorování, která se koná 14.–15. června 2017, Lysá hora v Beskydech, Bezručova chata. Více informací na http://www.cmes.cz/cs/node/354

 


 

Josef Stepling – osvícený jezuita

Výstava pořádaná Národní knihovnou přibližuje život a dílo Josef Steplinga, našeho nejvýznamnějšího představitele matematiky, fyziky a astronomie 18. století, v přízemí Klementina do 14. ledna 2017.

 


 

Dne 24. října 2016 vyšel na Technet.cz zajímavý článek Proč předpověď počasí nevychází? Meteorologové jsou v tom nevinně. Zde docela fundovaně a zároveň populární formou autor seznamuje čtenáře s obtížemi při tvorbě předpovědi počasí: http://technet.idnes.cz/spolehlivost-predpovedi-pocasi-dap-/veda.aspx?c=...

 


 

Vážené kolegyně, vážení kolegové,

Dovolte mi, abych vám předal smutnou zprávu, která ke mně dnes dorazila. V sobotu 24. září 2016 zemřel ve věku nedožitých 83 let náš čestný člen a bývalý dlouholetý předseda, RNDr. Bořivoj Sobíšek, DrSc.

Domnívám se, že pamětníkům není třeba připomínat jeho zásluhy o rozvoj Československé meteorologické společnosti, řada z nás se s ním setkala i při studiu meteorologie na Univerzitě Karlově jako s učitelem meteorologických přístrojů a pozorování, těm mladším se může připomínat jako koordinátor a spoluautor meteorologického slovníku, neboť to je zcela konkrétní odkaz, na který dnes v České meteorologické společnosti v jedné z aktivit i přímo navazujeme.

Čest jeho památce!

Poslední rozloučení se konalo v nejužším rodinném kruhu, my můžeme uctít jeho památku tichou vzpomínkou …

Tomáš Halenka  


 

Klimatický atlas Slovenska

Slovenský hydrometeorologický ústav (SHMÚ)

29. duben v 13:31 ·

Dnes sme zverejnili informáciu, že v týchto dňoch vychádza publikácia Klimatický atlas Slovenska. Ako súpravu, t. j. knižnú + elektronickú verziu atlasu na CD, si ho záujemcovia môžu kúpiť elektronicky, ale aj osobne na SHMÚ. Jeho cena je 69,30 Eur vrátane DPH. Pri zaslaní poštou sa účtuje aj poštovné a balné.

Záujemcovia, ktorí si chcú atlas kúpiť osobne, môžu prísť na bratislavskú adresu ústavu alebo na regionálne pracoviská SHMÚ v Košiciach a v Banskej Bystrici v čase od 9.00 hod. do 12.00 hod. spolu s vyplnenou záväznou objednávkou.

Podrobnejšie informácie nájdete na http://www.shmu.sk/sk/?page=2169&highlight=atlas a atlas si můžete objednat na adrese http://www.shmu.sk/sk/?page=1794 alebo na telefónnych číslach: Bratislava 02/ 594 15 129, Banská Bystrica 048/ 472 96 65, Košice 055/ 79 61 748.

Elektronická verze atlasu: http://klimat.shmu.sk/kas/

Viazaná kniha vo formáte 490×370 mm má 132 strán. Nájdete v nej 175 máp a vyše 200 grafov a tabuliek. Obsah Klimatického atlasu Slovenska sa začína úvodnými kapitolami, ktoré pridávajú atlasu geografický, historický a metodický rámec. Nasledujú odborné kapitoly s týmto členením:
1. Teplota vzduchu
2. Atmosférické zrážky
3. Sneh a snehová pokrývka
4. Vlhkosť vzduchu
5. Oblačnosť, slnečný svit a slnečné žiarenie
6. Tlak vzduchu a vietor
7. Meteorologická charakteristika vyššej atmosféry
8. Nebezpečné atmosférické javy
9. Fenologické charakteristiky
10. Teplota a premŕzanie pôdy
11. Klasifikácia klímy
12. Staničná sieť

Cieľom atlasu je pokračovať v tradíciách predchádzajúcich mapových diel a najmä nadviazať na Atlas podnebia Československej republiky, a to po tematickej ako aj časovej stránke. Je určená pre odborníkov z oblasti prírodných a príbuzných vied, ale tiež pre pedagógov, študentov ako aj laickú verejnosť, ktorá má záujem o poznanie klimatického systému Slovenska. /IG/


 

Příprava nového Mezinárodního atlasu oblaků WMO

Vážené kolegyně, vážení kolegové,

jak možná víte, WMO chystá k vydání nový Mezinárodní atlas oblaků. V dolní části stránky WMO - https://www.wmo.int/pages/prog/www/IMOP/IMOP-home.html - najdete připravovanou textovou část, jejíž recenze teď probíhá prostřednictvím meteorologických služeb. Pokud byste tedy měli nějakou připomínku k této textové části, pak prostřednictvím ČHMÚ.

Pozornosti meteorologické veřejnosti by ale neměla uniknout otevřená výzva k zasílání vhodných fotografických snímků či sekvencí pro obrazovou část Atlasu, která by dle autorů měla odpovídat dnešním technickým a komunikačním  možnostem. Na příslušné stránce jsou podrobné instrukce k eventuálnímu zaslání snímků či sekvencí včetně seznamu zvláště žádaných specialit. Zde uvedu pouze termín, dokdy by materiály měly být zaslány, tedy 31. 7. 2016. Jde skutečně o materiály, pro začlenění do Atlasu jsou potřebné další údaje ke snímkům v různých úrovních „povinnosti“, jak se dočtete v instrukcích  Pokud byste měli velmi speciální snímky z kategorie žádaných a neměli jste k dispozici některé požadované meteorologické informace pro dokumentaci, možná by se dala domluvit nějaká forma asistence s jejich poskytnutím na ČHMÚ.

Projděte tedy své archívy,  zřejmě raději již ty elektronické, a můžete zkusit štěstí s uveřejněním právě vašeho snímku či sekvence v nově vydaném Mezinárodním atlasu oblaků.

K tomu vám, kteří to zkusíte, přeji hodně zdaru.

Tomáš Halenka, 25. května 2016